Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 8/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme dva rozbory požárů, a to v Přerově a v České Třebové. Seznámíme vás s historií AV HZS podniků, z.s. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o speciálním výcviku v tunelech ve Švýcarsku a o taktickém cvičení složek IZS „AUTOBUS 2019“. Představíme mobilní aplikaci První Psychická Pomoc, která může pomoci lidem v těžkých životních situacích. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ máme informaci ze setkání generálních ředitelů civilní ochrany zemí Visegrádské čtyřky. Připomněli jsme Ženevské právo 70 let existence kodexu. Kam dojedou hasiči? Tím se zabývali v centrálním datovém skladu HZS ČR v Lázních Bohdaneč. Přečtete si o školení zahraničních specialistů v oblasti ochrany před účinky nebezpečných chemických látek. V INFORMACÍCH jsme připravili výsledky sportovních akcí. ME profesionálních hasičů ve fotbale 2019 v německém Gelsenkirchenu za účasti – Česka, Francie, Spolkové republiky Německo a Velké Británie. 

Filipíny jsou díky svému kulturnímu a náboženskému dědictví a letitým tradicím obdivovanou zemí. Avšak kvůli množství problémů, kterým musí čelit, se tomuto území většina turistů vyhýbá. Autonomní muslimský region Mindanao na Filipínách se stal místem ozbrojených konfliktů a prosazování moci muslimských separatistických skupin. Na jedné straně filipínská vláda bojující o příznivé podmínky pro život obyvatel, na straně druhé separatistické snahy muslimů o odtržení části ostrova Mindanao od zbytku Filipín. Tyto konflikty mají za důsledek humanitární krizi, která vyžaduje pomoc jak Evropské unie (EU), tak ostatních mezinárodních organizací.

Navzdory nedávnému politickému pokroku na Mindanao pokračuje ozbrojený konflikt, který pustoší region a nutí místní obyvatele k vysídlování s vážnými humanitárními důsledky a objevuje se zde mnoho konfliktů, do nichž jsou zapojeny ozbrojené skupiny. Největší podíl na násilí mají muslimští separatisté (vliv islámského státu roste velkou rychlostí), komunističtí povstalci a bandité a poměrně časté jsou i klanové spory.

Filipínská vláda uvedla, že v současnosti potřebuje více než 430 000 lidí (vnitřně vysídlených osob a navrátilců) humanitární pomoc. Podle partnerů Generálního ředitelství pro civilní ochranu a operace humanitární pomoci Evropské komise (DG ECHO) je však odhadovaný počet osob, které potřebují humanitární pomoc, minimálně 600 000. Dotčené obyvatelstvo čelí dramatickému nedostatku potravin, pitné vody, základních hygienických potřeb a prostředků pro ukrytí a sebeochranu. Tyto nedostatky mají negativní dopad na zdraví všech osob, ovšem nejhůře jsou na tom malé děti, u nichž prudce roste množství podvyživených a nemocných jedinců.

Vzhledem k uvedenému DG ECHO doporučuje:

• udržet přísun a přiměřenou úroveň humanitární pomoci a zajistit větší přístup k zásobování potravinami,
• vyjednávat s vládou a mezinárodními aktéry poskytování základních sociálních služeb všem vysídleným obyvatelům. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším jedincům, zejména dětem, seniorům a ženám,
• zajistit společnou reakci EU prostřednictvím trojího přístupu, který kombinuje humanitární, rozvojové a mírové procesy.

Potraviny jsou pro dlouhodobě vysídlené osoby v podstatě nedosažitelné. Minimální měsíční výdaje na potravinový koš jsou 5 000 pesos (zhruba 900 Kč) pro pětičlennou rodinu. Zatímco většina rodin nemá ani žádný příjem, rodiny, které se nacházejí
v evakuačních centrech, mohou získat maximálně 30 % potřebné částky. Dalším faktorem způsobujícím nedostatek potravin je fakt, že většina farmářů a pěstitelů, kteří dříve zásobovali obyvatelstvo, je nyní vysídleno a nemohou přísun potravin zajistit. Přístup k čistým, bezpečným vodám a hygienickým zařízením je obecně nedostatečný, zejména v evakuačních místech a úkrytech. Přibližně 45 % vnitřně vysídlených osob nakupuje vodu od soukromých obchodníků, zatímco pouze 27 % je schopné přistupovat k vodním zařízením ve vlastnictví státu. Zbytek spoléhá na různé jiné zdroje včetně nechráněné povrchové vody, studen a dešťové vody.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vynakládá 46 % vnitřně vysídlených osob pravidelně část svého rozpočtu na nezbytné léky na léčbu akutních zdravotních stavů a chronických onemocnění vzniklých v důsledku nedostatku potravin, pitné vody a hygieny (nejvíce postižené jsou děti a starší osoby). Vzhledem k omezené dostupnosti bezplatné lékařské péče nemají osoby bez dostatečných finančních prostředků žádnou lékařskou pomoc. To ještě více prohlubuje jejich neschopnost vyrovnat se s probíhající krizí.

Dalším dlouhodobým problémem je nedostatek kvalitních dočasných evakuačních úkrytů ve všech krizových oblastech. To vede k přeplněnosti a následnému šíření nemocí, špatné hygieně, nárůstu genderově zaměřené násilné činnosti a celkových obav o ochranu z důvodu nedostatku intimity a k psychickým úzkostem obyvatelstva. Vysídlené osoby se mnohdy snaží najít vlastní řešení pro nedostatek přístřeší výstavbou evakuačních chat využívajících palmových listů, dřeva, hlíny a dalších základních materiálů.

V roce 2019 poskytla EU Filipínám finanční humanitární příspěvek ve výši 6,8 milionů USD prostřednictvím DG ECHO, Německa a Švédska; dalšími dárci jsou Austrálie, USA, Kanada a Japonsko. Samotné DG ECHO zatím poskytlo Filipínám finanční podporu ve výši 3 miliony eur. 1 milion eur přispívá ke konsolidaci iniciativ zaměřených na snižování rizik katastrof a zvyšování odolnosti vůči katastrofám. 2 miliony eur jsou určeny na humanitární pomoc: 1 milion eur na pokrytí nedostatků v současné reakci na nedostatek potravin a výživy, zdravotnický materiál, vodu a hygienu a 1 milion eur na zlepšení přístupu k bezpečnému, spravedlivému a kvalitnímu vzdělávání. Během květnového setkání zemí poskytujících humanitární asistenci uvedly nevládní organizace, že odezva na mimořádné události v Mindanao je nyní omezena pouze na pomoc poskytovanou ze strany DG ECHO. Začátkem roku filipínská vláda zveřejnila nabídky finanční pomoci od mezinárodních dárců, kterými mají být Světová banka, Asijská rozvojová banka, OSN a Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook