Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 8/2016

V první části POŽÁRNÍ OCHRANA seznamujeme s požárním zabezpečením státního zámku Hradec nad Moravicí. Dočtete se o budoucnosti stabilních hasicích zařízení na oxid uhličitý. V bloku IZS přinášíme článek o dohodě o vzájemné pomoci mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Svazem chemického průmyslu ČR. Následují články o taktickém cvičení, jehož námětem byla záchrana osob z výletní lodi, a o cvičení v Azurijské republice, kterou zasáhl hurikán. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA s poznatky a zkušenostmi z proběhlých a připravovaných mezinárodních výcviků specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických zbraní seznamuje Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. V INFORMACÍCH Z DOMOVA zachycujeme zážitky z léčebně ozdravného pobytu těžce tělesně postižených a dětí u moře v péči Nadace policistů a hasičů. A co obnáší příprava a samotné uskutečnění mistrovství Hasičského záchranného sboru ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel se dočtete v rozhovoru s velitelem soutěže. 

Předsednictví v Radě Evropské unie se k prvnímu červenci letošního roku ujalo Slovensko poprvé od svého vstupu do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že slovenské předsednictví v Radě Evropské unie (dále jen „SK PRES“) své priority v oblasti civilní ochrany navázalo na předchozí předsednictví Nizozemska (dále jen „NL PRES“) a po dobu svého šestiměsíčního předsednického období se bude věnovat obdobným tématům, následující řádky nejprve shrnou nejvýznamnější výsledky dosažené na úrovni Evropské unie v oblasti civilní ochrany, kterých bylo docíleno během NL PRES.

Hlavní výsledky NL PRES

 

Hlavní pozornost NL PRES v oblasti civilní ochrany byla věnována tématu odolná infrastruktura. Cílem NL PRES bylo prozkoumat součinnost a provázanost mezi oblastí civilní ochrany a ochranou kritické infrastruktury a zároveň zvýšit povědomí o důležitosti posilování odolnosti kritických infrastruktur. Za tímto účelem uspořádalo NL PRES v Haagu ve dnech 12. a 13. ledna 2016 pracovní seminář pod symbolickým názvem „Budování mostů“. Výstupy ze semináře byly následně projednány během tří zasedání pracovní skupiny Rady Evropské unie pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“), na jejichž základě dospělo NL PRES k závěru, že posilování odolnosti kritických infrastruktur ve fázi prevence je považováno za klíčový prvek pro zmírňování rizik udržitelným způsobem. Na základě výstupů členských států Evropské unie získaných během jednání PROCIV vypracovalo NL PRES příručku osvědčených postupů v oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury na úrovni Evropské unie. Tento materiál má čistě informativní charakter a pro členské státy Evropské unie z něj nevyplývají žádné závazky ani úkoly.

 

Dalšího pokroku chtělo NL PRES dosáhnout v oblasti zvládání povodňových rizik z hlediska civilní ochrany. Důraz při tom kladlo na vzájemnou výměnu názorů a osvědčených postupů, rozpoznání případných mezer a hledání společných postupů a synergií. Diskuze opět probíhaly v rámci PROCIV s tím, že se jednalo o otázkách zaměřených na téma územního plánování z pohledu povodňové prevence, posilování odolné společnosti zlepšením znalostí a povědomí o rizicích a plánování odezvy a koordinace činností souvisejících s hromadnou evakuací. NL PRES v návaznosti na tato jednání PROCIV doporučilo členským státům Evropské unie ve své zprávě postupovat v této oblasti následujícím způsobem:

• zlepšit vzájemné působení mezi orgány civilní ochrany a orgány pro zvládání povodňových rizik, s cílem zvýšit vzájemnou informovanost a jednat o konkrétních způsobech podpory součinnosti;
• využít Vědomostní centrum Evropské unie pro řízení rizik katastrof za účelem výměny znalostí a osvědčených postupů v oblasti prevence povodní;
• podporovat přeshraniční projekty týkající se problematiky zvládání povodňových rizik (například z prostředků finančního nástroje pro civilní ochranu).

Další významné události a aktivity uskutečněné za NL PRES

Kromě toho, že se mechanismus civilní ochrany Unie rozrostl během NL PRES o nového člena (dne 4. dubna 2016 se Turecko formálně stalo 34. státem účastnícím se mechanismu civilní ochrany Unie), tak byl významným aspektem reakce na probíhající migrační a uprchlickou krizi, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie. Z důvodu masivního přílivu uprchlíků byl mechanismus civilní ochrany Unie aktivován Chorvatskem, Maďarskem, Řeckem, Slovinskem a Srbskem. Pomoc těmto státům nabídlo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie 25 členských států. V případě České republiky šlo o zaslanou pomoc Slovinsku a Řecku. Celkem bylo odesláno více než 800 tisíc kusů vybavení v rámci základní materiální pomoci, včetně přístřeší, sanitárních zařízení, nouzových balíčků, ochranných prostředků a minivanů (vozidlo typu dodávky). Pokud jde o počet ubytovacích nebo hygienických zařízení, tak v současné době stále čelí problémům Srbsko a zejména Řecko. Potřeby Chorvatska byly zcela pokryty, nicméně aktivace byla zachována jako preventivní opatření. Slovinsko a Maďarsko již aktivaci ukončilo.

V období od ledna do června 2016 byl mechanismus civilní ochrany Unie aktivován celkem dvanáctkrát. V daném období se kromě již zmíněné migrační a uprchlické krize jednalo o tyto aktivace:

Západní Afrika – Po vypuknutí epidemie viru Ebola (zejména v Libérii, Ghaně a Mali) Světová zdravotnická organizace aktivovala v roce 2014 mechanismus civilní ochrany Unie. Od té doby byly těmto a dalším zemím západní Afriky poskytnuty různé prostředky a odborné znalosti. Dne 29. března 2016 bylo Světovou zdravotnickou organizací konstatováno, že šíření viru Ebola v západní Africe už nepředstavuje mimořádnou událost a postižené země si v případě nových případů výskytu viru poradí samy. Nicméně situace v západní Africe je Evropskou komisí nadále sledována.

Fidži – Mechanismus civilní ochrany Unie byl po tropickém tajfunu aktivován dne 22. února 2016. Díky pomoci ze strany Francie byla aktivace dne 31. března 2016 ukončena.

Ekvádor – Mechanismus civilní ochrany Unie byl po zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály aktivován dne 17. dubna 2016. Více než 660 osob zahynulo a téměř 1,2 miliónů osob bylo tímto zemětřesením zasaženo. Kromě materiální pomoci došlo k vyslání týmu civilní ochrany Evropské unie a dalších týmů složených z různých odborníků.

Angola – V reakci na probíhající epidemii viru žluté zimnice vyslala Evropská unie do postižené oblasti tým zdravotních odborníků v rámci evropského zdravotnického sboru. Odborníci na lékařskou péči a veřejné zdraví ze tří členských států Evropské unie a zástupci Evropské komise a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí uskutečnili hodnotící misi s cílem lépe porozumět charakteristikám této epidemie, posoudit rizika případného šíření a důsledky a poskytnout této zemi odborné znalosti.

Srí Lanka – V souvislosti s následky tropické cyklony, která zasáhla Srí Lanku dne 14. května 2016, poskytlo Dánsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie čtyři zařízení na čištění vody spolu s technickým týmem, který od 30. května 2016 působí přímo na místě. Podle vnitrostátních orgánů zemřelo v důsledku této katastrofy 105 osob, přičemž 116 osob se stále pohřešuje a více než 288 tisíc osob bylo touto katastrofou zasaženo.

Ukrajina – Ve dnech 1. až 16. dubna 2016 byla vyslána poradní mise mechanismu civilní ochrany Unie, která měla prozkoumat, jak ukrajinská státní záchranná služba zohlednila doporučení z předchozí poradní mise uskutečněné v roce 2015, a napomoci při zjišťování a stanovení priorit pro realizaci a uplatnění těchto doporučení. V současné době se dokončuje zpráva z mise.

Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události a Evropský zdravotnický sbor

Za NL PRES se v rámci mechanismu civilní ochrany Unie nadále utvářely Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události, respektive dobrovolně vyčleněné kapacity členských států zahrnující především moduly civilní ochrany, další kapacity pro odezvu a odborníky. Stále je nutné vynaložit významné úsilí, zejména pokud jde o vypracování nebo revizi kritérií kvality a interoperability modulů civilní ochrany a dalších kapacit pro odezvu. Řada nevyjasněných otázek také panuje v samotném procesu certifikace. V současné době je v rámci Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události celkem registrováno 32 kapacit pro odezvu z devíti členských států Evropské unie (Belgie, České republiky, Finska, Francie, Lucemburska, Německa, Polska, Španělska a Švédska) a u dalších 18 kapacit pro odezvu se dokončuje proces registrace.

Evropský zdravotnický sbor, který je součástí Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události, svou činnost oficiálně zahájil dne 15. února 2016 inaugurací v Bruselu. Tento zdravotnický sbor, který zahrnuje odborníky na lékařskou péči a veřejné zdraví, mobilní biologické laboratoře, lékařské evakuační kapacity, odborníky na posuzování zdravotního stavu a týmy pro logistickou podporu, může být v případě potřeby urychleně mobilizován pro libovolný typ mimořádné události s důsledky pro zdraví. Mezi prostředky vyčleněné pro Evropský zdravotnický sbor v současné době patří tým španělských lékařů, lucemburský tým pro pohotovostní záchranné evakuace (MEDEVAC), česká předsunutá zdravotnická jednotka a týmy pro technickou pomoc a podporu z Finska, Německa a Švédska. Nicméně některé tyto prostředky jsou ještě ve fázi formálního závazku.

Doposud byly Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události nasazeny třikrát, a to po vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe, kdy byla belgická mobilní laboratoř vyslána do Guineje a letadla z Lucemburska prováděla v rámci MEDEVAC záchranné evakuace ze Sierry Leone. Dále byl mobilizován francouzský modul pro hašení lesních požárů a pátrací letadlo při lesních požárech v Řecku v létě roku 2015 a v neposlední řadě vyslala Francie svůj modul pro čištění vody během odezvy na zemětřesení v Ekvádoru.

Posouzení rizik

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie stanovilo členským státům povinnost provést na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a jeho shrnutí zpřístupnit Evropské komisi do 22. prosince 2015. Ve stanovené lhůtě obdržela Evropská komise 30 příspěvků, z nichž vyplynulo, že klíčovým rizikem posuzovaným v zemích Evropské unie jsou povodně. Mezi další posuzovaná rizika patří ztráta kritické infrastruktury včetně výpadku energie, extrémní teploty, průmyslové havárie, úniky radiace, lesní požáry, teroristické útoky, pandemie, zemětřesení a kybernetické hrozby.

Tato zjištění poukazují na řadu oblastí, v nichž chce Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie vynaložit větší úsilí. Kromě spolupráce při vypracovávání přehledu závažných rizik na úrovni Evropské unie je cílem Evropské komise dosáhnout lepšího porozumění procesu identifikace rizika, posuzování rizika na regionální a evropské úrovni a možného kaskádového efektu katastrof na kritickou infrastrukturu.

Priority SK PRES

Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, SK PRES se hodlá v oblasti civilní ochrany především zaměřit na posílení odolnosti kritických infrastruktur proti povodním, obzvláště v odvětvích energetiky, dopravy a informačních a komunikačních technologií. I v tomto případě bude SK PRES hledat možnosti prohloubení spolupráce, jinak řečeno „budovat mosty“, mezi orgány civilní ochrany a komunitou zabývající se ochranou kritické infrastruktury. Cílem SK PRES je pokračovat v diskuzi směřující k zefektivnění účinnosti systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na mimořádné události způsobené nadměrným množstvím srážek se zvláštním důrazem na přívalové povodně. Problematika přívalových povodní doposud nebyla předmětem žádného pracovního programu předsednictví, přestože ji lze řadit mezi jednu z hlavních kategorií povodní.

V rámci naplňování tohoto cíle se ve dnech 12. až 14. července 2016 v Bratislavě uskutečnil předsednický seminář na téma „Posílení odolnosti kritických infrastruktur“. Semináře se vedle expertů na problematiku ochrany kritické infrastruktury zúčastnili také čelní představitelé Evropské komise z generálních ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO) a pro migraci a vnitřní věci (DG HOME), delegáti zastupující členské státy Evropské unie v rámci PROCIV a zástupci veřejných i soukromých institucí, kteří se zabývají oběma oblastmi. Samotný program semináře byl rozdělen na teoretickou/přednáškovou část a následnou praktickou/diskuzní část, kdy byli účastníci rozděleni na dvě skupiny. Zatímco v teoretické části zazněly odborné přednášky, které se zaobíraly tématy jako přívalové povodně na Slovensku, příčiny výskytu přívalových povodní a možnosti jejich predikce, posouzení rizik sítí vybraných infrastruktur při extrémních projevech počasí, analýza rizik v kontextu ochrany kritické infrastruktury nebo budování kapacit za účelem zvýšení připravenosti na mimořádné události způsobené extrémními projevy počasí, tak v té praktické části sdíleli účastníci semináře své zkušenosti z praxe a osvědčené postupy z oblasti krizového řízení. Na základě výstupů získaných během tohoto semináře vypracovalo SK PRES návrh závěrů Rady Evropské unie, který je v současné době diskutován na jednáních PROCIV.

O dalších iniciativách spojených s civilní ochranou bude SK PRES v případě potřeby také informovat členské státy Evropské unie o vývoji a pokroku dosaženém při provádění tzv. integračních opatření Evropské unie pro politickou reakci na krize (v souvislosti s probíhající migrační a uprchlickou krizí) a při naplňování cílů v rámci sendajského rámce pro snižování rizika katastrof 2015 -2030 a programu CBRNE (chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů). Po dobu SK PRES proběhne celkem pět jednání PROCIV.

Další plánované události SK PRES

Mezi další významné události SK PRES patří v pořadí již 37. setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat v Bratislavě, a každoroční jednání odborníků EU­‑USA­‑Kanada k tématu ochrana kritické infrastruktury, které proběhne ve městě Senec. V obou případech byl termín konání stanoven na 27. a 28. září 2016. Tato jednání jsou příležitostí pro členské státy Evropské unie, Evropskou komisi a její partnery k věcné diskuzi nad aktuálními tématy z oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury.

Dále se v Bratislavě ve dnech 24. a 25. října 2016 uskuteční každoroční setkání národních koordinátorů výcviku Evropské unie. Tématem jednání bývají především otázky spojené s programem odborné přípravy mechanismu civilní ochrany Unie, který zahrnuje společná cvičení, kurzy a systém výměny expertů zapojených do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně.

Dalším předsedajícím státem v čele Rady EU bude Malta, která na konci svého funkčního období zároveň završí osmnáctiměsíční spolupráci Nizozemska, Slovenska a Malty, respektive zemí tzv. předsednického tria.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK,
MV­‑generální ředitelství HZS ČR

12. 9. 2016 redakce@grh.izscr.cz

Print  E-mail  X Corp.   Facebook