Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019. 

Vědecká konference s mezinárodní účastí „Quo Vadis, bezpečnost měst a obcí v ČR II“ se konala 31. října až 1. listopadu 2018 ve Vzdělávacím středisku Benešov Institutu pro veřejnou správu Praha, kterou institut uspořádal ve spolupráci s Vysokou školou podnikání a práva.

Záštitu celé akci poskytla poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.
Tematické okruhy konference:

• bezdomovectví,
• squatteři,
• dobrovolnictví v bezpečnosti,
• požární bezpečnost,
• terorismus,
• měkké cíle,
• kybernetická bezpečnost,
• migrace,
• spolky dobrovolných hasičů,
• veřejný pořádek.

Účastníky jednání přivítala JUDr. PhDr. Jana Firstová, Ph.D., LL.M., z Vysoké školy podnikání a práva, která informovala o úspěchu předchozího prvního ročníku konference. Mimo jiné seznámila s novými studijními programy školy a dvěma bezpečnostními projekty týkajícími se profesionalizace úředníků (vzdělávání v bezpečnostní oblasti) a terciální prevence (analýza rizik).

K vývoji integrovaného záchranného systému
V úvodu vystoupil také náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Mgr. Bc. Slavomír Bell, MSc., uvedl, že zásahová činnost Hasičského záchranného sboru ČR se v posledních letech výrazně rozšířila a přibyly také úkoly související s aktuální mezinárodní situací. Hovořil o nemalých výdajích pro fungování celého integrovaného záchranného systému i na poskytování záchranné a humanitární pomoci nejen v České republice, ale i v zahraničí. Současně podotkl, že „každá investice nenese své plody okamžitě“.

Náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M.,představil prostřednictvím krátké videosekvence spolky dobrovolných hasičů měst a obcí, v níž zaznělo, že dnešní hasiči jsou stejně stateční jako jejich předkové, ale jsou lépe vybaveni. Vysvětlil rozdíl mezi spolkem a jednotkou požární ochrany, která je součástí plošného pokrytí území České republiky jednotkami požární ochrany a zmínil také jednotky hasičských záchranných sborů podniků. Před dvěma lety bylo schváleno poskytování nemocenských dávek v důsledku pracovního úrazu dobrovolným hasičům ve zvýšené výměře a nyní je před schválením jednorázové odškodnění pozůstalých a náhrada věcné škody v případě smrti v souvislosti s činností jednotky (12násobek průměrného platu). Závěrem náměstek Vavera zmínil, že stavy příslušníků HZS ČR stále nejsou naplněny. Splnění všech podmínek pro přijetí do služebního poměru není jednoduché, ale hasiči při své náročné činnosti zasluhují respekt a úctu.

Záměrně vleklé soudní řízení a veřejný pořádek
Poněkud bezvýchodně zapůsobil příspěvek doc. JUDr. Davida Zámka, Ph.D., LL.M.,z Institutu pro veřejnou správu Praha. Poukázal na některé případy, kdy je obviněna někomu nepohodlná osoba (politický oponent). Obrana je takřka nemožná, protože čelit dobře připravenému promyšlenému obvinění nelze snadno (presumpce neviny). Trestní řízení se protahuje a obviněná osoba je nakonec ve vazbě neoprávněně a musí být propuštěna na svobodu jako nevinná. Ztrácí však zaměstnání, přátele i rodinu, a navíc má narušené psychické zdraví. Odškodnění nestačí pokrýt ani náklady na službu advokátů. V právním státě by se to nemělo dít.

Doc. JUDr. et Mgr. Jan Brázda, Ph.D., LL.M.,z Univerzity Jana Amose Komenského se zabýval výkladem pojmu veřejný pořádek. Nazýváme jím souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti, na kterých celá společnost trvá. Cílem je vyvážený stav společenských vztahů. Vžitá pravidla konkrétního místa označujeme jako domácí pořádek a řídí se většinou obecně závaznými vyhláškami, které vydávají obce a ty také trestají přestupky proti danému pořádku. Bývá to například rušení nočního klidu, požívání alkoholu na veřejnosti, zákaz související s bezpečností nebo ochranou zdraví. Obecní vyhláška však nesmí být v rozporu se zákonem.

Trestná činnost a náprava odsouzených v České republice
PhDr. Miroslav Scheinost z České kriminologické společnosti, z.s., referoval o trendech kriminality v České republice na základě dat z pravidelných statistických přehledů kriminality Policie ČR, kdy převažuje majetková trestná činnost, maření výkonu úředního rozhodnutí, vykázání a zanedbání povinné výživy, ale vyskytují se i relativně nové formy kriminality (podněcování k rasové nenávisti, stalking, trestná činnost v kyberprostoru). Každým rokem je zaznamenán pokles počtu stíhaných a vyšetřovaných osob, přibývá pouze trestních činů spojených s drogami, zvyšuje se procento objasněnosti. Převládají recidivisté, do věznic se vracejí notoričtí pachatelé trestné činnosti. Podíl cizinců na počtu pachatelů trestné činnosti nevzrostl, největší část stále tvoří Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.

Mgr. Vladimír Zimmel, LL.M.,z Ministerstva spravedlnosti prezentoval dlouho testovaný, ale konečně schválený a oficiálně uvedený do provozu, elektronický monitorovací systém pro stíhané a k tresu odsouzené osoby. Elektronický náramek se nasadí na nohu, na kotník (nánožník). Váží asi sedm dkg a je nutné ho denně dobíjet (jako mobilní telefon). Nahradí vazbu, domácí vězení nebo probační službu, lze ho využít také při ochraně obětí, protože obsahuje GPS zařízení, jehož prostřednictvím systém osobu sleduje. Náramek je vybaven také testerem na alkohol, který osobu při dechové zkoušce i snímá a výsledky odesílá do operačního střediska. S náramkem mohou odsouzení pracovat a splácet tak dluhy.

PhDr. Andrea Matoušková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hovořila o specifickém zacházení s odsouzenými za trestnou činnost spojenou s extremismem, projevy násilí proti skupině nebo jednotlivcům jiné rasy. Při výkonu trestu se někdy radikalizují i jiní odsouzenci, například za majetkovou trestnou činnost. Snaha probačních úředníků je tomu zabránit a přijmout taková opatření, aby se minimalizovaly dopady na oběti a společnost. Jako výhodné se jeví mezirezortní vzdělávání multidisciplinárního charakteru (zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, příslušníci Policie ČR), které řeší kriminalitu mládeže, násilí na fotbalových stadionech, podněcování k nenávisti vůči menšinám a podobně. Společným cílem je utlumit nebo zastavit proces radikalizace.

Migrační vlny
Poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR prof. JUDr. Helena Válková, CSc., rektorka Vysoké školy podnikání a práva, řekla, že v Evropě nastal pohyb národů, s čímž se musíme smířit a zvykat si na cizí kultury. Češi patří mezi stabilní evropské národy, nejméně jich například pracuje v zahraničí. Společnost uprchlíky vnímá jako nepřátele, i když jsou mezi nimi ti, kteří jen podlehli slibům, že najdou lepší život a teď prožívají zklamání, potýkají se s psychickými potížemi a hrozí, že se přidají k organizovanému zločinu nebo se radikalizují. Z toho důvodu je vážně ohrožena stabilita zemí, do nichž přicházejí. O život v České republice uprchlíci zatím zájem nemají, ale nejsme dostatečně připraveni na případnou další migrační vlnu.

O aktuálních trendech v migrační politice informoval pplk. Mgr. Martin Wasserbauer z Policie ČR - Služby cizinecké policie. V České republice vzrůstá počet přistěhovalců ze Slovenska, Polska, Bulharska, Rumunska a kromě osob ze států Evropské unie hlavně z Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu. Nově příchozí žadatelé o mezinárodní ochranu procházejí základními vstupními procedurami, kterými je především identifikace totožnosti, pohovor a sociální šetření a zdravotní prohlídka. Při ověřování dokladů se cizinecká policie setkává s padělanými nebo různě upravenými doklady. Za období od 1. ledna do 30. září 2018 zjistila celkem 3 628 osob při nelegální migraci na našem území. Opakovaně se dopustilo nelegální migrace 300 cizinců, nejčastěji občané Ukrajiny (100 osob), Uzbekistánu (52 osob) a Vietnamu (31 osob). Počet uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Turecka, Saudské Arábie a Nigerie po oplocení hranice v Maďarsku významně poklesl. Ale začalo v Evropě přibývat nelegálního převaděčství, které se stalo velkým byznysem jednotlivců i nevládních organizací (v nákladních vozidlech i vlakových soupravách).

Drogová závislost a bezdomovectví
RNDr. Jiřina Hofmanová, Ph.D.,z Institutu pro veřejnou správu Praha se zamýšlela nad stavem duševního zdraví lidí v naší společnosti. Zmínila například jev zvaný „morální panika“, což je reakce sociální skupiny na nějakou znepokojující situaci založenou na domnělé hrozbě, že už nic nebude jako dříve, řada zaběhlých věcí je ohrožena, že se blíží záhuba kulturních i mravních hodnot, blahobytu a bezpečí. Psychické rozpoložení společnosti se šíří v období změn a nejistot, v současné době v souvislosti s migrační krizí a může vyústit v panické jednání. Dalším nepříznivým jevem je vzrůstající počet drogově závislých mladých lidí, kteří ztrácejí schopnost dobře plnit pracovní úkoly. Velké riziko vzniká při řízení motorových vozidel omámenými řidiči. Důležité je včas odhalit a identifikovat takové osoby a zabránit jejich kriminálnímu chování. V posledních letech se u nás množí dlouhodobé opakované sledování a obtěžování určité osoby tzv. stalking. Někdy přerůstá až v patologické pronásledování a vyhrožování, a je proto trestně stíháno (může končit vraždou pronásledované osoby). Děje se také prostřednictvím elektronických médií (SMS, chatu, e­ mailu, telefonu, sociálních sítí, Skypu).

Prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě vyslovil názor, že bezdomovectví je alternativní životní styl osob bez přístřeší. Jsou to lidé, kteří „nemají naplněny důležité životní potřeby“. Není to vždy jejich volba. Byli vyloučeni z bydlení z různých důvodů jako nezaměstnanost, dluhy, domácí násilí, závislost na alkoholu nebo jiných drogách, psychické nemoci, ale také byli například propuštěni z výkonu trestu a nezapojili se do systému občanského života. Po zrušení některých podniků a jejich ubytoven putují celé skupiny lidí bez domova z místa na místo, žijí mimo standardní hranice sociálních norem a návyků. Nejvíce jich v současné době žije v Moravskoslezském kraji, na druhém místě je Praha. Převažují mezi nimi mladí lidé, 25 % je žen a 10 % senio­rů. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí schopnost pracovat, pouze část, která má ještě motivaci, lze využít na sezonní práce, ale jinak jsou nezaměstnatelní, bez ochoty změnit styl života a svůj žebříček hodnot. Návrat k obyčejnému životu je výjimečný.

Kybernetické hrozby
Mgr. Vladimír Rohel z Národní agentury pro komunikační a informační technologie, s.p., (NAKIT), se zaměřil na kybernetickou bezpečnost, která se stává v našem současném světě stále důležitější a bohužel často opomíjenou. „Digitalizace se rychle rozvíjí a mnozí se těší, že budou mít všechno on­ line, například celou obec pěkně pod dohledem po všech liniích, ale co zabezpečení systému? Útočníci se dostanou i k datům, které nejsou na internetu,“ varoval Mgr. Rohel a doporučil zálohování dat a nepřetržité vzdělávání v oblasti informačních technologií. Přibývá útoků hackerů, kteří zcizí data a žádají nemalé částky za jejich navrácení. Dokáží to prostřednictvím tiskárny, USB disku, chytrého telefonu, internetu. Vir­tuální prostředí je každým dnem složitější a není dostatek těch, kteří mu rozumějí. NAKIT je agentura, která má zajistit rozvoj a bezpečnost vybraných informačních systémů státní správy a provoz komunikačních sítí pro potřeby složek integrovaného záchranného systému.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook