Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

Jak je již patrné z názvu článku, úvodní část bude věnována výsledkům, kterých EU dosáhla v oblasti civilní ochrany během rakouského předsednictví v Radě EU. V tomto období se jednání na úrovni EU soustředila hlavně na legislativní návrh Evropské komise, který má zásadním způsobem změnit současný nástroj EU sloužící k pomoci státům, které nejsou schopny vlastními prostředky a silami dostatečně reagovat na vzniklou katastrofu. O návrhu Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus Unie) bude zmínka i ve druhé části článku, který pak bude zaměřen na aktivity a cíle současného rumunského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany.

Výsledky rakouského předsednictví v Radě EU (AT PRES)
Za hlavní prioritu si AT PRES stanovilo dokončit přijetí návrhu Mechanismu Unie, jehož hlavní podstatou má být posílení celkových stávajících kapacit dostupných v rámci EU pro zajištění účinné odezvy na různé druhy katastrof. Kromě kapacit členských států dobrovolně vyčleněných pro odezvu (tj. moduly civilní ochrany, další kapacity pro odezvu a různé kategorie odborníků) počítá návrh se zřízením tzv. kapacit rescEU, které by byly používány jako krajní možnost odezvy v kritických situacích, kdy členské státy nemohou vzhledem k okolnostem poskytnout žádajícímu státu o pomoc své kapacity určené pro Mechanismus Unie.

K zajištění fungování kapacit rescEU, které se mají prvotně skládat z kapacit pro letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech, bude zapotřebí zpřístupnit dodatečné finanční prostředky EU. Právě otázky související s financováním rozvoje kapacit rescEU (jejich pronájmu, leasingu nebo pořízení) způsobily, že Evropská komise, Evropský parlament a členské státy (potažmo Rada EU) nalezly politickou shodu až v úplném závěru roku 2018. Z tohoto důvodu bylo posunuto schválení kompromisního návrhu a jeho vstup v platnost až na konec března 2019.

Je třeba podotknout, že Česká republika patřila do blokační menšiny, která během projednávání nesouhlasila s tím, aby byly veškeré náklady spojené se zajištěním dostupnosti a nasazením kapacit rescEU v rámci Mechanismu Unie financovány pouze z rozpočtu EU. Česká republika a další státy střední a severní Evropy prosazovaly názor, aby finanční pomoc EU na opatření týkající se rozvoje, řízení a údržby kapacit rescEU odpovídala nejvýše 90 % celkových odhadovaných nákladů a zbývající finanční částku nesly státy, které budou s těmito kapacitami operovat. Základním principem tohoto návrhu bylo zajistit určitou rovnováhu mezi národní odpovědností a solidaritou členských států.

Nakonec bylo dojednáno, že plná finanční pomoc EU bude k dispozici pouze pro kapacity, kterých je zapotřebí k odezvě na rizika s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem, která mohou mít značné přeshraniční dopady a u nichž bylo na základě pečlivé analýzy provedené národními orgány civilní ochrany a Evropské komise zjištěno, že připravenost EU není na adekvátní úrovni. Tak jako tak budou členské státy a Evropská komise o seznamu těchto kapacit teprve rozhodovat při projednávání prováděcích dokumentů k Mechanismu Unie.

V oblasti civilní ochrany se AT PRES také zabývalo problematikou obnovy po katastrofě. Na semináři, který byl k tomuto tématu uspořádán v červenci 2018 ve Vídni, byla fáze obnovy účastníky obecně chápána jako více než návrat k původnímu stavu před katastrofou. Diskutovalo se především o činnostech, úlohách a aktérech. Ze strany účastníků byly často zdůrazňovány tzv. zásady lepší obnovy (tzv. „Build Back Better principles“). Samotný seminář nesporně přispěl k lepšímu chápání obnovy jakožto důležitého prvku snižování rizika katastrof v rámci EU.

Za AT PRES se v říjnu 2018 konal ještě jeden seminář pod názvem „Havárie s hromadnými popáleninami: na cestě k evropské reakci“, který uspořádalo Rumunsko ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou popáleninovou asociací. Na semináři, kterého se zúčastnili zástupci z 26 členských států a Světové zdravotnické organizace, bylo dosaženo všeobecné shody ohledně úlohy Mechanismu Unie v rámci evropské odezvy (zejména koordinující a podpůrné úlohy evropského Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události). Dále byla uznána přidaná hodnota týmů zaměřených na popáleniny (tzv. „B­ teams“) při provádění sekundárního třídění. Pro zajištění kvality je však pro tyto týmy nutný program odborné přípravy a účast na simulačních cvičeních zaměřených na havárie s hromadnými popáleninami. Pro účely pohotovostní záchranné evakuace osob (tzv. „Medevac“) byla navrhována užší spolupráce s NATO. Velkou výzvou, kterou bude třeba ještě řešit, je krytí nákladů na dlouhodobou léčbu obětí popálenin. K dalším otázkám projednávaným na semináři patřil klíčový význam pevně daných národních plánů připravenosti a certifikace národních popáleninových center. Na doporučeních vzešlých z tohoto semináře bude Evropská komise ve spolupráci se zainteresovanými státy a Evropskou popáleninovou asociací nadále pracovat.

Aktivity současného rumunského předsednictví v Radě EU (RO PRES)
Témata a otázky, kterými se RO PRES v oblasti civilní ochrany v rámci Rady EU nyní zabývá, byly vybrány s ohledem na to, že koncem března 2019 vstoupí v platnost nová opatření Mechanismu Unie a bude se muset intenzivně pracovat na prováděcích rozhodnutích stanovujících pravidla zejména pro kapacity rescEU.

Z tohoto důvodu se RO PRES v současné době hlavně věnuje otázkám souvisejícím s přípravou na události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem. K tomuto tématu už byl v lednu 2019 uspořádán předsednický seminář. Tuto prioritu si RO PRES zvolilo už během jednání o návrhu Mechanismu Unie, kdy řada členských států, které si byly vědomy záměru Evropské komise investovat navýšené finanční prostředky EU především do kapacit pro hašení lesních požárů, si prosadila i financování kapacit, kterých je zapotřebí k odezvě na události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem. Získané poznatky ze semináře RO PRES včetně návrhů a doporučení členských států budou prosazovány při projednávání prováděcích rozhodnutí, které bude zahájeno v dubnu 2019.

Mezi významné události pořádané RO PRES také patří setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU ve dnech 9. a 10. dubna v Bukurešti a dva pracovní semináře zaměřené na spolupráci mezi EU a NATO v oblasti civilní ochrany a na zlepšení uplatňování směrnice o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (tzv. „SEVESO III“). Zatímco první zmiňovaný seminář už proběhl ve dnech 21. až 22. února 2019 v Bruselu, tak druhý se teprve bude konat ve dnech 14. až 16. května 2019 ve městě Sibiu.

Hlavní výstupy ze semináře RO PRES
Na následujících řádcích je v krátkosti shrnut průběh předsednického semináře a vybrané přístupy zúčastněných států a mezinárodních organizací k událostem s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem.

Úvodní části semináře se ujal zástupce Úřadu Organizace spojených národů pro snižování rizika katastrof, který popsal, jaký přístup má k předmětné problematice Organizace spojených národů, a porovnal opatření k událostem s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem s opatřeními v Sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. V závěru vystoupení konstatoval, že je v této oblasti zapotřebí vytvořit samostatný systém, který bude součástí národních systémů krizového řízení.

Dalšími prezentujícími byli zástupci RO PRES, kteří shrnuli výsledky dotazníku, který byl rozeslán v prosinci 2018 ještě za AT PRES. Na dotazník odpovědělo 32 z 34 států participujících na Mechanismu Unie. Dotazník měl 16 otázek a jeho hlavním cílem bylo zjistit, jak byly události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem vymezeny a definovány na národní úrovni. Většina států události vydefinovala na základě analýzy rizik, jejichž výsledky byly Evropské komisi na základě povinnosti uložené v Mechanismu Unie odevzdány koncem roku 2018. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že pouze tři členské státy mají přímé zapojení těchto událostí do národní legislativy. Typové plány na tuto problematiku má vytvořeno 25 z 32 dotázaných států. Jako nejpotřebnější kapacity byly označeny moduly pro chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty (CBRN) a zdravotní moduly. Proto také byly tyto moduly doporučeny pro další vývoj na úrovni EU. Mezi nejvíce zmiňované události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem patřily CBRN incidenty, ohrožení kritické infrastruktury, povodně, zemětřesení a lesní požáry.

Další část programu semináře se odehrávala v pracovních skupinách, kde se účastníci snažili nejdříve události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem vymezit a poté určit, jaké kapacity a v jakém množství jich je v rámci EU zapotřebí.

Dospělo se k závěru, že jde o události s nadnárodním rozměrem, dopadem na společnost, ekonomiku, životní prostředí a kritickou infrastrukturu. Dále jsou tyto události vymezeny zejména množstvím kapacit nutných pro odezvu, množstvím vysídlených lidí, mírou (ne)předvídatelnosti, zranitelností zasaženého území i obyvatel a také dobou působení. Všeobecně se však účastníci shodli na tom, že jsou tyto události velice individuální, a proto je třeba přistupovat k této problematice v každé zemi jinak.

Nakonec byly navrženy následující kapacity: CBRN Medevac, polní nemocnice, kapacity pro nouzové přežití, mobilní laboratoře pro CBRN a povodňové odřady s mobilními bariérami. Dalšími zmíněnými kapacitami byla hromadná dekontaminace, paramedici a logistika, modul satelitní komunikace, jódová profylaxe, CBRN USAR, robotika a drony pro CBRN. Zdůrazněno bylo, že je třeba nejdříve provést na úrovni EU analýzu nedostatků v kapacitách.

Následoval blok semináře věnovaný případovým studiím. Prvním řečníkem byla zástupkyně z Francie, která prezentaci zaměřila na téma „Výzvy při zdolávání následků CBRN katastrof“. Její vystoupení se týkalo exploze továrny na výrobu hnojiv na periferii města Toulouse. Výbuch způsobil rozmetání betonového zdiva, skleněných střepů a trosek až do vzdálenosti 500 metrů a oblast byla toxicky zamořena o průměru 80 km. V okolí výbuchu byly vytlučené skleněné výplně a nebylo tedy možné lidem poradit, aby se v bytech a domech uzavřeli pro zamezení vlivu toxického mraku. V továrně zahynulo celkem 21 lidí a 273 jich bylo zraněných, ale celkově se počet osob, které potřebovaly ošetření v důsledku výbuchu a následného zamoření, vyšplhal až na 5 000 osob.

Další prezentující z Francie se zaměřil na teroristické útoky v Paříži v roce 2015. Tyto útoky proběhly paralelně na sedmi místech v Paříži v průběhu 40 minut, během kterých bylo zaznamenáno 700 hovorů na centrum tísňového volání. Nejtragičtější útok proběhl v klubu Bataclan. Součástí prezentace bylo video ze zásahu v Bataclanu a autentické nahrávky z operačního střediska ze všech útoků. Tyto teroristické útoky si vyžádaly celkem 130 obětí a 350 zraněných.

Poslední prezentace se ujal zástupce RO PRES, který uvedl informace týkající se evropského plánu odezvy na události s velkým počtem popálených obětí. V rámci vystoupení se zaměřil na požár diskotéky v Rumunsku v roce 2015, kde přišlo o život 27 osob a 180 osob bylo zraněno. Pomoc byla poskytnuta ze strany Belgie, Německa, Francie a Turecka. Zranění byli do Rakouska a Francie převáženi letecky, a to jednotlivě. Z tohoto důvodu RO PRES navrhuje, aby byly vytvořeny větší přepravní kapacity pro popálené na přepravu do jiných zemí EU.
Celkově lze seminář RO PRES hodnotit jako přínosný především pro přípravu na události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem. Závěry a poznatky zúčastněných států budou využity při zpracování předsednické zprávy, která bude v následujícím období diskutována v rámci Rady EU.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autoři
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook