Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 8/2011

V části POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme rozbor zásahu na požár výrobní haly na zpracování plastového odpadu v Chropyni, se kterým bojovalo po čtyři dny téměř šest set hasičů a seznamujeme s metodou trhání horniny na výhoz k vytváření požárních ochranných pásů. V bloku IZS otiskujeme příspěvek k problematice klasifikace chemických látek, přinášíme přehled zásahů jednotek PO na následky živelních pohrom v letech 2002 až 2010 a seznamujeme s metodou monitorování zplodin hoření vznikajících při požáru bílého fosforu. Zkušenosti ze vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí a podrobné seznámení s úkoly MV v oblasti krizového řízení tvoří hlavní náplň částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku informujeme například o vývoji evropského navigačního systému Galileo a věnujeme se také inovacím webových portálů HZS ČR. Vložená příloha obsahuje podrobnou metodiku zpracování krizových plánů.  

Tento příspěvek je aktualizací a doplněním přednášky, která byla prezentována na konferenci Pyromeeting 2011 v Brně, zabývající se různými aspekty chemické bezpečnosti [1].

Odlišné přístupy ke způsobu zacházení

Z hlediska bezpečnosti zacházení s chemickými látkami je zásadní přesná identifikace látek a následná správná klasifikace z hlediska různého typu nebezpečí. Právě u klasifikace chemických látek dochází v poslední době k velikým změnám.

Svět jakoby se stále zmenšoval, obchod se stále více globalizuje. To si nezbytně vyžaduje sjednocení způsobů zacházení s chemickými látkami, ke kterým je v různých částech světa různý pohled. Malým příkladem je 3-chloranilín (registrační číslo v systému Chemical Abstracts CAS: 108-42-9, EINECS (číslo ES): 203-581-0, indexové číslo 612-010-00-8), který je v Evropské unii hodnocen jako zdraví škodlivý, stejně jako např. v Austrálii nebo v Thajsku. Odlišný přístup je znám z Nového Zélandu s označením nebezpečný. Přísnější podmínky jsou pro stejnou látku vyžadovány v USA, Kanadě nebo Japonsku s klasifikací téže látky jako toxický. Naopak klasifikační kritéria v Indii vedou ke klasifikaci netoxický – a ještě větší stát, jakým je Čína, si dovolí hodnotit stejnou látku charakteristikou není nebezpečný. Proto již před 12 lety začali odborníci z OSN vytvářet systém GHS (Globally Harmonised System of Classification and Labelling of Chemicals), jehož cílem je sjednocení přístupu k chemickým látkám a směsím v závislosti na jejich nebezpečných vlastnostech [2].

Legislativa

Systém GHS nemá právní závaznost, je doporučen k převzetí do legislativy jednotlivých zemí. Některé země ho převzaly beze změn (např. Japonsko, Austrálie), v Evropské unii přebíráme jeho část, která je dále doplňována. Bylo vydáno Nařízení 1272/2008/EC, které je známé pod zkratkou CLP (Classification, Labelling and Packaging of Substances and Mixtures). Nová klasifikace látek spolu s označováním podle CLP začala být uplatňována od 1. prosince 2010, navrženo bylo poměrně dlouhé přechodné období v letech 2010 až 2015. Dosud byla klasifikace, označování a balení nebezpečných látek v EU upravena Směrnicí 67/548/EHS (DSD) a směsí (přípravků) Směrnicí 1999/45/ES (DPD). Informace o látkách nebo směsích (přípravcích) se předávají prostřednictvím bezpečnostního listu.

Úprava klasifikace a označování

Nařízení CLP ukládá postupnou úpravu klasifikace a označování látek a směsí vyráběných nebo dovážených na území EU. Rozšiřuje se počet tříd nebezpečnosti, mění se limity a postup při klasifikaci směsí. Obecně dochází k přiblížení k dopravní klasifikaci (ADR). Existující seznam závazně klasifikovaných látek zůstává zachován, nyní je označován jako seznam harmonizovaných klasifikací.

Zavádějí se dvě tzv. „signální slova“, a to NEBEZPEČÍ a VAROVÁNÍ – volba podle stupně nebezpečí. Dosud používané R-věty (údaje o nebezpečnosti) jsou postupně nahrazovány tzv. H-větami (Hazard Statement), kterých je více, než dosavadních R-vět, často jsou jim podobné, ale nejsou stejné. Dosud používané S-věty (pokyny pro bezpečné nakládání) jsou postupně nahrazovány tzv. P-větami (Precautionary Statement), pro které platí totéž, co pro H-věty.

Ke klasifikaci látek a zjištění jejich vlastností existují různé podklady a informační zdroje, které lze v zásadě rozdělit do tří skupin:
→ informační zdroje v přímé vazbě na legislativu a legislativní opatření,
→ faktografické databáze vlastností látek,
→ terciární zdroje sjednocující různé typy informací.

Prvním krokem při určování klasifikace a zjišťování vlastností chemických látek je jejich co nejpřesnější identifikace. K tomu nejlépe slouží systém identifikace látek americké Chemical Abstracts Service, a přidělování tzv. CAS Numbers, registračních čísel CAS, která jsou běžně využívána v nejrůznějších informačních systémech a také v legislativních opatřeních. Aktuální a průběžně doplňovaná informace je k dispozici v databázi REGISTRY. Uplatňuje a doporučuje se heslo „REGISTRY FIRST“, tj. pokud hledáme informace o konkrétní chemické látce, vždy začněme v databázi REGISTRY. Rychlost přidělování CAS-Numbers nově popsaným látkám je závratná. Ke dni 20. července 2011 (12:24:00 SELČ) bylo v systému identifikováno více než 61 milionů organických a anorganických chemických látek a více než 62 milionů biosekvencí.

Aktuální údaj se stále mění. Stav ke dni 20. července 2011, 12:24:00 SELČ: 61 396 582 organických a anorganických látek, 62 982 759 biosekvencí.
O rychlosti přidělování čísel svědčí i pohled do minulosti, např. 15. dubna 2011 ráno byl stav 58 381 044, za tři měsíce byl tedy přírůstek více než tři miliony nově identifikovaných látek! Biosekvencí za stejnou dobu přibylo „jen“ necelých 300 tisíc.

Dne 3. prosince 2008 byl stav 40,5 milionů organických a anorganických látek, resp. 60,5 milionů biosekvencí. O rok později, 7. prosince 2009, byl stav již 51,3 milionů organických a anorganických látek a 61,4 milionů biosekvencí. Uvedená čísla vypovídají, že tempo se přece jen zpomaluje (ale zůstává stále rychlé), a že „chemici“ brzy biosekvence překonají. Při identifikaci je nutné dávat pozor např. na hydratované formy (mají vlastní registrační číslo CAS), nebo na některé směsi. Nejaktuálnějším registračním číslem CAS dne 20. července 2011 po poledni bylo: 1313178-05-0.

Využití informačních systémů

Pokud máme správně identifikovanou a ověřenou látku, můžeme s registračním číslem CAS vstoupit do nejrůznějších informačních systémů. Stále více údajů nejen o registrovaných látkách je k dispozici na stránkách Evropské agentury ECHA na adrese: http://echa.europa.eu.

Informace v přímé vazbě na evropskou legislativu jsou rovněž k dispozici např. na stránkách Evropské komise prostřednictvím Joint Research Centre (Institute for Health and Consumer Production): http://ecb.jrc.ec.europa.eu.

Kromě základních informací o klasifikaci a značení látek poskytují uvedené stránky také další doplňující informace o chemických látkách, jak je uvedeno v následujícím přehledu:
→ Classification & Labelling/CLP-GHS information can be found at: ESIS: CLP/GHS,
→ Classification & Labelling/Legislation information can be found at: ECHA: Classification Legislation,
→ Existing Chemicals information can be found at: ESIS: EINECS, HPV-LPV, IUCLID DS, ORATS,
→ IUCLID information can be found at: IUCLID 5,
→ New Chemicals information can be found at: ESIS: ELINCS, NLP,
→ REACH information can be found at: ECHA: About REACH,
→ REACH-IT & Informatics information can be found at: ECHA: REACH-IT,
→ Testing Methods information can be found at: IHCP: Test Method Regulation.

Ovšem regulovaných, závazně klasifikovaných, resp. harmonizovaných látek není nekonečný počet. Proto velmi často narazíme na látky, které podrobné údaje na stránkách Evropské komise nemají. Příkladem je již dříve vzpomínaný 3-chloranilín (CAS 108-42-9, EINECS 203-581-0, indexové číslo 612-010-00-8), u něhož se dozvíme jen číslo EINECS a doporučení pro zařazení do některé ze skupinových indexových klasifikací.

K nalezení konkrétních číselných údajů lze v podobných případech využít např. databází sítě STN International, které si drží dominantní postavení na trhu s informacemi o chemických a farmaceutických látkách.

Rovněž z hlediska vyhledávání vlastností látek je vhodné začít s databází REGISTRY, která umožní jednak spolehlivou identifikaci látky a její ověření, ale obsahuje též velké množství číselných údajů o vlastnostech látek a výskytu látky v dalších databázích světové sítě STN International, a v neposlední řadě není drahá.

Mimořádně obsáhlým zdrojem informací je databáze bezpečnostních listů americké MDL Information Systems, USA, označená MSDS-OHS. V klasické struktuře bezpečnostního listu obsahuje mnoho důležitých informací pro více než 60 tisíc látek, většinou kompilací z různých zdrojů, někdy i poměrně unikátních.

Podrobné číselné údaje o toxicitě látek, včetně odkazu na původní zdroje, obsahuje databáze RTECS (Register of Toxic Effects of Chemical Substances) americké Symyx Technologies, Inc., rovněž v síti STN International.

Podrobnou informaci o více než 280 tisících látek, které jsou ve světě (včetně Evropy) nějakým způsobem regulovány, přináší databáze CHEMLIST, podobně jako databáze REGISTRY z produkce americké Chemical Abstracts Service.

Unikátním zdrojem informací o organických chemických látkách je databáze REAXYSFILE (dříve Beilstein Online) společnosti Elsevier Information Systems GmbH, která pokrývá obrovské množství informaci od roku 1771 pro více než 10,5 milionů látek, protože navazuje na historický Beilstein’s Handbuch der organischen Chemie.

Souhrnným způsobem zpracovávají informace databáze nebezpečných látek, které zahrnují jak informace vycházející z legislativních předpisů, tak i číselné údaje o vlastnostech látek. Čtvrtletní aktualizaci, která se vždy snaží respektovat změny, které vycházejí především z EU, zahrnuje již téměř dvacetiletá databáze firmy Medistyl, s.r.o., distribuovaná pod označením MEDIS-ALARM, v letošním roce ve verzi MEDIS-ALARM 111, jejíž úvodní stránka je na ukázku uvedena.

Ve spolupráci společností Medistyl, s.r.o. a DEKRA Automobil, a.s. má již desetiletou tradici softwarový produkt ADRem, zaměřený prioritně na přepravu nebezpečných látek, především po silnici. Aktuální verze má označení ADRem 2011.

Asi není v dnešní době rozvinutého internetu a dalších služeb nutné nikoho přesvědčovat, že informací různého druhu je dostatek. Problém je spíše dostat se v tom množství rychle k aktuálním, úzce specifikovaným datům. Výše uvedené zdroje tomu mohou účinně napomoci.

 

 

Literatura

[1] Horký, J.: Informační zdroje o vlastnostech chemických látek a související aktuální legislativě. Konference Pyromeeting, Brno, 13. května 2011.
[2] Martynek, J., Horký, J., Lachnitt, J.: Aktuální požadavky chemické legislativy aneb Změna je život. Chemagazín, 2011, XX, č. 3, s. 20-21.

 Ing. Jaroslav HORKÝ, Medistyl, s.r.o., Středoevropské informační středisko, Praha
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook