Územní odbor Třebíč

 Kontakty

Historie stanice do roku 2000

Historie vzniku požární stanice v Třebíci se datuje k 1. lednu 1970, kdy na ni nastoupili první dva zaměstanci města (strojník a údržbář). Od 1. dubna 1970 zajišťovali nepřetržitou pohotovost, když se počset profesionálních hasičů zároveň navýšil o třetího pracovníka. V té době má Třebíč okolo 25 000 obyvatel. Koncem roku 1970 již slouži celekem devět hasičů - tři na směnu. Přijímání pokračuje tak, že koncem roku 1974 je na požární stanici 18 příslušníků.

K 1. lednu 1975 vzniká Okresní veřejný požární útvar, jehož velitelem se stává Ivan Štěpánek. S ním přichází i jedna administrativní síla. Ve druhé polovině sedmdesátých let dochází v Třebíči k prudkémi nárůstu počtu obyvatel, budování bytů a technické vybavenosti v důsledku výstavby jaderné elektrárny Dukovany. V roce 1980 má město Třebíč téměř 40 000 obyvatel. Na to musí reagovat navýšením početního stavu i požární stanice. V závěru roku 1980 tak má celkem 31 zaměstnanců, z toho jsou čtyři denní a 27 ve výkonu směn.

V roce 1981 dochází v historii stanice Třebíč k velké události. Vzhledem k probíhající přestavbě města a vzniku nového silničního průtahu bylo rozhodnuto asanovat stávající požární zbrojnici v ulici Na Rámech a vybudovat zcela novou, moderní, odpovídající současaným nárokům. A tak se 18. března 1981 příslušníci i technika stěhují do provizorních prostor v areálu Technických služeb na ulici Hrotovická. Náčelnikovi OIPO a veliteli OVPÚ byl zadán velký úkol. Urychleně zajistit projekt a připravit vše pro novou výstavbu. Ta byla zahájena na jaře roku 1982 za vydatné práce svépomocí. Stavba stanice probíhala ve dvou etapách. Provozní budova s garážemi pro požární techniku byla dokončena v roce 1984 a 18. října slavnostně uvedena do provozu. Druhá budova (pomocné garáže, dílny a sklady) se stavěla v takzvané akci "Z" do roku 1984 s dokončením v roce 1987. Do užívání byl tento objekt uveden 2. prosince 1987. Při výstavbě první budovy odpracovali příslušníci 3789 hodin, z toho 1787 z vlastního volna. Za tuto iniciativu získal OVPÚ 17. května 1985 čestné uznání vlády ČSSR a ÚRO. Ani výstavba druhé budovy se neobešla bez vydatné brigádnické činnosti. Zároveň proběhla plynofikace stanice, byla dokončena výstavba čerpací stanice, vybudována dráha pro požární sport a provedeny technické úpravy.

V letech 1996 a 1997 dostaly obě budovy sedlovou střechu. Také v průběhu těchto let docházelo k navyšování početních stavů. Koncem roku 1989 sloužilo na požární stanici celkem 49 příslušníků, z toho 5 denních. Dalším významným mezníkem pro požární stanici bylo zřízení okersního operačního a informančího střediska. K tomu bylo potřeba přebudovat a řádně vybavit služebnu spojovatelek. Pro personálním obsazení počátkem roku 1995 začalo středisko plnit svoji funkci. Početní stavy na požární stanici se doplniily na 45 příslušníků ve směně a šest denních příslušníků.

Co se týká vybavení technikou na úseku strojní služby, používala se v prvopočátku vozidla CAS 25 Š 706 RTHP, CAS 32 T 138, AS 16 Praga RN, Š 1203 a PPS 12. V průběhu let docházelo k obměnám až po dnešní moderní stav. Významný pokrok znamenalo pořízení zásahového vozidla na dopravní nehody v roce 1995. Úsek chemicko - technické služby dostal do výbavy dýchací přístroje Saturn a koncem sedmdesátých let byla stanice vybavena ochrannými oděvy Sunit.

Spojová služba zahajovala svůj provoz se základnovou stanicí a mobilními vysílačkami typu Tesla. Později došlo k přezbrojení na typ Motorola.

Print  E-mail  X Corp.   Facebook