Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 1/2014

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem je hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár mostu přes řeku Bečvu způsobený závadou elektrické instalace a seznamujeme s výsledky zkoušek hoření odpadu v plastových kontejnerech. V části IZS najdete mimo jiné analýzu zásahu záchranářů po bombovém útoku v Bostonu, nebo ohlédnutí za desetiletím psychologické služby HZS ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference k aktuálním problémům ochrany obyvatelstva, bezpečnostního výzkumu a vzdělávání, která se uskutečnila v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, se specifiky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a s průběhem cvičení Populex 2013. V závěrečném bloku informujeme o některých nových právních předpisech a jejich dopadu na činnost složek IZS.  

V pátek 4. května 2012 krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje (dále jen „KOPIS“) přijalo v 17,43 hodin hlášení od kanoistů, že hoří odpad pod mostem, tzv. lávkou, U Loděnice přes řeku Bečvu. Na likvidaci požáru, který způsobil škodu za 1,42 milionu korun, se podílely čtyři jednotky PO a celkem 38 profesionálních a dobrovolných hasičů. Dne 18. října 2013 se však tato situace opakovala! Lávka U Loděnice tou dobou procházela očekávanou opravou, která byla po prvním požáru nařízena na základě statického posouzení stavu nosných konstrukcí. K nahlášenému požáru vyjely nejen stejné jednotky PO, ale dokonce i stejný velitel zásahu.

První požár

Popis objektu

Lávka je situována v blízkosti centra města Přerova a spojuje ulice Pod Valy a Bezručova. Délka přemostění vodního toku řeky Bečvy je v tomto místě 80 m. Mostní konstrukce je železobetonová skládající se ze čtyř dvacetimetrových polí, která jsou ve vodním toku podpírána třemi železobetonovými pilíři. Mostovka má šířku 5 m a její povrch tvoří betonová zámková dlažba. Pod mostovkou jsou vedeny mezi žebry železobetonových nosníků inženýrské sítě umístěné na ocelových konzolích vetknutých do nosníků. Lávka je dále opatřena ocelovým zábradlím ukotveným do betonových sloupků a čtyřmi páry ocelových sloupů s lampami veřejného osvětlení. Provoz na lávce je určen pouze pro pěší.

Průběh zásahu

Z prvotního hlášení od volajících kanoistů, kteří trénovali na veslicích, bylo zřejmé, že pravděpodobně jde o požár nějakého odpadu na travnatém břehu u pravé paty mostu. KOPIS vysílá na místo události jednotku HZS Olomouckého kraje (dále jen „HZS OLK“) ze stanice Přerov s CAS 20. Nešlo však o drobný požár odpadu, ale o začínající požár izolace vysokonapěťových kabelů 22 kV vedených v plastových chráničkách, které jsou pod mostem instalovány ve třech vedeních. Postupně přibývala další volání na tísňovou linku. Po příjezdu první jednotky PO na místo požáru v 17,49 hodin určuje velitel zásahu (dále jen „VZ“) družstvo, které se vyzbrojilo vzduchovými dýchacími přístroji a se dvěma přenosnými hasicími přístroji (dále jen „PHP“) CO₂ se vydalo na průzkum. Průzkumem bylo zjištěno, že jde o zahoření elektroinstalace v mostní konstrukci. Jednotka zahájila hasební práce s použitím PHP CO₂, hašení však bylo takřka neúčinné a požár začínal nabírat na intenzitě. Prostřednictvím KOPIS povolal VZ na místo požáru další síly a prostředky a podal informaci, že jde o zahoření VN 22kV a dalších sítí (zřejmě optických kabelů) a izolace většího potrubí, které vypadalo jako plynovod. Nyní bylo zcela jasné, že jde o závažný požár elektrického vedení a celá událost také zapadala do postupných hlášení o masivním výpadku elektrické energie na území města Přerova. KOPIS vyslal na místo požáru další jednotky PO – stanice Přerov s CAS 24, jednotku HZS podniku SŽDC Přerov s CAS 24 a jednotku SDH Přerov I-Město s CAS 24 a DA. Současně byla informována Policie ČR (dále jen „PČR) a Městská policie (dále jen „MP“) Přerov.

S tím, jak se požár rozvíjel a nabýval na intenzitě, docházelo ke značnému vývinu černého kouře, který byl již nepřehlédnutelný ze všech částí města. Událost byla ohlášena pracovníku zjišťování příčin vzniku požárů a řídicímu důstojníkovi, kteří vyjeli na místo zásahu.

Z CAS bylo nataženo jednoduché vedení C 52 přes celou délku mostu a byly zahájeny hasební práce na hořícím travním porostu v okolí paty mostu. Na místo se dostavily hlídky PČR a MP Přerov, které na pokyn VZ zajistily úplné uzavření mostu a okolního prostranství v okruhu 50 m na straně požáru a 20 m na druhé straně lávky. Prostřednictvím KOPIS byly na žádost VZ povolány poruchové služby RWE, ČEZ a postupně další správci sítí vedených v tělese lávky. Tyto služby byly následně VZ přes KOPIS několikrát urgovány, neboť do příjezdu odpovědného pracovníka ČEZ nebylo možné zahájit hasební práce vodou. Na místo se postupně dostavovala speciální technika ze stanice Přerov – přívěsný vozík s hasební látkou CO₂ 120 kg a CAS 32, z HZS podniku SŽDC Přerov pak KHA 30 a ze stanice Olomouc požární kontejnerový nosič s kontejnerem s větší zásobou CO₂. Jednotky PO zahájily hasební práce s použitím CO₂ z přívěsu, ale i v tomto případě bylo hašení neúčinné a požár se nedařilo lokalizovat. Jedním z komplikujících faktorů bylo také to, že se nejednalo o uzavřenou kanálovou šachtu, ale otevřenou mostní konstrukci, kde hasební plyn ztrácel svoji schopnost inertizace prostoru. Na místo se dostavil pracovník poruchové služby ČEZ, který podal VZ žádanou informaci, že elektrické vedení je bez napětí a je zabezpečeno jeho možné nepovolené zapnutí. Téměř ve stejný čas se dostavil pracovník RWE, který na základě mapových podkladů vyloučil přítomnost plynového potrubí v mostním tělese. Bylo zjištěno, že obávané izolované potrubí byla stará a již nepoužívaná větev vodovodního řadu. Okamžitě byly zahájeny hasební práce dvěma vodními proudy C 52 a postupně otvírány technické poklopy na mostní konstrukci pro efektivnější vedení hasebních prací shora. Zde jednotka SŽDC vytvořila mečovou pilou otvory do plastových chrániček kabelů a aplikací hasební vody přímo do těchto chrániček bylo v 18,48 hodin dosaženo úplné likvidace požáru.

Řídicí důstojník komunikoval hned v počáteční fázi požáru s primátorem statutárního města Přerova a s bezpečnostním tajemníkem obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Přerov, informoval je o vzniklé situaci a navrhl také informovat obyvatele města Přerova prostřednictvím elektronických sirén a místní Kabelové televize Přerov. Řídicí důstojník povolal do pohotovosti příslušníka ochrany obyvatelstva a nechal zprovoznit pracoviště krizového řízení, které je situováno na stanici Přerov pro případ, že bude rozhodnuto o potřebě vyrozumívání obyvatel města. Na základě jednání stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP Přerov a konzultaci s náměstkem primátora, který se dostavil na místo události a zastupoval tak město Přerov a předsedu krizového štábu, byl vytvořen obsah textu, který byl občanům města Přerova sdělen prostřednictvím hlasových sirén. Řídicí důstojník územního odboru dále podrobně a průběžně informoval řídicího důstojníka kraje, který se vzápětí také na místo mimořádné události dostavil osobně. Po příjezdu kombinovaného hasicího kontejneru ze stanice Olomouc byl natažen útočný proud CO₂ do středu mostu pro případné zastavení stále se šířícího požáru. Po celou dobu požáru izolace elektrických kabelů docházelo k jejímu odkapávání na vodní hladinu, kde okamžitě chladly a tuhly. VZ zřídil již během čekání na energetické služby druhý sektor zásahu – instalaci norné stěny v místě havarijního profilu řeky Bečvy, který je v Přerově vytipován v místě mezi jezem a železničním mostem ve vzdálenosti 1,3 km po proudu od hořící lávky. Jednotka stanice Přerov a jednotka SDH Přerov zde prováděly sběr zbytků ohořelých izolací, které norná stěna zachytila. Po úklidu vodní hladiny byla norná stěna sbalena a nebezpečný materiál byl odvezen na sběrný dvůr Technických služeb města Přerova.

Příčina vzniku požáru

Jako nejpravděpodobnější příčina vzniku tohoto požáru byla stanovena závada na elektrickém vedení.

A znovu na stejném místě

Do tohoto okamžiku by se nejednalo o zvlášť mimořádný zásah, kdyby se dne 18. října 2013 tato situace neopakovala. Lávka U Loděnice tou dobou konečně procházela očekávanou opravou, která byla po prvním požáru nařízena na základě statického posouzení stavu nosných konstrukcí. Změnou byl nyní dopolední čas ohlášení vzniku události v 09,02 hodin. Jinak místo stejné a volající udává „hustý černý kouř z pod mostu u loděnice, ten co minule“. Vše se rozjíždí už tak trochu „přes kopírák“. K události jedou stejné jednotky PO a dokonce i stejný VZ. Obdobný čas čekání na ČEZ a příkaz „B“, zvolen stejný postup lokalizace a likvidace požáru (poklopy shora) s menší modifikací v podobě aplikace hasební vody ze spodní strany mostu nejen ze břehu, ale i přímo z vodního toku, kde hloubka a rychlost proudění tento způsob umožňovaly. Sektor „norná stěna“, informování představitelů a obyvatel města také podle zaběhlého scénáře. Dokonce i čas na zvládnutí požáru (likvidace v 10,13 hodin) a výše přímých škod určená na 1,5 milionu Kč odpovídají předešlému průběhu. Odlišná je však příčina vzniku požáru, která byla v tomto případě zcela jasná c nedbalost při práci na rekonstrukci mostu v podobě neúmyslného poškození, prořezání izolace a ochrany smolných přerovských vysokonapěťových kabelů. Obě události se naštěstí obešly bez zranění osob.

Specifika zásahu

Negativa

→ prvotní hlášení události jako požár odpadu,
→ nemožnost účinné aplikace hasiva CO₂ do doby odpojení elektrické energie,
→ v době, kdy vznikl první požár u paty mostu, na místě zásahu ještě nebyly speciální síly a prostředky (kontejner, přívěs CO₂),
→ poté se požár nacházel již ve výšce, kam ze břehu nebylo možné CO₂ aplikovat,
→ v druhém případě nevznikl požár u paty mostu, ale dále v mostním poli již nad vodním tokem, kde došlo k prořezání kabelu pracovníkem (zde byla také aplikována CO₂ z vrchní strany mostu přes technické poklopy),
→ nebylo možné nasměrovat hubice s plynem CO₂ do otvorů v chráničkách,
→ inženýrské sítě vedly ve volném prostoru na konzolích – nemožnost zapěnění a inertizace prostoru, případného uzavřeného kabelového kanálu,
→ je nutné počítat s časem asi 30 až 40 min do prokazatelného odpojení elektrického vedení od napětí – zde se nejedná ani tak o negativum jako o reálný poznatek.

Pozitiva

→ výborná spolupráce všech nasazených jednotek PO, složek IZS, havarijních služeb a správců sítí,
→ vstřícný a zodpovědný přístup představitelů města Přerova a členů stálé pracovní skupiny krizového štábu,
→ možnost informování obyvatel města z pracoviště krizového řízení na stanici Přerov,
→ zjištění nepřítomnosti plynového vedení – poznatek a usnadnění zejména při druhém požáru,
→ nalezení způsobu aplikace hasební vody přímo do chrániček elektrických kabelů, a tím zamezení šíření požáru uvnitř těchto chrániček,
události se obešly bez zranění osob.

plk. Ing. Miroslav ČOČEK, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook