Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 7/2014

V úvodu seznamujeme s projektem za bezpečnější jezy a přinášíme rozsáhlou informaci o průběhu květnové humanitární pomoci HZS ČR povodněmi postiženým balkánským zemím. V části POŽÁRNÍ OCHRANA mimo jiné objasňujeme, co obsahuje pravidelná kontrola parametrů pohotovostních zásob hasiv a pěnidel ve skladech HZS ČR. V bloku IZS analyzujeme zásah záchranářů u osoby demonstrující úmysl sebevraždy a seznamujeme také se specifiky odborné přípravy jednotky HZS Letiště Praha, a.s. Závěry setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU a poznatky z mezinárodní konference Řešení krizových situací ve specifickém prostředí, která se uskutečnila v Žilině, jsou náplní části časopisu věnované ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. V časopisu dále naleznete zpravodajství z Hasičských slavností Litoměřice 2014 nebo ohlédnutí za mimořádně zdařilým Mistrovstvím republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu.  

Jedním z důležitých úkolů psychologické služby HZS ČR je poskytování psychologické péče a podpory lidem zasaženým mimořádnou událostí. Většinou přímo na místě události je realizována akutní intervence. Služba je určena lidem, kteří v důsledku nepředvídatelné události náhle a nečekaně ztratili svého blízkého, přišli o svůj majetek, byli svědky tragické situace apod.

Jiným typem událostí jsou případy osob demonstrujících úmysl sebevraždy. Podobnost s předchozím typem mimořádných událostí je v tom, že i tyto osoby prožívají akutní krizovou situaci a v tu chvíli považují za možný (a často jediný) způsob řešení svého problému demonstrování úmyslu sebevraždy. S určitou nadsázkou lze konstatovat, že sebevraždy jsou „demokratické“ a mohou se dotknout kohokoliv. Se sebevražedným jednáním se tak můžeme setkat u mužů i žen, dětí i seniorů, tedy napříč všemi věkovými kategoriemi, typy vzdělání i druhy profesí.

Postup řešení je stanoven typovou činností složek IZS při společném zásahu STČ-02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“, kde jsou přesně stanoveny kompetence, povinnosti a postupy jednotlivých složek IZS. Ve společném listu složek IZS je uvedeno, že samotné vyjednávání s osobou sebevraha má provádět vyškolený odborník, se kterým musejí být konzultovány všechny činnosti složek IZS v rámci daného zásahu. Při řešení sebevražedného jednání jsou vzhledem k podmínkám a okolnostem vhodné dva postupy, a to zásah spíše oddalovat a neuspěchat, ale na druhou stranu také ve vhodnou chvíli jednat rozhodně a rychle. Hlavním cílem je samozřejmě odvrácení osoby od sebevražedného úmyslu nebo omezení rizik, která mohou při demonstraci sebevraždy vzniknout. List Policie ČR dále uvádí, že samotné vyjednávání od navázání kontaktu přes zklidnění a stabilizace situace provádí speciálně vyškolený vyjednavač Policie ČR, který může pracovat i s vyjednávacím týmem. Jeho cílem je osobu od úmyslu odvrátit. Vyjednavač může také poskytovat posttraumatickou péči osobám, které ji potřebují nebo o ni požádají.

I přes výše uvedené skutečnosti v praxi nastávají situace, kdy s osobou demonstrující úmysl sebevraždy komunikují hasiči, přivolaný člen týmu posttraumatické péče nebo psycholog. Důvodem je především větší plošné pokrytí jednotek PO, než pokrytí území policejními vyjednavači. V listech jednotek PO i Policie ČR je přímo stanoveno, že v případě, že na místě události s osobou demonstrující sebevraždu ještě není přítomna hlídka Policie ČR nebo vedoucí lékař ZZS, řídí zásah velitel jednotky PO. Určí příslušníka jednotky PO, který naváže kontakt s osobou sebevraha, případně může povolat psychologa HZS kraje.

V rámci odborné přípravy jsou hasiči a členové týmu posttraumatické péče psychology HZS kraje proškolováni pro komunikaci s lidmi, kteří demonstrují úmysl spáchat sebevraždu. Školení jsou zaměřena na zásady rozhovoru se sebevrahem a využití pravidel a kroků tzv. první psychické pomoci. Důraz je kladen na specifika hovoru s osobou demonstrující úmysl sebevraždy v oblasti navázání kontaktu, vytvoření vztahu důvěry (neboť lidé v krizi jsou velmi vnímaví a citliví na lidskou účast) a zjištění pohnutek, které vedou k úmyslu spáchat sebevraždu. Reakce a chování osob uvažujících o sebevraždě bývají mnohdy těžko předvídatelné a rychle se měnící, a tomu je nutné komunikaci průběžně přizpůsobovat. Typické u těchto osob je často také celkové zpomalení mnoha schopností a funkcí, tj. myšlení i vyjadřování. Pro osobu sebevraha je důležité, aby mohl své myšlenky vyjádřit vlastními slovy, je důležité nedávat najevo netrpělivost a nespěchat. Zásadní součástí komunikace je zaměření se na snížení okamžitého rizika sebevražedného jednání.

Jedním z příkladů komunikace s osobou opakovaně demonstrující úmysl sebevraždy je následující kazuistika.

KAZUISTIKA

Ve městě Stochov v okrese Kladno bylo opakované řešení případu v roce 2013 pro složky IZS ve smyslu STČ-02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“ zkouškou připravenosti na reálný zásah.

První záchrana

Nezaměstnaný 25letý Arnošt N., který byl v minulosti trestně stíhán a psychiatricky léčen, se poprvé 14. května 2013 rozhodl vystoupat na 40 metrů vysoký stožár velmi vysokého napětí (VVN) 400 kV. Důvodem měl být odchod přítelkyně i s jeho malým synem.

Sebevraha při výstupu na stožár spatřily dvě osoby, které událost ohlásily na tísňovou linku. Na místo zásahu byly vyslány jednotky HZS Středočeského kraje ze stanic Stochov s CAS 24 a Kladno s AP 27, VEA a lezeckou skupinou, příslušníci obvodního oddělení Stochov Policie ČR, policejní vyjednavač a zásahová jednotka a posádka rychlé lékařské pomoci Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje z Kladna. Kontaktován byl dispečink provozovatele přenosové soustavy elektrické energie ČEPS, a.s.

Po příjezdu jednotky ze stanice Stochov bylo průzkumem pro dispečink ČEPS zjištěno číslo stožáru VVN. Přítomen byl člen týmu posttraumatické péče HZS Středočeského kraje (TPP), který se z dálky pokoušel navázat kontakt s osobou na stožáru. Muž zpočátku nekomunikoval, visel za ruce na uzemňovacím drátu a vyhrožoval skokem dolů. Velitel zásahu (VZ) nechal vyklidit veškeré blízké okolí přihlížejících, zakázal jakýkoliv vstup osob na místo kolem stožáru. Veškeré síly a prostředky se hromadily na příjezdové komunikaci, která byla zakryta stromy. Skokan na stožáru se několikrát pořezal kuchyňským nožem na horní končetině a prořízl si šlachu. Opakovaně vstával na vrcholu stožáru tak, že hrozil jeho pád dolů. Po přibližně deseti minutách se podařilo členu TPP se skokanem navázat kontakt a po půlhodinovém rozhovoru muž požadoval jeho neustálou přítomnost. Člen TPP se sebevrahem dále komunikoval, a každý krok s ním předem vyjednával tak, aby nedošlo k jeho neočekávanému chování. Při pokusu o domluvu sebevrah vyžadoval přítomnost tohoto vyjednavače na stožáru. Vyjednávající hasič konzultoval možnosti výstupu s VZ a lezeckou skupinou. Po domluvě byl v pohotovosti připraven vrtulník Letecké služby Policie ČR na letišti Václava Havla v Praze. Vývoj události závisel na odpojení stožáru od sítě elektrické energie.

Na místě byl policejní vyjednavač, který se po dohodě s členem TPP do vyjednávání nezapojil, ale v případě potřeby byl připraven vyjednávání převzít. Přítomnost kohokoliv jiného, kromě vyjednávajícího příslušníka HZS ČR, skokan razantně odmítal a veškerá komunikace tak probíhala pouze mezi ním a členem TPP. Do odpojení energie byla se skokanem udržována komunikace o jeho potřebách, zálibách a důvodu úmyslu sebevraždy. Během této komunikace na vrcholu stožáru opětovně vstával a docházelo k neustálým zvratům v jeho chování. Vždy uposlechl vyjednavače pod výhrůžkou, že za ním nevyleze, pokud nebude sedět. Podařilo se vyjednat, aby muž odhodil nůž a zvedl ruku nad úroveň srdce, čímž si zastaví krvácení. Po odpojení elektrické energie byli skokanovi jmenovitě postupně představeni členové lezecké skupiny, kteří musejí vyjednávajícímu pomoci k výstupu. Skokan souhlasil a byly zahájeny přípravné práce lezecké skupiny k výstupu vyjednávajícího hasiče a jednoho lezce na plošinu stožáru. Muž se opět zvedl a hrozil skokem, vyjednavač odvětil, že za ním nevystoupí, pokud si nesedne. Vybavil se nápojem, obvazy a tričkem pro skokana, aby ho měl na co přilákat k sestupu na plošinu. Na nabídku trička a obvazů slezl muž o několik metrů níže a rozhovorem o jeho malém synkovi se podařilo značně ovlivnit jeho chování. Přistoupil na sestup dolů pod podmínkou, že ho nikdo nebude nikam odvážet a zadržovat. Vyjednavač slíbil, že po jeho transportu na zem na něho počká a do té doby se ho nikdo nedotkne. Tato skutečnost byla přikázána všem složkám IZS. Po několika minutách muž sestoupil na plošinu, kde byl lezcem uvázán do lezeckého postroje, evakuačního trojúhelníku a za přítomnosti lezce spuštěn na zem. Člen TPP předal muži telefonní kontakt pro případné nasměrování na další, následnou péči a přesvědčil ho, aby se nechal ošetřit a odvézt sanitním vozidlem.

Pozitiva zásahu
→ příjezd všech složek bez zvukového výstražného zařízení,
→ výborná spolupráce složek a kázeň při vyjednávání se skokanem.

Negativa zásahu
→ přítomnost krve po celém sloupu VVN při výstupu lezce a člena TPP,
→ komunikace na dálku 50 metrů po dobu tří hodin.

Záchrana podruhé

Tentýž muž se 3. června 2013 nacházel na tomtéž sloupu VVN s úmyslem spáchat sebevraždu. Na místo zásahu byly opět vyslány jednotky HZS Středočeského kraje ze stanic Stochov s CAS 24 a Kladno s AP 27 a VEA a lezecká skupina, příslušníci obvodního oddělení Stochov Policie ČR, policejní vyjednavač a zásahová jednotka a posádka rychlé lékařské pomoci ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje z Kladna. Kontaktován byl dispečink provozovatele přenosové soustavy elektrické energie ČEPS, a.s.

Po zkušenosti z předchozího zásahu byl na místo znovu vyslán člen TPP, kterému se opět podařilo se sebevrahem navázat komunikaci. Důvod demonstrování pokusu sebevraždy byl stejný jako v prvním případě. Přibližně po hodině razantnější komunikace, která se u předchozího zásahu osvědčila, byla skokanem odsouhlasena záchrana. K rozhodnutí významně přispělo deštivé počasí, tedy fyzické potřeby a zdravotní problémy skokana. Záchrana byla provedena totožně jako u předchozího zásahu.

Pozitiva zásahu
→ znalost osoby z předchozího zásahu.

Negativa zásahu
→ deštivé počasí,
→ výška řepky olejné 1,5 metru,
→ komunikace na dálku 50 metrů po dobu dvou hodin.

Záchrana potřetí

Třetí výstup sebevraha, opět na stožár VVN, se odehrál 28. července 2013 přibližně o 500 metrů dále od stožáru v předešlých případech. Na místo byla vyslána jednotka ze stanice Kladno s CAS 20, VA a VEA a opět základní složky IZS doplněné o vrtulník LS Policie ČR.

Po příjezdu jednotky PO na místo zásahu se muž s kuchyňským nožem nacházel na vrcholu stožáru a hrozil skokem dolů. Během 20 minut, kdy na místě nebyly ani všechny povolané složky IZS, sám slezl, protože kovová konstrukce stožáru byla na slunci rozpálená a potřeboval se napít vody, kterou mu hasiči poskytli. Během sestupu zareagoval na výzvu odhození nože a lezecká skupina mu pomohla a transportovala ho do vozidla ZZS.

Tentýž muž počtvrté

K poslednímu výstupu se muž odhodlal 31. července loňského roku po předchozím pobodání devíti ranami nožem své již zmiňované přítelkyně. Muž s nožem se nacházel opět na vrcholu stožáru. Na místo byla vyslána jednotka SDH obce Lhota s CAS 32, která byla na stanici Stochov v záloze, doplněná o příslušníka HZS Středočeského kraje z této stanice, jednotka ze stanice Kladno s VA, VEA a AZ 37 a s psycholožkou, vozidlo rychlé lékařské pomoci, za Policii ČR vyjednavač a zásahová jednotka obvodního oddělení Policie ČR Stochov, která byla na místo přepravena vrtulníkem, a příslušníci Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV).

Po příjezdu jednotek PO se pokoušel s mužem promluvit lékař ZZS, ale bezúspěšně. Na místo byl přivolán rovněž psycholog HZS Středočeského kraje a vyjednavač, kterému bylo předáno velení na místě zásahu. Ten se sebevrahem komunikoval společně s jeho příbuznou. Komunikace byla směřována k potřebě lékařského ošetření. Po hodině vyjednávání sebevrah slezl na zem a po přiblížení Policie ČR opět vylezl 10 metrů vysoko. Po dalším 20minutovém vyjednávání muž sestoupil a byl zatčen.

Negativa zásahu
→ v tomto konkrétním případě nevybavenost Policie ČR prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

Za výše uvedené zásahy byli dva příslušníci HZS Středočeského kraje oceněni Medailí „Za zásluhy o bezpečnost“ společností ČEPS, a.s.

PhDr. Eva BIEDERMANNOVÁ,  Ing. Martin VONDRA, foto archiv HZS Středočeského kraje
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook