Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále 

Počet požárů způsobených samovznícením zemědělských plodin se udržuje poslední tři roky nad dlouhodobým průměrem. Nicméně tento narůst není nijak výrazný. Skokový nárůst požárů viditelný v grafickém znázornění v letech 2015 a 2016 byl způsoben změnou metodiky evidence příčin vzniku požárů.

Pro pochopení a porozumění uvedeného grafu je nutné vysvětlit změny, ke kterým došlo v metodice evidence příčin vzniku požárů. Od 1. ledna 2015 jsou požáry s tzv. základní evidencí (červený sloupec) podrobně sledovány i pro případy samovznícení. Tyto požáry se vyznačující tím, že proběhly beze škod na majetku, zdraví a životech. Před rokem 2015 byly všechny tyto požáry společně s dalšími druhy požárů beze škody zjednodušeně evidovány pod příčinou „dále nedošetřováno“.

Tomuto tématu se již věnoval náš časopis, a to v čísle 3/2016 „Změna evidence příčin vzniku požárů“. Dlouhodobě jsou evidovány požáry způsobené samovznícením pouze u případů s tzv. rozšířenou evidencí (modré sloupce). Jedná se o požáry, kde vznikla škoda na majetku, na zdraví nebo na životě. Z výše uvedeného důvodu lze vyvozovat spolehlivé statistické závěry, které se týkají počtu požárů samovznícení pouze z této déle sledované časové řady.

V období let 2006 až 2016 vzniklo na území České republiky celkem 1246 požárů způsobených samovznícením, na celkovém počtu všech požárů v České republice se podílely zhruba ve výši 0,5 %. Samostatnou podmnožinou kategorie samovznícení je i samovznícení zemědělských plodin. Ve sledovaném období se zaznamenalo 273 případů tohoto druhu samovznícení, což tvoří v průměru 0,13 % požárů z celkového množství v České republice.

Z hlediska počtu obětí lze konstatovat, že požáry způsobené samovznícením zemědělských plodin mají za sledované období na svědomí pouze dvě zraněné osoby. Přímé škody způsobené samovznícením zemědělských plodin dosáhly ve sledovaném období výše 79,7 mil. Kč, což tvoří 0,3 % objemu všech škod způsobených požáry v České republice.

Ze statistických dat vyplývá, že samovznícení zemědělských plodin je okrajovým jevem s velice nízkým procentuálním zastoupením.

kpt. Ing. Martin PODJUKL, MV­‑generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Kraje Vysočina a archiv HZS Plzeňského kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook