Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 6/2023

V červnovém čísle časopisu se dočtete o zásahu v Benešově, kde v listopadu loňského roku vypukl požár v OC Hvězda. Škoda byla vyčíslena přibližně na 50 milionů korun. Následuje rozbor taktického cvičení, kdy tématem byla železniční dopravní nehoda dvou vlaků. Jistě vás zaujme i článek o Turecku, kde se po zemětřesení do záchranných prací zapojil i USAR odřad HZS ČR. Více než týden pomáhal při pátrání a záchraně osob ve zřícených budovách. Výchovně vzdělávací program „Výchova k bezpečí – ochrana člověka za mimořádných událostí“ je určen všem společenským skupinám včetně seniorů či handicapovaných osob přímo v prostorách stanice Modřany díky moderně vybavené učebně PVČ. 

Ukrajina je s ohledem na historický vývoj a politickou tradici evropským státem. Vzhledem ke své poloze však byla v průběhu historie poznamenána četnými tragédiemi, které pramenily z jejího umístění na rozhraní evropského a ruského přístupu k vedení země. Jen během 20. století se jednalo o existenční krize vyvolané v důsledku kolektivizace a následného masivního hladomoru či několikanásobný přechod frontové linie za druhé světové války. Po krátkém, relativně příznivém období v mezidobí 90. let 20. století a první dekády 21. století se vývoj v zemi začal opět komplikovat [1, 2].

Zasahující záchranáři po ostřelování města Charkova
 

Co se stalo? 
Poté, co se Ukrajina začala více sbližovat se západními státy a Evropskou unií (EU) jako celkem, došlo k událostem, které změnily další vývoj země. V listopadu roku 2013 tehdejší prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat tzv. Asociační dohodu s EU a v důsledku toho vznikla v období listopadu 2013 – února 2014 série povstání a nepokojů označovaných „euromajdan“ (evropská náměstí). V únoru roku 2014 pak došlo k obsazení ukrajinského území poloostrova Krym neoznačenými vojenskými jednotkami, které byly později přiznány jako jednotky Ruské federace (RF). V březnu téhož roku tehdejší prezident Ukrajiny Janukovyč sepsal zvací dopis, ve kterém požadoval použití ozbrojených sil RF na území Ukrajiny. V té době v jihovýchodní části Ukrajiny, a zejména pak na východě, byly časté prorusky orientované nepokoje, které byly opět podporované neoznačenými vojenskými jednotkami. Stejně jako v případě Krymu, byli i tito tzv. „zelení mužíčci“ později ze strany RF přiznáni jako členové ozbrojených sil RF. Na východě území Ukrajiny tak vznikl konflikt, který byl poté sice částečně ochlazen tzv. Minskými dohodami, nicméně neustále představoval významné riziko pro jakékoli budoucí vojenské intervence ze strany RF a východ území byl vnímán jako jejich možný nástupní prostor. 

Poté, co politické napětí mezi Ukrajinou a RF, i přes uzavřené Minské dohody, postupně narůstalo, vygradovalo ke konci roku 2021. RF začala u hranic s Ukrajinou hromadit vojska pod záminkou cvičení. Celý tento vývoj měl vyústění v noci z 23. na 24. února 2022, kdy vojska RF vstoupila na území Ukrajiny. Z počátku mířily útoky převážně na vojenské a strategicky a politicky významné objekty s cílem dosáhnout rychlých zisků, které by paralyzovaly Ukrajinu a umožnily tak realizovat vývoj podle potřeb RF.

Velmi záhy však již během prvních týdnů války se útoky začaly soustřeďovat i na centra ukrajinských měst, a tedy na civilní cíle. Již v první polovině roku války byly zdokumentovány i rozsáhlé válečné zločiny vůči civilnímu obyvatelstvu, což mimo jiné umocnilo už tak rozsáhlý odliv ukrajinského obyvatelstva, na které se nevztahovala branná povinnost, do evropských států, včetně České republiky.

 Od počátku války až do současnosti (březen 2023) čítají lidské oběti podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva asi 22 000 osob (z toho přibližně 8 200 mrtvých a 13 800 raněných) [3]. Jedná se však pouze o ztráty ověřené a potvrzené, navíc jen na územích, která nejsou kontrolována RF. Je tedy reálný předpoklad, že skutečný počet obětí je podstatně vyšší. Navíc příjem informací z míst, kde probíhaly a probíhají intenzivní boje, byl a stále je narušen. To se týká zejména Doněcké oblasti (Mariupol) a Luhanské oblasti (Lysy­čansk, Popasny, Severodoněck), kde se hovoří o četných civilních obětech.

Ochrana obyvatelstva na Ukrajině 
Obr. 2 Znak Státní služby pro mimořádné situace [4]Ochrana obyvatelstva je úkolem státu a jejím cílem je ochrana životů a zdraví obyvatelstva, území, majetku a životního prostředí proti nouzovým situacím. Na Ukrajině je využíváno označení „civilní ochrana“. Ústředním orgánem výkonné moci, který uskutečňuje státní politiku v této oblasti, je Ministerstvo vnitra. Do jeho struktury náleží klíčová výkonná složka civilní ochrany – Státní služba pro mimořádné situace (State emergency service, SES). Logo SES je uvedeno na obr. 2 [4]. 

Do roku 2012 byla tato složka součástí speciálního resortu, tzv. Ministerstva pro mimořádné události. Po reformě systému mezi roky 2012 a 2014 se stala součástí Ministerstva obrany a od 25. dubna 2014 opět součástí Ministerstva vnitra?[5,?6]. Systém ochrany obyvatelstva je kodifikován speciální právní úpravou [7].

Ministerstvo vnitra Ukrajiny je zodpovědné za následující oblasti zajišťované klíčovými výkonnými složkami:

• vymáhání práva – policie;
• ostraha hranic – Státní pohraniční stráž; 
• civilní ochrana – Státní služba pro mimořádné situace; 
• řešení migrace – Státní migrační služba. 
• Na centrální úrovni jsou součástí SES následující odborné struktury:
• sekce prevence;
• sekce odezvy;
• sekce opatření civilní ochrany;
• sekce zásobování;
• divize pro leteckou a leteckou záchrannou službu;
• divize evropské integrace a mezinárodní spolupráce;
• divize hydrometeorologické služby. 

SES je členěna do 25 územních expozitur, což přibližně odpovídá správnímu členění země na 24 oblastí a jednu autonomní součást. V ústřední gesci je pak deset jednotek, tři školská zařízení a vědecko-výzkumná organizace. Služba SES je zajišťována asi 53 000 příslušníky a přibližně 142 000 dobrovolnými hasiči [4, 6, 8].

Vybraná opatření ochrany obyvatelstva za války
Varování
Na Ukrajině již před válkou bylo varování obyvatelstva založeno na využívání sirén, jakožto koncových prvků tohoto systému. V reakci na válečný konflikt však byla velmi rychle dopracována další řešení. Tato řešení jsou cílena na mobilní zařízení. V daném případě jde zejména o využívání sociálních sítí, mobilních aplikací a automatické notifikace pro mobilní telefony. 

Obr. 3 Logo řešení Ukraine Siren Alerts [9]Ve vztahu k sociálním sítím se jedná zejména o iniciativu Ukraine Siren Alerts obr. 3 [9], která je provozována na platformách Twitter, Facebook a Telegram. Zacílena je na varování před rake­tovými útoky a související informování. V daném případě není nutné cokoli instalovat, stačí se pouze přihlásit k odběru novinek či ke sledování daného kanálu. Uživatel/sledující pak získá přehled o místech s vyhlášeným poplachem s mapkou a vyznačeným útokem. 

Systém byl v principech inspirován řešením RedAlert využívaným v Izraeli pro varování před raketovými útoky s rozdílem, že zmiňované iz­raelské řešení má podobu mobilní aplikace.

Ve vztahu k řešením založených na využívání mobilních aplikací pak za zmínku stojí především aplikace Air Alarm na obr. 4 [10]. Slouží k okamžitému vydávání výstrah. Upozorňuje na letecký útok, chemický útok, technologickou katastrofu či jiný typ ohrožení.

Aplikace je volně dostupná například na Google Play či AppStore. Vznikla za spolupráce firem Ajax Systems, Stfalcon a ukrajinského Ministerstva digitální transformace. Upozorňuje na začátek a konec poplachu. V současné chvíli je v kategorii aplikací, kterou si stáhlo více než pět milionů uživatelů. Spuštění a ovládání aplikace je velmi jednoduché, není potřeba žádná registrace. Uživatel si zvolí oblast, pro kterou se budou zobrazovat poplachy (kraj, okres, město). S ohledem na četnost poplachů je vhodné geografickou polohu co nejvíce specifikovat. V aplikaci nebyly hned od začátku všechny územní celky. Aktuálně jsou postupně doplňovány. Na poplach je uživatel upozorněn zvukovým signálem, zobrazením v liště oznámení a v samotné aplikaci. Aplikace vydává akustický signál i v tichém režimu.

Obr. 4 Logo aplikace Air Alarm [10]Vedle zmíněné aplikace lze také přizpůsobivost na vzniklou situaci ilustrovat úpravou některých stávajících aplikací využívaných původně k jiným účelům. V daném případě lze zmínit např. aplikaci Kyiv Digital [11], která byla původně využívána především návštěvníky města Kyjev či místními zejména kvůli informacím o místní hromadné dopravě. Od března roku 2022 byla aplikace rozšířena o informace o leteckých útocích, nejbližších lékárnách, krytech civilní ochrany atd. 

V neposlední řadě bylo v rámci varování přistoupeno k využívání automatických notifikací pro mobilní telefony, tedy není nutné podniknout žádné kroky ve vztahu k instalaci. Google představil funkci zobrazující upozornění na vzdušný útok přímo v Androidu. Společnost již podobný systém využívá pro varování před zemětřesením. Stačilo technologii pouze upravit a napojit ji na ukrajinské systémy. Systém funguje způsobem, že orgány ukrajinské státní správy vydají pro určitou oblast varování před nebezpečím a Google o tom pošle notifikaci do zařízení s Google Play. Uživateli přijde upozornění na základě jeho geografické polohy, sám nemusí nic stahovat či nastavovat. 
   
Ukrytí
Součástí ochrany obyvatelstva je také tzv. ochranná infrastruktura, která je tvořena úkryty pro obyvatelstvo, chráněnými zařízeními (zdravotnická zařízení, komunikační zařízení, sklady) a ochrannými stavbami (velitelská stanoviště, dispečerská stanoviště atd.). Její budování je proces dlouhodobý, finančně náročný a úzce souvisí s koncepcí ochrany obyvatelstva jako celku. Ochrana obyvatelstva ukrytím ve stálých úkrytech sloužila a slouží výhradně pro případ ozbrojeného konfliktu. 

Na Ukrajině, stejně jako v naprosté většině jiných států, není a ani dříve nebylo zajištěno ukrytí pro většinovou populaci, resp. pozornost byla zaměřena především na zajištění fungování velitelských stanovišť a dalších součástí nezbytných pro řízení situace. Proto i v průběhu války je klíčové včasně varovat, evakuovat a pro ukrytí využívat improvizovaných možností. V daném případě se jedná především o využívání přirozených ochranných vlastností staveb. Důležité je tedy dodržovat pravidlo alespoň dvou stěn, tedy venkovní stěna a vnitřní nosná příčka, popř. posílená o nábytek typu skříně, stoly aj. umístěný mezi těmito stěnami. Pro snížení rizika zranění způsobeného ostrými úlomky vzniklými při ostřelování, či jinými fragmenty, je doporučeno vyplňování stavebních otvorů cihlami, pytlem s pískem nebo alespoň různými deskami.

O minimálním využívání standardních úkrytů svědčí i skutečnost, že i v počátcích války v březnu roku 2022, kdy byla situace velmi chaotická a nejistá, byl úkrytový fond kyjevského metra využíván pouze z 15 % [12]. Na území Ukrajiny platí, že do podzemního krytu je přístup 24 hodin denně. Využívány jsou především dopravní stavby. Kromě staveb v Kyjevě se jedná také o stanice metra v Charkově, Dněpru a stanice podzemních vysokorychlostních tramvají v Kryvyj Rohu [13].

Ve vztahu k ukrytí je však s ohledem na akcentaci improvizovaných řešení podstatná práce s veřejností a její informování. Ukrajinu lze hodnotit jako učebnicově správný příklad rychlého se přizpůsobení situaci a rychlého vybudování a následného využívání všemožných komunikačních kanálů využívajících dostupných sociálních sítí, které mají značný dosah, vytvoření vlastní internetové stránky aj. 

Nouzové přežití
V rámci zajišťování nouzového přežití je velmi silně akcentována příprava obyvatelstva a snaha poskytnout takové informace, aby obyvatelstvo bylo co nejvíce samostatné a schopné čelit krizovým situacím. K tomu jsou využívány různé komunikační kanály, zejména pak internetová stránka zřízená pro tyto informační účely. Součástí rad jsou doporučené postupy a způsoby při skladování vody a potravin, včetně určení potřebného množství, vybavení zdravotnickým materiálem, skladba evakuačního zavazadla aj. [13].

Podstatnou radou pro přežití v nouzových přístřešcích, upravených bytech a domech je minimalizovat shluky mobilních signálů. Důvodem je syrská zkušenost, kdy shluky / větší přítomnost mobilních telefonů fungovaly pro ozbrojené síly RF jako naváděcí signál na civilní cíle. V daném případě je doporučováno přepínat telefon do režimu letadlo v případě návštěvy nemocnic či jiných významných budov. Stejně tak je důležité nejezdit každý den stejnými trasami a ve stejný čas, aby bylo sníženo riziko případného zásahu. 
   
Informování obyvatelstva
Informování obyvatelstva je průřezovým opatřením ochrany obyvatelstva, na které je kladen značný důraz. Jeho význam byl zdůrazněn i ve výše zmíněných opatřeních. Těžištěm je využívání širokého spektra komunikačních kanálů, zejména pak sociálních sítí a  webové stránky věnující se pouze poskytování rad a doporučení obyvatelstvu. Využití sociálních sítí již bylo částečně zmíněno ve vztahu k opatřením varování. Těchto je však využíváno i směrem k dlouhodobému informačnímu působení preventivního charakteru. V daném případě je hlavní funkcí sociálních sítí instantní upoutání na daný problém a přenesení pozornosti na webové rozhraní. Webové rozhraní lze tedy označit za klíčové v komunikaci s veřejností. Zejména pak jde o stránku „Pro případ krize či války“ [13]. Z hlediska obsahového členění webu si nelze nepovšimnout inspirace v brožuře, kterou vydává Švédská agentura nouzového managementu (Om krisen eller kriget kommer - If Crisis or War Comes), a to již v šesté edici od roku 1943 [14]. 

Zmíněna ukrajinská webová stránka je strukturována následujícím způsobem a její strukturace je velmi blízká zmíněnému přístupu Švédska:

• jak se připravit na nouzovou situaci;
• komunikace a vyhledávání informací;
• ukrytí;
• v bojové oblasti.

Obsahem jednotlivých kapitol jsou doporučené způsoby chování, uváděny jsou často velmi konkrétní a praktické rady a doporučení. Vedle toho lze na internetové stránce dohledat další informace vztahující se k následujícím oblastem [13]:

• kyberbezpečnost;
• rady, co dělat v případě odvlečení z území Ukrajiny;
• jak přežít únos a zajetí;
• co dělat v případě nálezu nevybuchlé 
• munice/bomb;
• co dělat při útoku chemickými zbraněmi;
• psychologická podpora během války;
• evakuace a organizování úkrytů;
• působení na okupovaném území;
• jak se zachovat v případě použití špinavé bomby, včetně dávkování jodidu draselného (zde převzata infografika americké FEMA).

Veškeré informace jsou zrcadleny na kanálech YouTube, Telegram, Twitter, Instagram a TikTok. 

Závěr
Navzdory skutečnosti, kdy sice systém ochrany civilního obyvatelstva je za války kodifikován a také ratifikován většinou států světa a tato pravidla by tedy měla platit pro všechny státy jimi vázané, praxe ukazuje jiné zkušenosti. Pravidla a základní principy mezinárodního humanitárního práva jsou porušovány. Nejinak tomu je v případě války na Ukrajině vyvolané agresí RF. Ženevské úmluvy z roku 1949 a Dodatkové protokoly k nim vydané, jakožto základní prameny mezinárodního humanitárního práva, podepsalo a ratifikovalo do současné doby 196 států světa (v případě Dodat­kových protokolů je smluvními stranami Protokolu I 174 států, Protokolu II 169 států a Protokolu III 79 států), a to včetně RF. Jistou ironií je také skutečnost, že právě v roce 2022 jsme si připomněli 45 let od přijetí Dodatkových protokolů (1977) k Ženevským úmluvám z roku 1949, zejména pak Dodatkového protokolu I upravujícího ochranu obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů. 

Nutno podotknout, že kromě zcela flagrantního porušování mezinárodního humanitárního práva, je válka na Ukrajině především nepopsatelným lidským utrpením. Vojska RF zcela běžně provádějí nerozlišující útoky, útoky na objekty civilního rázu, či na tzv. stavby obsahující nebezpečné síly (jaderné elektrárny) aj. Porušování pravidel mezinárodního humanitárního práva bylo povýšeno na normu. Z praxe jednoznačně vyplývá, že v reálném konfliktu v místě bojů není důležité, zda dané státy jsou signatáři příslušných norem či nikoli. Vymahatelnost práva je často komplikovaná a dohled na dodržování pravidel vzdálený až nereálný. Jediným fakticky prokázaným funkčním principem pro snížení ztrát na životech je reálná připravenost a odolnost obyvatelstva a systému, a to vše podpořené existencí organizačních a technických opatření. První rok války ukazuje, že Ukrajina je téměř učebnicovým příkladem rychlé reakce na vzniklou situaci a přizpůsobení se, a to na úrovni struktur ochrany obyvatelstva i na úrovni 
občanské. 

plk. Mgr. et Mgr. František PAULUS, Ph.D., MBA, Institut ochrany obyvatelstva, 
foto SITA Slovenská tlačová agentúra, a. s.

Print  E-mail  X Corp.   Facebook