Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 8/2024

K nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii ČR došlo 24. července 2022. Celková plocha byla 1 100 ha. Čas a místo vzniku požáru byly stanoveny do oblasti Malinového údolí. Svědecké výpovědi směřovaly k podezřelé osobě, která se přiznala nejen ke zmiňovanému požáru, ale založení i několika dalších požárů. Bezpečná a efektivní evakuace osob představuje klíčovou roli v rámci požární bezpečnosti staveb. Nejrozšířenějším modelem je model Pathfinder, který simuluje různé scénáře evakuace z budov a dalších prostor ve 2D i 3D prostředí pomocí 3D triangulované sítě. Institut ochrany obyvatelstva disponuje novým přístrojem DRONES-G MINI vyvinutým v ČR. Umožňuje rychlý radiační průzkum bez nutnosti vstupovat do nebezpečných oblastí, ochrání tak zasahující před negativními účinky ionizujícího záření. Pro evidenci ubytování uprchlíků byl vytvořen Armádou ČR systém HUMPO, příslušníci HZS Libereckého kraje z úseku prevence a civilní nouzové připravenosti ho od počátku využívali a zdokonalovali. 

K nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky se vracíme pohledem vyšetřovatelů požárů Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS ULK).
 

Obr.1 Rozdělení požářiště na úseky a sektory	Obr.2 Vizualizace celkové plochy požáru

Národní park České Švýcarsko (NP ČŠ) se nachází v Ústeckém kraji na hranici s Německem, kde na něj navazuje národní park Saské Švýcarsko. Má jedinečný reliéf a geologickou stavbu. Oblast je značně rozčleněna hlubokými zářezy řek Kamenice, Křinice a jejich přítoků. Erozní činností zde došlo k vytvoření nejrůznějších skalních útvarů charakterizujících tuto oblast. Nacházejí se zde skalní kotle a kaňony vytvářející skalní města s výškovým převýšením až 70 m, brány, dutiny, komíny, strže či soutěsky. Z hydrologického pohledu je území národního parku chudé na výskyt stojatých a povrchových vod, což je dáno vysokou propustností geologického podloží. Turismus se zde v posledních letech značně intenzifikuje v podobě neustále se zvyšujícího počtu návštěvníků. To s sebou přináší zvýšené riziko vzniku požáru.

V této oblasti vypukl 24. července 2022 nejrozsáhlejší lesní požár v historii České republiky. Jeho celková plocha byla 1 100 ha. Likvidace požáru byla vyhlášena 12. srpna 2022 a průběžná kontrola požářiště a dohašování skrytých ohnisek probíhalo až do konce srpna 2022. Na místě zásahu se průběžně vystřídalo více než 6 300 profesionálních i dobrovolných hasičů a více než 400 kusů techniky ¹.

Obr. 3 Zničené a poškozené objekty Mezná	Obr. 4 Požárem zasažený dům č.p.14

Požár byl ohlášen na krajské operační a informační středisko HZS ULK 24. července 2022 v 7.21 hodin a vyšetřovatel požárů HZS ULK se na místo události dostavil hodinu po jeho ohlášení. Kvůli rozšiřování požáru a probíhajícímu zásahu jednotek požární ochrany nebylo možné zahájit hned činnost na místě. Lokalizace požáru byla vyhlášena 1. srpna 2022 a vyšetřovatel požárů začal provádět prvotní úkony ke zjištění příčiny vzniku požáru.

Z důvodu rozsáhlé plochy požáru a výše způsobených škod se čtvrtý den po nahlášené lokalizaci požáru uskutečnila koordinační schůzka mezi Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje a HZS ULK, na jejímž základě byl 8. srpna 2022 zřízen společný tým pracovně nazvaný PARK. Požářiště bylo ohledáváno přerušovaně, vždy v závislosti na průběhu hasebních prací, kdy se pro přehlednost a jednodušší organizaci využilo rozdělení daného území na jednotlivé sektory a úseky provedené v rámci zásahu.

Obr. 5 Pohled na KO	Obr. 6 Pohled na KO směrem k masivu

Následující den po ustavení týmu začalo ohledání části požářiště, konkrétně obce Mezná u Hřenska, ve které požár zcela zničil tři domy (vyznačeny červeně na obr. 3) a u dalších domů došlo k poničení přilehlých objektů – kůlny, zdi, ploty atd. Dalšími objekty poničenými požárem byly oplůtky, oplocenky, kazatelny a další objekty nacházející se na území NP ČS. Jako poslední se provedlo ohledání ochranných sítí nad obcí Hřensko. Ohledání bylo ukončeno 12. září 2022, přičemž bylo zkontrolováno celkem 160 různých objektů.

Přibližný čas a místo vzniku požáru byly stanoveny ze získaných dat z programu Copernicus, což je program Evropské unie pro pozorování Země (https://forest-fire.emergency.copernicus.eu), a na základě svědeckých výpovědí. Satelitní družice detekovaly požár v oblasti Malinového dolu poprvé 24. července 2022 v čase 2.09 hodin. Družice jsou schopny požár detekovat až po dosažení tepelného výkonu 0,2 MW, který odpovídá přibližně osmi táborovým ohňům. Družice zároveň dané území nesledují kontinuálně, ale v určitých časových intervalech. Při předchozím snímkování stejné oblasti Malinového dolu, které proběhlo v čase 0.48 hodin, nebyl ještě družicemi zaznamenán žádný tepelný výkon. Přibližná doba vzniku požáru byla tak na základě všech zjištěných skutečností vyšetřovatelem požárů stanovena na 24. července 2022 v rozmezí od 0.00 do 1.30 hodin.

Rozloha kriminalistického ohniska (KO) nalezeného v oblasti Malinového dolu činila 50 × 16 m. KO bylo celé rozhrabáno, přičemž všechny nalezené stopy poukazovaly na častou přítomnost osob v této oblasti, a to i přesto, že zde není vyznačena žádná oficiální turistická cesta. Mezi zajištěnými stopami bylo několik kusů hliníkových fólií, cigaretové nedopalky, plastové lahve, zábavní pyrotechnika, doklady atd. Na základě všech zjištěných skutečností pak byly ve zpracovaném odborném vyjádření stanoveny následující možné verze vzniku požáru:

1. manipulace s otevřeným ohněm neznámou osobou,
2. manipulace se zábavní pyrotechnikou neznámou osobou.

Obr. 7 Vyznačení nalezených stopKromě samotného ohledání požářiště Policie České republiky (PČR) v rámci prověřování vyhodnocovala kamerové záznamy, karetní transakce v restauracích, výpisy telekomunikačního provozu či výpisy ubytovacích knih. Vše s cílem zmapovat pohyb osob v dané oblasti. Získané informace ale nevedly ke zjištění konkrétní osoby, která by se pohybovala v oblasti Malinového dolu v době vzniku požáru.

V rámci ohledání místa požáru bylo pořízeno velké množství fotografií a obrazového materiálu na ploše přes 1 000 ha. Pro sdílení získaných dat, jak napříč sborem, tak i mimo něj, bylo nutné zpracovat ucelený přehled celé události. K tomuto byl využit systém Terinos, což je webový geografický informační systém využívaný u HZS ČR. Ve spolupráci s Institutem ochrany obyvatelstva pak byla vytvořena mapová vrstva „Hřensko“, ve které je možné zobrazit místo vzniku požáru, průběh šíření požáru, celkovou plochu požáru, zajištěné stopy, poškozené objekty a pořízené záznamy z kamer nebo dronů během zásahu. Pro přístup mimo sbor je pro zobrazení dat vyžadováno zadání unikátního hesla. Pro rychlou orientaci v systému Terinos byla ve spolupráci s PČR vytvořena návodná komentovaná prezentace.

V době od 3. dubna 2023 do 9. dubna 2023 vzniklo na území NP ČŠ dalších pět požárů (seníky, posedy, rozhledna na Vlčí hoře).

Příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování z krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje a z oddělení obecné kriminality v Rumburku provedli 12. dubna 2023 výslech podezřelé osoby, která se přiznala nejen k založení požárů v období od 3. dubna 2023 do 9. dubna 2023, ale následně i k založení požáru z 24. července 2022. Podezřelé osobě bylo vyšetřovacím orgánem sděleno obvinění a statní zástupce z Krajského státního zastupitelství Ústí nad Labem podal návrh na obžalobu. V současné době probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem řízení s obžalovaným, kde o jeho vině nebylo doposud rozhodnuto.

plk. Ing. Milan TABI, MBA, HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora

[1] MV-generální ředitelství HZS ČR. Analýza okolností požáru v Národním parku České Švýcarsko. PDF. Praha, 2022.

Print  E-mail  X Corp.   Facebook