Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 9/2008

V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu složek IZS při tragické železniční nehodě ve Studénce. Vracíme se k výkladu nové VYHLÁŠKY o technických podmínkách požární ochrany staveb, objasňujeme problematiku zřizování OHLAŠOVEN POŽÁRU v obcích. Informujeme o PROJEKTECH, které bude Česká republika řešit v oblasti civilní ochrany v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Připomínáme čtyřicet let vysokoškolského STUDIA požární ochrany a bezpečnosti na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. SEZNAMUJEME s problémy Vodní záchranné služby ČČK. Součástí časopisu je i vložená PŘÍLOHA obsahující metodiku pro přípravu členů krizových štábů krajů a obcí.  

Dnem 1. července nabyla účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhláška“). Ve vyhlášce jsou stanoveny technické podmínky požární ochrany pro navrhování (§ 2 až § 28), provádění (§ 29) a užívání staveb (§ 30).

V této souvislosti je nutno konstatovat, že od 1. července 2008 zůstává v platnosti a účinnosti i vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v Hlavním městě Praze. Oba tyto právní předpisy však pouze obecným způsobem stanovují základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb a v omezeném rozsahu se dotýkají problematiky požární bezpečnosti staveb.

Vzhledem k tomu, že právní úprava technických podmínek požární ochrany staveb je vyčerpávajícím a komplexním způsobem upravena ve vyhlášce, lze v tomto případě aplikovat v obecné právní teorii uznávanou zásadu „lex specialis derogat legi generali“. Při aplikačním konfliktu vyhlášky s vyhláškou č. 137/1998 Sb. a vyhláškou č. 26/1999 Sb. (nebo jejich jednotlivých ustanovení) má ve světle výše uvedené zásady přednost vyhláška.V praxi to znamená, že při umisťování a navrhování nových staveb se bude postupovat podle vyhlášky.

Vyhláška se nepoužije v případě staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. před 1. 7. 2008, a dále u staveb, u kterých byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (§ 32 odst. 3 vyhlášky). V těchto případech se i nadále postupuje podle dosavadní právní úpravy, tedy podle vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Umístění stavby (územní řízení) a navrhování stavby (stavební řízení)

Při umisťování nové stavby se posoudí v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky splnění zde uvedených technických podmínek požární ochrany, tj.:
a) stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru,
b) posouzení zdrojů požární vody a jiného hasiva,
c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením,
d) posouzení příjezdových komunikací a nástupních ploch,
e) zabezpečení stavby nebo území jednotkami požární ochrany.
Stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru se provede zejména s ohledem na sousední stavby. Zhodnocení zabezpečení stavby jednotkami požární ochrany nebo vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením je v této fázi řízení důležité zejména s ohledem k ekonomické rozvaze dané stavby.
Při navrhování se u stavby znovu provede posouzení splnění výše uvedených technických podmínek (podrobněji), a to včetně dalších technických podmínek požární ochrany uvedených v § 2 odst. 2, tj. evakuace osob a stavebních konstrukcí z hlediska jejich požární odolnosti. V případě stavby, která je ve vyhlášce uvedena v § 15 až § 28, je nutno posoudit splnění technických podmínek požární ochrany zde uvedených.
Posouzení splnění technických podmínek požární ochrany staveb provede v požárně bezpečnostním řešení (§ 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.) osoba oprávněná k této činnosti, která získala autorizaci v oboru požární bezpečnost podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Pro splnění technických podmínek požární ochrany staveb se využijí hodnoty a postupy stanovené v českých technických normách nebo v jiných technických dokumentech upravujících podmínky požární ochrany staveb. V příloze č. 1 vyhlášky je uveden seznam norem řešících požární bezpečnost staveb. Pokud zde není některá norma uvedena, nic nebrání v jejím použití, protože v obecné poloze její využití stanoví v § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).

Odstupové vzdálenosti a vymezení požárně nebezpečného prostoru

Jeden z častých dotazů k problematice navrhování stavby po nabytí účinnosti vyhlášky se týká stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru.
V souladu s ustanovením § 11 vyhlášky se u nově navrhovaných staveb stanoví odstupové vzdálenosti a vymezí požárně nebezpečný prostor pouze s ohledem na sousední stavby. Neřeší se přesah požárně nebezpečného prostoru přes hranice stavebního pozemku (§ 17 vyhlášky č. 137/1998 Sb.). V případě, že se stavební úřad obrátí na místně příslušný hasičský záchranný sbor se žádostí o stanovisko k výjimce, tj. přesahu požárně nebezpečného prostoru přes stavební pozemek (§ 17 vyhlášky č. 137/1998 Sb.) dané stavby, vydá hasičský záchranný sbor kraje stanovisko v rámci výkonu státního požárního dozoru v souladu s ustanovením § 31 zákona o požární ochraně, a to v případě, že se jedná o stavbu, u které je vykonáván státní požární dozor. Pokud se jedná o stavbu, u které není vykonáván státní požární dozor (§ 31 odst. 3 zákona o požární ochraně), vydá v rámci vzájemné součinnosti dotčených orgánů a stavebních úřadů pouze souhlas nebo nesouhlas s výjimkou.

V případě postupu podle dosavadní právní úpravy nutno v rámci vymezení požárně nebezpečného prostoru řešit jeho přesah přes stavební pozemek. V tomto případě bude hasičský záchranný sbor kraje postupovat při výkonu státního požárního dozoru [§ 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně] v souladu s pracovní pomůckou čj. PO-2084/2006.

Změna stavby

Při změně dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava), změně v užívání stavby nebo při udržovacích pracích se postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb. U změny stavby skupin II a III podle této ČSN se v části stavby dotčené změnou instaluje zařízení autonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou část stavby vyžadováno.

Provádění stavby

Při provádění stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení splněny požadavky vyhlášky v rozsahu nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti (např. při skladování materiálů, zajištění volných příjezdových komunikací, volný přístup k vnějším odběrním místům).

Užívání stavby

Stavba musí být vždy užívána v souladu s ustanovením § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, ve stavebním povolení, v ohlášení stavby apod. A dále v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 stavebního zákona je vlastník povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci skutečného provedení podle vydaných povolení. Dodatečné úpravy konstrukcí a stavebních materiálů, dodatečné umístění předmětů (např. v únikových cestách) je třeba posoudit prostřednictvím oprávněné osoby, které byla udělena autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru požární bezpečnost staveb. Oprávněná osoba posoudí v požárně bezpečnostním řešení popř. dodatku k požárně bezpečnostnímu řešení stávajícímu, zda se jedná o stavební úpravu nebo udržovací práci, která může negativně ovlivnit požární bezpečnost, nebo zda nedojde k zúžení únikové cesty apod. Je pak na rozhodnutí místně příslušného stavebního úřadu, zda se jedná o udržovací práci nebo stavební úpravu vyžadující či nevyžadující stavební povolení nebo ohlášení.

U stavby, jejíž užívání započalo přede dnem nabytí účinnosti (tzn. před 1. 7. 2008) vyhlášky, musí být technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 splněny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti (tzn. od 1. 1. 2009). U stavby uvedené do užívání po 1. 7. 2008 musí být splněny technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 vyhlášky od data uvedení stavby do užívání.
Pro splnění technických podmínek požární ochrany ve smyslu již zmiňovaného § 30 vyhlášky je třeba respektovat mimo jiné přílohu č. 6.

Posuzování předmětů z hořlavých hmot umístěných na chráněné únikové cestě (informační sdělení nebo požární dokumentace)

K posuzování předmětů, které jsou z hořlavých hmot a jsou umístěny na chráněné únikové cestě (dále jen „CHÚC“), tj. různá značení, tabulky a informace (označení podlaží, označení pracoviště, označení východů, požární poplachové směrnice, evakuační plány), lze sdělit následující.

Předměty, tj. značky, sdělení apod., které plní funkci „informační“ a vyskytují se v prostoru CHÚC, dělíme do čtyř skupin následovně:
a) výstražné a bezpečnostní značky a tabulky (např. označení únikové cesty nebo východu, označení věcných prostředků požární ochrany) vyplývající z požárně bezpečnostního řešení [§ 41 odst. 2 písm. o) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)] nebo z jiné obdobné dokumentace (např. požární zpráva, technická zpráva požární ochrany), tvořící součást projektové dokumentace, kterou schvaluje místně příslušný stavební úřad a na základě které byla stavba postavena a následně v souladu se stavebním zákonem užívána; podmínky podle přílohy č. 6 vyhlášky se na tyto výstražné a bezpečnostní značky a tabulky v souladu s bodem A.10 této přílohy nevztahují,
b) tabulky (např. označení únikové cesty, východu, označení věcných prostředků požární ochrany), pokud nevyplývají z požárně bezpečnostního řešení [§ 41 odst. 2 písm. o) vyhlášky  o požární prevenci] nebo z jiné obdobné dokumentace (např. požární zpráva, technická zpráva požární ochrany), tvořící součást projektové dokumentace, kterou schvaluje místně příslušný stavební úřad a na základě které byla stavba postavena a následně v souladu se stavebním zákonem užívána, lze považovat za prvek bezpečnostního systému dle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky,
c) zveřejňovanou dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, evakuační plány apod.), vyplývající ze zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci, lze považovat za prvek bezpečnostního systému dle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky,
d) informační a orientační tabulky pokud je provozovatel označí jako prvky bezpečnostního systému (např. označení pracoviště, označení rozvaděčů), lze posuzovat podle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky.

Umístění prvku bezpečnostního systému na CHÚC (evakuační rozhlas, bezpečnostní přístupový systém apod.)

Je třeba rozlišit, zda se jedná o:
a) bezpečnostní kamerový systém, bezpečnostní přístupový systém apod., který je zpravidla považován za bezpečnostní systém a je navržen v projektové dokumentaci, ověřené místně příslušným stavebním úřadem a je užíván v souladu se stavebním zákonem (§ 125, 126),
b) prvky bezpečnostního systému odlišné od bodu a), které lze považovat za „bezpečnostní systém“ (např. dodatečná montáž kamerových systémů, pohybových čidel, zařízení autonomní detekce a signalizace), které nebyly řešeny projektovou dokumentací, avšak při jejich užívání se musí postupovat v souladu s právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce. V některých případech může být dodatečná montáž takového prvku bezpečnostního systému podmíněna i zpracováním projektové dokumentace a jejího ověření místně příslušným stavebním úřadem,
c) předměty odlišné od bodů a) a b), které mohou mít i charakter „bezpečnostního systému“ (např. rozhlas neplnící funkci evakuačního rozhlasu, čtečka docházky apod.),
d) předměty informační (viz posuzování předmětů z hořlavých hmot informačního charakteru umístěných na CHÚC).
Je nutno konstatovat, že při dodatečném umístění prvku bezpečnostního systému ad b) nebo předmětu ad c) je třeba postupovat individuelně s ohledem na konkrétní podmínky a je vhodné tuto záležitost konzultovat s oprávněnou osobou (tj. autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem v oboru požární bezpečnost staveb podle zákona č. 360/1992 Sb.), která posoudí v požárně bezpečnostním řešení popř. dodatku k požárně bezpečnostnímu řešení stávajícímu, zda nedochází např. ke změně požárního rizika, změně šířky CHÚC apod.
Při umístění výše uvedených prvků bezpečnostního systému podle písmene a), b), c) i d) je třeba respektovat bod A.5 přílohy č. 6 vyhlášky. A dále je nutno vzít v úvahu, že při umisťování elektrických rozvodů na CHÚC musí být respektován čl. 12.9 ČSN 73 0802 popř. příloha č. 2 vyhlášky.

Retroaktivita technických podmínek požární ochrany stanovených vyhláškou u stávajících objektů

V tomto případě je nutno konstatovat, že technické podmínky požární ochrany uvedené v § 2 až § 28 vyhlášky se týkají nových staveb, které jsou navrženy podle této právní úpravy. Pokud byla stavba postavena sice po nabytí účinnosti vyhlášky (tj. po 1. 7. 2008), ale navržena podle stávající právní úpravy (tj. vyhlášky č. 137/1998 Sb.), požadavky vyhlášky se na ní nevztahují.
V praxi to znamená, že stávající rodinný dům nemusí být vybaven přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností 34 A ani autonomním hlásičem kouře. Pokud však dochází ve stavbě rodinného domu např. ke stavebním úpravám nebo změně stavby (přístavbě, nástavbě, stavební úpravě) a pokud se jedná o změnu stavby skupiny II a III (podle ČSN 73 0834), musí být v části stavby dotčené změnou, v souladu s ustanovením § 31 vyhláškyinstalováno zařízení autonomní detekce a signalizace.
Ustanovení § 17 odst. 4, § 18 odst. 3 a § 19 odst. 7 vyhlášky (tj. označení schodiště u staveb s více než třemi nadzemními nebo třemi a více podzemními podlažími) platí pro projektování nových staveb. Na stavby ubytovacích zařízení, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče a stavby se shromažďovacím prostorem provedené podle dosavadní právní úpravy se tento požadavek nevztahuje.
Ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky, tj. označení evakuačního výtahu „Evakuační výtah“, platí pro projektování nových staveb. Je však nutno konstatovat, že uvedený požadavek se týká i staveb, které byly projektovány a postaveny podle dosavadní právní úpravy, tj. vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 499/2006 Sb., a to podle české technické normy v souladu s § 39 odst. 3 této vyhlášky. V daném případě se jedná o ČSN 27 4014 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů-Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy: únor 2007.

Závěr

Dotazy včetně odpovědí, které se týkají aplikace vyhlášky při navrhování a užívání, jsou průběžně uveřejňovány na webových stránkách www.hzscr.cz.

pplk. Ing. Marie TAUFEROVÁ,
MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook