Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 1/2009

V TOMTO ČÍSLE: PRIORITY předsednictví České republiky v Radě EU, SEZNAMUJEME s posláním a činností pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV). ANALYZUJEME komplikovaný zásah na požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, přinášíme POZNATKY o možnostech efektivního provozování rozvodů požární vody. INFORMUJEME o stavu zavedení jednotného čísla tísňového volání 112 v Evropě a organizaci jeho příjmu. Přinášíme HODNOCENÍ cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS ZÓNA 2008 v Jihomoravském kraji, věnujeme se problematice ochrany EVROPSKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY, informujeme o PROJEKTU Národního centra pro krizovou připravenost. PŘÍLOHA časopisu obsahuje kalendářní přehled nejvýznamnějších domácích i zahraničních oborových VELETRHŮ pořádaných v roce 2009.  

U plošně rozsáhlých průmyslových areálů nebo podnikatelských zón je jednou z podmínek stavebního povolení výstavba vnitřních rozvodů vody pro požární zabezpečení staveb. U těchto systémů je nutné zajišťovat nejen průběžnou údržbu zařízení, ale také provádět hydraulické zkoušky za účelem ověření, plní-li trubní rozvody předpoklady provozovatele. Velmi často z různých důvodů se při zkouškách zjistí, že v případě potřeby by očekávaný efekt nesplnily. Příčin bývá celá řada, o základních se zmiňuje autorka v tomto článku.

Základní rozvaha o výstavbě požárního zabezpečení

U nově budovaných průmyslových areálů nebo multifunkčních zón je jednou z podmínek stavebního povolení vybudování vnitřních rozvodů vody pro účely požárního zabezpečení objektů. Dle jejich charakteru a vypočtené potřebě vody k hašení požárů je často zvažováno, zda nové trubní rozvody budovat společné pro spotřební účely i požární zabezpečení staveb nebo zcela technicky oddělené. Při vypočtených dimenzích potrubí ≤ DN 100 mm je vhodné budovat jednotný systém pro oba účely. U těchto systémů lze bez větších problémů zajistit dostatečnou rychlost proudění vody a tím následně její dostatečnou čerstvost, včetně alespoň minimálního zdravotního zabezpečení.
Pokud je potřeba požárního zabezpečení vyšší a je nutné budovat řady o DN 150 mm, DN 200 mm a výše, je vhodné stavět separátně rozvody vody spotřební a požární. K tomuto závěru je několik důvodů:

→ provozně – technický,
→ zdravotně – bezpečnostní,
→ ekonomický.

Provozně technické aspekty

Při výstavbě nových rozvodů nebo rekonstrukci stávajících činí zemní práce přibližně 70 % - 80 % celkových nákladů na stavební dílo. Pokud lze uložit do jedné stavební rýhy společně vodovodní řad spotřební vody současně s vodovodním řadem určeným pro požární vodu, náklady se výrazně sníží. Reálně se zvýší pouze o cenu trub, tvarovek a armatur menších dimenzí, zpravidla DN 63 mm – 90 mm při použití plastových materiálů, nebo DN 80 – 100 mm při použití litinových trub. Současně tímto opatřením investor trvale sníží provozní náklady nutné k periodickým proplachům systému společných požárních a spotřebních účelů. Vždy se jedná o nemalé náklady, pokud chceme a musíme zajistit trvalou čerstvost pitné vody pro uživatele. Při současné průměrné ceně vodného a stočného 55 Kč/m³, která se bude v následujících letech dále zvyšovat a životnosti díla asi 70 až 90 let, stojí rozvaha za pozornost.

Zdravotně bezpečnostní důvody

Provozovatel veřejných vodovodů nebo vnitřních rozvodů, ke kterým patří i požární rozvody vody, musí sledovat kvalitu vody [1]. Distribuovaná voda nesmí překročit:

→ nejvyšší mezní hodnotu ukazatele s prahovým účinkem,
→ mezní hodnotu organoleptického ukazatele jakosti pitné vody,
→ mezní hodnotu regulačního rizika u vybraných látek s bezprahovým účinkem.

Riziko, že dojde k sekundárnímu nebo terciálnímu znečištění vody u kombinovaných požárně – spotřebních vodovodů je poměrně vysoké. Při nedodržování provozních režimů, které u těchto společných trubních systémů téměř nikdy neumožní vytvořit v oblasti rychlosti proudění vody v potrubí optimální prostředí, téměř vždy dochází ke zhoršení mikrobiologických, biologických a fyzikálně – chemických ukazatelů vody.

Ekonomické vlivy provozování systémů

Rozsáhlé vnitřní vodovody požární vody, tak jako kterékoliv jiné vodárenské systémy, vykazují ztráty vody způsobené netěsností zařízení. Pokud jejich provozování není věnována dostatečná péče a zařízení není monitorováno alespoň periodicky, mohou dosáhnout až desítek procent, jak je znázorněno na obr. č. 1. V demonstrovaném případě se zvýší trvalá ztráta o 100 % - z původní hodnoty asi 1 l.s^-1 na hodnotu 2 l.s^-1. Při této nově zaznamenané ztrátě by provozovatel požárních rozvodů za 1 rok jen za nevyužitou vodu zaplatil vodárenské společnosti přibližně o 1,735 milionu Kč více, než při původní ztrátě. Celkově by však platby za ztráty vody na vnitřních rozvodech dosáhly hodnoty přibližně 3,4 milionu Kč, což vysoce překračuje samotnou spotřebu vody.
Poměrně vysoké škody vznikají již při mnohem nižších ztrátách. I při pouhém úniku 0,3 l.s^-1 (tj. jedna malá skrytá porucha), což nebývá výjimečná situace vyskytující se na vnitřních rozvodech spotřební nebo požární vody, činí roční náklady jen v poplatních za vodné a stočné pro vodárenskou společnost asi 520 000 Kč.

Širší strategické posouzení výstavby požárních rozvodů vody

Pokud vnitřní rozvody požární vody jsou budovány pro objekty s vyšším nebezpečím vzniku rozsáhlého požáru, je vhodné vždy s vodárenskou společností projednat alternativy, za jakých může být přerušena dodávka vody z veřejné vodovodní sítě a na jakou průměrnou dobu. Mimo to je i vhodné, aby provozovatel alespoň v základních rysech znal systém dodávky vody do spotřebiště a jeho hlavní zdroje. V základním uspořádání jsou znázorněny na obr. č. 2, 3 a 4.
Na základě informace o systému zásobování oblasti, předpokládané průměrné délce výluky dodávky vody a průměrném ročním počtu poruch vztahujících se k danému objektu, může provozovatel provést vlastní analýzu rizik a rozhodnout se pro výstavbu vlastní akumulace požární vody nebo projednat s vodárenskou společností náhradní místo odběru s potřebnou kapacitou.

Prověřování hydraulické účinnosti rozvodů požární vody v areálech

Opakované hydraulické prověřování účinnosti rozvodů požární vody v areálech by mělo být pravidlem každého odpovědného provozovatele. Četnost kontrolních period by vyplývala z cílů, kterých má být dosaženo. Neopominutelným cílem však vždy musí být vyhodnocení hydrodynamických tlaků v systému v závislosti na velikosti požárního simulovaného nebo skutečného odběru vody. Zkoušku doporučuji provádět současně na nejméně třech místech současně, tj. měření průtoku vody na vstupním fakturačním měřidle, dále měření hydrostatických a hydrodynamických čar na předávacím místě a vždy v místě prováděného bodového odběru vody. Dané hodnoty je vhodné pomocí diagnostické techniky zobrazit do grafu a následně z výsledku zobrazení provést analýzu, viz obr. č. 5.
Z grafu může následně provozovatel rozvodů požární vody snadno zjistit s jakými požárními odběry může při skutečném požárním zásahu počítat v závislosti na tlakových ztrátách způsobených v trubním systému. Z tohoto grafu je zřejmé, že vnitřní požární rozvody jsou schopny při dodržení ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou převést maximálně 6-7 l.s^-1. Při vyšších odběrech již dochází k postupnému zlomu hydrodynamické tlakové čáry a při dosažení hodnoty průtoku 9,3 l.s^-1 tlak osciluje pouze na úrovni 0,17 MPa. Dané požární rozvody by přitom měly bez výraznější tlakové ztráty převést min. 11,8 l.s^-1. Příčin vždy může být celá řada a dobrý analytik je schopen z výsledků měření zjistit důvody zhoršení hydraulické účinnosti sítě a současně navrhnout i způsoby vedoucí k odstranění zjištěných závad.

Závěr

Na demonstrovaném modelovém případě z analýzy měření vyplynul i vedlejší efekt, spočívající ve zjištění trvalé skryté ztráty pitné vody v požárním systému. V tomto případě činí ekonomická ztráta z unikající vody částku ve výši asi 620 000 Kč za rok. Je zřejmé, že provozovatel systému měřením zjistí nejen skutečnou účinnost rozvodů vody a eliminuje nepředvídatelná bezpečnostní a požární rizika, ale v řadě případů ušetří nemalé finanční prostředky, které následně může věnovat na další bezpečnostní opatření v požární oblasti. Jsem přesvědčena, že v řadě případů není této části požárního zabezpečení objektů věnována taková pozornost, jakou by si dané zařízení zasloužilo. Velmi často se pak při skutečném požáru a následném zásahu jednotek požární ochrany zjišťuje, že není dostatek vody k hašení. Článek naznačuje, jak je možné rizika překvapení eliminovat na přijatelnou míru a současně zefektivnit i vlastní provozování požárně-bezpečnostních systémů.
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu Ministerstva vnitra VD20062008A04.

Literatura

[1] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] KROČOVÁ, Š.: Provozování distribučních sítí pitných vod, VŠB, Ostrava 2004, ISBN 80-248-0606-1.

doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství

 

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook