Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 4/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA příčin růstu požárů ve dřevozpracujícím průmyslu, HODNOCENÍ výsledků ukončeného projektu výcviku hasičů zemí EU zaměřeného na obsluhu speciálního zařízení CCS-Cobra. Přinášíme POZNATKY A ZKUŠENOSTI ze zajištění MS v klasickém lyžování v Liberci, ANALÝZA radiokomunikačního systému Tetrapol. SEZNAMUJEME se systémem vysokoškolské přípravy specialistů OPZHN, INFORMUJEME o průběhu a závěrech mezinárodní KONFERENCE zaměřené na zvýšení informovanosti obyvatelstva zemí EU v oblasti civilní ochrany, PŘINÁŠÍME metodický materiál k problematice plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích. HODNOCENÍ činnosti Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, POZVÁNKY na květnové Dny záchranářů v Poděbradech a na 10. veletrh IDET v Brně, výsledky ANKETY o nejlepší sportovce v požárním sportu za rok 2008. PŘÍLOHA časopisu obsahuje poznatky a zkušenosti z hašení požárů a zásahů složek IZS v průmyslových zónách.  

Zvýšení informovanosti obyvatel v oblasti civilní ochrany představuje jednu z hlavních priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie v pracovní skupině Prociv. K naplnění tohoto úkolu výrazně přispěl mezinárodní odborný seminář, který se ve dnech 18. až 20. února letošního roku uskutečnil v brněnském hotelu Continental.

Jak uvedla Evropská komise (dále jen „Komise“) ve své strategii na rok 2009, EU musí pokračovat ve svém zaměření přímo na občany. Bezpečnost v případě nouzových situací spadá do této kategorie. EU by měla pokračovat ve svém úsilí vytvořit bezpečné prostředí obyvatel EU prostřednictvím včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace.

plk. Ing. Miloš SvobodaSmyslem semináře organizovaného MV-generálním ředitelstvím HZS ČR ve spolupráci s Evropskou komisí a Jihomoravským krajem, nebylo nalezení definitivních odpovědí. Cílem setkání devadesáti odborníků z 23 členských zemí EU bylo zahájení diskuse a vypracování podnětů pro další zlepšení povědomí obyvatel zemí EU o existujících hrozbách, možnostech předcházení těmto hrozbám, jako i o zásadách správného chování a jednání v průběhu již vzniklých krizových situací a mimořádných událostí (např. živelní pohromy, průmyslové havárie, teroristické útoky apod.). „Občan má právo být informován, jaké hrozby ho mohou potkat, jak lze některým událostem předcházet, a že jeho připravenost při mimořádných událostech může výrazně napomoci práci záchranářů. Informovanost obyvatelstva může napomoci i tomu, aby občané lépe chápali omezení, která mohou v průběhu mimořádné události nastat,“ zdůraznil význam problematiky ve svém úvodním vystoupení vedoucí české delegace, náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Miloš Svoboda.

Jednání v pracovní skupiněPo plenárním zasedání zaměřeném na zásadní prezentace nosných problémů semináře, pokračovala další diskuse ve třech pracovních skupinách. Účelem bylo sestavit seznam témat pro zahrnutí do Závěrů Rady EU, které doporučí Komisi a členským státům možné směry úsilí ke konsolidaci veřejné informovanosti v EU.

Výcvik diplomatického personálu v oblasti civilní ochrany

Tato pracovní skupina měla doporučit cesty ke zlepšení informovanosti v případech, kdy na místo katastrofy přijedou záchranné týmy a moduly z EU nebo v přípravě přepravy občanů EU z postižené země.

Návrhy pro Komisi

→ vytvořit a poskytnout členským státům EU souhrn informací o Mechanismu civilní ochrany stejně jako další prostředky, které by mohly být využity v rámci krizového managementu,
→ vytvořit leták s informacemi o všech relevantních nástrojích krizového managementu. Tento materiál by byl zaměřen na diplomatický personál,
→ rozvinout a do systému výcviku diplomatů Společenství implementovat nový tréninkový modul věnovaný celému spektru prostředků a činností krizového managementu a systému řešení mimořádných událostí v rámci EU, a to s využitím interních i externích odborníků,
→ do již existujícího systému výcviku v oblasti civilní ochrany včlenit krátký kurz speciálně určený pro diplomatický personál členských států EU a Komise. Tento kurz by doplnil komplexní kurz pro krizový management a řešení katastrof.

Návrhy pro členské státy EU

→ zlepšit informační tok o problematice civilní ochrany mezi ministerstvy odpovědnými za civilní ochranu a příslušnými útvary ministerstev zahraničních věcí,
→ souhrny informací poskytnuté Komisí systematicky předávat pracovníkům na ambasádách, kteří by potencionálně mohli řešit mimořádné události, 
→ vybudovat, případně zlepšit informační sítě krizových korespondentů, která funguje mezi  orgány na místních ambasádách/konzulátech a delegacemi Komise ve třetích zemích,
→ do nouzových plánů ambasád včlenit informace o Mechanismu civilní ochrany,
→ podporovat vysílání diplomatů z evropských ambasád a konzulátů, které jsou v zemích s vysokou pravděpodobností katastrof, a z ministerstvech zahraničí, do tréninkových kurzů Společenství.

Veřejná informovanost a vzdělávání obyvatelstva

Obecné výsledky diskuse

→ informace o případných hrozbách a o chování a jednání při jejich vzniku by měly být obyvatelstvu poskytovány již před samotnou mimořádnou událostí, → poskytované informace by měly být ucelené, srozumitelné, stručné a měly by být sdělovány důvěryhodným zdrojem,
→ odpovědné instituce by měly poskytovat informace koordinovaně,
→ ke zvýšení informovanosti dětí a mládeže by měl být využit také potenciál školního vzdělávání a mimoškolních aktivit, a to ve spolupráci s nevládními organizacemi,
→ nejvíce efektivním prostředkem komunikace se staršími lidmi je osobní kontakt, 
→ ambasády a konzuláty by měly být více zapojeny do poskytování informací obyvatelstvu v případě nebezpečí.

Návrhy pro Komisi

→ vytvořit webovou stránku s odkazy na webové stránky o civilní ochraně jednotlivých členských států EU, případně na další zdroje informací, 
→ zpracovat rámcovou příručku s informacemi o civilní ochraně, která by mohla být využita členskými státy EU,
→ vytvořit platformu pro výměnu informací, o kterých se vedla diskuse,
→ pokračovat v propagaci a informování o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112,
→ do budoucna zvážit zpracování příslušné legislativy.

Návrhy pro členské státy EU

→ zapojit se do platformy pro výměnu informací k diskutovaným tématům,
→ podílet se na úrovni Společenství na již existujících iniciativách, které souvisejí s informováním obyvatelstva a se vzděláváním,
→ shromáždit a zpracovat informace pro společnou evropskou webovou stránku, aby byla využitelná jak veřejností, tak experty,
→ na národní úrovni implementovat návrhy z rámcové příručky o civilní ochraně,
→ zvýšit intenzitu spolupráce s nevládními organizacemi a jednotlivými dobrovolníky,
→ na národní úrovni pokračovat v informování veřejnosti o jednotném evropském čísle tísňového volání 112.


Prevence a bezpečnost zasahujícího personálu

Obecné výsledky diskuse

Bezpečnost záchranných složek

→ povědomí veřejnosti je velmi důležité pro dobrou a bezpečnou činnost záchranářů,
→ agrese a násilí směrem k záchranářům podrývá správné fungování záchranných složek,
→ aby byl zjištěn rozsah problému, měla by Komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie vypracovat dotazník, který by měl zároveň zmapovat stávající systémy sběru informací v členských státech a již existující výzkumy o zdrojích násilného a agresivního jednání, 
→ členské státy EU mohou těžit z nárůstu výměny informací a ze vzájemného předávání zkušeností s řešením agresivního a násilného jednání vůči záchranářům.

Prevence

→ prevence je integrální částí krizového managementu a mělo by se s ní zacházet jako s průřezovou problematikou,
→ členské státy EU mohou mít prospěch z větší výměny informací o povaze mimořádných událostí, jejich obecných dopadech a výměny zkušeností o nejlepších postupech v preventivních opatřeních,
→ je třeba, aby byl vytvořen vzájemně sdílený katalog  existujících zdrojů informací, které jsou dostupné v členských státech EU (tento katalog by měl být strukturován podle typů rizik a měl by obsahovat metodologie vyhodnocování rizik a nejlepších postupů v oblasti preventivní činnosti a zvážení dopadů stejně jako příklady národních sítí sdružujících různé subjekty v cyklu krizového řízení),
→ aby nedošlo ke zdvojování, je potřebné zpracovat celkový přehled stávajících preventivních aktivit a nástrojů jak na straně členských států, tak Komise,
→ iniciativy v oblasti prevence by měly být v souladu s principem subsidiarity, podle kterého je prevence odpovědnostní členských států,
→ měla by být posílena vazba mezi poučeními získanými při mimořádných událostech na jedné straně a prevencí a připraveností na straně druhé,
→ každý dokument o získaných zkušenostech týkající se krizového managementu, a to jak na úrovni členského státu, tak na úrovni Komise, by měl obsahovat část o prevenci a připravenosti a možných nedostatcích,
→ prevence by měla být standardní součástí analýzy dopadů iniciativ Společenství v oblasti civilní ochrany,
→ členské státy Evropské unie by měly do problematiky zainteresovat také nevládní instituce, jako jsou soukromé instituce či nevládní organizace.

Závěr

Hervé MartinÚčelem semináře bylo sestavit seznam témat zahrnutých do Závěrů Rady Evropské unie, které doporučí Komisi a členským státům možné směry úsilí ke konsolidaci veřejné informovanosti v oblasti civilní ochrany v Evropské unii. Uvedený dokument by měl být schválen na červnovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitro v Bruselu.

„Odpovědnost za ochranu obyvatel spadá hlavně na členské státy Evropské unie. V souladu s principem subsidiarity jakákoliv akce v oblasti prevence před katastrofami v Evropské unii by měla zahrnovat nadnárodní témata, doplněná a podporovaná snahou členských států benefitovat z Evropské unie jako celku,“ zdůraznil ve svém vystoupení na závěrečném plenárním zasedání Hervé Martin, vedoucí odboru pro civilní ochranu z Evropské komise.

Lze konstatovat, že brněnský seminář potvrdil opodstatněnost volby tématu zlepšení informovanosti obyvatel zemí Evropské unie o problematice civilní ochrany jako jedné z hlavních priorit našeho předsednictví v Radě EU v pracovní skupině Prociv.

Za přípravu a dokonalou organizaci pracovního jednání včetně doprovodného programu je potřebné poděkovat jak všem členům předsednického a organizačního týmu, tak vedoucím představitelům Jihomoravského kraje.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, plk. Bc. Jiří MUSÍLEK, foto Milan VÁVRŮ

Print  E-mail  X Corp.   Facebook