Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 8/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO na požár skladovací haly v Mladé Boleslavi, který komplikovala zřícená střešní konstrukce, ZKUŠENOSTI s využitím ohňového trenažéru v OUPO v Brně, informace o realizaci preventivního programu HASÍK v Jihomoravském kraji. Seznamujeme s alternativami LIKVIDACE velkochovů drůbeže nakažené chřipkou ptáků. Připomínáme šedesáté VÝROČÍ podepsání Ženevských úmluv, informujeme o možnostech POSKYTOVÁNÍ humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Hodnocení PŘEDSEDNICTVÍ ČR v Radě EU v oblasti civilní ochrany je hlavním tématem části časopisu zaměřené na krizové řízení. Dále seznamujeme s VNĚJŠÍMI HAVARIJNÍMI PLÁNY na území Pardubického kraje a přinášíme úvahu k problematice PROJEKTOVÁNÍ územního rozvoje a ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI rozvíjeného území. Informujeme například o realizaci pilotního preventivního projektu BEZPEČNÉ BYDLENÍ nebo o průběhu letošního ročníku soutěže RALLYE REJVÍZ. 

 V roce 2007 postihla velkochovy drůbeže na Orlickoústecku nákaza virem aviární influenzy H5N1. V souvislostí s likvidací ohnisek nákazy bylo usmrceno několik set tisíc kusů drůbeže. Velkochovy drůbeže byly likvidovány dvěma způsoby: usmrcováním působením oxidu uhličitého v kontejnerech nebo plošným (přímým) plynováním hal stejným plynem. Vzhledem k vlastnostem oxidu uhličitého však není tato aplikace univerzální. Státní veterinární správě (SVS) bylo uloženo navrhnout alternativní řešení pro plošnou likvidaci drůbeže. Jelikož nemá SVS k dispozici síly a prostředky pro takové poloprovozní zkoušky, byl osloven HZS ČR o spolupráci.

Teoretické studie

Teoreticky byly zpracovány následující alternativy plynování hal:
1. plynování kyanovodíkem,
2. plynování oxidem uhličitým,
3. plynování zplodinami hoření po dokonalém spalování propan-butanu (PB),
4. plynování zplodinami hoření po nedokonalém spalování propan-butanu nebo propanu,
5. plynování oxidem uhelnatým z tlakových lahví nebo ze svazků tlakových lahví.

Metoda 1
Plynování (fumigace) kyanovodíkem

se provádí v zemědělství a potravinářském průmyslu (zejména mlýny a pekárny) tam, kde je nutný jednorázový a rychlý zásah. Plyny pronikají dovnitř potravin, zrn, dřeva i do jednotlivých napadených zařízení, kde hubí skryté škůdce. Kyanovodík (HCN) se aplikuje formou přípravku Uragan D2, který vyrábějí Lučební závody Draslovka, a.s., Kolín. Uragan D2 je dodáván v plechových nádobách o obsahu 1,5 kg kapalného HCN. Odpařením 1 kg kapalného HCN vznikne přibližně 880 l plynného HCN. V plechových nádobách je kapalný HCN napuštěný do pórovité hmoty – hobry, aby měl možnost se pozvolna odpařovat. Pro optimální účinky fumigace ve výše uvedených zařízeních se doporučuje koncentrace HCN 1 až 2 % obj. Plechové nádoby se otvírají ručně. Fumigaci může provádět jen firma, která vlastní osvědčení pro tento druh prací.

Zkušební plynování přípravkem Uragan D2 nebylo nakonec provedeno, protože by v podestýlkových chovech hrozilo nebezpečí, že drůbež nádoby zalehne a znemožní nebo zastaví tak odpařování HCN, což by znamenalo neúplné zaplynování haly a vysoký stupeň nebezpečí pro zasahující jednotky i okolí. Rovněž otázka umístění plechovek v hale nebyla vyřešena. Na podlaze by to bylo nemožné a umístění do větší výšky by nebylo vhodné z hlediska účinnosti plynu, protože páry HCN jsou lehčí než vzduch (relativní hustota par HCN = 0,93). Dalším důvodem byla dlouhá doba odpaření HCN z nádoby (při teplotě vyšší než 18 ^oC je celková doba odpaření 24 hodin, při teplotě nižší dokonce 48 hodin). Posledním důvodem byla vysoká toxicita plynu, nebezpečná pro zasahující jednotky a okolí.

Metoda 2
Plynování oxidem uhličitým

Oxid uhličitý (CO₂) pro plošné plynování hal je umístěn v cisterně. Kapalný CO₂ prochází přes externí odpařovač, kde se mění v plynný CO₂, který se požárními hadicemi přivádí do haly. Plošné plynování pomocí oxidu uhličitého je účinnější a bezpečnější způsob likvidace drůbeže, než je kontejnerový způsob, protože nedojde ke kontaktu zasahující osoby s živou drůbeží, nehrozí poškrabání a infekce. Je to i šetrnější způsob, protože s rostoucí koncentrací CO₂ drůbež upadá do mdlob, netrápí se a smrt přichází ve spánku. Následná manipulace s kadáverem je snazší.

Použití externího odpařovače pro plošné plynování hal CO₂ je zásadním problémem, protože jinak při poklesu tlaku v cisterně pod 5,2 bar dochází k „zamrznutí“ CO₂. Tímto tlakem a teplotou -57 °C je charakterizován trojný bod CO₂. Externí odpařovače pracují s výstupním tlakem asi 7 až 10 bar a teplotou 10 °C. Výkon odpařovače závisí na teplotě okolní atmosféry, při teplotě nad 20 °C je podle typu až 300 m³/h, při teplotě pod 15 °C se výrazně snižuje. V letním období stačí, když je odpařovač temperován na okolní atmosféru. Velmi problematické je použití odpařovače v zimě, kdy musí být bezpodmínečně vybaven topnými tělesy, aby v odpařovači docházelo ke změně kapalné fáze v plynnou. Výkon se však zásadně snižuje a při teplotě nižší než 10 °C je funkce odpařovače zastavena. Jediným řešením je kvalitní izolace odpařovače a účinná topná tělesa. Topná tělesa by měla mít minimální výkon 10 kW/t kapalného CO₂.

Při aplikaci bez použití odpařovače nehrozí „zamrznutí“ CO₂, je-li jeho obsah v cisterně menší než 1/6 objemu, protože je větší obsah plynné fáze, která „drží“ tlak nad kritickou hladinou 5,2 bar. Ale ani za této podmínky nedochází ke kvantitativní přeměně kapaliny v plyn, ale vznikne asi 50 % plynného CO₂ a 50 % suchého ledu. CO₂ se dodává zkapalněný nebo hluboce zchlazený, pro účely plošného plynování hal přichází v úvahu dodávka v cisterně o hmotnosti zhruba 20 tun kapalného CO₂. Z 1 kg kapalného CO₂ vznikne 541 l plynu při tlaku 1 bar a teplotě 15 °C. Plynný CO₂ je těžší než vzduch, relativní hustota plynného CO₂ = 1, 528.

Na základě měření při likvidaci neinfikované drůbeže v Loučkách dne 14. července 2007 lze při působení plynu za dobu 60 minut považovat koncentraci 20 % obj. CO₂ dostačující pro hromadné usmrcení drůbeže. Podle kvalifikovaného odhadu je potřebné množství CO₂ na normalizovanou halu¹⁾ asi 800 m³, což by při výkonu odpařovače 300 m³/h znamenalo plynovat halu skoro tři hodiny. A to se rozchází s realitou, protože se ve skutečnosti plynovalo přibližně jednu hodinu. Stoprocentní mortalita při jednohodinovém plynování byla způsobena hlavně velkým vedrem a vypnutou klimatizací. Dalším faktorem rozdílu mezi teorií a praxí byly koncentrační rozdíly v závislosti na výšce měření, protože CO₂ má výrazně vyšší hustotu než vzduch a jeho vyšší koncentrace byla naměřena v menších výškách. Z toho lze vyvodit, že podestýlkové chovy stačí plynovat při výkonu odpařovače 300 m³/h pouze 60 až 90 minut, protože za tuto dobu se dosáhne ve výšce do 50 cm požadovaná koncentrace pro usmrcení drůbeže (20 % obj. CO₂). U klecových chovů, ve kterých je drůbež umístěna i ve výšce 2 m, by bylo třeba plynovat 2 až 3 hodiny.

Plošné plynování CO₂ nelze považovat za univerzální způsob likvidace drůbeže, protože jeho účinnost závisí na teplotě vzduchu a při teplotě výrazně nižší než 10 °C je jeho činnost prakticky nemožná.

Základní požadavky na externí odpařovač na základě výše zmíněných zkušeností:

a) výkon odpařovače minimálně 300 m³/h,
b) použití při nízkých teplotách 0-10 °C,
c) využití „povodňových“ vysoušečů jako topných těles,
d) možnost aplikovat plyn alespoň na dvě místa v hale,
e) možnost připojení požárních hadic B a C,
f) možnost sledovat průběh plynování analyzátorem z několika míst haly.

Metoda 3

Plynování zplodinami hoření po dokonalém spalování propan-butanu

Plynování se provádělo zplodinami hoření po dokonalém spalování propan-butanu (PB) v agregátu ANLP 100. Dříve se agregát používal na likvidaci požárů senážních věží. Skládá se z plynového kotle, odvodu zplodin hoření, chladiče a zdroje vody. V kotli se topí propanem nebo propan-butanem. V zařízení ANLP 100 lze spalovat dokonale i nedokonale. Jeho výkon je asi 100 m³/h. Je-li kotel ANLP 100 nastaven na dokonalé spalování, jsou zplodinami hoření směs plynů složená z 85 % obj. N₂ a 14 % obj. CO₂ a 1 % obj. O₂.

Cílem zkušebního plynování bylo vytěsnit přivedenými zplodinami hoření kyslík v hale a dosáhnout tak pro drůbež nedýchatelné atmosféry. Zkušební plynování se provádělo bez přítomnosti drůbeže dne 23. srpna 2007 v Loučkách na Orlickoústecku. Koncentrace O₂ se snižovala velice pomalu a po 4,5 hodinách plynování byla pro jednotlivá měřicí místa ve výšce 0,5 m v rozmezí 16,7 až 17,5 %. Vzhledem ke zdlouhavému plynování a k dosažené koncentraci O₂, která by podle kvalifikovaného odhadu pracovníků SVS nebyla dostačující pro masové zabíjení drůbeže, byla tato metoda prohlášena za nevyhovující.

Metoda 4
Plynování zplodinami hoření po nedokonalém spalování propan-butanu nebo propanu

Plynování se provádělo zplodinami hoření po nedokonalém spalování PB nebo propanu v agregátu ANLP 100, z nichž rozhodujícím účinkem byla toxicita CO. Je-li kotel ANLP 100 nastaven na nedokonalé spalování a spaluje-li kotel PB nebo propan stoprocentně nedokonale (stechiometricky), jsou zplodinami hoření směs plynů složená z 81 % obj. N₂, 18 % obj. CO a 1 % obj. O₂ (nečistota).
Cílem zkušebního plynování bylo přivézt do haly CO, zmonitorovat jeho chování a docílit takové koncentrace tohoto toxického plynu ve vzduchu haly, která by dokázala kvantitativně usmrtit drůbež ve velkochovech. První část zkušebního plynování se prováděla bez přítomnosti drůbeže v hale drůbežárny v Červeném Újezdě Školního zemědělského podniku Lány při České zemědělské univerzitě dne 27. listopadu 2007 a druhá část rovněž bez přítomnosti drůbeže na stanici Český Krumlov dne 9. ledna 2008.

Účelem první zkoušky bylo zjistit koncentraci CO, kterou lze v relevantním čase dosáhnout v normované hale. Teoretickým výpočtem bylo zjištěno, že agregátem ANLP 100 lze dosáhnout koncentrace 1,5 % obj. CO v normalizované hale za tři až čtyři hodiny (doba potřebná na spálení 33 kg propanu). Zkušebním plynováním v Červeném Újezdě však tato hodnota nebyla potvrzena. Naopak bylo zjištěno, že po tří až čtyřhodinovém plynování lze dosáhnout koncentrace CO maximálně 0,5 %. Účelem druhé zkoušky bylo zjistit koncentraci CO ve zplodinách, které přicházejí do haly z agregátu ANLP 100 (tzv. „suché“ zplodiny hoření). Tato koncentrace osciluje okolo hodnoty 4 % obj. CO. Experimenty prokázaly, že v zimním období, zejména při teplotách okolo bodu mrazu, je nutné místo PB použít propan. Dolní mez výbušnosti CO je 12,5 % obj., takže koncentrace CO, které byly v hale dosahovány, byly z hlediska výbušnosti atmosféry bezpečné.

Podle pracovníků SVS bylo třeba dokázat, že koncentrace 0,5 % obj. je dostatečná pro masové utrácení drůbeže ve velkochovech. Proto navrhli zkušební plynování se vzorky živé drůbeže, které proběhlo v rámci cvičení Nákaza ve vojenském újezdu Hradiště na statku Bražec dne 18. června 2008. Výsledkem experimentu bylo zjištění, že po dosažení koncentrace 0,5 % obj. nastane 100% mortalita drůbeže po maximálně 45 minutách.

Metoda 5
Plynování oxidem uhelnatým z tlakových lahví

Jako další alternativa použití CO k utrácení drůbeže v halách s klecovou technologií ustájení byla vyzkoušena metoda zaplynování prostoru haly pomocí CO vypouštěného z tlakových láhví. Cílem bylo porovnat čas dosažení potřebné koncentrace CO v hale (0,5 % obj.) při vypouštění plynu z tlakových lahví s vyvíjením plynu pomocí agregátu ANLP 100. Pokus byl uskutečněn v komerčním hospodářství s výkrmem drůbeže Lechotice. Bylo použito asi 200 kusů výkrmové hrabavé drůbeže (brojleři).

Průběh pokusu:

a) utěsnění pokusného prostoru (hala o objemu zhruba 250 m³),
b) instalace měřicí techniky pro průběžné sledování koncentrace CO v pokusném prostoru,
c) umístění pokusné hrabavé drůbeže do pokusného prostoru; drůbež byla umístěna zčásti na podlahu a zčásti byla ponechána v přepravkách, které simulovaly klecovou technologii; přepravky byly umístěny na sebe do výše asi 1,5 m,
d) přeprava tlakové lahve s plynem do pokusné místnosti – jedna 40 l lahev o obsahuje 6 m³ plynu (asi 7 kg),
e) dokončení utěsnění vstupních vrat a zahájení plynování; v pokusném prostoru byly k ostraze tlakové lahve a pro případnou regulaci rychlosti vypouštění plynu z lahve určení dva příslušníci HZS ČR vybavení plynotěsnými protichemickými ochrannými oděvy, typ 1a,
f) současně se zahájením plynování bylo zahájeno i kontinuální měření koncentrace CO uvnitř haly a v jejím okolí; vzhledem k nemožnosti přesně regulovat množství vypouštěného CO z důvodu jeho přímého vypouštění z tlakové lahve byla již za osm minut od zahájení plynování dosažena v měřicím bodě 20 cm nad zemí koncentrace 0,8 % a ve výšce 1 m koncentrace 0,6 %; potom bylo plynování zastaveno a během 15 minut došlo k poklesu koncetrace na 0,5%,
g) po 15 minutách od zahájení plynování byla veškerá pokusná drůbež usmrcena; po 20 minutách od zahájení plynování byl pokus ukončen a bylo zahájeno odvětrávání haly; z průběhu pokusu byl prováděn videozáznam, stejně jako protokol o měření koncentrace plynu v pokusné hale; dodatečně byla odhadnuta spotřeba CO při pokusu (přibližně 2,6 m³ CO),
h) po odvětrání haly byla utracená drůbež přemístěna do přistaveného kontejneru a následně neškodně odstraněna firmou AP MAT Zlín.

Bezpečnostní aspekty plynování hal

Detekce použitých plynů HZS ČR - dle pokynů v bodě 3.17 a 3.1.8 přílohy č. 10 operačního manuálu pro aviární influenzu č. j. PO-2286/IZS-2007 ze dne 22. srpna 2007 zajistí HZS ČR bezpečné odvětrání haly po utracení drůbeže a měření koncentrace plynu v hale. Praktické zkušenosti ukazují, že při plynování je třeba měřit minimálně dvěma přístroji současně. Problémem je, že HZS ČR v současné době nevlastní mobilní přístroje schopné měřit vyšší koncentrace CO₂ a CO, které by měly robustní konstrukci schopnou dekontaminace a pracovaly v požadovaných rozsazích – vysokých koncentracích. To dovolují běžně měřit průmyslové analyzátory spalin, jejichž cena se pohybuje v řádu statisíců korun.

Ochrana zasahujících osob před toxickými účinky použitých plynů - při plynování hal je únik nebezpečné látky řízený a mělo by být postupováno v souladu s Bojovým řádem jednotek požární ochrany (vytyčení nebezpečné zóny, zabezpečení nebezpečné zóny a jejího okolí apod.). Při cvičném plynování byla tato rizika často podceňována. Jak již bylo výše uvedeno, je toxicita CO velmi vysoká. Navíc CO postrádá varovné vlastnosti – nelze jej vnímat smysly. Dále je možné aditivní působení menších dávek před plným propuknutím otravy. CO může zhoršit některé choroby kardiovaskulární jako jsou nemoci koronárních cév a angina pectoris, proto je třeba, aby jednotky HZS krajů monitorovaly okolí místa aplikace plynu (haly) za pomoci jednoduchých detekčních přístrojů, u nichž lze nastavit alarm pro hranici nejvyšších přípustných koncentrací použitých plynů.

Porovnání metod 2, 4 a 5

Porovnání metod 2 a 4

Metoda 4 má oproti metodě 2 zásadní výhody: co do nákladů na plynovací médium je asi dvacetkrát levnější, lze ji aplikovat i při teplotách pod bodem mrazu, lze ji využít jak v podestýlkových chovech, tak v klecových chovech, protože CO se chová v hale velice příznivě (díky tomu, že je jen nepatrně lehčí než vzduch a rovnoměrně se rozptyluje ve vzduchu haly, nejsou velké rozdíly mezi koncentracemi v různých výškách). Naopak plynování metodou 2 díky vysoké hustotě CO₂ by bylo využitelné v klecových chovech s dvakrát až třikrát vyššími náklady na plynovací médium než na Orlickoústecku. Metodou 4 lze dosáhnout cílové koncentrace až po třech až čtyřech hodinách plynování (vztaženo k normalizované hale), k vyšší účinnosti by bylo nutné použít dva agregáty, podobné agregátu ANLP 100. Co se týče technického zajištění, v současnosti nemá pro metodu 2 SVS ani HZS ČR k dispozici žádné zařízení (veškerá technologie byla zapůjčena firmou Linde Gas, a.s.). Náklady pro pořízení dvou odpařovačů, sady vysoce účinných topných těles a minimálně čtyř analyzátorů CO₂ by se vyšplhaly k hodnotě 1 mil. Kč. Náklady pro výrobu druhého agregátu ANLP 100 se čtyřmi detekčními přístroji na CO odhadujeme na 350 000 Kč.

Porovnání metod 4 a 5

Z hlediska rychlosti zaplynování prostoru je efektivnější použít přímé plynování z tlakových lahví. Problémem je, že tuzemští dodavatelé technických plynů oxid uhelnatý běžně v zásobě nemají a dovážejí jej ze zahraničí a že by pro rychlou aplikaci velkého množství plynu bylo třeba mít na skladě větší množství tlakových lahví s oxidem uhelnatým. Při porovnání všech bezpečnostních rizik výše uvedených metod vychází lépe alternativa plynování za použití agregátu ANLP 100, protože z důvodu 100% koncentrace CO v tlakových lahvích by při manipulaci s tlakovými lahvemi mělo být zajištěno přísnější monitorování okolí haly. Náklady na pořízení tlakových lahví bez plynu pro metodu 5 jsou 10.000,- Kč (kvůli CO se musí použít hliníkové tlakové lahve s plnicím tlakem 200 bar).

Nejkritičtějším bodem vlastního plynování je však rychlé vypouštění koncentrovaného CO do prostoru haly, kdy je bezpodmínečně nutné eliminovat v bezprostřední blízkosti místa vypouštění zdroje všechny možné zdroje iniciace, neboť při rychlém vypuštění CO z tlakové lahve se vytvoří nejprve hořlavá a následně výbušná koncentrace, která poté klesne vlivem difúze do prostředí. Jelikož CO má dolní mez výbušnosti 12,5 % obj. a horní mez 80 % obj., je třeba jej minimálně devětkrát naředit, aby byla dosažena koncentrace pod dolní mezí výbušnosti. Je-li CO vypouštěn z tlakové láhve přímo otevřeným lahvovým ventilem, lze vzniklé riziko popsat obdobně jako vypouštění acetylénu z tlakové láhve do místnosti. Bezpečné technické řešení lze zajistit ředěním plynu přímo na místě plynování inertním plynem (dusíkem), nebo jednodušeji aplikací tlakových lahví se směsí CO v dusíku v koncentraci CO pod hranicí dolní meze výbušnosti, např. 10 % obj. CO v dusíku. Pro zaplynování normalizované haly by stačily dvě padesátilitrové lahve s uvedenou směsí naplněné na tlak 200 bar. Směs 10 % CO v dusíku běžně vyrábí plynařské společnosti v České republice.

Závěr

Zkušební plynování nabídla další alternativní řešení pro utrácení velkého množství drůbeže z důvodů nákazy. Základní metodou zůstává i nadále plošné plynování hal působením oxidu uhličitého, kterou však z výše popsaných důvodů nelze považovat za univerzální řešení. Další metodou může být plynování hal účinkem oxidu uhelnatého, a to buď nedokonalým spalováním propanu nebo propan-butanu v agregátu ANLP 100, nebo přímým plynováním CO z tlakových lahví, přičemž bezpečnější se jeví aplikovat směs 10 % CO v dusíku než čistý CO. Použití CO se jeví jako technicky a finančně méně náročné ve srovnání s použitím CO₂.

Na zkušebním plynování se podílely: zapůjčením a obsluhou agregátu ANLP 100 HZS Jihočeského kraje, zapůjčením a obsluhou detekčních přístrojů a analyzátorů chemická laboratoř Tišnov HZS Jihomoravského kraje, HZS kraje Vysočina, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Linde Gas, a.s. a Chromservis, s.r.o. Haly k plynování poskytly drůbežárna Loučky, Školní zemědělský podniku Lány při České zemědělské univerzitě, vojenský újezd Hradiště a zemědělská společnost KLM. Další technické prostředky poskytly HZS Pardubického, Karlovarského, Zlínského a Středočeského kraje, jednotky SDH obcí Holešov, Lechotice a Racková. Na přípravě projektu se podílely SVS ČR, Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj a pro Středočeský kraj, Pohotovostní středisko pro likvidaci nákaz SVS Brno a Hradec Králové. Na zabezpečení plynování se podílely Policie ČR Holešov, Městská policie Holešov, ZZS Kroměříž, KHS Zlínského kraje, DDD skupina, MÚ Holešov – odbor životního prostředí a AP Mankovice.

Literatura

[1] AHLBERG, K. Carbon Dioxide. In AGA Gas Handbook. Lidingö: AGA AB, 1985. Kapitola 5.6, s. 197-207. ISBN 91-970061-1-4.
[2] KOLEKTIV AUTORŮ. Metodika likvidace drůbeže infikované ptačí chřipkou aplikací CO₂. Praha: Technický ústav požární ochrany, 2007.
[3] KOLEKTIV AUTORŮ. Spezialgase. Düsseldorf: Linde Gas, 2000.
[4] Databáze nebezpečných látek Medisalarm 107C. [databáze online]. Praha: Medistyl, 2007 [citováno 2007-09-30].
[5] KOTINSKÝ, P.; MATĚJKA, J. Záznam z měření koncentrace plynu při prováděném zaplynování haly drůbežárny. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2007.
[6] KOTINSKÝ, P.; MATĚJKA, J. Metody plošného plynování hal za účelem utracení drůbeže infikované virem chřipky ptáků H5N1 (expertní zpráva). Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2007.
[7] KOTINSKÝ, P.; MATĚJKA, J. Zpráva ze zkušebního plynování. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2007.
[8] KROUPA, M. Informace o vlastnostech nebezpečných chemických látek. Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2004. Kapitola II, s. 17. ISBN 80-86640-23-X.
[9] OPRCHALSKÝ, Ivo. Ptačí chřipka 2007 – vyhodnocení zásahu [CD-ROM]. c2007, poslední revize 29.8.2007 [cit. 2007-08-29].
[10] Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování. Praha, 2004.
[11] Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Praha, 1992.

¹⁾ Normalizovaná hala je hala o objemu 2500 m³. Všechny údaje a výpočty jsou vztaženy k objemu normalizované haly a ztrátám plynu netěsností haly 25 %.

MVDr. Petr KUČÍNSKÝ, CSc., Státní veterinární správa, pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, por. Mgr. Pavel KUKLETA, školicí středisko Tišnov HZS Jihomoravského kraje, mjr. Ing. František MRÁZ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv autorů

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook