Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 12/2009

Představujeme novou CAS 30/9000/540 – S3LP, která je společným dílem Tatra, a.s., Kopřivnice a THT, s.r.o., Polička. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA odpovídáme, zda se teplovodní rozvody mohou stát zdrojem vzniku požáru. V části IZS je rozbor zásahu při zřícení objetu v Soukenické ulici v Praze, pod jehož sutinami zahynuli čtyři lidé. Dále informujeme o cvičení FOREST FIRES 2009 zaměřeném na zdolávání rozsáhlých lesních požárů konaném v září ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách. Zkušenosti z mezinárodního kurzu ochrany proti chemickým zbraním ve finském Kuopiu jsou jedním z témat bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o mezinárodní konferenci Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století a otiskujeme materiál k poskytování psychosociální pomoci při pandemii chřipky. V časopisu informujeme o prvním setkání prezidentů profesních komor požární ochrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny. 

Obr. 1 Štáb velitele zásahuObr. 2 Příjezd sil a prostředků THWObr. 3 Systém HFS Somati

Obr. 4 Letecké hašení

Obr. 5 Fronta obrany

Obr. 6 Humanitární pomoc

Ve dnech 18. až 20. září 2009 se ve vojenském výcvikovém prostrou Hradiště v Doupovských horách (VVP) uskutečnilo prověřovací cvičení zaměřené na zdolávání rozsáhlých lesních požárů nazvané FOREST FIRES 2009 (FF09).


Cíl cvičení
Proč právě toto téma? Odpověď má několik úhlů pohledu. Jedním z nich je skutečnost, že Karlovarský kraj spolu s krajem Libereckým jsou nejvíce zalesněnými kraji v ČR. Lesní plocha tvoří 43 % rozlohy území kraje. V případě souběhu vhodných povětrnostních vlivů pro lesní požáry může zcela reálně dojít ke vzniku požárů o velkých rozlohách a proto je dobré být připraven. Dalším důvodem byla snaha ověřit nasazení všech dostupných technických prostředků využitelných při hašení lesních požárů a vyzkoušet jejich koordinované nasazení. Jde o zapojení velkého počtu jednotek PO, nasazení požárních odřadů z jiných krajů včetně souprav pro dálkovou dopravu vody hadicemi (HFS), v rámci přeshraniční spolupráce nasazení zdrojů německé THW, využití letadel a vrtulníků pro letecké hašení, nasazení hasicího tanku SPOT, provádění protipožárních průseků i dopravu materiálu a osob vrtulníkem do nepřístupného terénu, vyzkoušení masivního přeskupení sil a prostředků včetně organizace přesunů, koordinaci těchto sil a prostředků po dobu několika dní. O tom všem bylo cvičení FF09.


Simulace reálného zásahu
Základní myšlenkou při přípravě cvičení bylo simulovat podmínky blízké zásahu tak, aby zejména velitel zásahu (VZ) a jeho řídicí struktury měly možnost prožít „velký zásah“ se vším, co k tomu patří, včetně únavy a nedostatku spánku. Právě práce štábu VZ byla klíčovým cvičebním úkolem (obr. 1). Obecně lze konstatovat, že velitelé málo využívají možnosti štábu VZ a často řeší celou řadu „provozních“ úkolů a problémů, které kompetenčně náleží právě jednotlivým členům štábu, jejichž úkolem je uvolnit VZ kapacitu pro strategická rozhodnutí. Pokud je štáb vhodně obsazen, dochází k velmi účinné vnitřní dělbě práce. Velkou část úkolů řeší členové štábu formou brainstormingu, což ze své podstaty přináší zajímavá a účinná řešení, na něž jednotlivec často nepřijde.
 

V případě cvičení FF09 dostával štáb cvičební úkoly, jejichž zadání bylo velmi stručné, aby neomezovalo tvůrčí schopnosti členů štábu. Na štábu pak bylo zadání řešit a připravit VZ návrhy na řešení. Všechny úkoly pro cvičící sektory byly postaveny tak, aby byly měřitelné. To znamená, aby bylo zřejmé, zda bylo dosaženo zadaného cíle. Pro cvičení na ploše o rozloze několika km2 a se stovkami hasičů byl tento přístup bezpodmínečně nutný. Příkladem takového zadání pro jeden ze sektorů zásahu bylo „Zabezpečit nepřetržitou dodávku hasební vody na frontu požáru o délce 1 km s intenzitou 4000 l/min po dobu minimálně 60 minut“. O tom, jaké úsilí muselo být vyvinuto na splnění takového zadání, bude pojednáno v další části příspěvku. Ještě jedna zmínka k filozofii cvičení FF09. Reálný přístup byl zvolen také pro nasazení odřadů v rámci mezikrajské pomoci. Požadavek byl na autonomii odřadů po dobu 48 hodin. Tento čas je při dlouhodobých zásazích dostačující pro štáb VZ, který bude zajišťovat kompletní logistiku pro přijíždějící posily. Stávalo se totiž, že první, co byl nucen štáb VZ řešit při příjezdu posil z větších dálek, bylo zajištění stravy a PHM, což se pochopitelně nedá chápat jako účinná pomoc. Byli jsme připraveni neposkytnout přijíždějícím odřadům žádnou podporu, aby se autonomie začala brát komplexně a vážně. Jsme rádi, že to nebylo potřeba a naši kolegové z krajů Plzeňského (PLK), Ústeckého (ULK), Středočeského (SCK), Moravskoslezského (MSK) a Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín (ZÚ HZS ČR) byli naprosto soběstační.
 

Průběh cvičení
Cvičení bylo oficiálně zahájeno dne 18. září 2009 v 00.15 hodin požadavkem na vyslání humanitární základny a požárního odřadu ZÚ HZS ČR. V této době, podle výchozí situace, již na území Karlovarského kraje jednotky PO několik dnů likvidovaly požáry rozsáhlých lesních porostů v prostoru Doupovských hor. V závislosti na vývoji situace byly dále v průběhu pátečního dne zpohotověny požární odřady HZS krajů PLK, ULK, SCK a opěrné body HZS ČR pro dálkovou dopravu hadicemi PLK, ULK, SCK a MSK a byla vyžádána zahraniční pomoc THW (Bundesanstalt Technisches Hilfswerk) Svobodného státu Sasko a Duryňsko, jejichž nasazení bylo plánováno na sobotní ráno. Po příjezdu ZÚ HZS ČR na území kraje byla vybudována humanitární základna pro nácvik příjmu evakuovaných osob. Pro tento nácvik byli následně využiti členové THW, jejichž příjezd do prostoru cvičení byl plánován do 18.00 hodin (obr. 2). Hlavním cílem pátečního dne bylo zřízení štábu VZ a zahájení jeho činnosti. Rozkaz ke zřízení štábu VZ byl vydán dne 18. září 2009 ve 12.30 hodin. Na základě požadavku VZ byli do výkonu služby povoláni příslušníci HZS kraje předurčení pro činnost ve štábu VZ a na místo cvičení byly vyslány dva kontejnery pro zřízení pracoviště štábu. V 17.00 hodin zahájil štáb VZ svoji činnost. Hlavním úkolem štábu VZ v této fázi cvičení bylo řešit několik modelových situací, které byly zadávány řídicím cvičení. Jednalo se o ryze velitelsko-štábní činnost s cílem nácviku práce štábu VZ, zejména skupiny analýzy a nasazení. Výstupem řešení modelové situace byl vždy návrh strategie nasazení potřebných sil a prostředků podle cílů v zadání modelové situace. To se plně osvědčilo při reálném nasazení jednotek v ranních hodinách dne 19. září 2009, kdy štáb VZ měl při řešení již konkrétní zadané situace praktické zkušenosti získané z nácviků modelových situací a mohl vyhodnocovat účelnost a reálnost návrhu a řešil operativní úkoly. Skutečné nasazení jednotek PO Karlovarského kraje v rámci cvičení v rozsahu zvláštního stupně poplachu bylo zahájeno dne 19. září 2009 v 07.00 hodin. V této době již byly postupně přijímány odřady HZS krajů, které byly VZ vyžádány dne 19. září 2009 ve 03.00 hodiny. Prvním úkolem bylo ve vybraném prostoru připravit požární obranu s frontou hašení o délce 1 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 4000 l/min po dobu minimálně 60 minut. Pro zřejmost byl postupující požár na frontě hašení simulován dýmovnicemi. Stěžejním úkolem pro splnění tohoto cíle bylo zajistit dopravu vody pro hašení na celý úsek fronty hašení, přičemž vhodný vodní zdroj byl vzdálen od místa hašení přibližně 8 km. Poprvé se v reálných podmínkách vyzkoušela možnost využití systému HFS Somati opěrnými body HZS ČR při dopravě vody (obr. 3) na velkou vzdálenost (asi 4,5 km). Voda byla dopravována z vodního díla Sedlec do Libockého potoka v obci Oberovice. Úkolem bylo zajistit doplňování nádrže v Libockém potoku pro čerpací stanoviště, kde bylo nasazeno čerpadlo THW a další úsek (asi 2,7 km) dopravy vody byl zabezpečován THW. Úkolem bylo zabezpečit dodávku vody z Libockého potoka do menšího rybníka v prostoru vzdáleném asi 1 km od fronty hašení. Doprava vody z tohoto rybníka na frontu hašení na vzdálenost 1 km již byla řešena dopravním vedením čtyř hadic B. Zároveň pro zajištění dostatečného množství vody pro hašení byla do prostoru hašení organizována kyvadlová doprava vody CAS z čerpacího stanoviště zřízeného na Libockém potoce. Vzhledem k tomu, že pro dopravu vody do prostoru hašení byla vhodná jen jediná trasa a bylo reálné nebezpečí uvíznutí mobilní požární techniky, VZ preventivně předsunul do prostoru hašení vyprošťovací tank Záchranného útvaru HZS ČR. Kyvadlová doprava vody prováděná CAS byla, vzhledem k obtížným terénním podmínkám, náročná zejména pro strojníky . Celkově bylo na frontě hašení nasazeno 24 proudů C 52. V dopoledních hodinách byl pro podporu štábu VZ vyžádán vrtulník Letecké služby Policie ČR (LS PČR) s požadavkem na zajištění vzdušného průzkumu (kamerou na palubě vrtulníku) a monitoringu místa zásahu, což se v průběhu cvičení velmi osvědčilo z hlediska podpory řízení zásahu a dokumentování mimořádné události přenosem obrazu přímo do štábu velitele zásahu. Dalším úkolem v dopoledních hodinách bylo zajistit hašení pomocí letecké techniky v nepřístupném terénu a vytvoření proluky v hustě zalesněném prostoru o délce nejméně 100 m a šíři 20 m v časovém limitu 120 minut. Pro letecké hašení byly připraveny dva stometrové pásy dřevin navrstvených na hromadách, které byly před nasazením letecké techniky zapáleny. Velitel zásahu si pro splnění zadaného úkolu vyžádal vrtulník LS PČR a dvě hasební letadla Z-36T společnosti SURMET, s.r.o. (obr. 4). Letecké hašení probíhalo ve zcela reálných podmínkách a uhasit hromady dřeva se podařilo po přibližně jedné hodině zásahu letecké techniky, a to i přes to, že místo pro plnění vrtulníku LS PČR bylo vzdálené 600 metrů od místa hašení. Na vytvoření proluky v hustě zalesněném prostoru byly nasazovány pouze jednotky HZS krajů. Poprvé se vyzkoušela taktika provádění kácení porostů ve velkém rozsahu, doba potřebná k vytvoření proluky a potřeba sil a prostředků pro splnění zadaného úkolu. V časovém limitu 120 minut se nepodařilo vytvořit potřebnou proluku o délce 140 metrů a šíři 40 metrů. V odpoledních hodinách bylo v souvislosti ze změnou situace úkolem přeskupit jednotky PO do jiného prostoru, který byl vzdálen asi 4 km od místa činnosti nasazených jednotek PO a připravit požární obranu s frontou hašení o délce 0,5 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 2000 l/min po dobu minimálně 60 minut (obr. 5). Pro tento úkol byla organizována kyvadlová doprava vody CAS z vodního zdroje vzdáleného asi 3 km, kde velká část příjezdové trasy pro dopravu vody na místo hašení byla vhodná pouze pro jednosměrný provoz. Zároveň byla v rámci tohoto úkolu nasazena letecká technika pro hašení v nepřístupném terénu. Celkově bylo na frontě hašení nasazeno 12 proudů C 52. Po splnění tohoto úkolu byly v 18.00 hodin jednotky PO z Karlovarského kraje odeslány na své základny. Ostatní síly a prostředky (odřadů HZS krajů a opěrné body) zůstávaly v prostoru. Štáb VZ ukončil svoji činnost pro den 19. září 2009 ve 20.00 hodin. Činnost pro den 20. září 2009 byla na základě zadané situace zahájena již ve 04.30 hodin. Pro tento den bylo hlavním cílem připravit požární obranu s frontou hašení o délce 0,5 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 2000 l/min po dobu minimálně 60 minut a zajistit dopravu vody hadicemi do místa hašení z vodního toku řeky Ohře, na vzdálenost 2,5 km s celkovým převýšením přibližně 240 m. Pro splnění tohoto úkolu bylo nutné přesunout jednotky PO (odřady HZS krajů a opěrné body) do prostoru požáru, který byl vzdálen od místa soustředění jednotek asi 10 km, včetně přesunutí pracoviště štábu VZ. Zároveň byly vyslány na místo jednotky PO z Karlovarského kraje v rozsahu zvláštního stupně poplachu. I přes značné převýšení se podařilo zajistit požadované množství vody pro hašení. Splněním tohoto úkolu se prokázala schopnost zajistit dopravu vody opěrnými body HZS ČR i ve velmi náročných podmínkách. Cvičení bylo ukončeno dne 20. září 2009 v 11.30 hodin.



Nejdůležitější poznatky
Velkoobjemová čerpadla HFS (4 ks) byla zapojena sériově a zajišťovala bez větších problémů transport vody na vzdálenost 4,5 km, a to i s převýšením přibližně 240 m. Celkově byla zajištěna dodávka hasební vody na vzdálenost 10 km o intenzitě 4000 l/min. Čerpadla HFS zásadním způsobem šetří CAS, které nemusí zajišťovat kyvadlovou dopravu a mohou být nasazeny na frontu požáru. Rozvinutí agregátů HFS je velmi rychlé.

 

• Kácení průseků jako taktického prvku požární obrany je značně náročné na hasiče provádějící kácení i na techniku (zejména řetězy). Na tuto činnost bylo v počátku štábem VZ podceněno množství vyčleněných SaP vybavených řetězovými pilami. Proluku o délce 140 m a šíři 40 m provádělo šest dvojic po dobu 2 hodin a 50 minut.
• Osvědčilo se nasazení Záchranného útvaru HZS ČR na výstavbu humanitární základny. Jeho příslušníci s obdivuhodným nasazením a profesionalitou zabezpečili výstavbu kompletní základny pro 225 osob v čase asi čtyř hodin (po dojezdu na místo), včetně přípravy teplé stravy (obr. 6).
• Velmi výrazným prvkem průzkumu a dokumentace všech prostor zásahu bylo využití policejního vrtulníku EC 135. Vrtulník poskytoval okamžitý přehled ze všech klíčových úseků, a to přenosem obrazu přímo do štábu VZ. To velmi zásadním způsobem urychlovalo koordinaci nasazení sil a prostředků. Tohoto technického prostředku by se mělo využívat při každé rozsáhlejší mimořádné události. Tento vrtulník bude nutné v podmínkách HZS ČR více propagovat.
• Velitelé stanic i další příslušníci HZS Karlovarského kraje měli jedinečnou příležitost prožít vícedenní zásah z pohledu práce štábu VZ. Zejména skupina analýzy a nasazení řešila úkoly spojené s navržením optimálních míst v terénu pro zaujetí požární obrany (vypočítat potřebné množství hasiva, logistickou podporu, vytvořit systém vedení přehledu o nasazených silách a prostředcích) a další a další úkoly. Členové štábu měli možnost vyzkoušet si, jak je důležité oddělit řešení strategie zásahu od operativních úkolů, kterými nesmí být zatěžován velitel zásahu.
• Nasazené odřady HZS krajů byly autonomní. Po dobu cvičení nebyl vznesen na štáb VZ žádný požadavek. Tato skutečnost velmi pomohla především štábu VZ, který nebyl nucen zajišťovat logistickou podporu v době zahájení své činnosti. Otázkou je, jak by vypadala situace v případě, že by příslušné HZS krajů o nasazení předem nevěděly.
• Nepodařilo se vyzkoušet původně plánované nasazení vrtulníku BELL 412 k dopravě hasičů a základního vybavení (čerpadla, hadice apod.) do nedostupného prostoru, kde měla být vytvořena požární obrana. Vrtulník byl odvolán ke skutečnému požáru lesa v Krkonoších.

plk. Ing. Oldřich VOLF,
mjr. Bc. Zdeněk ŽEMLIČKA,
HZS Karlovarského kraje,
foto archiv HZS Karlovarského kraje a plk. Ing. Zdeněk KOCO

Print  E-mail  X Corp.   Facebook