Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 8/2010

V TOMTO ČÍSLE: V úvodu přinášíme zpravodajství ze setkání ministra vnitra Radka Johna s vedoucími funkcionáři HZS ČR. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah při likvidaci následků exploze parních zásobníků v areálu průmyslového podniku v Rudníku u Vrchlabí a přinášíme detailní analýzu požární automobilové techniky z veletrhu Interschutz 2010. Průběh cvičení složek IZS „Železniční nehoda 2010“ ve Starém Plzenci a cvičení záchranářů v Lozornu jsou hlavní náplní části věnované IZS. V tematických blocích zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o projektu nouzového napájení budov elektrickou energií, seznamujeme s vývojem koncepcí ochrany obyvatelstva v letech 2001 až 2010 a přinášíme zpravodajství z mezinárodního výcvikového kurzu OPCW 2010. Analyzujeme postavení HZS ČR v právním řádu ČR, seznamujeme se závěry IV. sjezdu SH ČMS. Pro příznivce POŽÁRNÍHO SPORTU je připraveno komplexní zpravodajství z XXXIX. mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR. 

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje (ZZS Pk) poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči z 20 pozemních výjezdových stanovišť. Externím spolupracujícím záchranným subjektem je Letecká záchranná služba (LZS) Plzeň-Líně, řízená Armádou ČR. Operační středisko odbaví z tísňové linky 155 denně v průměru 614 hovorů.

Dále v kraji působí také nestátní zdravotnické zařízení Dopravní a záchranná služba Přeštice, v oblasti Klatov provozuje výjezdové stanoviště Nemocnice Sušice, o.p.s., a v Železné Rudě se činnost výjezdového stanoviště omezuje pouze na denní provoz v lyžařské sezóně.

Historie

Ošetřování zraněných Přednemocniční neodkladnou péči zajišťovali lékaři z poliklinik spolu s dopravní zdravotní službou, mimo pracovní dobu byla k dispozici pouze lékařská služba první pomoci. V roce 1974 vydalo Ministerstvo zdravotnictví „Zásady organizace a poskytování první pomoci“ a „Zásady organizace služby rychlé zdravotnické pomoci“.  Na jejich základě byly vytvořeny minimální podmínky pro vybudování rychlé zdravotnické pomoci (RZP) ve Fakultní nemocnici v Plzni. Fakultní nemocnice poskytla prostory a zdravotnický personál, dopravní prostředky, řidiče a dispečink zajistil Krajský ústav národního zdraví. Provoz RZP byl zahájen vozidly Škoda 1203, na svou dobu relativně slušně vybavenými přístrojovou technikou. Provozní doba byla 24 hodin denně a sloužila pouze jedna posádka.

Zásadním zlomem v budování a organizaci záchranných služeb, tehdy ještě v ČSFR, se stala vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášek č. 51/1995 Sb., č.175/1995 Sb. a č. 14/2001Sb.), která stanovila zásady přednemocniční neodkladné péče a zásady výstavby sítě ZZS a jejího osamostatnění. Významnou změnu přineslo zejména ustanovení § 3 odst. 2 - Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případu hodných zvláštního zřetele.

Územní středisko záchranné služby (ÚSZS) v Plzni bylo založeno v roce 1993 v areálu Dopravní zdravotnické služby Fakultní nemocnice Plzeň, kde je dodnes v nájmu ZZS Pk, která vznikla v roce 2003.

V současné době zajištuje činnost ZZS Pk třiceti posádkami. Postupně se sjednocuje vybavení. Lékařů je trvalý nedostatek, proto se střídají ve svých službách téměř po celém regionu, posádky RLP (rychlá lékařská služba) a RZP se pohybují v rámci sítě jednotlivých výjezdových stanovišt. Veškerá onemocnění a poranění po prvotní diagnostice a léčbě transportuje záchranná služba do oblastních lůžkových zdravotnických zařízení a plzeňských nemocnic, včetně Fakultní nemocnice Plzeň, která poskytuje v kraji nejvíce specializovanou zdravotní péči. Výjimkou jsou těžké popáleniny, které po primárním ošetření přebírá popáleninové centrum v Praze na Vinohradech.

MUDr. Pavel Hrdlička, pověřený ředitel ZZS Pk o úskalích práce záchranářů v krajském městě uvedl: „Plzeň má jako každé větší město své zóny sociálně nepřizpůsobivých občanů, kam záchranáři neradi jezdí. V průmyslové části Plzně navíc pracuje na 5000 cizinců a odhadem dalších asi 20 000 jich je zde nelegálně. Denně jich značné množství skončí na záchytce, náklady za tyto služby většinou neuhradí. Stejně často bývají problémová tísňová volání z věznice (Borská věznice je jednou z největších v ČR), kde není v nočních hodinách zajištěna lékařská péče. Vězeňská služba často nerozezná, kdy vězeň opravdu vyžaduje akutní zdravotní ošetření nebo zdravotní újmu pouze předstírá. Zdravotní péče je tak v mnoha případech zneužívána a zdravotníci se díky tomu dostávají i do potenciálně rizikových situací. Setkáváme se i s agresivitou, nejen slovní, ale dochází také k fyzickému napadení zdravotníků. Je to dáno tím, že lidé ve stresu špatně ovládají svoje emoce. Určité řešení jsme našli v nabídnutých kurzech sebeobrany, které dobrovolníci z našich řad absolvovali, ale zejména v dobré spolupráci s Policií ČR a ostatními ozbrojenými složkami při společném zásahu.“

Letecká záchranná služba

Veškeré požadavky zdravotnických zařízení na sekundární transporty vrtulníkem jsou směrovány jednotným tísňovým číslem na linku 155 na krajské zdravotnické operační středisko (ZOS) Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Také použití LZS na primární zásahy v terénu jsou plně v kompetenci operátorky ZOS, která vyhodnotí tísňovou výzvu a podle závažnosti zdravotního stavu pacienta rozhodne o případném nasazení vrtulníku. Od obdržení výzvy se vzlet uskuteční v průběhu dvou až tří minut. Posádka vrtulníku je v trvalém radiovém spojení s operačním střediskem a službami řízení letového provozu. Akční rádius vrtulníku je od střediska 70 km, ale většina primárních zásahů se uskutečňuje do vzdálenosti 30 až 40 km od základny. Letecká záchranná služba v Plzeňském kraji je v současné době provozována Armádou ČR (Vojenský útvar 4128 Líně). Zdravotnická část posádky ve vrtulníku je vždy minimálně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář, který má odbornou kvalifikaci alespoň středního zdravotnického pracovníka. Vedoucím celé skupiny letecké záchranné služby je lékař, který je však při letové činnosti a zajištění bezpečnosti při provozu vrtulníku vázán rozhodnutími pilota. Letiště Plzeň-Líně je také jednou ze základen Letecké pátrací a záchranné služby SAR vzdušných sil Armády ČR, kterou zajišťuje Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

Nasadit vrtulník je možné tam, kde nelze provést zásah běžnými prostředky nebo kde je jeho využití bezpečnější, efektivnější nebo výrazně méně namáhavé, lze jím provádět vzdušný průzkum místa mimořádné události, evakuovat osoby nebo materiál z ohrožených míst nebo dopravit záchranné jednotky odborníků a specialistů na místo zásahu.

Spolupráce se složkami IZS

Podle slov MUDr. Pavla Hrdličky mají ZZS Pk s příslušníky HZS ČR i Policie ČR v Plzeňském kraji dobré vztahy. Při společném zásahu vědí, jaké kdo plní úkoly, proto nebývají důvody k dohadování. Většinu činností si osvojili při častých společných taktických cvičeních, při nichž se převážně všichni měli možnost osobně seznámit, proto je jejich spolupráce na kvalitativně vyšší úrovni. Příkladem byl zásah v podmínkách policejního opatření k udržení veřejného pořádku při technopárty na Tachovsku, kdy zraněné osoby byly z řad účastníků koncertu i z řad policistů (přibližně sto ošetřených a deset těžce raněných).

Zvláště v zimním období je nutná spolupráce také se členy Horské služby ČR, které lékaři ZZS Pk pravidelně školí, aby společně zvládali zachraňovat zraněné lyžaře a návštěvníky hor. V létě je důležitá Vodní záchranná služba ČČK, protože zejména u vodní nádrže Hracholusky dochází ke stále častějším případům tonutí.

Pro řešení následků mimořádných událostí s výskytem hromadného postižení zdraví má ZZS Pk k dispozici dvě upravená sanitní vozidla vybavená kontejnery se zdravotnickým materiálem pro zhruba 50 těžce postižených a raněných osob. K přemístění těchto kontejnerů lze do vzdálenějších míst od Plzně využít i leteckou záchrannou službu, jak už prověřila taktická cvičení. Ze Zdravotnického zabezpečení pro krizové stavy Příbram mají plzenští záchranáři zapůjčeno další vybavení (biovak, polomasky, ochranné oděvy).

Zdravotnická operační střediska

ZZS Pk disponuje v současné době dvěma dispečerskými pracovišti s nepřetržitým provozem. Krajské zdravotnické operační středisko v Plzni a oblastní ZOS v Klatovech nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a integrují činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti. Každé ze středisek přijímá tísňové výzvy, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Po vyhodnocení ukládá úkoly skupinám zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním nebo praktickým lékařům, lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě, které jsou trvale zálohou zdravotnické záchranné služby. Soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého. ZOS shromažďuje údaje o výkonu přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti a o své činnosti vede dokumentaci, při zajištění potřeb přednemocniční neodkladné péče spolupracuje s dopravní zdravotnickou službu, koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo odborníků potřebných k poskytování neodkladné péče.

Při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy ZOS svolává určené pracovníky, udržuje spojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených, v případě potřeby aktivuje traumatologický plán ZZS. V případě nutnosti řídí nasazení letecké záchranné služby. Organizuje některé specializované činnosti, zejména sekundární transporty, dopravu nemocných a raněných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do ČR (tzv. repatriační transporty).
Krajské ZOS v Plzni vyhodnocuje denně přibližně 1200 volání. Technické vybavení je na dobré úrovni a plně odpovídá potřebám a požadavkům potřebným k řešení uložených úkolů. V současné době se připravuje další plánovaná modernizace tohoto krajského pracoviště. Využívaná telefonní technika je plně digitální a umožňuje identifikaci čísla volajícího jak z pevné linky, tak ze sítí všech mobilních operátorů. Všechny příchozí i odchozí relace jsou zaznamenávány se všemi podstatnými údaji na digitálním záznamovém zařízení. Radiofonní síť pro vlastní potřeby je na vyhrazené frekvenci. Ve prospěch IZS je využíván trunkový systém Matra-Pegas. Pro přesnou činnost operačního střediska je nutná kvalitní softwarová podpora. Je využíván dispečerský program s vazbou na grafický systém. ZOS v Plzni přijímá a vyhodnocuje tísňová volání na telefonní lince 155 z pevné sítě z oblastí Plzeň-město, Rokycansko, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Domažlicko  a Tachovsko. Veškerá volání na tísňovou linku 155 ze sítí mobilních operátorů přijímá a vyhodnocuje z celého Plzeňského kraje ZOS v Plzni. V loňském roce byl na krajském ZOS zprovozněn nový informační systém, který umožňuje automatické předávání výzev výjezdovým skupinám, zadávání cíle výjezdu do navigace sanitních vozidel a sledování jejich trasy a automatické předávání časových údajů posádkami zpět do informačního systému.

ZOS Klatovy přijímá a vyhodnocuje tísňové výzvy na lince 155 z pevné sítě bývalého okresu Klatovy. Okres Klatovy je svou rozlohou 1940 km2 největší v ČR. Stálý počet obyvatel je 88 600 a tento počet ještě zvyšuje vysoká návštěvnost turitických center. ZOS Klatovy řídí výjezdové posádky Klatovy, Nýrsko, Horažďovice a Sušice, v zimním období i Železná Ruda. V budoucnu by se měly oba dispečinky sloučit, ale zatím chybějí vhodné prostory k umístění nového dobře vybaveného kvalitního střediska, které by mělo sídlit v Plzni. Situaci v budoucnu změní plánovaná výstavba nové budovy ředitelství a výjezdového stanoviště Plzeň-Bory. V rámci reorganizace se počítá také se záložním operačním střediskem, které bude využíváno při mimořádných událostech nebo při omezení činnosti krajského ZOS.

Vedoucí sestra zdravotnického operačního střediska Lenka Ptáčková pracovala ve výjezdové skupině a později jako operátorka. Potvrdila, že činnost operátorek je velmi náročná: „Musejí umět jednat s lidmi, klást otázky tak, aby získaly co nejpřesnější informace o postiženém a správně vyhodnotit všechny odpovědi. Jsou dny, kdy zvoní jeden telefon za druhým, a je nutné se dobře orientovat, abychom se nezdržovaly bezvýznamnými telefonáty na úkor těch, kdy lidé potřebují rychlou pomoc. Někdy stačí jen doporučit zavolat na nehybně ležícího na chodníku, aby se ukázalo, zda jde o nemocného nebo opilého člověka, ale zároveň nesmíme nic podcenit.“ Dále dodává: „Nejhorší je tzv. volání z třetí ruky, kdy volající není u pacienta a informace si pouze domýšlí. Nejvíc deprimující je poslat pomoc k malému dítěti, sledovat pohyb sanitky na monitoru a počítat vteřiny, než pomoc dospěje k cíli.“

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook