Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 8/2011

V části POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme rozbor zásahu na požár výrobní haly na zpracování plastového odpadu v Chropyni, se kterým bojovalo po čtyři dny téměř šest set hasičů a seznamujeme s metodou trhání horniny na výhoz k vytváření požárních ochranných pásů. V bloku IZS otiskujeme příspěvek k problematice klasifikace chemických látek, přinášíme přehled zásahů jednotek PO na následky živelních pohrom v letech 2002 až 2010 a seznamujeme s metodou monitorování zplodin hoření vznikajících při požáru bílého fosforu. Zkušenosti ze vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí a podrobné seznámení s úkoly MV v oblasti krizového řízení tvoří hlavní náplň částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku informujeme například o vývoji evropského navigačního systému Galileo a věnujeme se také inovacím webových portálů HZS ČR. Vložená příloha obsahuje podrobnou metodiku zpracování krizových plánů.  

V České republice je krizové řízení definováno jako souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Orgány krizového řízení lze dělit na orgány krizového řízení s celostátní působností a orgány krizového řízení s územní působností. Mezi orgány krizového řízení s celostátní působností patří kromě vlády jednotlivá ministerstva a jiné ústřední správní úřady, které zajišťují v oblasti své působnosti připravenost na řešení krizových situací. V této souvislosti jsou v příspěvku uvedeny odpovědi na několik nejčastěji kladených otázek týkajících se krizového řízení u Ministerstva vnitra a jeho organizačních součástí.

Jaká je působnost Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení?

Působnost a pravomoci Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení jsou upraveny zvláštními právními předpisy, zejména však zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. V něm je Ministerstvu vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení stanoveno:
→ sjednocovat postupy v oblasti krizového řízení,
→ organizovat instruktáže a školení a podílet se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců orgánů krizového řízení,
→ provádět kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádět kontrolu krizových plánů krajů,
→ v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vést ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
→ navrhovat průřezová kritéria pro určování prvků kritické infrastruktury,
→ zpracovat a předložit vládě seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
→ plnit úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečovat mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plnit funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podávat Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
→ každoročně informovat Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,
→ každé dva roky předkládat Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury,
→ zpracovávat ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení a předkládat jej k projednání a schválení Bezpečnostní radě státu,
→ předávat ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje vyžadované, shromažďované a evidované za účelem přípravy na krizové situace hasičskými záchrannými sbory krajů, pokud jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů,
→ v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinovat další úkoly.

Ministerstvo vnitra odpovídá v rámci své působnosti za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky, a v neposlední řadě také řeší rozpory v oblasti krizového řízení.

Jak je upravena organizace krizového řízení v rámci ministerstva?

Organizace krizového řízení je v rámci rezortu upravena organizačním řádem ministerstva, vydaným a aktualizovaným v příslušných interních aktech řízení (nařízení Ministerstva vnitra). V něm je blíže upraveno plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie ČR, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených ministerstvem k plnění úkolů v oboru jeho působnosti za krizových situací a při přípravě na jejich řešení. Náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost odpovídá ministrovi vnitra za koordinaci plnění úkolů a činností Policie ČR, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR) a příslušných útvarů ministerstva. V rámci krizového řízení u ministerstva pak odpovídá za koordinaci plnění úkolů souvisejících s přípravou ministerstva na krizové stavy a jejich řešení a v rámci působnosti ministerstva odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem, a k tomu určuje postupy Policie ČR. Generální ředitel HZS ČR pak odpovídá za koordinaci plnění všech ostatních úkolů v rámci působnosti Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení, mimo oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. V souladu s ustanovením § 9 odst. 2 písm. a) krizového zákona je v rámci ministerstva zřízeno pracoviště krizového řízení, jehož úlohu plní:
→ odbor bezpečnostní politiky,
→ organizační článek GŘ HZS ČR určený generálním ředitelem a
→ organizační článek Policejního prezidia určený policejním prezidentem.

Způsob koordinace plnění úkolů souvisejících s přípravou ministerstva na krizové stavy a jejich řešení znázorňuje schéma.

Schéma

Podle aktuálně platného organizačního řádu Ministerstva vnitra řeší GŘ HZS ČR v oblasti krizového řízení tyto úkoly a opatření:
→ řízení výkonu státní správy orgánů krajů a orgánů obcí ve věcech havarijního plánování,
→ sjednocování postupů státní správy v oblasti krizového řízení, s výjimkou krizových situací ohrožujících veřejný pořádek a bezpečnost,
→ koordinování činnosti při budování a provozování informačních systémů krizového řízení,
→ organizování instruktáží, školení a podílení se na přípravě zaměstnanců orgánů krizového řízení k získávání zvláštní odborné způsobilosti, s výjimkou krizových situací ohrožujících veřejný pořádek a bezpečnost,
→ provádění kontrol zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy provádění kontrol krizových plánů krajů, s výjimkou krizových situací ohrožujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek,
→ zabezpečování hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti HZS ČR,
zabezpečování úkolů týkajících se havarijního plánování a připravenosti GŘ HZS ČR na všechny druhy krizových stavů včetně válečného stavu,
→ vedení ústřední evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu,
→ zpracování plánu cvičení orgánů krizového řízení ve spolupráci s ostatními ministerstvy a jinými ústředními správními úřady,
→ předávání údajů podle § 15 odst. 3 krizového zákona ministerstvům a jiným ústředním správním orgánům na jejich žádost,
→ plnění úkolů v oblasti kritické infrastruktury; za tímto účelem GŘ HZS ČR vyžaduje součinnost ostatních útvarů ministerstva,
→ navrhování průřezových kritérií a odvětvových kritérií pro určení prvku kritické infrastruktury v odvětvích nouzové služby a veřejná správa,
→ řešení rozporů v oblasti krizového řízení, s výjimkou oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku,
→ zabezpečování výzkumu a vývoje v oblasti krizového řízení.

Dále je třeba zmínit úzkou provázanost oblasti krizového řízení na úkoly a opatření plněné GŘ HZS ČR v oblasti civilního nouzového plánování a v oblasti ochrany obyvatelstva.

Odbor bezpečnostní politiky ministerstva plní podle organizačního řádu v oblasti krizového řízení zejména tyto úkoly a opatření:
→ výkon státní správy na úseku zajištění připravenosti na řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a jejich řešení; k tomu mimo jiné určuje a kontroluje postupy Policie ČR,
→ zabezpečení koordinace plnění úkolů spojených s přípravou ministerstva na krizové situace a jejich řešením (související s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem),
→ řízení přípravy ministerstva k obraně státu,
→ zabezpečení koordinace úkolů ministerstva v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy,
→ zajištění činnosti informačního a situačního centra ministerstva,
→ podílení se na plnění úkolů spadajících do působnosti odboru v oblasti ochrany kritické infrastruktury.

Kdo odpovídá za zpracování krizového plánu ministerstva?

Za zpracování Krizového plánu Ministerstva vnitra, obsahujícího souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, odpovídá odbor bezpečnostní politiky. Povinnost ministerstva zpracovat krizový plán je uložena ustanovením § 9 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Zpracování podkladů pro krizový plán zajišťují krizová pracoviště útvarů ministerstva, GŘ HZS ČR a Policejního prezidia podle pokynů odboru bezpečnostní politiky. Krizový plán schvaluje ministr vnitra. Aktualizace krizového plánu včetně stavu přípravy útvarů k jeho plnění se provádí v pravidelných tříletých cyklech ode dne jeho schválení a dále podle potřeby. Přílohové části krizového plánu, s výjimkou typových plánů, se aktualizují průběžně. Průběžnou aktualizaci přílohové části krizového plánu opět organizuje odbor bezpečnostní politiky a schvaluje náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Krizová pracoviště útvarů ministerstva, GŘ HZS ČR a Policejního prezidia následně zabezpečují rozpracování krizového plánu podle předmětu své činnosti. V následujícím období bude zpracovaný krizový plán ministerstva uveden z hlediska členění a obsahu do souladu s příslušnými ustanoveními novelizovaného nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení některých ustanovení krizového zákona.

Jak je zajištěna akceschopnost ministerstva při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu?

Pro zajištění akceschopnosti, připravenosti a ochrany ministerstva, Policie ČR, HZS ČR a organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených ministerstvem k plnění úkolů v oboru jeho působnosti při vzniku hrozby krizové situace, za krizové situace a při obraně státu byl pokynem ministra vnitra č. 61 z 21. listopadu 2010 vydán Plán akceschopnosti Ministerstva vnitra, který je přílohovou částí krizového plánu. K zabezpečení kontinuity činnosti ministerstva při vzniku hrozby krizové situace, za krizové situace, při obraně státu a pro zajištění ochrany jeho zaměstnanců mohou být podle závažnosti ohrožení vyhlášeny čtyři stupně akceschopnosti (stupeň „A“ až stupeň „D“). Jednotlivé stupně vyhlašuje ministr vnitra, po jejich vyhlášení jsou realizována předem stanovená opatření a úkoly podle výše uvedeného pokynu ministra vnitra. K seznámení s úkoly, přijatými opatřeními a praktickému procvičení jednotlivých činností po vyhlášení jednotlivých stupňů akceschopnosti jsou pro vedoucí zaměstnance, pracoviště krizového řízení a určené zaměstnance prováděny metodické nácviky činnosti. Za přípravu a provedení nácviků v rámci ministerstva odpovídá odbor bezpečnostní politiky. Za přípravu a provedení dílčích nácviků v rámci útvarů pak zodpovídají jejich vedoucí zaměstnanci. K provedení metodického nácviku v rámci ministerstva se zpracovává plán provedení schvalovaný ministrem vnitra. Nácvik je prováděn minimálně jedenkrát v roce. Rezortní plán akceschopnosti také slouží jako podkladový materiál pro zpracování dílčích plánů akceschopnosti, bezpečnostní ochrany objektů ministerstva a organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených k plnění úkolů v oboru jeho působnosti. Za sladění dílčích plánů akceschopnosti Policie ČR, HZS ČR a útvarů ministerstva s Plánem akceschopnosti Ministerstva vnitra odpovídá první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, kterému je uloženo i zabezpečení rozpracování plánu akceschopnosti do dokumentace bezpečnostní ochrany objektů ministerstva.

Jak je zajištěno operativní řízení ministerstva při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu?

K zajištění operativního řízení ministerstva a koordinace činnosti útvarů ministerstva, Policie ČR a HZS ČR při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu má ministr vnitra zřízen krizový štáb jako svůj pracovní orgán (pokyn ministra vnitra č. 7 ze dne 11. ledna 2010). Přílohou pokynu je statut a jednací řád krizového štábu ministra vnitra. Jednání krizového štábu řídí ministr vnitra, v případě jeho nepřítomnosti řídí jednání krizového štábu náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Členy krizového štábu jsou jmenováni:
→ náměstci ministra vnitra,
→ policejní prezident,
→ generální ředitel HZS ČR,
→ ředitel kabinetu ministra vnitra,
→ ředitel odboru bezpečnostní politiky,
→ ředitel odboru azylové a migrační politiky,
→ ředitel bezpečnostního odboru,
→ ředitel odboru legislativy a koordinace předpisů a
→ ředitel odboru tisku a public relations.

Krizový štáb ministra vnitra plní zejména tyto úkoly:
→ analyzuje vývoj situace, identifikuje zdroje a důsledky možných ohrožení,
→ vyhodnocuje dosud přijatá opatření k řešení situace,
→ připravuje návrhy k řešení situace,
→ spolupracuje na řešení situace podle potřeby s krizovým štábem policejního prezidenta a štábem GŘ HZS ČR, přitom je oprávněn vyžadovat od nich nezbytné podklady, informace a hlášení,
→ koordinuje na základě závěrů z jednání činnost jednotlivých útvarů ministerstva, Policie ČR a HZS ČR,
→ projednává situační, průběžné a závěrečné zprávy o řešení situace,
→ připravuje podklady pro ministra vnitra určené k projednání ve vládě nebo Bezpečnostní radě státu a dokumenty, které si vyžádá vláda, prezident republiky nebo Parlament České republiky,
→ projednává závěrečnou zprávu o ho­d­no­cení situace.

Úlohu sekretariátu krizového štábu plní odbor bezpečnostní politiky. V případě hrozby krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu v souvislosti s živelními pohromami, katastrofami, požáry, průmyslovými haváriemi nebo nehodami velkého rozsahu a při mimořádných událostech přesahujících státní hranice České republiky, kdy je nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec příhraničních styků, plní úlohu sekretariátu krizového štábu organizační článek GŘ HZS ČR určený generálním ředitelem. Vedoucí určeného organizačního článku GŘ HZS ČR je současně vedoucím sekretariátu krizového štábu.

Jak je zajištěna v rámci ministerstva koordinace plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy?

Pokud jde o oblast hospodářských opatření pro krizové stavy, zajišťuje Ministerstvo vnitra plnění úkolů v okruhu své působnosti podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Za účelem rozpracování systému hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) byla v podmínkách ministerstva zpracována Koncepce Ministerstva vnitra v oblasti zajišťování hospodářských opatření pro krizové stavy a za účelem stanovení úkolů jednotlivých útvarů v systému HOPKS bylo vydáno příslušné nařízení Ministerstva vnitra. Za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v mezích stanovené působnosti ministerstvu odpovídá náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Odbor bezpečnostní politiky pak plní úlohu této koordinace. K tomu zejména:
→ zpracovává návrhy interních aktů řízení a jejich aktualizace,
→ zpracovává koncepci a aktualizuje ji,
→ organizuje a koordinuje přípravu HOPKS včetně poskytování metodické pomoci útvarům ministerstva,
→ koordinuje kontrolu přípravy a účinnosti HOPKS u právnických osob a podnikajících fyzických osob zajišťujících nezbytné dodávky pro ministerstvo a Policii ČR a poskytuje těmto osobám potřebné informace,
→ vyžaduje od útvarů informace o stavu plnění úkolů v oblasti HOPKS a kontroluje plnění těchto úkolů,
→ zpracovává hlavní zaměření činnosti ministerstva v oblasti HOPKS na daný kalendářní rok, kterým se stanoví úkoly pro určené útvary a lhůty ke splnění těchto úkolů,
→ při realizaci výše uvedených úkolů posuzuje oprávněnost požadavků, vyžaduje potřebné podklady a spolupracuje s ostatními útvary,
→ shromažďuje, zpracovává a náměstkovi pro vnitřní bezpečnost předkládá návrhy požadavků útvarů na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění HOPKS, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv a jejichž potřeba vyplynula z krizového plánu.

Generální ředitel HZS ČR odpovídá za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v rámci HZS ČR. K tomu zejména:
→ zabezpečuje rozpracování systému hospodářských opatření pro krizové stavy do podmínek HZS ČR,
→ vytváří podmínky pro organizaci a zajištění plnění úkolů v oblasti HOPKS v rámci HZS ČR,
→ schvaluje použití státních hmotných rezerv, které byly vytvořeny pro potřeby HZS ČR.

Policejní prezident odpovídá za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v rámci Policie ČR. K tomu zejména:
→ zabezpečuje rozpracování systému HOPKS do podmínek Policie ČR,
→ vytváří podmínky pro organizaci a zajištění plnění úkolů v oblasti HOPKS v rámci Policie ČR,
→ schvaluje použití státních hmotných rezerv, které byly vytvořeny pro potřeby Policie ČR.

Hlavními výstupy systému HOPKS v rámci působnosti ministerstva jsou plán nezbytných dodávek a plán hospodářské mobilizace, které tvoří přílohovou část krizového plánu.

Kdo realizuje v rámci ministerstva vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech v oblasti krizového řízení?

Organice instruktáží a školení a podíl na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti je dle organizačního řádu ministerstva předmětem činnosti GŘ HZS ČR. V rámci GŘ HZS ČR tuto činnost zabezpečuje a realizuje oddělení instruktáží a školení odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Odbor bezpečnostní politiky spolu s Policejním prezidiem se na této přípravě a organizaci podílí. K systémovému řešení přípravy osob, stanovení cílových skupin, stanovení způsobů a zásad pro zpracování rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé cílové skupiny, vytvoření podmínek k získávání a prohlubování kvalifikace a její zvyšování pak pracoviště GŘ HZS ČR zpracovává a zabezpečuje realizaci Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení. Pro řešení otázek spojených s problematikou koordinace procesu vzdělávání v krizovém řízení je zřízena stálá mezirezortní pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Správy státních hmotných rezerv, která je pracovním a poradním orgánem Výboru pro civilní nouzové plánování. Systém vzdělávání na ministerstvu pak vychází z výše uvedené koncepce a je realizován pro vedoucí pracovníky útvarů ministerstva a další odborníky vykonávající funkce krizových pracovišť. Organizaci jednotlivých kurzů zabezpečuje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HZS ČR, společně s odborem bezpečnostní politiky a ve spolupráci s dalšími dotčenými odbory, vzdělávacími zařízeními a případně s dalšími přizvanými experty na danou problematiku.

Jak se ministerstvo zapojuje do cvičení orgánů krizového řízení v rámci ČR, EU a NATO?

Ministerstvo vnitra se aktivně zapojuje do mezinárodních cvičení orgánů krizového řízení organizované NATO a EU, připravuje cvičení orgánů krizového řízení pro řešení nevojenských krizových situací v rámci ČR a účastní se cvičení s celorepublikovou působností připravovaných jednotlivými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady. Např. v roce 2010 se Ministerstvo vnitra podílelo na přípravě a provedení společného mezinárodního cvičení orgánů krizového řízení NATO a EU s názvem „CMX/CME 2010“, jehož námětem bylo řešení situace vzniklé v důsledku etnického konfliktu v krizové oblasti při vzájemné interakci NATO a EU. Organizace a řízení cvičení bylo v gesci Ministerstva obrany.

Mezirezortním štábním cvičením orgánů krizového řízení v rámci ČR s účastí výkonných prvků bylo cvičení „KRIZE 2010“, jehož námětem byla hrozba útoku prostředky MANPADS (přenosné raketové komplety) proti letecké dopravě v ČR v kombinaci s hrozbou bombových útoků proti citlivým částem letiště. Cvičení připravovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími ústředními správními úřady a složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Samotné řízení cvičení bylo v kompetenci ministra vnitra. GŘ HZS ČR připravilo a provedlo v roce 2010 v součinnosti s Ministerstvem obrany, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Krajským úřadem Jihočeského kraje a dalšími dotčenými subjekty cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2010“. Tématem cvičení byla činnost ústředních správních úřadů, složek IZS a dalších subjektů při řešení události vzniklé v souvislosti s havárií na Jaderné elektrárně Dukovany. Ministerstvo vnitra se dále zúčastnilo cvičení „ZDROJE 2010“, které bylo organizováno Správou státních hmotných rezerv. Cvičení bylo zaměřeno na ověření a procvičení pravidel a postupů při vyžadování věcných zdrojů za krizové situace „Povodně velkého rozsahu“ s využitím nově vyvinutého informačního systému pro podporu tohoto procesu. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady zpracovává dle zákona o krizovém řízení plán cvičení orgánů krizového řízení, který předkládá k projednání a schválení bezpečnostní radě státu. V rámci ministerstva plní tento úkol GŘ HZS ČR. Plán cvičení orgánů krizového řízení je dokument, kterým se stanovují cvičení orgánů krizového řízení plánovaná a řízená z úrovně ústředních správních úřadů, včetně společných mezinárodních cvičení organizovaných na úrovni EU a NATO. Plán cvičení se zpracovává v souladu s materiálem „Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení ČR“, které byly schváleny usnesením Bezpečnostní rady státu č. 107 ze dne 13. prosince 2005.

kpt. Bc. Michal FANC, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook