Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 10/2011

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár velkoskladu v Hrušovanech u Brna, informujeme o konferenci Požární ochrana 2011 a seznamujeme s průběhem zkoušky požární odolnosti v areálu požární zkušebny PAVUS, a.s. Představení HZS podniku Lovochemie, a.s. a přiblížení průběhu experimentálního zátěžového testu příslušníků HZS kraje Vysočina tvoří hlavní náplň bloku IZS. V části OCHRANA OBYVATELSTVA čtenáři naleznou zejména analytické materiály zaměřené na ochranu obyvatelstva před povodněmi. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s úkoly MZV a MPO v oblasti krizového řízení a se závěry semináře k problematice ochrany kritické infrastruktury, který se uskutečnil v září v prostorách PS Parlamentu ČR. V závěrečné části přinášíme zpravodajství z FSDays 2011, informujeme o přípravách veletrhu Pragoalarm/Pragosec 2012 a nabízíme nahlédnutí do oblasti zabezpečení CO v Korejské republice. Pro příznivce sportu je připraveno zpravodajství ze VII. mistrovství světa v požárním sportu. 

O tom, že zátěž hasičů je mnohdy enormní, snad pochybuje málokdo. Zvláště v situacích, kdy jsou nuceni použít ochranné prostředky, které je izolují od prostředí s nebezpečnými látkami. Nejedná se však pouze o fyzickou zátěž, ale i o zátěž psychickou. Vždyť už samotné oblékání ochranného prostředku signalizuje mimořádnou situaci, zejména když se záchranář vydává do neznámého prostředí s možností přímého ohrožení života.

Lepení sondNejinak je tomu v protichemické ochraně, radiační ochraně nebo při zneužití biologických agens či toxinů. Události z posledních let dokladují nebezpečí, kterým musí dnešní civilizace čelit. Přírodními katastrofami počínaje (zemětřesení doprovázené vlnami tsunami, které způsobilo jadernou havárii v jaderné elektrárně Fukušima, povodně, větrné bouře apod.), přes výskyt infekčních onemocnění nebo nákaz (chřipka ptáků) a teroristickými útoky spojenými s ohrožením obyvatelstva toxickými látkami (Tokio, Londýn) nebo biologickými agens (anthrax) konče. Složky integrovaného záchranného systému plní v místě události úkoly spojené s průzkumem, identifikací a likvidací neznámé látky, dekontaminací a samozřejmě záchranou lidských životů. Jednotky HZS krajů vstupují jako první do zcela neznámého prostředí, ohroženého vysoce toxickou látkou, radioaktivním materiálem nebo biologickými látkami (obecně známé pod zkratkou CBRN - Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Weapons).

Je zcela zřejmé, že uživatelé ochranných prostředků musejí mít zcela bezmeznou důvěru k jejich bezpečnosti, aby se mohli plně soustředit na plnění požadovaného úkolu. Problém bezpečnosti se mnohdy zužuje pouze na odolnost proti pronikání nebezpečných látek (materiálové vlastnosti ochranného prostředku). To je samozřejmě prvotně důležité, stejně jako účinná dekontaminace. Neméně důležitá je však i tzv. vnitřní ochrana. Obecně se nazývá „komfort“ a spočívá v tom, že organizmus má po požadovanou dobu takové podmínky, že nedojde k jeho ohrožení nevhodným „pododěvním“ mikroklimatem, zvýšenou zátěží způsobenou nevhodným střihem oděvu nebo nevhodnou výstrojí, nedostatečným množstvím vzduchu k dýchání, špatnou viditelností apod. To vede nejen ke zvýšené fyzické námaze, ale také k psychické námaze, vyplývající ze snahy splnit požadované úkoly a vědomí možného ohrožení sebe i druhých. Obě tyto součásti přispívají k tzv. stresové situaci, která může při dosažení určité úrovně ohrozit člověka na zdraví i bez přímého vlivu nebezpečné látky. Této záležitosti je věnována náležitá pozornost v rámci bezpečnostního výzkumu. Je proto zcela zřejmé, že na této problematice by měli spolupracovat především ti, jichž se to bezprostředně týká – tedy hasiči, kteří jsou, na rozdíl od jiných složek nebo obyvatel, pro takovou práci vycvičeni.

Spolupráce v této oblasti probíhá v rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra, a to mezi Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. a HZS kraje Vysočina. Jeho první část se uskutečnila v červenci 2011 v areálu HZS kraje Vysočina. Zúčastnili se jí hasiči na základě dobrovolnosti, jako aktivní probandi. Aby nebyla narušena akceschopnost jednotky PO a kontinuita prováděných zkoušek, zúčastnění příslušníci-probandi vykonávali činnosti v mimopracovní době.

Organizace zkoušek

Základním zadáním bylo testování vlivu fyzické zátěže na odezvu organizmu probandů v různých typech oděvů. Spolu s tím byl testován i vliv dílčích částí ochranného systému, jako např. dýchacího přístroje, přilby nebo holeňové obuvi. Pro vlastní zkoušku byla zvolena zkušební trať, která byla z části v budově a z části ve venkovním prostoru. Celá trať, kterou probandi absolvovali, měřila přibližně 600 m s celkovým převýšením 31 m. Převýšení zajišťovala především 21 m vysoká věž a terénní vlna. Na trati s různými povrchy a schodišti nebo zákrutami probandy čekaly různé činnosti, jako např. rozvinutí a spojování hadic, přesouvání 80 kg těžkého agregátu nebo 80 kg těžké figuríny člověka v ochranném oděvu. U zkoušek byl přítomen lékař.

Probandi

Probandy byli zdraví muži ve věku 27 až 45 let, fyzicky zdatní, znalí činnosti v protichemických ochranných oděvech (dále jen „POO“) typu 1a s izolačními dýchacími přístroji. Srovnávací skupina byla tvořena probandy fyzicky zdatnými, znalými používání POO, ale bez výcviku. Před a po každé zkoušce byl u každého z nich měřen tlak a tep, zjišťována hmotnost a subjektivní pocity. Každému z probandů byly nalepeny sondy pro měření kožní, pododěvní a rektální teploty, vlhkosti pod oděvem a měření srdeční frekvence. Údaje byly zaznamenávány v přenosném zařízení (mediportu), které dokumentovalo údaje v průběhu času při odpovídajících činnostech. Konkrétní zátěž u jednotlivých typů oděvů byla zjišťována na stejné trati ze spotřeby kyslíku přenosným zařízením Oxycon Mobile. Kromě srdeční frekvence byla sledována i změna dechové frekvence.

Poznatky

Experimentální výsledky se v současné době vyhodnocují a budou součástí celého souboru měření za různých klimatických podmínek, zejména vlivu sálavého tepla, zvýšené teploty a při různých zátěžích. Výsledky by měly posloužit pro matematický model předpokládané délky pobytu v POO.
Avšak i některé prvotní poznatky jsou velmi zajímavé. Ukázalo se, jak důležitá je konfrontace mezi osobami, které jsou vycvičeny v používání POO, a těmi, kteří mají s jejich používáním malé zkušenosti, byť jsou fyzicky zdatní. Zatímco profesionálové zvládali pohyb ve složitých situacích, terénu a při problémech s oděvy (opocování zorníků, špatná kompatibilita přilby s oděvem, objemnost oděvu) bez zjevných problémů, pak pohyb nezkušené osoby na trati by od určitého okamžiku nebyl bez pomoci druhé osoby vůbec možný. Výše zmíněné problémy POO, který byl při zkoušce použit, se zvýraznily zejména vlivem chladnějšího počasí.

U probandů, kteří měli malé zkušenosti s používáním POO, vedlo vykonávání náročné činnosti i k psychickému stresu a tím i k vyšší spotřebě vzduchu. To se projevilo ukončením zkoušky nikoliv z důvodu překročení přípustných hodnot tepelného stavu nebo srdeční frekvence, ale pro vyčerpání obsahu vzduchu z tlakové láhve. Stejná činnost u příslušníků HZS kraje Vysočina znamenala spotřebu v průměru pouze 70 % obsahu 6 l tlakové láhve o přetlaku 30 MPa.

Závěr

Důležitost spolupráce při řešení výzkumných úkolů mezi řešiteli z výzkumného ústavu a uživateli je velice užitečná. Jen tak je možné aplikovaný výzkum usměrňovat v souladu s potřebami praxe. Ne vždy je to obvyklé. Zvláště, když se spojí výzkum se vstřícností probandů, kteří mají zájem se seznámit se svými schopnostmi a na základě zkušeností mohou poukázat i na nedostatky v konstrukci POO. Tak tomu bylo i v tomto prvním společném testování zátěže v POO, kdy byly vedle hodnot celkového výdeje energie na zkušební trati hodnoceny rovněž vlivy jednotlivých součástí ochranného systému a získány poznatky o nedostatcích v jejich vzájemné slučitelnosti (kompatibilitě). Aplikovaný výzkum má další pokračování v klimatické komoře v Příbrami, kde bude testováno chování organismu za teplot nad 30 °C při různé zátěži. Získané poznatky budou postupně po vyhodnocení zveřejňovány.

Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc., Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., plk. Ing. Petr KOTINSKÝ, Ph.D., HZS kraje Vysočina, foto archiv autorů

Print  E-mail  X Corp.   Facebook