Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 2/2014

V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah při likvidaci následků výbuchu plynu a následného požáru v podzemním kolektoru v Plzni a seznamujeme s metodami stanovení bodu vzplanutí hořlavých kapalin. V části IZS přibližujeme průběh záchranné akce po zřícení nákladní lanovky ve Špindlerově Mlýně a přinášíme hodnocení realizace projektů na nákup nové techniky. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nové směrnici Ministerstva vnitra ke sjednocení postupů v oblasti krizového řízení, jež stanovuje postupy orgánů obcí a orgány krajů v oblasti evidence osob při krizových opatřeních, seznamujeme s výsledky zasedání Výboru pro civilní nouzové plánování v roce 2013, s průběhem cvičení „PANEL 2013“ a cvičení „Zóna-média 2013“ a informujeme také o prioritách předsednictví Řecka v Radě EU v oblasti civilní ochrany. V závěrečném bloku přinášíme mimo jiné novinky z výstavy MILIPOL 2013. 

Dne 12. prosince 2013, krátce po 11,00 hodině, došlo k výbuchu plynu a následnému požáru v podzemním kolektoru na plzeňském sídlišti Lochotín. Při výbuchu bylo zraněno celkem sedm osob, z toho šest těžce a jedna osoba lehce. Musel být uzavřen přívod plynu do okolních odběrných míst, nehoda postihla přibližně 1000 odběratelů plynu v nejbližším okolí.

Popis objektu

Jedná se o rozsáhlý komplex podzemních kolektorů, které jsou sestaveny z prefabrikovaných dílců. Strop je izolován proti vnikání vody. Stěny prefabrikovaných kolektorů nejsou izolovány, pouze vyspárovány. V kolektorech jsou vybudovány montážní šachty a únikové šachty s žebříky. Po celé délce jsou kolektory vybaveny osvětlením. Jsou zde umístěny horkovodní, teplovodní, plynovodní a vodovodní rozvody, vysokonapěťové a nízkonapěťové kabely, sdělovací kabely, kabely pro světelnou signalizaci, městský kamerový systém, veřejné osvětlení apod.

Průběh zásahu

K výbuchu plynu došlo při výkopových pracích vedle křižovatky ulic Sokolovská a E. Krásnohorské. Na příkaz krajského operačního a informačního střediska HZS Plzeňského kraje (KOPIS) byla vyslána jednotka PO ze stanice Plzeň-Košutka se dvěma CAS 24, plynovým hasicím automobilem a protiplynovým automobilem, ze stanice Plzeň-Slovany vyjela jednotka PO s kontejnerem nouzového přežití a jednotka ze stanice Plzeň-střed přijela na místo události s CAS 20. Po příjezdu na místo události bylo zjištěno, že došlo k výbuchu zemního plynu v kolektoru a vzniku požáru unikajícího plynu z potrubí v kolektoru. Na místě události bylo v době výbuchu přítomno devět pracovníků, kteří na plynovodu uvnitř kolektoru vyměňovali ventily. Během těchto prací provedli přemostění, tzv. „by-pass“, daného místa na plynovodu, aby na potrubí mohli provádět opravy. Došlo náhle k velkému úniku plynu do prostoru kolektoru a k následnému výbuchu. V danou dobu se přímo uvnitř kolektoru nacházelo šest osob, na povrchu pak byli tři pracovníci. Všech šest pracovníků uvnitř kolektoru utrpělo středně těžká a těžká zranění, lehce zraněn byl jeden pracovník na povrchu. V době příjezdu jednotky PO byla část pracovníků v péči zdravotnické záchranné služby (ZZS), ostatním hasiči poskytli předlékařskou pomoc a poté je předali ZZS.

Současně bylo průzkumem zjištěno, že v prostoru kolektoru hoří na dvou místech, a to v místě, kde bylo potrubí navrtáno a dále z přerušeného přemostění.

Na místo byla povolána pohotovostní plynárenská služba, která po příjezdu začala uzavírat přívody plynu v potrubí vedoucího do místa požáru. Požár probíhal v místě napojení hlavního potrubí ve tvaru „T”, takže bylo potřeba uzavřít přívod ze tří stran. V první části, kde docházelo k velmi intenzivnímu hoření plynu z porušeného přemostění, byl chlazen vnitřní prostor kolektoru sprchovým proudem C 52 až do úplného vyhoření plynu v hlavním potrubí. Ve druhé části docházelo k méně intenzivnímu hoření plynu, který unikal menším otvorem kolem narušené ucpávky. Toto místo bylo po celou dobu střeženo se zavodněným proudem C 52 a jednotka PO musela počkat, dokud pracovníci neuzavřou složitější síť přívodu plynu do daného místa. To se podařilo přibližně po třech hodinách od vzniku události. Po úplném uhašení hořícího plynu byla vyslána průzkumná skupina v dýchacích přístrojích a s detekčním přístrojem ke kontrole kolektoru a ke zjištění škod, způsobených tlakovou vlnou při výbuchu a následným požárem. Po celou dobu zásahu bylo okolí nepřetržitě monitorováno detekčními přístroji a byl prováděn pravidelný průzkum sklepních prostor v přilehlých bytových domech. Vzhledem k rozsahu události bylo na začátku zásahu uzavřeno celé okolí místa zásahu v průměru asi 200 m. Zaměstnanci plynáren zajistili informování dotčených domácností o výpadku dodávky zemního plynu až do odvolání. Šlo přibližně o 1000 odběrných míst v nejbližším okolí.

Následky výbuchu

Při výbuchu plynu došlo vlivem tlakové vlny k destrukci nadzemních vstupů do kolektorů, tzv. vlezných domečků v ulici Sokolovská 1, 3, 18, 31 a k destrukci vlezných poklopů před domem v ulici E. Krásnohorské 42 a u výměníkové stanice v ulici Sokolovská 10. Na místo zásahu byl povolán automobilový jeřáb a byly zajištěny zborcené vstupy do kolektoru. Vlivem výbuchu byla také částečně narušena těsnost vodovodního potrubí v kolektoru, o čemž byli informováni pracovníci vodárenské pohotovostní služby. Požár způsobil prohoření optických datových kabelů a zároveň poškození slaboproudého i silnoproudého elektrického rozvodu, které se rovněž nacházely uvnitř kolektoru. Po dokončení průzkumu a opětovném zkontrolování všech poškozených míst bylo místo události předáno vedoucímu pracovníkovi havarijní skupiny RWE, a.s., byl obnoven provoz na uzavřené komunikaci a jednotky PO se vrátily zpět na základnu.

Příčina vzniku požáru

V současné době je příčina vzniku požáru stále v šetření, ale pravděpodobně šlo o technickou závadu na balónové ucpávce hlavního nízkotlakého potrubí. Celkové škody prozatím nebyly vyčísleny.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ velmi dobrá spolupráce s pracovníky RWE, a.s., při řešení mimořádné události,
→ včasné uzavření místa zásahu ve spolupráci s Policií ČR.

Negativa
→ velmi špatný přístup k prostoru hoření plynu – bylo možné chladit prostor pouze z povrchu skrz šachtu,
→ složitá síť uzávěrů plynu,
→ dlouhodobá odstávka velkého množství domácností od přívodu zemního plynu.

mjr. Ing. Michal PATHY, HZS Plzeňského kraje, foto archiv HZS Plzeňského kraje
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook