Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 1/2015

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou věnovaný hodnocení činnosti sboru v uplynulém roce. V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár výrobní haly na letišti ve Skutči. Seznamujeme s průběhem modelové zkoušky osobního automobilu Škoda Fabia, s požárními předpisy v oblasti zateplování budov a se specifiky použití práškových hasicích přístrojů. V bloku IZS přinášíme čtvrtý díl seriálu o záchranářské kynologii a také přibližujeme průběh unikátní likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji. Možnosti odborné přípravy a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva, závěry mezinárodního semináře proti hrozbám terorismu a radikalizace jsou hlavními tématy části zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečné části časopisu otiskujeme první díl seriálu věnovaného historii a současnosti přenosných hasicích přístrojů.  

Při použití práškových hasicích přístrojů pro hašení elektrických zařízení pod napětím je nutné mít na zřeteli, že vlivem teplot, vody a vlhkosti vzduchu mohou být vrstvy hasicího prášku na izolátorech vodivé, takže působením vyššího elektrického pole, tj. všeobecně při vysokém napětí (napětí více než 1 kV), může dojít k elektrickému zkratu a vzniku elektrických oblouků, které představují nebezpečí ohrožení života osob vyskytujících se v blízkosti zařízení a nebezpečí poškození zařízení. Z těchto důvodů se smí práškové hasicí přístroje použít pouze na suchá venkovní a vnitřní zařízení.

Kromě toho by měly být použity jen takové hasicí přístroje, které nevytvářejí na jednotlivých částech zařízení těžko odstranitelné vrstvy a povrchy (např. tavenina při použití  ABC prášku). Je třeba se vyvarovat použití hasicího prášku u zařízení citlivých na prach (jako jsou bezdrátová oznamovací zařízení, zařízení na zpracování informací, měřicí a řídicí zařízení, rozvodné skříně s ochranou, relé apod.).

Co je správně?

Požadované minimální odstupové vzdálenosti mají zajistit ochranu osob provádějících zásah před působením elektrického proudu během zásahu. Podle německé normy DIN VDE 0132:2008-08, minimální vzdálenosti mezi výtokovým otvorem hasiva a částí zařízení pod napětím jsou 3 m do 110 kV, 4 m do 220 kV a 5 m pro napětí do 380 kV. Tato norma však připouští použití pouze hasicích prášků BC, nikoliv ABC, které mohou na zařízení vytvářet nataveniny.
Jasno do této problematiky by měla u nás vnést připravovaná podniková norma energetiky PNE 33 3201, která obsahuje minimální požadavky a některé doplňující informace pro zajištění bezpečného provozu elektrických stanic s napětím nad 1 kV a jmenovitým kmitočtem 50 Hz. Vydání této normy bude zásadním krokem ke sladění předpisů týkajících se silových elektrických instalací nad 1 kV na základě ČSN EN 61936-1.

Podniková norma energetiky

Dodržení minimální vzdálenosti při zásahu na zařízení pod elektrickým napětím, může být navíc problematické (záleží na odhadu?), protože důležitým faktorem při použití práškových hasicích přístrojů je také jejich účinný dosah, který se u přenosných práškových hasicích přístrojů pohybuje v rozmezí 2 m až 6 m a u pojízdných práškových hasicích přístrojů v rozmezí 6 m až 10 m. Minimální odstupová vzdálenost 3 m od ohniska požáru tudíž snižuje účinné využití obsahu hasební látky.

Vodivé povrchy mohou u vysokonapěťových zařízení ohrozit osoby i samotná zařízení. Proto je třeba i možnosti nahodilého kontaktu s nimi zamezit.
V úvahu je nutné vzít rovněž Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, metodický list č. 14 kapitoly N, Nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Je třeba také zvážit, co může hořet a jaké mohou být podmínky šíření takového požáru ve vašich provozech a zařízeních.
Použití hasicích přístrojů k hašení elektrických zařízení a v jejich blízkosti smí proto probíhat pouze se souhlasem provozovatele zařízení a za jím stanovených bezpečnostních podmínek.

Výše uvedené skutečnosti vedou k tomu, že nelze obecně uvádět na typovém štítku možnost použití práškových hasicích přístrojů pro hašení elektrických zařízení pod napětím vyšším než 1 kV, a to i přesto, že samotný suchý hasicí prášek dle ČSN EN 615 je nevodivý. Zásah při hašení mohou proto provádět pouze zvlášť proškolené a zacvičené osoby. Uvádět jakékoliv jiné údaje o možnosti jejich použití se jeví jako nezodpovědné.

Vhodné pro hašení elektrických zařízení pod napětím do 1000 V s minimálním odstupem 1 m jsou i některé vodní hasicí přístroje pro třídu požáru A, nebo pěnové hasicí přístroje pro třídu požáru A a B od renomovaných výrobců jako TYCO-FLG Neuruppin, Minimax, Gloria a dalších, které byly certifikovány v souladu s ČSN EN 3-10 pod napětím 35 kV.

Pro třídu požáru B lze k hašení rovněž použít i hasicí přístroje CO₂ s 5 kg hasiva, jejichž hasební účinnost se však pohybuje pouze kolem hodnoty 89 B a je tedy 2 až 2,5x nižší než u hasicích přístrojů práškových o obsahu 6 kg hasicího prášku, které vykazují hasicí účinek až 233 B. U hasicích přístrojů CO₂ je rovněž problematické jejich použití z větší odstupové vzdálenosti, neboť pak lze těžko lokálně vytvořit požadovanou hasební koncentraci. Tyto přístroje nelze navíc používat ve stísněných a nevětraných prostorách, protože pro lidský organismus již koncentrace CO₂ nad 2,5 % objemových není podle platných předpisů přípustná.

Ing. Vasil Silvestr PEKAR, Ph.D.

Print  E-mail  X Corp.   Facebook