Generální ředitel odpovídá

Dotaz č. 1
Vážený pane řediteli, můžete mi prosím odpovědět, zda je v zákoně stanovena povinnost pro technika speciálních služeb ve 4. platové třídě na stanici typu P1 mít specializaci ve více službách, tzn., jestli musí mít technik chemické služby zároveň kurz technické služby? Nadřízený mi tvrdí, že kvůli zastupitelnosti je toto možné z jeho strany po mě vyžadovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 1
Zákon o služebním poměru takové detaily neřeší a obsahovat ani nemůže. To však neznamená, že nelze po příslušníkovi požadovat rozsah odborné způsobilosti, kterou pro určité služební místo požaduje služební funkcionář. Ten totiž odpovídá za výkon služby na určitém služebním místě. Služební funkcionář musí při obsazení jednotlivých směn řešit i vzájemnou zastupitelnost jednotlivých osob, zvláště pak na malých stanicích, na kterých nejsou systemizována služební místa ve všech druzích služeb. Pak je stanovení takovéhoto požadavku zcela na místě.

Dotaz č. 2
Vážený pane řediteli, jako pravidelný divák Vašeho seriálu Už ne do zdi vidím, že dotazy na Vás jsou většinou vážné a mnohdy i nepříjemné. Rozhodl jsem se Vás zeptat na věc, která mne nejen zajímá, ale která by mohla vše malinko odlehčit. Zajímalo by mě, jak je to s nošením uniformy (slavnostního stejnokroje) příslušníka HZS ČR při různých významných událostech. Konkrétně mě zajímá, zda bych si jako příslušník mohl vzít uniformu v budoucnosti jako ženich na svatbu, popřípadě jaké náležitosti musí uniforma splňovat a zda mi to musí někdo předem schválit?

Odpověď na dotaz č. 2
Zákon o HZS, a to ať už stávající nebo nová úprava, tyto případy striktně neřeší. Předpokládám, že tyto případy výjimečného používání služebního stejnokroje budou upraveny mým pokynem v příštím roce, právě v souvislosti s novým zákonem o HZS. Osobně se kloním k tomu, aby bylo možné na tyto slavnostní příležitosti uniformu nosit, i vzhledem k tomu, že nový zákon to umožňuje bývalým příslušníkům. Na druhou stranu je ale potřeba dobře volit, na jakou příležitost si uniformu obléknout, protože ve chvíli, kdy jsem v uniformě, se podle toho musím chovat. I v zákoně je napsáno, že nesmím poškozovat dobrou pověst HZS.

Dotaz č. 3
Dobrý den pane generální řediteli. Rád bych se vás zeptal, proč nemůžete prostřednictvím vyhlášky nařídit, aby veškerá nová výjezdová technika pořízena k HZS ČR byla v odstínu RAL 3024, tak jako je tomu v Moravskoslezském kraji. To, že jsou vozy v tomto odstínu daleko viditelnější, dokázala již řada studií. Barva vozů chrání u nehod životy zasahujících hasičů. Je nespravedlivé, že v jediném našem kraji a ve spoustě zemí civilizovaného světa to pochopili již dávno. V dnešní době, kdy je cena polepů v porovnání s cenou vozu zcela zanedbatelná, by mělo být toto barevné provedení jednotné a nemělo by být jen na uvážení krajských funkcionářů. Totéž se týká šrafování "chevron" na zádi vozu.

Odpověď na dotaz č. 3
Tato otázka je poměrně častá, a proto se pokusím na ni odpovědět poněkud podrobněji. Předně musím říct, že vyhláška, která stanovuje barevné provedení pro požární automobily, již existuje řadu let. V současné době je připravena další novela této vyhlášky. V této novele se s využitím reflexních prvků ve větší míře počítá. O studiích a výzkumu VŠB ve spolupráci s HZS MSK samozřejmě vím. Je realizován na základě domluvy s námi a jedná se o výzkum, který v souvislosti s dopravní nehodovostí hasičských aut zkoumá vliv reflexních prvků. Tento výzkum se posléze vyhodnotí a podle jeho výsledků budou také přijata potřebná opatření. Viditelnost auta však není jedinou příčinou dopravních nehod. Mnohem častější jsou jiné příčiny, například nedání přednosti v jízdě. Je potřeba brát v potaz i ostatní účastníky silničního provozu. Jak budou takové prvky působit na ostatní řidiče, aby je například v noci neoslnily natolik, že nedokáží dobře dobrzdit.
Nicméně mohu říct, že z dílčích závěrů výzkumů už jsme vyšli při přípravě novelizace předpisu, který začne platit v příštím roce.
Myslím si, že v tuto chvíli jsou auta dobře viditelná, nicméně je potřeba jít s dobou, proto jsme také takový výzkum začaly realizovat a pokud výzkum prokáže něco jiného, tak přistoupíme k potřebným opatřením.  Zatím jsme ale snížení nehodovosti v MSK v porovnání se zbytkem republiky nezaznamenaly.
Polemizoval bych s vámi v otázce zahraniční praxe. Převážná většina sborů „ve vyspělých zemích světa“ používá červenou barvu s odstínem RAL 3000. Řada zemí EU naopak povinně nenařizuje používat bílých zvýrazňujících prvků, oranžových blikajících světel a dalších modrých majáků na zádi karosérie požárních automobilů, tak jak to nařizuje naše vyhláška.
Za sebe to vnímám tak, že jak klasická červená, tak ta, kterou používají v MSK, mají své výhody i nevýhody. V době, kdy se ještě barva na auta stříkala, byla tato varianta velmi drahá. Teď, když se změna barvy řeší formou polepů, se cena rapidně snížila, takže finanční zatížení by už nebylo tak veliké. Stále se ale pereme například s tím, že tato barva rychle degraduje a během několika let mění odstín. Navíc viditelnost na dálku se dá řešit různými způsoby, nejen fluorescentní barvou.

Dotaz č. 4
Dobry den pane generále. Rád bych se zeptal, jestli vedení sboru uvažuje o znovu otevření SOS PO MV ve Frýdku-Místku? Mam syna, který by byl rád hasičem a ze své dlouholeté praxe u sboru mohu říci, že drtivá většina mých kolegů, kteří v minulosti vystudovali tuto střední hasičskou školu, patří v našem sboru mezi ty skutečně nejlepší. Proto bych byl rád, kdyby na ni mohl můj syn jít také. Už je po finanční krizi a nejhorší má sbor za sebou, jak jste sám řekl, proto by bylo dobré, kdyby si sbor opět začal vychovávat hasiče už po základní škole.

Odpověď na dotaz č. 4
Vedení HZS dlouho uvažovalo o tom, zda vzdělávat středoškoláky v našem oboru. Nicméně jsme se nakonec rozhodli, že střední školu, která by poskytovala maturitní vzdělání, myslím tím tedy vzdělání pro děti, které právě skončily základní školu, nebudeme provozovat. Vede nás k tomu řada praktických aspektů. Nejdůležitějším je ten, že nemůžeme zaručit absolventům jejich přijetí ke sboru. To je podmíněno i jinými faktory než maturitou, byť v daném oboru. Musí projít psychologickými, fyzickými i zdravotními testy. V době přijetí ke studiu si nemůžeme být jisti, že po ukončení studia tato kritéria splní. Pro takového absolventa by na druhou stranu bylo velmi těžké se uplatnit jinde, protože obor, jako takový je velmi úzce specializován. Pro sbor je mnohem praktičtější, pokud přijme kvalitního uchazeče s maturitou a dovzdělá si ho v dané problematice. Mimo jiné i proto, že s ohledem na plnění široké škály úkolů sboru potřebujeme nejrůznější odborníky, od elektrikářů, přes chemiky apod.

Dotaz č. 5
Dobrý den, rád bych věděl, jestli uvažujete o zavedení nějakých dalších ocenění, vyznamenání atd. Myslím např. za reprezentaci sboru ve sportu, za výbornou lektorskou výuku, za činnost nad rámec pracovních povinností atd. Sbor by to téměř nic nestále a spoustu kolegů, kteří by si to zasloužili, by to potěšilo, povzbudilo a dalo impulz do další práce.

Odpověď na dotaz č. 5
Natáčíme tento díl krátce po udílení medailí HZS ČR. Letos jsme v rámci slavnostního aktu ocenili celkem 76 významných osobností sboru, kteří pracují nad rámec svých povinností a oceněni byli i příslušníci ze ŠVZ za příkladnou lektorskou činnost. Tyto medaile udělujeme jednou do roka, vždy u příležitosti 28. října a slouží právě k vyzvednutí a ocenění těch kolegů, kteří si dlouhodobě svědomitě a příkladně plní své povinnosti. Rozdány byly kromě medailí za statečnost, medaile za věrnost prvního a druhého stupně, čestné medaile a plakety generálního ředitele. Medaile na krajské úrovni uděluje každoročně také krajský ředitel. Medaile se udělují také při příležitosti významných jubileí Sboru. Tak tomu bylo například v rámci oslav 10 let HZS ČR, nyní aktuálně u příležitosti 50 let Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR.
Podobné je to i se sportovci. Já osobně mám k hasičskému sportu velmi vřelý vztah a to nejen k tomu požárnímu, jsem právem hrdý například na naší reprezentaci v TFA. Snažím se výrazně podporovat i soutěže v jiných disciplínách, například ve volejbale. Pokud mi to čas a pracovní povinnosti jen trochu umožňují, snažím se na tyto regionální soutěže jezdit osobně, abych mohl sportovce ocenit přímo na místě.Pořádají se slavnostní večery s oceňováním nejlepších sportovců vždy v daném roce. Velmi hezká je akce Sportovec roku, kterou pořádáme a naši sportovci jsou oceňováni i na galavečeru Ministerstva vnitra, kde získávají poháry a ocenění. Významné sportovní počiny se snažíme oceňovat i mimo rámec těchto akcí. Tak tomu bylo například v případě světového úspěchu reprezentačního družstva TFA, kdy jsem celé družstvo krátce po jejich návratu z mistrovství osobně přijal, abych ocenil jejich výkony a pogratuloval jim. Rovněž udělujeme i výkonnostní třídy v požárním sportu a disciplínách TFA. K oceňování sportovců je vydán i SIAŘ z roku 2006, kde je dlouhý výčet nejrůznějších typů ocenění, od diplomů až po poháry. Doporučuji se na tento SIAŘ podívat.
Myslím si proto, že takový počet je dostačující a dokážeme v rámci těchto udílení postihnout většinu těch, kdo si medaili zaslouží.

Dotaz č. 6
Dobry den pane generále. Ještě mi dovolte se zeptat, když jsem načal ty vyznamenání, jak je to s jejich nošením na uniformě? Někdo to nosí, někdo ne a navenek potom vypadáme jako hlupáci, kteří se nejsou schopni ani jednotně ustrojit.

Odpověď na dotaz č. 6
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací a jejich řazení na stejnokrojích upravují dva pokyny. Ani z jednoho z nich nevyplývá povinnost tato vyznamenání nosit. Jejich nošení je tedy dobrovolné.
Vyznamenání, tedy stužky, lze používat při slavnostních příležitostech na saku slavnostního stejnokroje. Přitom je třeba si uvědomit, že sako pracovního stejnokroje č. I je totožné se sakem slavnostního stejnokroje.  Jen malá část příslušníků ale vlastní obě dvě saka. Z tohoto důvodu dochází k nejednotnému výkladu této dílčí problematiky a tudíž i rozdílnému používání. Při novelizaci tohoto pokynu se budu snažit tuto problematiku dopřesnit. Určitě využiji i názory a zkušenosti z krajů.

Dotaz č. 7
Dobrý den. Rád bych se zeptal na jistou maličkost, která je však v očích některých občanů vnímána někdy až posměšně: Je správný název hasičských výjezdových stanovišť "požární stanice" nebo "hasičská stanice"?  Mám za to, že oficiálně správně je to požární stanice, ale možná se pletu, protože v některých regionech tomu tak není. Nejde to už oficiálně a všude sjednotit na hasičské stanice, popř. centrální hasičské stanice? Vždyť už nejsme požárníci z dob minulých, tak proč zachovávat takový škaredý název.

Odpověď na dotaz č. 7
Zákon o požární ochraně stanovuje název „Stanice hasičského záchranného sboru kraje“. Protože se ale jedná o poměrně dlouhý název, běžně se používá jeho kratší verze, hasičská stanice. Pojem požární stanice je stále ještě používán, a to spíše ze setrvačnosti, ale stále se také vyskytuje například i v českých technických normách. Do budoucna bychom se rozhodně měli na názvu ujednotit a používat ten, který je uveden v zákoně o požární ochraně.

Dotaz č. 8
Vážený pane řediteli, obracím se na Vás s dotazem, který má souvislost s formou jakou informují pojišťovny své klienty. Pojišťovny rozesílají k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla informace, které mají nádech poškozující dobré jméno HZS ČR a to díky nepřesné informaci ze strany pojišťoven. Nebylo by vhodné ze strany HZS ČR informovat veřejnost o tom, co je ze strany pojišťoven hasičům hrazeno v důsledku dopravních nehod a co jsou likvidační práce? Neúplné formulace, které používají pojišťovny, nás poškozují. Nazlobení a špatně informovaní občané se nás na toto někdy dotazují i přímo u dopravních nehod a na naši hlavu pak padají nevlídné poznámky. Za vším však stojí jen špatně informovaný občas a jeho zdařilé ovlivňování ze strany pojišťoven.

Odpověď na dotaz č. 8
O dopisech, které rozesílaly pojišťovny, vím. V tomto konání jim není možné z naší strany zabránit. Jediné, o co se snažíme, je dělat osvětu nejrůznějšími cestami. Velká kampaň byla ještě před zavedením Fondu zábrany škod. Já osobně jsem absolvoval diskuzní pořad Otázky Václava Moravce a hovořil jsem na toto téma v mnoha dalších sdělovacích prostředcích. Média dostávala pravdivé a objektivní informace velmi často, nicméně lobby z druhé strany, tedy ze strany pojišťoven, bylo velmi silné.
Přestože jsem váš názor slyšel z více stran, tak se mnohem častěji setkávám s tím, že většina občanů chápe tuto problematiku správně a dobré jméno hasičů nijak neutrpělo. To dokládají i průzkumy, které byly na toto téma provedeny.

Dotaz č. 9
Dobrý den pane řediteli, proslýchá se, že nám Evropská unie zakáže sloužit 24 hodinové směny od roku 2017. Mohl byste to prosím uvést na pravou míru? Je na tom něco pravdy? Případně jak by se to řešilo? Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 9
Problematika, na kterou se mě dotazujete, je velmi složitá. Obdobný výkon služby, který je u nás, má i řada okolních států, není to tedy jen otázka České republiky. Pravdou ale je, že se čas od času, počínaje r. 2003 problematika pracovní doby hasičů na programu jednání komisí fungujících v rámci Evropské unie objeví. Avšak doposud to nikdy nebylo v rovině, že sloužit v režimu 24/48 není možné. Domnívám se, že tento režim výkonu služby je i z hlediska evropského práva možný. Dokládá to i platná právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dotaz č. 10
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou, zda by šlo u hasičů mluvit v českém
jazyce. Moc mi vadí, že na školeních se stále častěji používají anglická slova. Např. na školení ve zdravovědě se objevilo slovo „gasping“, což v překladu znamená lapavý dech. Když jsem požádal o jeho překlad, tak bylo zle. Ptal jsem se na toto slovo i dvou zdravotních sester (jedna slouží 27 let na záchrance), ani ony neznaly český překlad slova. Nevím, proč
kontejnerům na výcvik říkají flashover kontejner, když to lze pojmenovat ohnivý kontejner.

Odpověď na dotaz č. 10
Chápu vás, že se vám stále častěji se objevující amerikanismy nelíbí. Do češtiny jich přibývá stále víc a víc. Ani mně se tento trend nelíbí, nicméně je mnoho věcí, které moderní doba přináší a nám nezbývá, než se jim přizpůsobit. Zvláště v souvislosti s novými technologiemi jsou přejímány jejich názvy z angličtiny a již se nepřekládají. Proto pro ně v češtině ani nemáme výraz. Svět se mění a stává se multikulturním. Jak se mísí národy, mísí se i jazyky. Pro mě je stále klíčové to, aby příslušníci sboru odváděli svojí práci dobře a jestli se ve svém řemeslu budou zdokonalovat ve flash overu nebo v ohňovém trenažeru je pro mě méně důležité než skutečnost, že se nám tento polygon podařilo vybudovat a že jím ročně projdou stovky hasičů, kteří jsou díky němu zkušenější a lépe připraveni na reálné situace.
Každopádně, pokud nějakému cizímu slovu nerozumíte při školení a slušně se zeptáte na jeho význam, mělo by být automatické, že Vám ho lektor vysvětlí. Pokud tomu tak nebylo, považuji to za selhání z jeho strany.

Dotaz č. 11
Dobrý den. Jsem absolventem ostravské univerzity a při studiu nám bylo umožněno sloužit ve výjezdové jednotce. Rozsah výkonu služby jsme měli poloviční tj. pět 24hodinových směn měsíčně. Činnost byla vykonávána na základě dohody o provedení práce. Povinnosti i pracovní zařazení jsme měli stejné jako ostatní hasiči. Překvapením pro mne byla skutečnost, že u HZS některých krajů tuto praxi uznávají a u některých ne. Rád bych znal Váš názor na tuto otázku. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 11
Zákon o služebním poměru upravuje tuto problematiku, tuším, v § 117 odst. 2. Ten dává pravomoc služebnímu funkcionáři určit rozsah využitelné praxe pro získané odborné zkušenosti za účelem stanovení tarifního stupně.
V  praxi se pro účely zápočtu využitelnosti praxe započítávají doby trvání služebního poměru a jiné praxe z doby trvání pracovního poměru, nikoliv však doby výkonu praxe během sjednaných dohod o provedení práce. Ve vašem případě se jedná o dobu praxe prováděné v rámci studia.
Dle mého názoru tato doba do zápočtu dob využitelné praxe nepatří. V každém případě děkuji za námět ke sjednocení postupu v rámci započítávání využitelných dob u jednotlivých HZS krajů.

Dotaz č. 12
Dobrý den vážený pane generále, zajímalo by mne, proč došlo ke snížení počtů zdravotníků u výjezdových jednotek HZS. Myslím tím zejména těch, kteří chodili na pravidelné stáže na ZZS? Jsou to hlavně ti hasiči, kteří ošetřují pacienty v případě, že na místě není ZZS, nebo mají záchranáři více práce. Jejich praxe z výjezdu u ZZS byla naprosto k nezaplacení a místo toho, aby se tyto počty zvyšovaly, tak je tomu naopak.  U nás na stanici C3, se jejich počet snížil ze 4 na 2. Je to smutné, zvláště když si člověk uvědomí, kolik dřiny, studia a volného času tomu ti kluci věnovali, a vše je jim jedním krokem během vteřiny smeteno ze stolu. Beru to rozhodně jako krok zpět, bohužel.

Odpověď na dotaz č. 12
Nejprve je třeba konstatovat, že u HZS ČR nejsou místa zdravotníků v jednotkách systemizována. Vychází se z předpokladu, že všichni hasiči umí u zásahu poskytnout první pomoc v rozsahu laické první pomoci. Na tuto činnost se připravují v rámci kurzů k získání odborné způsobilosti a pravidelné odborné přípravy na stanicích.
Pro zajištění funkčního systému kvalifikované odborné přípravy byl vydán v únoru 2013 můj pokyn k činnosti jednotek požární ochrany při poskytování první pomoci na místě zásahu. Pokyn stanovuje také počty příslušníků s touto specializací na jednotlivých typech stanic. Tato specializace je určena zejména příslušníkům se zdravotnickým vzděláním, nebo absolventům specializačního kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc. Doporučenou součástí pravidelné odborné přípravy hasičů-zdravotníků je absolvování stáže u ZZS nebo zdravotnického zařízení s urgentním příjmem.
Smyslem pokynu není v žádném případě omezovat nějak dosavadní zavedenou spolupráci mezi HZS krajů a ZZS kraje ohledně vysílání příslušníků na stáže. Naopak zmiňovaný pokyn zavádí tuto praxi do jednotného systému kvalifikované odborné přípravy v první pomoci.
Počty Hasičů s touto specializací jsou tedy stanoveny zejména pro potřeby systému pravidelné odborné přípravy. Bylo třeba stanovit jejich konkrétní konečné počty, aby bylo možné postupně realizovat jejich výcvik ve specializačním kurzu. I přes maximální snahu ŠVZ dosud nejsou ve všech krajích stanovené počty hasičů-zdravotníků vyškoleny. Pokud HZS kraje v rámci spolupráce se ZZS kraje může na stáže vyslat více příslušníků, nic mu v tom nebrání.
Do budoucna se předpokládá, že specializační kurz bude dále naplňován i zájemci z řad ostatních hasičů.

Dotaz č. 13
Nedávno jsem Vás viděl na předávání nové techniky pro HZS MSK v Ostravě-Zábřehu. Velmi by mne zajímal Váš názor na to, že jeden jediný kraj v ČR funguje ve většině věcech (technika, zázemí, výcvik, stanice) tak, jak by to mělo vypadat,  a zbytek republiky, hlavně co se mobilní požární techniky a stavu hasičských stanic týče, je o mílové kroky pozadu. Jak je možné, že v jednom kraji mají supermoderní techniku a 5 let stará auta dávají JSDH a v sousedním kraji jezdí na prvních výjezdech v 11 let staré CAS? Nebylo by vhodné spolufinancování HZS krajů řešit zákonem, který by přesně definoval, kolik musí obce a kraje svým hasičským sborům dát?

Odpověď na dotaz č. 13
V prvé řadě bych chtěl říci, že jsem vždycky rád, když spolupráce mezi příslušným krajem nebo obcí a HZS kraje dobře funguje a Moravskoslezskému kraji tuto příkladnou spolupráci ze srdce přeji. Dobrá spolupráce s krajem se v důsledku promítá v mnoha rovinách. Nákup techniky je jen jednou z nich.
Máte pravdu v tom, že zákon o požární ochraně ukládá povinnost obcím a krajům vytvářet podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek HZS. To vytváří možnost přispívat jednotlivým HZS krajů. V době tvorby tohoto zákona to bylo maximum možného, čeho jsme mohli dosáhnout. Jen podotýkám, že jsme jediným bezpečnostním sborem, který má toto uvedeno v zákoně.
Na druhou stranu i ze své praxe okresního a krajského ředitele mohu potvrdit, že výše finančních prostředků získávaných od obcí a krajů není zdaleka jen dána osobností krajského ředitele. Ovlivňuje to spousta faktorů, zejména to, jaké má obec nebo kraj priority. HZS MSK má to obrovské štěstí, že dlouhodobě je ze strany magistrátu i kraje bezpečnost občanů na prvním místě. Nicméně ani zde není tento výjimečně dobrý stav v celém kraji, ale týká se převážně Ostravy.

Dotaz č. 14
Vážený pane generální řediteli, rád bych se na Vás obrátil s myšlenkou zavedení krátkých kalhot jako nové výstrojní součástky pro příslušníky hasičského sboru. Domnívám se, že užívání služebního stejnokroje PS II během letního horkého počasí zapříčiňuje přehřívání organismu příslušníků již v prostorách hasičských stanic. Rovněž je nutné připomenout vyšší riziko vzniku služebních úrazů.

Odpověď na dotaz č. 14
U HZS byla nově zavedena varianta pracovního stejnokroje v kombinaci s tmavomodrou polokošilí s límečkem, která poskytuje vyváženou kombinaci pro klimatické podmínky panující v České republice v letním období. V současné době žádný bezpečnostní sbor, snad kromě vojáků, kteří jsou vysláni do zahraničních misí, o zavádění této součástky neuvažuje. Rovněž HZS ČR touto součástkou nikdy v minulosti nedisponoval a ani o jejím zavedení neuvažoval. Probíral jsem tuto problematiku s krajskými řediteli na poradě a i jimi byla tato varianta jednohlasně zamítnuta.

Dotaz č. 15
Vážený pane generální řediteli, vážená paní mluvčí, rád bych se vás dotázal, zda budete i nadále vysílat video seriál Už ne do zdi!, který byl velmi prospěšný pro komunikaci obyčejných hasičů s vedením sboru?

Odpověď na dotaz č. 15
Už v minulém, dubnovém dílu jsem rozváděl důvody, proč natáčím tento pořad už jen jednou za čas. Je to především z důvodu menšího počtu dotazů, které přicházejí a také kvůli tomu, že se dotazy často opakují. K natočení odpovědí přistupuji ve chvíli, kdy je jich více než deset. Tak tomu bude i do budoucna. Pokud budou důležité problémy, které bude potřeba vysvětlit, určitě využiji této cesty pro častější komunikaci s vámi.

Ještě, mimo vaše dotazy, bych si dovolil zmínit jednu naprosto aktuální informaci.

Dlouho jsme čekali na nový zákon o hasičském záchranném sboru a jsem velmi rád, že konečně je na světě. Dne 24. listopadu ho podepsal prezident republiky a 7. prosince tento zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 320. Nový zákon přináší řadu změn a v konečném důsledku pomůže ke zlepšení naší práce ve všech oblastech naší činnosti.

O novinkách v tomto zákoně bychom mohli mluvit dlouho, ale k tomu tento pořad neslouží. Jednu novinku, ale přeci jen zmíním. Je to možnost nošení uniformy příslušníka HZS i ve výslužbě. Každý, kdo splní podmínky zákona, tedy zejména vykonával službu ve sboru více jak 15 let, si může požádat o vydání průkazu bývalého příslušníka. Tento průkaz mu bude vydán společně s odznakem bývalého příslušníka. A toho současně opravňuje nosit i uniformu. Těší mne i to, že zákon alespoň částečně odstraňuje to, co mnozí vnímali jako velkou nespravedlnost. Přechodem od systémů hodností k systému hodnostního označení, došlo u některých příslušníků ke snížení tohoto hodnostního označení. Zákon tento problém řeší tak, že bývalý příslušník může nosit uniformu s nejvyšší hodností nebo hodnostním označením, kterého za svou kariéru u HZS ČR dosáhl.

Závěrem, protože se blíží Vánoce, chci vám všem popřát jejich klidné a pohodové prožití a do nového roku jen vše dobré, hodně zdraví, štěstí a pohody. Budu se těšit na spolupráci s vámi všemi v roce 2016.

Print  E-mail  X Corp.   Facebook