Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 8/2015
V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA objasňujeme příčinu vzniku požáru rozestavěného rekreačního objektu, kterou pomohla stanovit až modelová zkouška, věnujeme se problematice evakuace osob z ohrožených objektů, rizikům výrobního procesu metamfetaminu z hlediska požární ochrany a připomínáme 10. výročí požáru na hradě Pernštejn. V části IZS seznamujeme s činností pracoviště pro příjem osob s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v Nemocnici Na Bulovce a představujeme jednotku HZS podniku Jihočeské letiště České Budějovice, a.s. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme zkušenosti z přípravy starostů obcí zaměřené na řešení mimořádných události a krizových situací a seznamujeme také s prioritami předsednictví Lucemburska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V závěrečném bloku informujeme o průběhu V. sjezdu SH ČMS a seznamujeme s výsledky společného mistrovství republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Trutnově.
Jedno z nejhorších současných ohrožení lidstva představuje pro svou zákeřnost možný vznik epidemie způsobený vysoce nebezpečnou nákazou. Úroveň biologické ochrany se stále zvyšuje, ale vlivem globalizace se stupňuje riziko. Více se cestuje do exotických zemí a rizikových oblastí s nedostatečnou hygienou. V České republice se v případě výskytu podezření na vysoce nebezpečnou nákazu o pacienta postarají na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Klinika poskytuje péči jak ambulantní, tak i lůžkovou v celém rozsahu spektra infekčních nemocí, včetně importovaných. Její součástí je Národní centrum pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz. V případě vysoce nebezpečné nákazy (VNN) má vzhledem ke svému vybavení celostátní působnost. Dva speciální bioboxy s filtroventilační jednotkou s osmi lůžky a dvě lůžka pro intenzivní péči s filtračním zařízením mohou zajistit nemocné s nákazou do úrovně BSL 3 (Biosafety Level 3) a další dva bioboxy, biovak a ochranné pomůcky mají připraveny odborně proškolení zdravotničtí pracovníci k záchraně postižených a k zabránění šíření případné infekce. Důležité je, aby osoba nakažená nebo podezřelá z nákazy byla dobře izolována od zdravých i nemocných osob, aby byl chráněn zdravotnický personál a nákaza nepronikla mimo infekční oddělení.
Biobox je izolační jednotka, kterou tvoří prostor na principu podtlaku, v níž je umístěn pacient s podezřením na VNN, přechodové vyrovnávací komory a hygienického filtru, kde je prováděna dekontaminace nezbytná k přechodu do čistého prostředí. Veškerý vzduch je odváděn přes filtroventilační jednotku opatřenou hepafiltrem a UV lampou.
„Naši zdravotníci jednou týdně pečlivě procvičují příjem pacienta podezřelého z vysoce infekční nemoci, kterého transportují v biovaku do vyčleněných izolovaných prostor kliniky a umístí do bioboxu, kde mu musejí umět poskytnout veškerou možnou péči speciálními metodami ošetřování v těchto mimořádných a složitých podmínkách. Zároveň je nezbytné, aby sami byli dokonale chránění před nákazou. Proto tuto činnost vykonávají v celotělových klimatizovaných oblecích, včetně rukavic, obuvi nebo návleků a skafandrů pro ochranu dýchacích cest s nuceným přívodem vzduchu. Rovněž je nutné procvičovat správné oblékání a svlékání ochranných pomůcek, aby se stalo rychle probíhající zažitou činností,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., která je primářkou kliniky od roku 1996 a je považována za jednu z největších kapacit v oboru.
V souvislosti s výskytem eboly v západních afrických zemích se i v Evropě zvýšila pozornost vůči možnému přenosu této smrtící nemoci, proti které zatím není znám účinný prostředek. V loňském roce se vyskytl případ podezření na výskyt eboly u českého podnikatele, který se vrátil z Libérie s vysokými horečkami. Byl hospitalizován v bioboxu na Bulovce a byl mu odebrán vzorek krve k testu, který provedli v německé laboratoři. Podezření na smrtelnou nemoc vyvrátili. Podruhé se v hermeticky izolovaném oddělení pro podezření na onemocnění ebolou ocitla žena z Karlových Varů. Pracovníci karlovarské záchranky pojali podezření vzhledem k tomu, že se žena rovněž vrátila z dovolené v Nigérii, kde měla přítele. S krvácením zkolabovala na ulici před hotelem. Tím se nastartovala a prověřila funkčnost systému od nahlášení podezření, přes transport do Prahy, hospitalizaci a nakonec propuštění pacientky poté, co se výskyt nemoci nepotvrdil.
MUDr. Roháčová uvádí, že pokud lékař stanoví diagnózu a vysloví podezření na VNN, podá hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví, a postižená osoba je povinna se řídit pokyny epidemiologa krajské hygienické stanice. Neuposlechnutí se posuzuje jako trestný čin veřejného ohrožení a v takovém případě by musela zasáhnout Policie ČR. „Zatím se nestalo, že bychom museli volat na pomoc policii, ale u imigrantů, kteří se sem dostali nelegálním způsobem, hrozí, že se nenechají vyšetřit, aby nebyli vráceni zpět do své země. Pak mohou nemoc dál rozšiřovat. Není vyloučeno, že se tak k nám dostanou nemoci nové neznámé, nebo takové, které se u nás již dlouho nevyskytly,“ vysvětluje primářka kliniky a pokračuje: „V době masivní migrace obyvatel, válečných konfliktů a hrozeb bioterorismu, musíme být ostražití k možnostem zavlečení nebezpečné nákazy člověkem, zvířetem nebo potravinou. Objevují se stále nové nemoci a vyvíjejí se také efektivnější metody boje proti nim. Abychom zabránili katastrofické epidemii, je nutné se neustále vzdělávat, spolupracovat s lékaři a epidemiology na mezinárodní úrovni, sledovat poznatky vědy a vytvářet co nejbezpečnější prostředí.“
Také klinika se přizpůsobuje aktuálním potřebám. V roce 2010 a 2011 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla mimo jiné vybudována samostatná vzduchotechnika se speciálními HEPA filtry, přetlakové oddělení jednotlivých místností, odvod odpadní vody z objektu do speciální infekční kanalizace a především operační sál pro pacienty nejen s běžnými infekčními chorobami, ale i vysoce nebezpečnými nákazami. Nyní se vedení nemocnice chystá kliniku ještě rozšířit o další pavilon specializovaného pracoviště k umístění pacientů s VNN s 12 lůžky. Jinak bude sloužit i pro běžné infekční pacienty. Ministerstvo zdravotnictví na přístavbu vyčlenilo ze státního rozpočtu 65 milionů korun, problém je však se získáním pozemku, který je ve vlastnictví Magistrátu hl. m. Prahy. Budova nového pavilonu bude propojena se stávajícím Centrem vysoce nebezpečných nákaz, ale projekt v souladu se současnými hygienicko epidemiologickými požadavky počítá i se samostatným přístupem, aby případní pacienti s VNN byli přijímáni odděleně a neprocházeli ambulancí kliniky.
K ochraně před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění byla od ledna letošního roku zavedena povinnost cestujících, kteří v době do 42 dnů přede dnem příletu na mezinárodní letiště Václava Havla Praha pobývali v daných afrických státech, podrobit se ve vyčleněném prostoru letiště epidemiologickému vyšetření.
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., radí všem, kteří budou cestovat, ať už pracovně nebo na dovolenou do zemí, kde hrozí riziko nákazy, aby dobře zvážili nutnost cesty právě do těchto nebezpečných lokalit a v každém případě zvláště dbali na hygienu, vyhýbali se kontaktu se zvířaty a ověřovali si zdroj pitné vody i potravin.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka