Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 8/2016

V první části POŽÁRNÍ OCHRANA seznamujeme s požárním zabezpečením státního zámku Hradec nad Moravicí. Dočtete se o budoucnosti stabilních hasicích zařízení na oxid uhličitý. V bloku IZS přinášíme článek o dohodě o vzájemné pomoci mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Svazem chemického průmyslu ČR. Následují články o taktickém cvičení, jehož námětem byla záchrana osob z výletní lodi, a o cvičení v Azurijské republice, kterou zasáhl hurikán. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA s poznatky a zkušenostmi z proběhlých a připravovaných mezinárodních výcviků specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických zbraní seznamuje Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. V INFORMACÍCH Z DOMOVA zachycujeme zážitky z léčebně ozdravného pobytu těžce tělesně postižených a dětí u moře v péči Nadace policistů a hasičů. A co obnáší příprava a samotné uskutečnění mistrovství Hasičského záchranného sboru ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel se dočtete v rozhovoru s velitelem soutěže. 

Státní zámek Hradec nad Moravicí se nachází ve městě Hradec nad Moravicí v okrese Opava. Zámecký komplex tvoří Bílý zámek, Bílá věž, Červený zámek a zámecké zahrady. Je jediným objektem v Moravskoslezském regionu, kde se dochoval kmenový mobiliář. Bílý zámek je zpřístupněn veřejnosti a je určen k prohlídkám, Červený zámek se dvěma sály, zázemím s kuchyní a prostory k ubytování plní funkci společensko­‑kulturní.

Požáry zaznamenané historickými prameny

 

První historická zmínka o Hradci pochází z 11. století, kdy Přemyslovci vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad, který z neznámé příčiny zničil mohutný požár. Přemysl Otakar II. nechal v polovině 13. století na stejném místě vystavět mohutný gotický hrad s důmyslným opevněním.

 

Kašpar Pruskovský z Pruskova v roce 1585 zahájil přestavbu hradního areálu na renezanční sídlo (Bílý zámek) s okrasnou zahradou a lesoparkem. V roce 1796 vypukl v západním křídle Bílého zámku požár, jehož příčina nebyla odhalena. Důsledky byly značné, ohněm byly zničeny střechy i krovy a obytné místnosti v prvním patře severního křídla. Poškozena byla i část mobiliáře a v troskách zůstala vzácná rodinná knihovna. Pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic dala na počátku 19. století zámek celkově přestavět v charakteru vídeňské empírové architektury (byly zrušeny hradby a zasypány příkopy). Došlo rovněž k rozšíření zámeckého areálu o hospodářský Červený zámek, který plnil funkci stájí, vozoven, koníren a kovárny, a Bílou věž. Počátkem 20. století ztrácela konírna pozvolna smysl. V roce 1917 je kníže pronajal rakouské posádce ke zřízení vojenské veterinární nemocnice k léčení koní. Po vzniku Československa se v areálu nacházel několik let 8. polní dělostřelecký pluk čs. armády.

 

 

V lednu 1972 vyhořel severní trakt Červeného zámku, kde se nacházely hotelové pokoje a společenský sál. Následky požáru byly obrovské, došlo k propadnutí klenby sálu, zničení interiéru traktu a destrukci střechy. Příčinou vzniku požáru byla technická závada elektrospotřebiče. Na výši škod měla značný vliv i poloha zámku a mrazivé počasí. K zámeckému areálu vede jediná příjezdová komunikace se stoupáním 12 %. Z první požární cisterny jedoucí k požáru cestou do kopce vytékala voda, která v mrazu okamžitě zamrzala a způsobila náledí. Další požární automobily měly velké problémy k zámeckému areálu vyjet. Důkladné hašení tak začalo se zpožděním. Toho času byla jediným zdrojem požární vody řeka Moravice nacházející se pod svažitým kopcem zámeckého areálu s výškovým převýšením 50 m. Odstranění následků požáru trvalo čtyři roky a zámek byl opět zpřístupněn veřejnosti v roce 1976.

 

 

V roce 2001 byl státní zámek Hradec nad Moravicí prohlášen národní kulturní památkou.
 

Mezinárodní taktické cvičení; červen 2014Současné zabezpečení požární ochrany areálu zámku Hradec nad Moravicí

 

K uplatnění kodexu norem požární ochrany došlo prvně u objektu Bílého zámku, kdy v letech 1979 až 2014 probíhala generální oprava. Objekt byl postupně rozdělen do několika požárních úseků. Všechny prostory objektu jsou v současné době vybaveny systémem elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“) se stálou 24 hodinovou službou, nacházející se přímo v objektu zámku. Před objektem v zámeckém parku byla vystavěna podzemní požární nádrž o objemu 70 m3. Vybavena je plovákovým systémem pro stálé dopouštění vody z vodovodního řadu při poklesu hladiny. Nádrž je opatřena odběrním místem dvakrát C52 a před objektem Červeného zámku byly zřízeny dva nadzemní hydranty, a to na potrubí DN 80. Ve vodovodní síti s nadzemními hydranty je trvale zcela nevyhovující tlak vody a tento zdroj požární vody je možné v případě zásahu využít jen ve velmi omezené míře.

 

Objekt Červeného zámku je v současné době z hlediska požární ochrany zabezpečen v minimálním rozsahu. Při poslední rekonstrukci v letech 1972 až 1976 nebyl objekt dělen do požárních úseků, ani nebyl vybaven vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními. V objektu jsou pouze osazeny vnitřní hadicové systémy, nezavodněná požární potrubí a přenosné hasicí přístroje.

Komplexním zabezpečením požární ochrany celého zámeckého areálu bude vyřešen ne zcela vyhovující stav. Důležitým prvkem úspěchu je vzájemná dlouhodobá spolupráce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) a Národního památkového ústavu, zastoupeného kastelánem zámeckého areálu Ing. Radomírem Přibylou, jenž se svědomitě stará o zabezpečení požární ochrany svěřeného majetku.

 

Ze strany HZS MSK je poskytována i rozsáhlá metodická podpora, kdy při vzájemných jednáních je společně nacházen konsenzus pro dosažení optimálního stavu požární ochrany. Z hlediska plnění podmínek požární bezpečnosti při užívání objektů se v pravidelných intervalech provádí požární kontroly. Pro zámecký areál byla pro potřeby zasahujících jednotek požární ochrany mimo jiné vypracována dokumentace zdolávání požáru. Rovněž se v zámeckém areálu provádějí pravidelná cvičení jednotek požární ochrany. Jedním z nejvýznamnějších cvičení bylo mezinárodní taktické cvičení v červnu 2014, kdy za účasti jednotek požární ochrany České republiky a Polské republiky byla prověřena spolupráce a komunikace v příhraniční oblasti při zdolávání požáru historické budovy v centru města. Námětem cvičení byla záchrana osob a likvidace požáru střešní konstrukce. Cvičení rovněž prověřovalo zabezpečení dopravy požární vody jak z podzemní požární nádrže, tak z nedaleké řeky Moravice.

 

Navržené zabezpečení požární ochrany Červeného zámku

 

V průběhu roku 2015 byla HZS MSK předložena ke schválení projektová dokumentace řešící generální opravu stávajícího objektu Červeného zámku. V návaznosti na předloženou projektovou dokumentaci bylo ze strany HZS MSK iniciováno několik jednání, na kterých byl se zástupci Národního památkového ústavu a generálního projektanta dohodnut specifický postup řešení zabezpečení podmínek požární bezpečnosti, tedy nejen splnění všech normových ustanovení, ale rovněž zohlednění požadavků HZS MSK, které vyplynuly nejen z vyhodnocení skutečných požárů v letech minulých a řady v minulosti provedených námětových cvičení, ale rovněž z důkladného vyhodnocení současné situace s důrazem na předpokládaný budoucí rozvoj areálu a modernizaci techniky HZS MSK.

 

Posouzení podmínek požární bezpečnosti bylo provedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby především v souladu s vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., s ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0834 – Požární bezpečnost staveb – Změny staveb a ČSN 73 0833 - Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování.

Způsob využití Červeného zámku

 

Jako restaurace se dvěma sály o kapacitách 300 osob a 220 osob má sloužit 1. NP a 2. NP objektu. Nově bude v prostorách 3. NP a 4. NP zřízen hotel o ubytovací kapacitě 76 osob. Konstrukční systém objektu je smíšený, obvodové konstrukce a vnitřní nosné konstrukce jsou tvořeny cihelným zdivem, stropní konstrukce jsou kombinované. Nad 1. NP v prostoru Zámecké restaurace se zázemím a sálem pro pořádání společenských akcí jsou cihelné klenby, nad nimi dřevěné trámové konstrukce se záklopem z dřevěných fošen, ostatní konstrukce stropů jsou nehořlavé. Zastřešení objektu je řešeno dřevěnou trámovou konstrukcí s břidlicovou střešní krytinou. Objekt Červeného zámku je ve tvaru písmene „L“ a je situován ve svahu. Severní křídlo objektu je čtyřpodlažní, východní křídlo je třípodlažní.

 

Objekt je rozdělen do jednotlivých požárních úseků. Každá obytná buňka tvoří samostatný požární úsek. Samostatnými požárními úseky jsou také navazující únikové cesty z prostor pro ubytování a prostory určené pro technologii požárně bezpečnostních zařízení, jako je ústředna EPS a tlaková stanice vody, dále pak tvoří samostatný požární úsek plynová kotelna.

Únik osob z objektu zabezpečují částečně chráněné únikové cesty procházející požárními úseky bez požárního rizika, v tomto případě nejsou vymezeny specifické požadavky na odvětrání těchto únikových cest, zejména podle pravidel ČSN 73 0834. Únikové cesty z ubytovacích prostor vedou vždy dvěma směry. Jelikož stávající dispozice objektu neumožňovala únik osob dvěma směry, bylo po dohodě se zástupci Národního památkového ústavu rozhodnuto navrhnout nové venkovní požární únikové schodiště na nádvoří objektu. V objektu je dále z ubytovacích prostor navržen evakuační výtah pro přepravu osob se zajištěnou dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů po dobu nejméně 45 minut.

V objektu jsou navržena vnitřní odběrní místa D 25 s tvarově stálou hadicí. Z důvodu nevyhovujících současných tlakových poměrů je navrženo zřízení tlakové stanice požární vody, a to k zajištění požadovaných hodnot tak, aby tato vnitřní odběrní místa byla funkční podle požadavků zejména ČSN 73 0873. Tlaková stanice, jakožto požárně bezpečnostní zařízení, bude napojena na druhý nezávislý zdroj elektrické energie, kterým je zdroj nepřerušovaného napájení (UPS – Uninterruptible Power Supply/Source).

Veškeré prostory objektu budou vybaveny systémem EPS, přičemž tento systém bude doplněn zařízením dálkového přenosu na pult Integrovaného bezpečnostního centra HZS MSK. Vyhlášení požárního poplachu bude rovněž signalizováno na ústřednu EPS Bílého zámku se stálou službou. Na objektu bude osazen klíčový trezor požární ochrany s generálním klíčem zabezpečujícím přístup do všech prostor objektu.

Dokumentace zdolávání požáru

 

V další etapě, po splnění právních a normativních ustanovení, bylo nutné vyhodnotit zásady pro rychlé, účinné a efektivní zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech areálu. Vzhledem k negativním historickým zkušenostem, spočívajících ve ztíženém příjezdu a zásobování požární vodou, byl zvolen individuální přístup hodnocení. Byly vypracovány dvě na sobě navzájem nezávislé analýzy zdolávání požáru, které byly následně porovnány a po vzájemné dohodě zúčastněných stran stanoveny požadavky. Zpracovatelem analýzy zdolávání požáru byl HZS MSK a autorizovaná osoba v oboru požární bezpečnosti staveb zastupující investora.

 

Stanovení nejsložitější varianty požáru bylo zvoleno v 1. NP v prostoru kuchyně a možné cesty šíření požáru na celou kuchyň a navazující sál.

Ze zpracovaných dokumentací vyplynulo, že na základě schváleného požárního poplachového plánu Moravskoslezského kraje budou v prvním stupni požárního poplachu povolány jednotky HZS MSK ze stanice Opava, SDH obcí Hradec nad Moravicí, Jakubčovice a Kylešovice. Trasa jednotky ze stanice Opava je v délce 10 km, kdy posledních 600 metrů k zámku je možný příjezd pouze po silnici se stoupáním 12 %. Z tohoto důvodu je nutné za ztížených meteorologických podmínek, zejména v zimním období, věnovat údržbě této komunikace zvýšenou pozornost.

Případné záchraně osob jednotkami požární ochrany bude předcházet samovolná evakuace osob před příjezdem jednotek PO, která bude iniciována vyhlášením požárního poplachu prostřednictvím systému EPS. V objektu se předpokládá přibližně 300 osob v sále a 76 ubytovaných osob. Záchrana zvířat se v tomto případě předpokládá pouze výjimečně, kdy existuje reálná možnost, že se v objektu mohou vyskytovat např. psi nebo kočky hotelových hostů. Předpokládá se, že se v objektu mohou nacházet historicky a památkově cenné předměty. Záchrana cenných předmětů se provádí, je­‑li materiál bezprostředně ohrožen a není­‑li ho možné chránit jiným způsobem. Předmětem evakuace bude v tomto případě sbírkový fond vystavený v instalovaných zámeckých interiérech, který se řídí seznamem umělecko-historických předmětů ze sbírek státního zámku Hradce nad Moravicí, určených k přednostní evakuaci – Modrý štít. Tento seznam je součástí požárně - evakuačního plánu a je vyvěšen na vrátnici Bílého zámku.

Doba volného rozvoje požáru „tv“ je doba, ve které dochází k šíření požáru bez ovlivnění lidským činitelem. Doba volného rozvoje požáru byla analýzou zdolávání požáru stanovena v délce tv = 26 minut. Plocha požáru „S“, což je kolmý průmět povrchu hořících látek na podlahu místností (požárního úseku) nebo povrch terénu, byla v tomto případě stanovena S = 850 m2.

V případě určení potřebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu nehořících objektů (místností apod.), nacházejících se v blízkosti požáru, je pro jeho výpočet nutná znalost požadované intenzity dodávky hasební látky Ip na přerušení hoření, popř. ochlazování konstrukcí. Pod pojmem intenzita dodávky hasební látky rozumíme množství hasební látky, která je dodávána na jednotku plochy nebo obvodu požáru za jednotku času. Množství hasební látky potřebné na hašení bylo vypočteno Qhp = 1170 l.min-1. Celková potřebná dodávka vody na hašení a ochlazování Qp = 1755 l.min-1. Kapacitně je množství vody potřebné na likvidaci požáru stanoveno hodnotou Q = 60 m3.

Zabezpečení objektu Bílého zámku

Objekty Červeného a Bílého zámku jsou zařazeny na seznam národních kulturních památek. V objektu Bílého zámku se nacházejí movité předměty nenahraditelných hodnot. Na základě doložených výpočtů, osobních jednání a historických událostí bylo stanoveno, že je nutné zajistit vnější zdroje požární vody pro oba objekty nezávisle na sobě. Stávající zásoba vnějšího zdroje požární vody před úpravami činila 70 m3 vody v podzemní nádrži u Bílého zámku.

Nově bude kapacita vnějšího zdroje požární vody navýšena o objem stanovený na základě analýzy zdolávání požáru, a to o 60 m3 vody na celkových 130 m3. Ke stávající podzemní nádrži budou instalovány dvě nové prefabrikované podzemní požární nádrže. Všechny nádrže budou vzájemně propojeny způsobem zabezpečujícím vyčerpání celého objemu požární vody. Nádrže budou při poklesu hladiny automaticky doplňovány z vodovodního řadu plovákovým systémem.

Vzhledem k možnému reálnému nebezpečí znesnadnění nebo znemožnění příjezdu jednotek PO vozidly až na místo události v případě ztížených meteorologických podmínek bude pro tento možný kritický stav požární nádrž vybavena elektrickým tlakovým čerpadlem s rozvody požární vody. Odběr vnější požární vody bude umožněn nejméně ze dvou míst, a to z podzemního a z nadzemního hydrantu. Tlakové čerpadlo pro rozvod vnější požární vody bude napojeno na zdroj elektrické energie přímo ze stávající trafostanice před areálem. Spouštění čerpadla bude indikováno na obslužném poli požární ochrany systému EPS instalovaném v Červeném zámku.

Závěr

Uvedený vývoj zabezpečení podmínek požární bezpečnosti této stavby jednoznačně prezentuje skutečnost, že jen splnění právních a normových požadavků nemusí vést ke zdárnému zajištění celospolečenského zájmu, a to rychlému, bezpečnému a ekonomicky výhodnému hasebnímu zásahu a záchraně osob. Je třeba problematiku požární bezpečnosti chápat globálně a zapracovat do řešení i mnohdy adekvátní připomínky a návrhy zástupců samotných jednotek HZS kraje a opačně jim poskytnout odbornou podporu v právní a normativní problematice. Neméně důležitým prvkem je rovněž ochota investorů ke vzájemné spolupráci a schopnost přesvědčit je, že požadovaná požárně bezpečnostní zařízení (i nad rámec předpisů) mají opravdu smysl a budou přínosem v případě vzniku mimořádné události.

Zdroje

1. https://www.zamek­‑hradec.cz
2. Atelier38, s.r.o.
3. archiv HZS Moravskoslezského kraje

por. Ing. Aleš SMĚJA, HZS Moravskoslezského kraje,
foto por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje

 

12. 9. 2016 redakce@grh.izscr.cz

Print  E-mail  X Corp.   Facebook