Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

V srpnu minulého roku byl Technický ústav požární ochrany (TÚPO) požádán o spolupráci ve věci zjištění příčiny vzniku požáru vozidla Policie ČR, u kterého došlo k požáru v době, kdy bylo používáno při plnění úkolů v rámci zahraniční mise v Makedonii, kde čeští policisté vypomáhají střežit hranici Makedonie z důvodu přílivu uprchlíků.

Šlo o vozidlo Hyundai ix35, pohon 4x4, motor benzinový o obsahu válců 2 l. První informace mluvila o tom, že vozidlo začalo hořet při průjezdu těžkým terénem prvotně v motorovém prostoru. Totožné vozidlo jsem si tedy před odjezdem prohlédl a zdokumentoval v Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra (obr. 1). Zdokumentoval jsem především trasy palivového vedení a hlavní rozvody elektroinstalace.

Obr. 1 Pohled do motorového prostoru Hyundai ix35 s detailním pohledem na vysoklotlaké palivové čerpadlo vozidla

Celá akce byla velmi rychlá, jen tři dny. V den, kdy jsem si vyzvedl pas, jsem zabalil nejnutnější vybavení (nářadí, rukavice, fotoaparát…) a odjel do Makedonie se dvěma policisty (pplk. Mgr. Tomáš Tesárek a kpt. Mgr. Josef Albrecht, oba z odboru mezinárodní policejní spolupráce) civilním policejním vozem Škoda Octavia. Po dvaceti hodinách jízdy jsme v pozdních večerních hodinách dorazili do jižní části Makedonie k hotelu, kde byla ubytována většina příslušníků mise společně s velením. Po ubytování jsme společně s velitelem českého kontingentu v Makedonii dohodli další postup na následující den.

Druhý den ráno jsem vytěžil policisty, kteří předmětné vozidlo v době vzniku požáru používali. Z výpovědi bylo zřejmé, že k požáru došlo v době, kdy vozidlo vyjíždělo do extrémního kopce, přičemž teplota se pohybovala přes 30 °C. Podle svědeckých výpovědí došlo k prvotnímu Obr. 2 Pohled na požárem zasažené vozidlo v době jeho ohledání

Po více jak dvouhodinové cestě terénními vozy do hor, kudy státní hranice vede, jsme společně s místními policisty dorazili na místo požáru. K požáru došlo v tak nepřístupném terénu, že místní jednotka hasičů neměla šanci se dostat na místo, a tak došlo ke kontrolovanému vyhoření. Přes první noc navíc místní dokázali vrak vozidla převrátit na jeho pravý bok a odcizit ocelové součástky, které pro ně měly cenu. Šlo o hřídel náhonu zadní nápravy, výfuk a víko zavazadlového prostoru (obr. 2).

Dále budu uvádět holá fakta, která mají souvislost s určením oblasti kriminalistického ohniska vzniku požáru. Vrak vozidla byl totálně destruován požárem, proto prvním vodítkem bylo zmapovat stopy postupné tepelné degradace karoserie, které jsou zachovány i po působení plně rozvinutého požáru. V době požáru foukal slabý vítr ve směru z údolí. Levá strana vozidla byla tedy vůči větru na návětrné straně. Při pohledu na levou stranu vozidla (obr. 3) jsou vidět ohraničené oblasti způsobené různou rychlostí nárůstu teploty daného povrchu karoserie. Jde o tzv. stopy postupné tepelné degradace, které jednoznačně vypovídají o tepelném působení ze strany motorového prostoru. Charakter stop také ukazuje, že tepelné působení, které způsobilo degradaci povrchu karoserie, se nešířilo z podvozkové části, ale opravdu z přední části vozidla. Vznícení suché trávy od horkého povrchu výfukového systému bylo možné vyloučit.

Detailním ohledáním přední kapoty bylo zjištěno, že iniciační zdroj tepelného působení se nacházel ve střední části kapoty a tím i v motorovém prostoru (obr. 4). Ohraničené oblasti přímo navazují na hranu kapoty, která byla přilehlá k čelnímu sklu vozidla. Tento jev lze připsat plastovému žlabu okapu pod čelním sklem, který velmi rychle odhořel, a tak nevytvořila jeho konstrukce uzavřené oblasti, ale oblasti končí na hraně kapoty.

Obr. 3 Pohled na levou stranu vozidla s vyznačením stop postupné tepelné degradace karoserie. Šipky ukazují směr tepelného působení	Obr. 4 Pohled na stopy tepelné degradace karoserie. Šipky ukazují směr tepelného působení a nárůst plochy tepelné degradace karoserie

Při pohledu na detailní fotografii střední části přední kapoty je vidět charakter stop, který má velmi ostré ohraničení a povrch je v určitých částech naprosto čistý (povrch kovu bez organických, či anorganických pozůstatků), (obr. 5). Tento povrch je charakteristický pro velmi rychlý nárůst teploty, a tím i velmi rychlý proces tepelné degradace kovového povrchu.

Podle dosavadních zjištění bylo zřejmé, že požár se intenzivně šířil ze střední části motorového prostoru. Při srovnání umístění nalezených stop na přední kapotě s umístěním jednotlivých dílů v motorovém prostoru (obr. 1) bylo zřejmé, že umístění vysokotlakého palivového čerpadla v motorovém prostoru přesně odpovídá umístění oblastí prvotní tepelné degradace. Další šetření bylo zaměřeno na dokumentaci stupně tepelné degradace motoru a jeho komponentů.

Obr. 5 Detailní pohled na oblast prvotní tepelně degradované plochy	Obr. 6 Pohled na motor z jeho zadní části	Obr. 7 Pohled na motor z jeho přední části
Obr. 8 Pohled na částečně obnažený spojkový kotouč	Obr. 9 Pohled na způsob tepelné degradace části motoru, kde na levé straně motoru bylo umístěno vysokotlaké palivové čerpadlo	Obr. 10 Pohled na vysokotlaké čerpadlo s části vysokotlekého palivového vedení (vzorek č. 1)
Obr. 11 pohled na ohraničené stopy vysokého stupně tepelné degradace znatelné na těle vysokotlakého čerpadla

Při pohledu na obr. 6 a 7 je zřejmé, že motor je silně tepelně destruován z jeho levé strany (při pohledu ve směru jízdy). V této části se nachází spojka převodovky (obr. 8), která byla po prohlídce jako iniciátor požáru vyloučena. V případě přehřáté spojky v důsledku přetížení při vyjíždění kopce by podle zkušeností a výrobce došlo k roztržení spojkového kotouče. To v našem případě nenastalo.

Vysoký stupeň tepelné degradace levé části motoru lze tedy spojit s únikem paliva z natlakované nízkotlaké části. Palivové vedení vedlo k vysokotlakému čerpadlu právě v těsné blízkosti levé části pohonné jednotky. Vznik požáru na levé straně motoru dokazuje i nerovnoměrná tepelná degradace bloku motoru v blízkosti připojení výfukového systému (obr. 9).

Nízkotlaká část palivového vedení je realizována flexibilní gumovou hadicí, takže v našem případě nebylo co hledat, ale bylo třeba najít vysokotlaké palivové čerpadlo. Čerpadlo bylo nalezeno v trávě vedle vozidla, kam ho s největší pravděpodobností odhodili hledači kovů, kteří se na vozidle podepsali. Čerpadlo bylo odebráno pro bližší zkoumání jako vzorek č. 1 (obr. 10).

Zkoumáním byly nalezeny stopy lokálního tepelného namáhání znatelné na kovovém těle čerpadla. Stopy byly nalezeny v okolí místa připojení nízkotlaké části vedení paliva (obr. 11), a tím byla potvrzena verze vzniku požáru mající souvislost s únikem paliva z nízkotlaké části.
Po předání znaleckého posudku se závěry šetření jsem byl pozván k jeho obhajobě na oddělení inspekce Policie ČR, kde jsem závěry šetření obhájil a navrhl opatření, která by v podobném případě pomohla posádce účinněji požár likvidovat.

Závěrem je možné konstatovat, že příčinu vzniku požáru lze spojit s používáním vozidla v extrémních podmínkách, a to jak v terénu, tak i teplotních podmínkách.


kpt. Ing. Ondřej SANŽA ŠAFRÁNEK, TÚPO, foto autor

Print  E-mail  X Corp.   Facebook