Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 3/2021

V březnovém čísle časopisu si můžete v úvodu přečíst o náročném zásahu při požáru štěpky v Rožmitálu pod Třemšínem. Co přináší novela zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky, se dočtete v dalším příspěvku. Seznámíme vás s historií i činností hygienických stanic, které mají své nezastupitelné místo při řešení mimořádných událostí. Technický ústav požární ochrany zpracoval přehled certifikací za rok 2020. Generálního ředitelství Evropské komise pro civilní a humanitární pomoc řešilo začátkem roku 2021 mimořádné události, jako je migrační krize v Súdánu, zemětřesení v Indonésii a nedostatek potravin na Madagaskaru a v Zimbabwe. Školní a výcvikové zařízení v Brně přistoupilo k rozšíření distanční formy vzdělávání příslušníků HZS ČR a členů jednotek požární ochrany. Dočtete se, jaké jsou ohlasy na tuto formu vzdělávání. 

Pojišťovny dlouhodobě spolupracují s hasiči (dříve požární ochrana) v rámci předcházení škodám, včetně části finanční náhrady za činnost při výjezdech ke škodním událostem.

Spolufinancování ze strany pojišťoven pro požární ochranu bylo realizováno již v době Rakousko-uherské monarchie. I za doby Česko-slovenské republiky (tedy mezi roky 1918–1989) bylo ze strany pojišťoven přistoupeno a realizováno spolufinancování hasičů. Po roce 1989, kdy pojišťovny byly privatizovány, a tehdy systém fondu zábrany škod neurčoval přesnou částku na spolufinancování pojišťoven, plynule tento fond zanikl. První reálný (novodobý) krok finanční pomoci pro hasiče nastal v roce 2009–2010, kdy byla učiněna dohoda  mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Českou asociací pojišťoven, včetně samotných  pojišťoven působících na území České republiky. Byl nastaven systém náhrad za likvidační zásahy u dopravních nehod. Následně po několika legislativních pokusech byla dohoda vyjádřena i v zákonné podobě. Zákonem byl upraven vznik fondu zábrany škod a dále upravil i náhrady za zásah u dopravní nehody a za úmyslná jednání.

Právě úprava za zásah u dopravní nehody ze strany pojišťoven, České kanceláře pojistitelů nebo Ministerstva financí (podle daného případu) je od roku 2013 stabilním prvkem spolufinancování provozních výdajů u Hasičského záchranného sboru ČR a jednotek sboru dobrovolných hasičů obce. Jedná se v určité podobě o oboustrannou pozitivní spolupráci mezi pojišťovnami, které i na základě povinného ručení zajišťují financování celého systému pojištění automobilů, a hasiči, kteří v nejširší možné míře zajišťují záchranné a likvidační práce.

V rámci aplikační praxe od roku 2013, zejména z důvodu nesourodosti aplikace zákonného textu mezi pojišťovnami, ale i jednotlivými hasičskými záchrannými sbory krajů, bylo přistoupeno k jednotné metodice uplatňování náhrad za zásah. Byla oboustranně schválena metodika na uplatňování náhrad za zásah u dopravní nehody a byla nastavena jednotná praxe pro toto uplatňování. Přesto se nadále hledala varianta zjednodušení a optimalizace celého systému, a to z důvodu administrativní náročnosti na obou stranách dohody.

V roce 2018 a 2019 byl navržen postup rozdělení zásahů Hasičského záchranného sboru ČR na tzv. „běžné zásahy“ a „zásahy u dopravních nehod“, přičemž v tomto návrhu byl navržen rozdílný způsob financování nákladů, které Hasičskému záchrannému sboru ČR při těchto zásazích vzniknou ve formě paušálu. Náklady spojené se „zásahy u dopravních nehod“ měly být hrazeny z prostředků, které zašlou na účet generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR pojišťovny provozující pojištění podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojišťovny čtvrtletně na účet generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR měly odvádět částku odpovídající 0,5 % z přijatého pojistného za dané čtvrtletí, následně generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR tuto částku poměrně rozdělí mezi hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů a pro zřizovatele jednotek sboru dobrovolných hasičů ve formě dotace.

Návrh byl projednán se zástupci dotčených pojišťoven a Českou kanceláří pojišťoven, kteří s navrženou částkou i mechanismem úhrady obecně souhlasili. Následně proběhlo jednání s Ministerstvem financí v polovině roku 2019, kde byl návrh představen. Ministerstvo financí odmítlo, že by pojišťovny měly odvádět jakoukoli další částku z vybraného pojistného na účet generálního ředitelství HZS ČR. Svůj nesouhlas s  navrženým řešením Ministerstvo financí zdůvodnilo zejména tím, že náklady dopravních nehod jsou vždy individualizovány a měly by být vymáhány po konkrétním viníkovi dopravní nehody. Odmítalo proto plošnou „paušalizaci“, která by vedla k tomu, že náklady na zásahy u dopravních nehod by hradili i řidiči, kteří žádnou nehodu nezpůsobili. Ministerstvo financí proto s návrhem vyslovilo nesouhlas zejména z pohledu nesystémovosti vůči odpovědnosti z provozu vozidla. Porozuměli tvrzení administrativní náročnosti, a proto se ve vzájemné shodě hledalo jiné řešení, které by zajistilo základní cíl, tedy zjednodušení systému uplatňování náhrad za dopravní nehody, tedy zefektivnění činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, ale dodržení systému povinného ručení. Podařilo se nalézt shodu všech stran, shoda byla ztvárněna v textu návrhu zákona. Návrh byl podán jako poslanecký návrh poslancem a 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 794/0 dne 25. března 2020. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 30. března 2020. Vláda zaslala své souhlasné stanovisko 21. dubna 2020. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům 21. dubna 2020 jako tisk 794/1. Návrh měl být ve sněmovně projednáván jako návrh zákona tak, aby s ním sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů), poslanci tento návrh nepodpořili.

Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 22. dubna 2020 (usnesení č. 284) a určil zpravodaje Ing. Pavla Růžičku a navrhl Výbor pro bezpečnost jako garanční.

Prvé čtení návrhu bylo v Poslanecké sněmovně projednáno v obecné rozpravě 17. června 2020 na 49. schůzi. Sněmovna, jak již bylo uvedeno, nesouhlasila s projednáním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost (usnesení č. 1180). Garanční Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 9. července 2020 usnesení doručené poslancům jako tisk 794/2 („ přerušuje se projednávání a přikázáno k projednání podvýboru pro Hasičský záchranný sbor České republiky“). Podvýbor pro Hasičský záchranný sbor České republiky projednal návrh na svém jednání konaném dne 9. září 2020 a schválil usnesením souhlas s návrhem zákona. Garanční Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 29. září 2020 souhlasné usnesení doručené poslancům jako tisk 794/3 (včetně třech pozměňovacích návrhů).

Ve druhém čtení návrh zákona prošel obecnou rozpravou 12. listopadu 2020 na 62. schůzi. Výbor pro bezpečnost vydal další usnesení garančního výboru, které bylo 19. listopadu 2020 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 794/5 (stanovisko k pozměňovacím návrhům).

Třetí čtení proběhlo 4. prosince 2020 na 72. schůzi. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou (hlasování č. 132, usnesení
č. 1406).

Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 4. ledna 2021. Senát návrh zákona rozeslal senátorům jako senátní tisk č. 35, garančním výborem byl určen Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu.

Dne 19. ledna 2021 projednal návrh podvýbor pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém (IZS) a ochranu soukromí s kladným stanoviskem, dne 20. ledna 2021 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výbor ústavně právní Senátu. Oba výbory podpořily návrh zákona a doporučily Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Na plénu Senátu byl návrh zákona projednán a schválen dne 28. ledna 2021. Prezident republiky zákon podepsal 1. února 2021 a ve Sbírce zákonů, včetně příslušné prováděcí vyhlášky, byl publikován jako zákon č. 51/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a vyhláška č. 52/2021 Sb.,
o tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah z důvodu vzniku újmy způsobené provozem vozidla.

Závěrem lze z hlediska věcného návrhu shrnout proces návrhu změny zákona takto. Návrh byl prvotně konzultován s Českou kanceláří pojistitelů (od roku 2018), kdy byl připraven první návrh na „paušální částku“ za rok. Po projednání a konzultacích s Ministerstvem financí (druhá polovina roku 2019) byl navržen text (druhý návrh), který byl i schválen. Jedná se o text souhlasný zejména s Ministerstvem financí. Česká kancelář pojistitelů požadovala další změny (které by měl spíše obsahovat prováděcí právní předpis, např. u žádosti o úhradu za zásah u dopravní nehody požadovala přímo v zákoně zakotvit fotodokumentaci). Tento požadavek po dohodě s Ministerstvem financí nebyl plně zapracován do předloženého návrhu zejména s odkazem na legislativní pravidla vlády.

Návrh zákona  byl předložen k projednání v Poslanecké sněmovně dne 25. března 2020 (jako poslanecký).

Návrh zákona, kterým dojde ke změně zákona o hasičském záchranném sboru, sleduje dva základní cíle:
Zpřesnit okruh případů, ve kterých se poskytuje úhrada nákladů vzniklých při zásahu hasičskému záchrannému sboru na veškeré zásahy, při nichž vznikla újma provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Snížit administrativní náročnost při uplatňování a vyřizování shora uvedených nákladů zavedením standardizovaného tiskopisu, pro-střednictvím něhož se bude nárok na náhradu těchto nákladů uplatňovat.

V rámci projednávání ve Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny byly schváleny tři pozměňovací návrhy, které řeší další tři oblasti činnosti Hasičského záchranného sboru ČR:
Přístup k informačnímu systému infekčních nemocí, který je veden podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zejména v návaznosti na zkušenosti s řešením nákazy covidu-19). Jedná se o úpravu, která výrazně  zefektivní činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, a to ve formě dostupných informací, které se dotýkají konkrétní řešené mimořádné události nebo krizové situace. Jednou z těchto informací, důležitou pro vedení samotného zákroku, bude i skutečnost, zda se v místě mimořádné události nebo krizové situace nachází osoba s infekční nemocí.

Možnost zveřejnit pořízený zvukový, obrazový nebo jiný záznam (zejména v návaznosti na praxi u zásahu v Bohumíně v loňském roce). Cílem navrhovaného ustanovení je zpřesnění kompetencí Hasičského záchranného sboru ČR ve vztahu k možnosti zveřejňování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů pořízených při výkonu jeho činnosti. Navrhované ustanovení má za cíl upřesnit a jasně vymezit pravidla pro zveřejňování shora uvedených záznamů ve veřejném zájmu, aby v budoucnu nedocházelo k možným pochybnostem, za jakým účelem je zveřejňování záznamů umožněno.

Doplnění přechodného ustanovení i o úmyslná jednání (jde o připomínku Ministerstva financí). Jedná se o zpřesnění z hlediska přechodného ustanovení (doplnění vedle dopravních nehod i zásahu z důvodu úmyslného protiprávního jednání osoby).

V rámci procesu schvalování došlo i ke změně  účinnosti zákona z data 1. ledna 2021 na nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Obecně řečeno schválený poslanecký návrh, tedy změna zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, znamená současné maximum možného z hlediska optimalizace a zefektivnění činnosti pro hasiče, ale i pojišťovny při uplatňování náhrad za dopravní nehody. A k tomu návrhu bylo v Poslanecké sněmovně doplněno dalších pár pozitivních změn pro zlepšení činnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Jen aplikační praxe ukáže pozitiva těchto změn.

Na závěr chci poděkovat za korekce článku Mgr. Antonínu Slabému, Ph.D., MBA. •


plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., MV-generální ředitelství HZS ČR, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni

Print  E-mail