Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 1/2022

V lednovém čísle časopisu přinášíme poděkování generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Vladimíra Vlčka, PhD., MBA všem příslušníkům a zaměstnancům za odvedenou práci v uplynulém roce. Dále si můžete přečíst o průběhu taktického cvičení, složek IZS na zásah při záchraně osob z lanovky a dočtete se rovněž nové poznatky ohledně plánování a postupů při hloubkovém průzkumu zatopených prostor. Příslušníci radiologické laboratoře Institutu ochrany obyvatelstva se zúčastnili na Slovensku dvoudenního cvičení s reálnými zdroji ionizujícího záření v rámci projektu TERRIFFIC. Zajímavý je i článek HZS Jihomoravského kraje, představující činnost mobilního informačního centra při preventivně výchovné činnosti. Obrovský požár, který se rozšířil od hořící cisterny, a následný výbuch ve státě Sierra Leone si v prosinci 2021 vyžádal 151 mrtvých a 304 zraněných. O tom, jak v takových případech funguje Mechanismus civilní ochrany EU, se rovněž dočtete v tomto čísle. 

Dva dny dělil ostrý zásah od toho cvičeného. Dne 2. listopadu 2021, dva dny po nešťastném pádu kabinky lanové dráhy vedoucí na Ještěd v Libereckém kraji, se uskutečnilo taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému Královéhradeckého kraje, které mělo prověřit jejich připravenost pro případ záchrany osob při poškození sedačkové lanové dráhy. Cvičení bylo dlouhodobě připravované a plánované, ve světle zásahu složek IZS při záchraně osob z ještědské lanovky se pak ukázalo také jako velmi účelné. V našich podmínkách se můžeme setkat s více druhy lanových drah, které mají svá technická specifika, ale výcviky záchrany osob z nich probíhají pravidelně napříč všemi záchrannými složkami.



Dějištěm taktického cvičení složek IZS Královéhradeckého kraje (KHK) bylo Skicentrum v Deštném v Orlických horách, konkrétně sedačková lanová dráha Marta II.

Námět a průběh cvičení
Podle navrženého scénáře došlo vlivem povětrnostních podmínek k pádu stromu ve vrchní části lanovky na vodicí lano. V této době se na sedačkách nacházelo asi 35 osob (figurantů). Desítka z nich pak kvůli nárazu stromu do lana spadla na zem, ostatní zůstali uvězněni na poškozené lanovce. S takovým oznámením se obrátila na tísňovou linku obsluha lanové dráhy Marta II v Deštném v Orlických horách.

Předmětem cvičení byla nejprve záchrana zraněných osob v horní části sjezdovky pod lanovkou. Šlo o těžko přístupný terén, ve kterém musela být raněným poskytnuta první pomoc a dále byli transportováni na určené místo za využití technických prostředků ve výbavě složek IZS. Dopravu zasahujících záchranářů i hasičů a následně transport raněných zajišťovaly terénní čtyřkolky a šestikolky dobrovolných hasičů a horské služby. Zdravotníci na místě nehody provedli rychlé třídění metodou START, což bývá součástí většiny taktických cvičení na mimořádné události (MU) s větším množstvím zraněných osob. Při pádu z lanovky jeden člověk zemřel, sedm turistů utrpělo vážná zranění a dva byli zraněni lehce. Všem pacientům bylo na stanovišti neodkladné přednemocniční péče poskytnuto potřebné ošetření, nezranění účastníci nehody byli postupně vyproštěni. Lehce zraněným a fyzicky nezraněným účastníkům zajišťoval podporu tým psychosociální intervenční služby zdravotnické záchranné služby a hasičů. Při událostech tohoto typu bývají psychicky zasažení lehce přehlédnutelní, proto je zapojení a nácvik tohoto druhu ošetření nezbytnou součástí každého podobného cvičení. Všechny zraněné osoby by byly po ošetření transportovány do okolních nemocnic v závislosti na závažnosti jejich zdravotního stavu.

Další část cvičení se zaměřila na záchranu osob z výšky, konkrétně ze sedaček lanové dráhy. Jednotlivé úseky lanovky obsadily lezecké skupiny hasičů HZS KHK ze stanic Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Hradec Králové a Trutnov. Tyto skupiny by byly podle poplachového plánu HZS KHK vyslány ke skutečnému zásahu daného rozsahu.

Skupiny se speciálně proškolenými příslušníky pro záchranu z výšky a nad volnou hloubkou vyjížděly na místo na výzvu z krajského operačního a informačního střediska ze svých dislokací, tím byly zároveň ověřeny dojezdové časy pro případ reálné MU. S využitím lezecké techniky se dostali hasiči k figurantům a postupně je spouštěli zajištěné na svah pod lanovou dráhou. Zde si přebírali zachráněné další jednotky PO KHK nebo jednotky SDH (JSDH), členové horské služby či záchranáři. Podle stavu evakuovaných lidí bylo rozhodnuto o případném poskytnutí první neodkladné péče, osoby byly dále zaevidovány a transportovány k dolní stanici lanovky do týlového prostoru pro zachráněné.

Cvičení se zúčastnily desítky záchranářů z řad HZS KHK, Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Královéhradeckého kraje, Policie ČR, JSDH obcí a Horské služby ČR. Protože se Deštné v Orlických horách nachází v těsné blízkosti státní hranice s Polskou republikou, byla v rámci přeshraniční spolupráce prověřena také součinnost složek podle Dohody o spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím.

Zúčastněné jednotky PO:

• stanice Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Náchod (Velké Poříčí), Hradec Králové a Trutnov,
• JSDH obcí Deštné v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří,
• PSP Dolnoslezského vojvodství – Bystrzyca Klodzka.

Veškeré činnosti prováděly zúčastněné složky prakticky s využitím předem určených sil a prostředků. V reálných podmínkách probíhala také záchrana osob a jejich transport k dolní stanici lanovky. Cvičící složky IZS KHK a ostatních sil jsou vybaveny zvláštním světelným a zvukovým výstražným zařízením. Jejich příjezd na místo cvičení proběhl za použití těchto zařízení, a to v reálném čase od nahlášení MU. V rámci cvičení byl ustanoven štáb velitele zásahu (VZ), v něm byli zástupci HZS KHK, ZZS KHK, Policie ČR a zástupce provozovatele lanové dráhy. Velitelem zásahu, který zodpovídal za celkový průběh cvičení a vzájemnou koordinaci zúčastněných složek u zásahu, byl velitel čety stanice Rychnov nad Kněžnou.

Region KHK je geograficky specifický, nachází se v něm dvě turisticky oblíbená pohoří – Krkonoše a Orlické hory s množstvím větších či menších lyžařských středisek. I z toho důvodu procházejí příslušníci HZS KHK pravidelnou odbornou přípravou, kdy cvičí záchranu osob z lanové dráhy pomocí lanových technik, případně vrtulníku letecké záchranné služby. Tato příprava se koná zpravidla jednou ročně a procházejí jí všichni příslušníci se specializací pro záchranu z výšky a nad volnou hloubkou.

„ Záchrana osob z lanové dráhy je sice pravidelným tématem odborných příprav našich příslušníků, ale takovéto součinnostní cvičení všech zainteresovaných složek integrovaného záchranného systému se koná jednou za několik let. Cílem je procvičit nejen dílčí úkoly každé složky, které v případě zásahu při mimořádné události musí splnit, ale jde především o koordinaci všech činností a postupů, při nichž musíme vzájemně spolupracovat. V případě evakuace osob z lanové dráhy by měl provozovatel zařízení splnit limit dvou hodin od zastavení provozu. Za tu dobu je potřeba, aby se dostaly všechny složky na místo a provedly bezpečnou záchranu všech cestujících. Zejména pak v zimním období jsme často limitováni klimatickými podmínkami, které mohou být pro zachraňované zdraví ohrožující. Potom je koordinovaný postup všech složek na místě klíčový, aby mohla záchrana proběhnout efektivním a co nejrychlejším způsobem,“ shrnul ředitel HZS KHK plk. Ing. David Pouč.


por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, foto Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook