Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 6/2023

V červnovém čísle časopisu se dočtete o zásahu v Benešově, kde v listopadu loňského roku vypukl požár v OC Hvězda. Škoda byla vyčíslena přibližně na 50 milionů korun. Následuje rozbor taktického cvičení, kdy tématem byla železniční dopravní nehoda dvou vlaků. Jistě vás zaujme i článek o Turecku, kde se po zemětřesení do záchranných prací zapojil i USAR odřad HZS ČR. Více než týden pomáhal při pátrání a záchraně osob ve zřícených budovách. Výchovně vzdělávací program „Výchova k bezpečí – ochrana člověka za mimořádných událostí“ je určen všem společenským skupinám včetně seniorů či handicapovaných osob přímo v prostorách stanice Modřany díky moderně vybavené učebně PVČ. 

Akcelerantem hoření se rozumí palivo nebo okysličovadlo, často hořlavá kapalina, která je použita k úmyslné iniciaci vzniku požáru nebo zvýšení rychlosti jeho šíření¹. Zjištění přítomnosti akcelerantu hoření tak představuje významnou informaci pro určení příčiny vzniku požáru. V případě podezření na použití akcelerantu hoření a spáchání trestného činu (např. poškození cizí věci, obecné ohrožení aj.) se na místě události postupuje podle trestního řádu². Odběr stop zajišťuje technik z oddělení kriminalistické techniky Policie České republiky (PČR), a odebrané stopy jsou zadokumentovány v protokolu o ohledání místa činu.

Obr. 1 Detekce oděvů podezřelé osoby

Protože příslušníci zjišťující příčinu vzniku požárů (vyšetřovatelé požárů) se s případy použití akcelerantu hoření setkávají výrazně častěji než příslušníci PČR, mohou na základě dohody³ svou odborností, zkušenostmi a materiálním vybavením významně přispět k úspěšné detekci, odběru či laboratorní expertíze chemické stopy.

Obr. 2 Detekce na pracovišti při testovacím měřeníMezi základní možnosti detekce akcelerantu hoření na požářišti patří použití vjemových smyslů, kdy na podezřelou látku mohou vyšetřovatele požárů upozornit obalové nádoby, či charakteristický zápach na požářišti. Nelze také opomenout případné podněty od svědků, zasahujících hasičů či dalších dotčených osob. Další běžně využívanou a osvědčenou možností detekce je využití policejních služebních psů speciálně vycvičených pro vyhledání látek běžně používaných jako akceleranty hoření. Tato detekční metoda je založena na vysoké citlivosti a rozlišovací schopnosti čichového ústrojí vycvičeného psa, který je schopen spolehlivě identifikovat i nepatrné množství akcelerantu nacházejícího se na požářišti.

Protože někteří zahraniční vyšetřovatelé požárů (např. ve Spojených státech amerických, Dánsku či Nizozemsku) nemívají běžně přístup ke služebním psům, velmi často využívají možnost detekce akcelerantu hoření pomocí přenosného detektoru plynů. Za účelem možnosti nasazení takového přístroje v českých podmínkách byl plzeňským vyšetřovatelům požárů zapůjčen Školicím střediskem a laboratoří Třemošná přenosný detektor těkavých organických sloučenin – HONEYWELL MINIRAE LITE PGM 7300 (přenosný detektor). Tento přenosný detektor je vybaven foto-ionizačním senzorem (Photo Ionisation Detektor – PID), jenž slouží pro monitorování přítomnosti i měření koncentrace těkavých organických látek (Volatile Organic Compounds – VOC), tedy koncentrace pevných nebo kapalných par či přítomnost plynných organických látek ve vzduchu v daném prostředí. PID senzor svým principem nedokáže rozlišit různé organické látky mezi sebou a identifikovat je, ale měří jejich celkovou koncentraci v daném prostoru. Jeho výhodou však je, že dokáže měřit koncentrace ve velkém rozsahu bez poškození senzoru (až 5000 ppm) a měření nijak nenarušuje integritu požářiště. Tento článek dále shrnuje více než roční zkušenosti získané při používání tohoto přenosného detektoru na požářištích a také výsledky a závěry testovacích měření v roce 2022. 

Zmiňované testovací měření bylo realizováno na pracovištích specializačních kurzů pro vyšetřovatele požárů. Jednalo se o předem vytvořené místnosti definovaného způsobu užívání (např. obývací pokoj, kuchyně, kancelář) v lodních kontejnerech. Každá místnost byla o půdorysu zhruba 3 × 3 m s výškou 2,2 m. Místnosti byly lektory řízeně spáleny vždy se specifickou příčinou požáru. Hašení těchto pracovišť bylo prováděno desítky vteřin poté, co požár v daném prostoru dosáhl celkového vzplanutí (tzv. flashoveru). Pro účely testování přenosného detektoru bylo vytipováno osm běžně dostupných látek, nejčastěji používaných jako akceleranty hoření (sedm kapalin a jedna tuhá látka). Vzorky těchto látek byly nality (položeny) na podlahu v jednotlivých pracovištích před iniciací řízeného požáru, a to mimo místo vzniku požáru.
Po likvidaci požáru v každém pracovišti bylo přenosným detektorem ohledáno jak místo, kam byla hořlavá látka před vznikem požáru situována, tak i ostatní prostor požářiště. Vždy byla zaznamenána nejvyšší naměřená hodnota koncentrace v ppm (miliontina celku) pro dané místo. Časově byla měření započata v den požáru po odvětrání jednotlivých požářišť a dále byla opakována v následujících čtyřech dnech po požáru. Pátý den byla všechna pracoviště ohledána policejním psem vycvičeným na detekci akcelerantu hoření a z detekovaných míst byly vyšetřovateli požárů zajištěny stopy, které byly po odběru opět změřeny přenosných detektorem již v určených obalech (skleněné lahve s uzávěrem twist-off) a následně předány do chemické laboratoře Třemošná pro provedení požárně technické expertízy za účelem identifikace látek v odebraných stopách.

Obr. 3 Detekce požářiště menšího rozsahuPři testovacích měření byly po požárech ve všech pracovištích v místech nalití (položení) akcelerantu hoření detekovány různé úrovně koncentrace. Tato koncentrace se v období měření (rozmezí 1-5 dnů) výrazně neměnila, naměřenou koncentraci více ovlivňovala vzdálenost měřicího hrotu přenosného detektoru od měřeného povrchu (během opakovaných měření nebyl pro objektivnost měřený povrch nijak fyzicky narušován ani přemisťován). Výrazně vyšší koncentrace byla naměřena v místech, kde se tekutý akcelerant hoření měl možnost dostat do kontaktu s nasákavým, porézním materiálem jako sádrokartonové desky, koberec, tkanina apod. (např. stopy 1.1 a 6.1). Ve dvou pracovištích (č. 1 a 3) přístroj detekoval slabou koncentraci (nižší desítky a jednotky ppm) i v jiných místech než na ploše, kde byl aplikován akcelerant hoření. První z těchto míst nebylo označeno služebním psem (stopa 1.2), druhé ano (stopa 3.2). Koncentrace detekované přístrojem v těchto místech v jednotlivých dnech měření slábly. V obou případech pak bylo laboratoří zjištěno, že se jednalo o těkavé produkty hoření (negativní přítomnost akcelerantu hoření). Na pracovišti č. 4 pevný podpalovač zcela vyhořel, přenosný detektor naměřil slabou koncentraci (vyjma měření bezprostředně po likvidaci požáru) v prostoru jeho aplikace. Laboratorní výsledek vzorku odebraného z tohoto místa (stopa 4.1) nepotvrdil přítomnost akcelerantu hoření. Na pracovišti č. 8 služební pes neoznačil místo aplikace (stopa 8.1), ale jiné místo ve vzdálenosti přibližně 75 cm, kde byla koncentrace použitého akcelerantu hoření výrazně silnější (stopa 8.2). 

Interpretace naměřených hodnot
Na základě provedeného měření je zjevné, že přenosný detektor je na požářišti schopen indikovat běžně používané tekuté akceleranty hoření, a to i několik dnů po likvidaci požáru. Hraniční, z hlediska použití, byla detekce aplikovaného pevného podpalovače (PEPO), který po požáru zcela odhořel a v místě, kde se původně nacházel, byla naměřena velmi nízká koncentrace, následný chemický rozbor odebrané stopy z detekovaného prostoru nepotvrdil přítomnost této látky, taktéž detekce služebním psem byla negativní. Dvakrát přenosný detektor vykazoval falešnou pozitivitu, kdy se v obou těchto případech jednalo o produkty hoření, jedno z těchto míst bylo také označeno služebním psem. Z naměřených výsledků je zjevné, že tuto falešnou pozitivitu lze eliminovat provedením měření s delším časovým odstupem po likvidaci požáru, kdy koncentrace těkavých produktů hoření klesá. Zmiňovaný časový odstup je také vhodný z důvodu klesající úrovně vlhkosti na požářišti, jež také vzhledem k principu PID snímače negativně ovlivňuje případnou falešnou pozitivitu detekce.

Výše uvedená testovací měření a více než roční využití přenosného detektoru při výkonu služby krajského vyšetřovatele požárů v Plzeňském kraji ukázalo, že tento přístroj nelze využít jako plnohodnotnou náhradu služebního psa, protože jeho použití na větší ploše požářiště je pomalé a neefektivní. Fyzické možnosti psa a jeho přirozená hravá povaha mu umožňuje ve spolupráci s psovodem v krátkém čase důkladně ohledat i velký prostor požářiště. Pes také vždy směřuje k místu, kde je koncentrace akcelerantu hoření nejsilnější, a případná odebraná stopa z tohoto prostoru je pak nejvhodnější pro provedení laboratorní expertízy. 
 

Obr. 4a, 4b Detekce akcelerantu v okolí zadního kola vozidla (ohniska požár)

Na druhou stranu existuje významné množství případů, kdy nasazení tohoto přístroje je jak pro účely vyšetřování příčin vzniku požárů, tak případně pro prověřování trestného činu efektivní a účelné. Například u požárů menšího rozsahu, kdy zasažená plocha je řádově v jednotkách m², je možné přenosným detektorem spolehlivě ohledat zasaženou plochu i bez nasazení psa. Velmi rychle lze také detekovat neznámou látku v podezřelých nádobách na místě události, a tak zjistit, zda provést odběr chemické stopy či nikoli. Účelné je také nasazení tohoto přístroje při kontrole již odebrané stopy (ať již detekovanou služebním psem nebo přenosným detektorem), která se provede změřením koncentrace v odběrové nádobě. Takto je možné ještě na místě události posoudit, zda byl odběr látky proveden správně či ze správného místa a případně provést nápravu. Přenosný detektor je velmi efektivní při kontrole nářadí použitého při odběru vzorků. Provedenou kontrolou nářadí mezi jednotlivými odběry je tak zabráněno křížové kontaminaci vzorků. V neposlední řadě lze tímto přístrojem provést rychlou detekci povrchu těla či oblečení podezřelé osoby přímo na místě události, a je tak možné se rozhodnout, zda oblečení zajistit jako stopu, případně provést stěr z rukou, popř. dalších částí těla této osoby. 

Na základě zkušeností s používáním přenosného detektoru a provedeného testovacího měření můžeme říci, že tento druh přístroje je přínosem při procesu detekce akcelerantu hoření na požářišti, a to jak jeho samostatné použití, tak i ve spojení se služebním psem. 

kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ,  kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, plk. Mgr. Jakub ŠKODA, MBA, MV-generální ředitelství
ZS ČR, foto archiv autorů

Print  E-mail  X Corp.   Facebook