Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 11/2023
Během noci 4. května 2023 vyslalo KOPIS HZS hl. m. Prahy jednotku požární ochrany k požáru elektromobilu v podzemních garážích. Pro potřeby statutárního města Plzeň v oblasti informačních technologií byla zřízena organizační složka města Správa informačních technologií města Plzně. Jejím hlavním účelem je budování a provoz informační struktury města a podpora uživatelů městských organizací. Jedním z nejrozšířenějších požárních čerpadel používaných v ČR jsou požární odstředivá čerpadla firmy THT Polička. Lesní požáry v roce 2023 byly historicky nejhorší. Mnoho států jižní Evropy bojovalo s ohněm prakticky celé léto. Nejvíce postižené bylo Řecko. HZS Jihočeského kraje v multimediálních učebnách společně s dětmi i dospělými hledá odpovědi na otázky týkající se mimořádných událostí. Jak se chovat a co dělat v případě vzniku požáru, povodně, vichřice, sněhové kalamity či úniku nebezpečné látky?
Znalecký ústav Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) se v nedávné době podílel na objasnění příčiny vzniku požáru vozidla značky KIA Picanto. K předmětnému požáru osobního vozidla došlo na podzim roku 2021 na Českolipsku. Hořící vozidlo, které nabouralo přední motorovou částí do vzrostlého smrku, zpozoroval náhodný svědek v lesním porostu mimo pozemní komunikaci. Uvnitř dopravního prostředku bylo po uhašení nalezeno torzo ohořelého ženského těla.
Obr. 1 Pohled na náklon předmětného vozidla vlivem terénní nerovnosti
Situace na místě mimořádné události prvotně naznačovala, že vznik požáru a úmrtí ženy nalezené ve vozidle má příčinnou souvislost s dopravní nehodou. Pochybnosti týkající se okolností vzniku požáru však vedly kriminalisty Policie České republiky (PČR) k vyžádání součinnosti expertů TÚPO s šetřením jeho vzniku. Těmi bylo úmyslné založení požáru jednoznačně prokázané.
Z důvodu zjištěných závažných skutečností TÚPO zpracoval odborné vyjádření, které PČR posloužilo jako podklad pro zahájení úkonů trestního řízení.
K případu byl dále zpracován znalecký posudek, jehož obsahem byl podrobný rozbor stanovené příčiny vzniku požáru, stanovení kriminalistických ohnisek požáru, popis rozvoje požáru, vyhodnocení laboratorního zkoumání chemických stop zajištěných PČR při ohledání místa činu, posouzení tepelného poškození lidského těla nalezeného uvnitř vozidla ve vztahu k teplotě a době působení požáru na jeho tkáň a další části související se znaleckým zkoumáním.
Zjištěné informace a posun, který vyšetřovatelé kriminální policie v následujících měsících při vyšetřování případu učinili, je vedly k vyžádání dalšího znaleckého posudku. Předmětem tohoto dodatku bylo posouzení relevantnosti jednotlivých výpovědí osoby, která byla ze skutku vraždy obviněna. Respektive posouzení, zda se výpovědi obviněného z hlediska skutečného vzniku a rozvoje požáru zakládají na pravdě.
Formou zpracovaného odborného vyjádření a dvou znaleckých posudků PČR v rámci přípravného řízení předložila důkazy, které také byly důležitou součástí řízení před soudem. Při hlavním líčení Krajského soudu v Liberci autor článku závěry zpracovaných znaleckých posudků obhajoval.
Prvotní úkony provedené PČR na místě činu
Obr. 4 Pohled na pozici stopy č. 5Šetření požáru vozidla TÚPO předcházelo ohledání místa činu PČR. V rámci jejích provedených úkonů byl na místo povolán psovod se služebním psem vycvičeným na detekci reziduí kapalných akcelerantů hoření. Tento pes označil čtyři místa, z nichž kriminalistický technik odebral čtyři chemické stopy. Ty PČR zajistila na levé přední straně vozidla u spodní části smrku (stopa č. 1), ve středu zadní části vozidla (stopa č. 2), z pravé přední části od vozidla (stopa č. 3) a z podlahy vozidla řidiče (stopa č. 5).
PČR vozidlo zajistila a převezla do skladovacích prostor Krajského ředitelství PČR Libereckého kraje. Zde bylo experty TÚPO ve spolupráci s PČR provedeno další šetření, při kterém se jednoznačně potvrdilo úmyslné zapálení vozidla KIA Picanto. Zároveň byly TÚPO předány uvedené chemické stopy, které byly na místě činu zajištěny. Tyto stopy byly ve zkušební laboratoři TÚPO v rámci znaleckého zkoumání laboratorně analyzovány.
Laboratorní zkoumání stop zajištěných PČR při ohledání místa činu
Ve zkušební laboratoři TÚPO byly stopy podrobeny chemické analýze. Jejím účelem bylo identifikovat přítomnost hořlavých látek (akcelerantů hoření) ve zkoumaných stopách a stanovit jejich chemické složení. Zjištění přítomnosti akcelerantů hoření ve stopách bylo provedené metodou plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
Obr. 5 Pohled na stopy postupného šíření požáru na levé straně karoserie vozidla
V chemických stopách, které PČR při ohledání místa činu zajistila na levé přední straně vozidla u spodní části smrku (stopa č. 1), z pravé přední části od vozidla (stopa č. 3) a z podlahy vozidla řidiče (stopa č. 5), byla chemickou analýzou zjištěna přítomnost složek charakteristických pro automobilový benzín. Ve stopě zajištěné v zadní části vozidla (stopa č. 2) nebyly nalezeny složky charakteristické pro automobilový benzín a naftu.
Přítomnost stop automobilového benzínu na levé přední straně vozidla u spodní strany smrku, u pravé přední části od vozidla a na podlaze vozidla řidiče je důkazem úmyslně založeného požáru. Do těchto míst se automobilový benzín z předmětného vozidla nemohl v důsledku nárazu do stromu dostat. V místě nárazu vozidla do stromu se palivové vedení nenachází. Jednotlivé části palivového systému jsou vedené zcela mimo oblast poškození. Informace týkající se způsobu vedení palivových rozvodů a pozice jednotlivých palivových komponent v předmětném vozidle byly v rámci znaleckého zkoumání vyžádány od zástupce firmy KIA Czech, s. r. o.
Spolu s uvedenými chemickými stopami 1, 2, 3 a 5 byly v rámci znaleckého zkoumání analyzovány v laboratoři TÚPO také další stopy a oděvní svršky obviněného (dnes již odsouzeného). Tyto výsledky nemají přímou vazbu na popis vzniku požáru, a proto je tento článek neobsahuje.
Stanovení příčiny vzniku požáru na základě ohledání vozidla
Na základě znaleckého zkoumání bylo jednoznačně stanovené, že příčinou vzniku požáru vozidla KIA Picanto bylo úmyslné zapálení za použití kapalného akcelerantu hoření (automobilového benzínu).
Šetřením TÚPO bylo zjištěno, že se na karoserii vozidla nacházejí jasně patrné stopy dokazující prohřívání karoserie způsobem, který lze vysvětlit pouze přítomností vícečetných ohnisek. Jejich pozice a směr šíření požáru byla u předmětného vozidla stanovena na základě charakteristických stop postupné tepelné degradace povrchu karoserie. Z těchto ohnisek se požár nezávisle šířil na okolní hořlavé materiály.
Obr. 7 Pohled na stopy postupného šíření požáru na kapotě vozidla
Tato vzájemně nezávislá ohniska byla svou pozicí lokalizována v interiéru v přední části vozidla v oblasti pravého předního nárazníku a v místě nárazu vozidla do stromu. Také v oblasti, kde spáry rozdělují konstrukční prvky karoserie pravého blatníku a pravých předních dveří. Charakter stop nalezených v oblasti spárami oddělující tyto dva konstrukční prvky vozidla odpovídá vyhořívání hořlavé kapaliny, která zde stékala kanálky pro odvod vody z čelního skla vozidla, což poukazuje na polití vozidla kapalným akcelerantem hoření.
Přirozený přenos požáru mezi jednotlivými ohnisky se současným vytvořením předmětných ohniskových stop lze jednoznačně vyloučit. Při standardním rozvoji požáru z jednoho jediného kriminalistického ohniska by k předmětnému vytvoření stop nedošlo. Přítomnost vícečetných kriminalistických ohnisek na předmětném vozidle je důkazem a charakteristickým znakem úmyslně založeného požáru.
Dalším faktem dokazujícím uvedený závěr je prokázání přítomnosti reziduí kapalného akcelerantu hoření ve stopách odebraných na místě činu na levé přední straně vozidla u spodní strany smrku, u pravé přední části vozidla a na podlaze vozidla řidiče (viz popis výsledků laboratorního zkoumání).
Příčinnou souvislost vzniku požáru s technickou závadou vyvolanou následky dopravní nehody bylo možné na základě výsledků šetření jednoznačně vyloučit. Vytvoření vícečetných ohnisek je z principiálního hlediska neslučitelné s požárem, jehož příčinou by byla technická závada. Zároveň bylo zjištěno, že ohniskové stopy v lokalizovaných ohniscích charakterově neodpovídají stopám, které by vznikly během požáru způsobeným technickou závadou vozidla. Požár dopravního prostředku způsobený v důsledku dopravní nehody se standardně šíří z jednoho kriminalistického ohniska/místa vzniku požáru. Tímto místem vzniku požáru je obvykle motorový prostor. V předmětném případě lze pozici kriminalistického ohniska uvnitř motorového prostoru jednoznačně vyloučit.
Popis průběhu založení požáru
Z informací zjištěných při ohledání požárem poškozeného vozidla a studiem trestního spisu lze odvodit následující způsob založení požáru. Pachatel polil benzínem interiér u řidiče a levou stranu karoserie a následně vozidlo zapálil vhozením hořící zápalky do interiéru vozidla nebo na okraj otevřených dveří řidiče.
Při polití celého vozidla benzínem došlo vlivem terénní nerovnosti, a tím způsobeného náklonu vozidla ke stékání hořlavé kapaliny především do přední části vozidla (z kapoty vozidla na jeho přední nárazník) a do oblasti, kde spáry rozdělují konstrukční prvky karoserie pravého blatníku a pravých předních dveří skrze odvodňovací kanálky, do kterých benzín stekl z čelního skla.
Vhozením hořící zápalky do oblasti s přítomností hořlavé kapaliny došlo v dané situaci, při které bylo vozidlo polito hořlavou kapalinou, k okamžitému vzplanutí hořlavých par na akcelerantem potřísněné ploše. Po vyhoření vrstvy benzínu ulpělého na povrchu karoserie (k vyhoření této vrstvy benzínu dojde přibližně za jednu minutu) docházelo ke kontinuálnímu vyhořívání benzínu pouze z míst, v nichž se benzín nahromadil, kam stekl a kam byl cíleně ve větší míře nalit. Z těchto jednotlivých míst se požár následně opět nezávisle šířil na okolní hořlavé materiály. V důsledku lokálního tepelného působení v místech s nahromaděnou hořlavou kapalinou došlo na konstrukčních prvcích karoserie vozidla k vytvoření ohniskových stop.
Vozidlo bylo akcelerantem polito i na částech karoserie, na kterých k vytvoření ohniskových stop nedošlo. Krátkodobým vyhoříváním zbytku ulpělé hořlaviny na povrchu karoserie (např. kapotě, střeše) v těchto místech nedojde k dostatečnému prohřátí konstrukčních dílů, a tím ani k vyžíhání a vytvoření ohniskových stop. Uvedené informace korespondují s charakterem ohniskových stop nalezených na karoserii předmětného vozidla KIA Picanto.
Informace zjištěné PČR ve fázi přípravného řízení
Kriminální policie na základě vlastního šetření a sběru důkazů zahájila trestní řízení proti manželovi usmrcené ženy. Tuto osobu obvinila ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy. Tohoto skutku se měl obviněný Pavel N. dopustit tím, že předmětného dne v lesním úseku silniční komunikace na Českolipsku po předchozím naplánování a několikadenní přípravě úmyslně usmrtil svou manželku Lenku N.
Uvedený skutek spáchal Pavel N. podle podkladů z trestního spisu tím způsobem, že Lenku N. v osobním motorovém vozidle KIA Picanto omráčil paralyzérem a vozidlo následně nechal sjet ze silniční komunikace do přilehlého lesního porostu, kde narazilo do vzrostlého smrku. Poté vozidlo, v němž se nacházela poškozená Lenka N., zvenčí i uvnitř polil benzínem a zapálil. V důsledku tohoto jednání Lence N. způsobil smrt. Při nařízené soudní pitvě bylo jako bezprostřední příčina jejího úmrtí stanoveno uhoření, přičemž při vzniku požáru Lenka N. ještě žila. Úmyslné usmrcení své manželky se Pavel N. pokusil zamaskovat nafingováním dopravní nehody, kterou si Lenka N. způsobila bez cizího zavinění.
PČR Pavla N. v dané věci několikrát vyslýchala. Při jednotlivých výsleších podstatu těchto výpovědí zcela zásadně měnil. V jedné z výpovědí Pavel N. uvedl, že vozidlo poškozené polil benzínem a poté ho zapálil. Cílem tohoto činu měla být podle jeho výpovědi „asistence při realizaci sebevraždy jeho manželky“ a tento skutek s ní měl mít údajně předem domluvený.
V další výpovědi uvedl, že se na úmrtí poškozené nepodílel. Jako pachatele označil neznámého vyděrače a k příčině vzniku požáru vozidla se nebyl schopen podrobněji vyjádřit. Za účelem ověření této výpovědi, ve které figuroval jím zmíněný vyděrač, byl PČR proveden procesní úkon „prověrka na místě“, které se obviněný Pavel N. účastnil.
Posouzení relevantnosti jednotlivých výpovědí Pavla N.
Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, nově zjištěné informace a procesní úkony učiněné PČR s obviněným Pavlem N. vedly vyšetřovatele kriminální policie k požádání TÚPO o zpracování dodatku znaleckého posudku. Předmětem tohoto znaleckého úkonu bylo posouzení, zda se výpovědi Pavla N. z hlediska vzniku a rozvoje požáru zakládají na pravdě.
Výpověď Pavla N., ve které měl vozidlo polít benzínem a následně zapálit v rámci „asistované sebevraždy manželky“, lze v části, v níž popsal způsob založení požáru, považovat za reálně možný. Jeho stručná výpověď výslovně neobsahuje skutečnost, že vozidlo bylo také polito benzínem i v jeho interiéru, přestože šetřením byl tento fakt jednoznačně dokázán. Politím celého vozidla z levé strany benzínem, jak ve své výpovědi Pavel N. vypověděl, by došlo vlivem terénní nerovnosti, a tím způsobeného náklonu vozidla ke stékání hořlavé kapaliny především do uvedených míst, v nichž byly oblasti kriminalistických ohnisek lokalizovány. Vozidlo bylo nakloněno dolů svou přední a pravou částí. Přítomnost ohniskových stop nalezených na karoserii vozidla koresponduje s popisem založení požáru uvedeného v protokolu o výslechu obviněného. Informace uvedené Pavlem N. ve výpovědi, v níž figuroval vyděrač, a také informace jím uvedené při návazné prověrce na místě nekorespondují s faktickými informacemi zjištěnými při znaleckém zkoumání.
Pavel N. v této výpovědi uvedl, že byl spolu s jeho manželkou Lenkou N. napaden neznámým vyděračem. Na místo lesního úseku, kde k předmětnému požáru vozidla KIA Picanto a k úmrtí Lenky N. došlo, podle jeho výpovědi doběhl po sérii událostí souvisejících s tímto napadením. Zde se nacházelo vozidlo KIA Picanto, které sjelo z pozemní komunikace do lesa. Podle jeho výpovědi byl vyděračem sražen k zemi a při konfrontaci jím byl zde držen.
Dále obviněný Pavel N. vypověděl, že poté, co se tento pachatel zvedl, vozidlo KIA Picanto začalo hořet od motorového prostoru a vyděrač následně z místa odešel. Z výpovědi Pavla N. vyplývá, že požár vozidla vznikl bez zásahu pachatele až v okamžiku, kdy jej tento pachatel přestal držet, zvedl se a odešel. Tato informace poukazuje na vznik požáru v souvislosti s technickou závadou vozidla po jeho nárazu do stromu. Příčinná souvislost vzniku požáru vozidla s technickou závadou byla jednoznačně vyloučena. Dynamika rozvoje požáru je v případě jeho vzniku kvůli technické závadě zcela odlišná v porovnání s popisovanou rychlostí rozvoje požáru Pavlem N. Rozvoj požáru zapříčiněný technickou závadou je pomalý. Na karoserii vozidla se nenacházely stopy, které by indikovaly primární rozvoj požáru z motorového prostoru. Na hořlavé konstrukční prvky uvnitř motorového prostoru se požár rozšířil sekundárně.
Charakter ohniskových stop nacházejících se na karoserii vozidla (stop postupné tepelné degradace povrchu karoserie) a prokázání přítomnosti reziduí kapalného akcelerantu hoření ve stopách odebraných na místě činu na levé přední straně vozidla u spodní strany smrku, u pravé přední části od vozidla a na podlaze vozidla řidiče je v rozporu s touto výpovědí.
Závěr
Na začátku tohoto roku se případ vraždy projednával u Krajského soudu v Liberci. Tento soud ve svém rozhodnutí odsoudil Pavla N. k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání 27 let. Obžalovaný se na místě odvolal. Odvolací senát pražského vrchního soudu mu krajským soudem vyměřený výjimečný trest v červenci tohoto roku potvrdil.
kpt. Ing. Jiří STRAKOŠ, Technický ústav požární ochrany, foto archiv Policie České republiky