Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 12/2008

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek HZS Středočeského kraje na požár ve výrobním závodě AKUMA, a.s. Seznamujeme s POZNATKY z využití mobilního ohňového simulátoru v přípravě hasičů, INFORMUJEME o taktickém cvičení ROPA 2008, o činnosti nevládních subjektů činných v ochraně obyvatelstva ve Francii, o prioritách nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU pro oblast civilní ochrany. Přinášíme POZVÁNKU na výstavu Kriminalistika proti zločinu konanou k 50. výročí Kriminalistického ústavu Praha, jehož experti se podílejí také na zkoumání vzniku příčin požáru u významnějších případů. V PŘÍLOHÁCH se věnujeme zkouškám koordinace požárně bezpečnostních zařízení a systému ventilace v tunelu Klimkovice, otiskujeme souhrnný obsah letošního ročníku časopisu. 

Pod výše uvedeným názvem se dne 11. října 2008 uskutečnilo na hraničním přechodu Rozvadov mezinárodní taktické cvičení, do kterého se zapojilo 170 českých a německých záchranářů. Cílem cvičení bylo ověřit postupy uvedené v havarijním plánu mezinárodního ropovodu  IKL (Ingolstadt-Waidhaus-Nelahozeves) při poruše na ropovodu s následným únikem ropy do životního prostředí.

Organizátory cvičení byly HZS Plzeňského kraje, Plzeňský kraj, MERO ČR, a.s., Bavorské ministerstvo vnitra a.d. a Kraj Neustat a.d. Waldnaab.
Mezinárodní ropovod IKL, jehož celková délka trasy činí 347 km o průměru armatury 700 mm s kapacitou 10 mil. tun za rok, je armaturními šachtami rozdělen na 54 úseků. Čerpací stanice ropovodu IKL je umístěna ve Vohburgu/Donau u Ingolstadtu v SRN. Společnými provozovateli ropovodu jsou česká firma MERO ČR, a.s, Kralupy a její bavorská dceřiná společnost MERO Pipeline GmbH, Vohburg. Ropovod je řízen z velína ve Vohburgu a sledován  z velína v Nelahozevsi. Nepřetržitým sledováním provozu ropovodu na obou pracovištích velína je možné okamžitě pomocí EDV (elektronické zpracování dat) zaznamenat vzniklé poruchy a odchylky od normálu. Havarijní plán IKL, který je zpracován pro ČR i SRN, řeší nezbytná opatření pro případ nouzového stavu včetně druhu, způsobu a místa nasazení požární techniky. Specifikou místa státní hranice se SRN je  kontinentální rozvodí mezi Dunajem a Labem, které zasahuje asi 13 km na území ČR. Tzn. že v případě havárie na českém území mohou její následky zasáhnout i oblast na bavorském území. Spolupráce záchranných složek obou států je proto v tomto případě naprosto nezbytná.

Cíl cvičení

Účelem cvičení bylo ověřit a v případě nutnosti přehodnotit postupy uvedené v havarijním plánu IKL na území obou států při poruše ropovodu s následným únikem ropy mezi šachtou č. 26 - SRN a šachtou č. 27 - ČR.
Hlavním cílem bylo prověření, ale i prohloubení schopnosti velitelů při společném zásahu jednotek PO ČR a jednotek PO SRN, včetně ověření možnosti spojení, vzájemné komunikace  a řízení jednotek při společném zásahu. Cvičení zároveň mělo prověřit vhodnost vybavení jednotek PO ČR technickými prostředky na daný druh havárie.

Průběh cvičení

Dne 11. října 2008 v 10.00 hodin velíny ropovodu IKL ve Vohburgu a v Nelahozevsi zaznamenaly snížení tlaku v úseku mezi armaturními šachtami č. 26 (SRN) a č. 27 (ČR).
V souladu s havarijním plánem ropovodu IKL velíny v obou zemích vyhlašují poplach ve vlastní organizaci a vyrozumívají havarijní a ekologické složky a dotčené správní úřady. Mimo jiné je vyrozuměno krajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje (dále jen „KOPIS HZS PK“),  Policie ČR Tachov (dále jen „PČR), firma Vodní zdroje, a.s., Praha a firma Dekonta, a.s. Na KOPIS HZS PK  je zmíněná událost a pravděpodobnost poškození ropovodu ohlášena v 10.01 hodin. KOPIS HZS PK bezodkladně vysílá na předpokládané místo úniku ropy předurčenou požární  techniku -  kontejnerový automobil technický pro ropné havárie, TA 2 EKO, DA 8  a velitelský automobil ze stanice Tachov, CAS 24 s olejovým separátorem REO 100 a velitelský automobil ze stanice Stříbro, kontejnerový automobil s KNP a NA ze stanice Plzeň-Slovany, CAS 24  jednotky SDHO Přimda, prostřednictvím KOPIS HZS Středočeského kraje žádá o vyslání kontejnerového automobilu s čerpadlem Bornemann ze stanice Rakovník a informuje PČR. V čase 10.12 hodin KOPIS HZS PK zasílá ohlašovací formulář mimořádné události překračující státní hranice a telefonicky tuto událost oznamuje do SRN na policejní centrum ve Schwandorfu. V 10.13 hodin je informováno OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR a následně odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností Tachov, starosta obce Rozvadova a dále Chráněná krajinná oblast Český les.

Trasaři MERO, a.s., kteří fyzicky prověřují úsek ropovodu od státní hranice k armaturní šachtě č. 27 zjišťují v 10.15 hodin výskyt ropy na vodní hladině hraničního rybníka a hraničního potoka na státní hranici se SRN a v těsné blízkosti dálničního mostu na D5 mezi ČR a SRN.  Dle havarijního plánu jsou na české straně  stanovena tři místa (sektory) zásahu (hraniční rybník, armaturní šachta č. 27 a Kateřinský potok v obci Diana), na kterých jsou postupně stavěny norné stěny a pomocí skimerů prováděn sběr ropy z vodní hladiny. Zbylá ropa z poškozené části ropovodu je speciálním čerpadlem Bornemann přečerpávána zpět přes armaturní šachtu č. 27 do nepoškozené části ropovodu. Další místa zásahu jsou pak zřízena na vodních tocích v SRN a na armaturní šachtě č. 26, kde je způsob nasazení techniky shodný jako na českém území.
V prostoru parkoviště u bývalé celnice na hraničním přechodu Rozvadov je zřízeno společné koordinační centrum zásahu, kde jsou přítomni oba VZ se svými štáby.

Koordinační centrum bylo vytvořeno spojením českého a německého týlového stanu. Český a německý velitel zásahu řídili přes svůj štáb jednotky PO na území svého státu, včetně spojení. Zároveň měl štáb nepřetržité spojení s KOPIS HZS PK. Oba štáby měly přesné informace o stavu a pohybu jednotek a tím i možnosti vzájemného nasazení sil a prostředků.
V prostoru pod dálničním mostem, v blízkosti hraničního rybníka, firma Vodní zdroje, a.s., Praha  provádí zkušební vrty ke zjištění stavu zasažení půdy a spodních vod.
Ve 12.48 hodin je všem zasahujícím vydán pokyn k ukončení činnosti a cvičení je ve své praktické části oficiálně ukončeno.

Závěr

Cvičení se zúčastnilo celkem 178 cvičících a rozhodčích a 34 požárních automobilů z obou zemí. Dále byli přítomni zástupci bavorského ministerstva vnitra, MV-generálního ředitelství HZS ČR, hasičských jednotek SRN, představitelé samospráv a zástupci sdělovacích prostředků obou států.
Všechny zasahující složky jsou na případný ostrý zásah dobře odborně i technicky připraveny. Obě strany si v průběhu cvičení v rámci společné koordinace pravidelně vyměňovaly aktuální informace a nabízely druhé straně technickou i personální pomoc, která nebyla z důvodu předem naplánovaných činností využita. Zřízení společného koordinačního centra bylo vnímáno velmi pozitivně, jazyková bariéra byla a do budoucna je relativně snadno řešitelná díky jazykově dobře vybaveným příslušnicím KOPIS.
Při závěrečném vyhodnocení cvičení bylo jednoznačně poukázáno na nutnost a správnost provádění společných cvičení záchranných složek obou států.

„Cvičení Ropa 2008 bylo jedno z nejrozsáhlejších mezinárodních cvičení v letošním roce. Cenné na něm je, že si čeští a němečtí  záchranáři vyzkoušeli vzájemnou spolupráci při likvidaci následků mimořádné události v blízkosti hranic. Pravidla této součinnosti se odvíjejí od česko - německé smlouvy o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích,“ zhodnotil výsledky cvičení plk. Ing. František Zadina, náměstek generálního ředitele HZS ČR.
„I když ropovod je velmi bezpečným způsobem přepravy ropy, musíme přijmout taková opatření, abychom byli schopni  rychle a efektivně zlikvidovat následky případné havárie,“ zdůraznil praktický význam cvičení Herbert Feulner, zemský rada Bavorského ministerstva vnitra.

Doporučení

Upravit havarijní plán ropovodu IKL ve smyslu závazného zřízení společného koordinačního centra ve všech případech, kdy mimořádná událost na ropovodu může přímo negativně ovlivnit druhou stranu a je pravděpodobnost zásahu havarijních složek obou států.
Jako vhodné se jeví dovybavit územní odbor Tachov HZS Plzeňského kraje týlovým kontejnerem s velkokapacitním stanem. Havárie tohoto druhu na ropovodu si vyžádá dlouhodobé nasazení jednotek a havarijních složek a týlový stan a týlový kontejner je v tomto případě jedinou možností jak pro zasahující zabezpečit minimální zázemí.
Dále je žádoucí uzavřít prováděcí ujednání ke Smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích.

mjr. Jaroslav KLÍMA,plk. Ing. Jiří BÁRTEK, HZS Plzeňského kraje,
foto Milan VÁVRŮ a por. Jindřich RAAB

Print  E-mail  X Corp.   Facebook