Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 9/2008

V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu složek IZS při tragické železniční nehodě ve Studénce. Vracíme se k výkladu nové VYHLÁŠKY o technických podmínkách požární ochrany staveb, objasňujeme problematiku zřizování OHLAŠOVEN POŽÁRU v obcích. Informujeme o PROJEKTECH, které bude Česká republika řešit v oblasti civilní ochrany v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Připomínáme čtyřicet let vysokoškolského STUDIA požární ochrany a bezpečnosti na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. SEZNAMUJEME s problémy Vodní záchranné služby ČČK. Součástí časopisu je i vložená PŘÍLOHA obsahující metodiku pro přípravu členů krizových štábů krajů a obcí.  

Dne 8. srpna letošního roku došlo ve Studénce na Novojičínsku k jednomu z největších železničních neštěstí v novodobé historii našeho státu. Do dráhy mezinárodního rychlíku EuroCity Comenius se zřítil  rekonstrukcí procházející silniční most. Náraz soupravy do zřícené mostní konstrukce si mezi cestujícími vyžádal sedm obětí na lidských životech a na sedmdesát zraněných.

Vznik mimořádné události

Mezinárodní rychlík EC 108 Comenius vyjel dne 8. srpna 2008 v 07.00 hodin z města Kraków v Polské republice. Na území České republiky byly v železniční stanici Bohumín odpojeny dva vozy směřující dále do Vídně jako součást mezinárodního rychlíku EC 103 Polonia. Zároveň bylo do soupravy EC 108 Comenius připojeno šest vozů, které do Bohumína přijely z železniční stanice Karviná hl. nádraží s cílovou stanicí v Praze. Souprava o deseti osobních vagonech, tažená elektrickou lokomotivou, má pravidelný odjezd z Bohumína v 09.50 hodin a železniční stanicí Studénka, kde nezastavuje, má pravidelný průjezd v přibližně 10.21 hodin. V přibližně 10.42 hodin pak má touto stanicí projet následující mezinárodní rychlík EC 103 Polonia. Dne 8. srpna 2008 měl však EC 108 Comenius asi 8 až 10 minut zpoždění a železniční stanicí Studénka, která se nachází na trati 2. koridoru sítě ČD (Petrovice u Karviné – Břeclav), projížděl v 10.30 hodin. Asi jeden kilometr za železniční stanicí ve směru jízdy vlaku probíhá od dubna 2008 rekonstrukce mostu (nadjezdu) na silnici č. 464 (Butovická ulice). Z dosud nezjištěných příčin došlo v době, kdy vlak projížděl železniční stanicí Studénka, k pádu mostní konstrukce na trať. Čas pádu konstrukce lze poměrně přesně určit s ohledem na výpadek elektrické energie v 10.30.08 hodin (zaznamenáno záznamovým zařízením ČD). Pád mostu rovněž zaregistroval strojvedoucí nákladního vlaku připraveného k odjezdu v bezprostřední blízkosti železniční stanice, který ihned radiostanicí informoval výpravčího stanice a zároveň zpozoroval, že kolem něj projel EC 108 Comenius a v průběhu několika sekund narazil do zřícené konstrukce mostu.

Záchranné a likvidační práce

Událost byla ohlášena dne 8. srpna 2008 mezi 10.31 a 10.33 hodin postupně několika volajícími na tísňové linky „150“ a „112“ (Centrum tísňového volání Ostrava – dále jen „CTV“). Z oznámení vyplývalo, že spadl opravovaný silniční most přes železniční trať Bohumín-Přerov (silnice č. 464) a do něj narazil projíždějící vlak.

CTV předalo informaci na místně příslušné sektorové operační středisko HZS Moravskoslezského kraje ve Frýdku-Místku a zároveň na operační středisko Zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“) v Novém Jičíně, kde již bylo potvrzeno přijetí události cestou Policie České republiky (dále jen „PČR“).

V 10.34 hodin byly na místo události vyslány jednotky HZS Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) ze stanic Bílovec a Nový Jičín a současně jednotka sboru dobrovolných hasičů (dále jen „JSDH“) Studénka (kategorie JPO II). Zároveň byly na místo události vysílány síly a prostředky v kompetenci ZZS a PČR. V 10.38 hodin byl o události informován krajský řídící důstojník (KŘD) plk. ing. Zdeněk Nytra, ředitel HZS MSK.

Jako vůbec první z povolaných sil se na místo dostavila osádka ZZS Studénka (Rychlá zdravotnická pomoc – RZP) v 10.39 hodin, následována první jednotkou PO (JSDH Studénka) v 10.41 hodin a další osádkou ZZS Frenštát pod Radhoštěm (Rychlá lékařská pomoc – RLP) v 10.43 hodin. V 10.47 hodin přijela na místo události jednotka HZS MSK ze stanice Bílovec a v 10.49 hodin jednotka HZS MSK  ze stanice Nový Jičín, jejíž velitel převzal velení zásahu složek IZS. V 10.55 hodin se na místo události dostavil mjr. Mgr. Vlastimil Bordovský, velitel služby Pořádkové a železniční policie okresního ředitelství PČR Nový Jičín, který organizoval prvotní opatření k regulaci dopravy a zamezení přístupu neoprávněných osob.

Po prvotním vyhodnocení situace na místě a zjištění, že následkem nárazu došlo k roztržení vlaku a vykolejení lokomotivy a několika vagonů, vyhlásil velitel zásahu (dále také jen „VZ“) v 10.53 hodin III. stupeň poplachu IZS.
Bylo zjištěno, že první dva vagony jsou značně poškozeny, je velký počet zraněných a bude potřeba velkého množství vyprošťovací techniky. Počet zraněných VZ odhadl na sto a počet mrtvých na deset. Již na základě prvních informací z místa události a poté na základě této informace VZ  byly k události postupně vyžádány další jednotky HZS MSK, HZS Správy železniční dopravní cesty (dále jen „HZS SŽDC“) a JSDH obcí v celkovém počtu 22 jednotek se 45 vozidly a celkem 151 hasiči. V průběhu záchranných prací na místě události pracovalo 64 zdravotnických záchranářů, včetně 18 lékařů. Odvoz zraněných zajišťovalo 45 sanitních vozidel a dva vrtulníky letecké záchranné služby (dále jen „LZS“) Ostrava a Olomouc.

V 10.55 hodin vyjel na místo události ředitel HZS MSK plk. Ing. Zdeněk Nytra. V průběhu cesty telefonicky kontaktoval hejtmana MSK Ing. Evžena Tošenovského, ředitele Územního střediska záchranné služby MSK (dále jen „ÚSZS MSK“) MUDr. Romana Gřegoře a náměstka ředitele PČR Správy Severomoravského kraje plk. Mgr. Petra Lessyho. Po příjezdu na místo události a kontaktu s velitelem zásahu a s ředitelem územního odboru HZS MSK Nový Jičín ustanovil v 11.15 hodin velitelem zásahu ředitele odboru IZS HZS MSK plk. Ing. Jiřího Šindlera, který bezprostředně nato rozhodl o zřízení štábu VZ. Do funkce náčelníka štábu určil velitele stanice Ostrava-Zábřeh mjr. Ing. Radima Kuchaře. Dalšími členy štábu byli plk. Ing. Tomáš Klos (ředitel územního odboru HZS MSK Nový Jičín), MUDr. David Holeš (ÚSZS MSK) a mjr. Bc. Milan Čechovský (PČR Správa Severomoravského kraje). Plk. Ing. Zdeněk Nytra, MUDr. Roman Gřegoř a plk. Mgr. Petr Lessy plnili úkoly nejvyšších představitelů základních složek IZS v místě události.

Prostor místa zásahu byl rozčleněn na místo nasazení jednotek a na shromaždiště zraněných a organizace jejich transportu do zdravotnických zařízení (u přistávací plochy pro vrtulníky LZS byl použit velkokapacitní nafukovací stan z kontejneru HZS MSK pro nouzové přežití).
VZ uložil PČR úkol zajistit evidenci osob, jejichž výskyt byl zjištěn při příjezdu na místo události v prostoru před nádražím v železniční stanici Studénka (asi 1000 m od místa nárazu) a s velkou pravděpodobností šlo o nezraněné cestující z vlaku. Později bylo zjištěno, že tyto osoby byly odvezeny z místa události k nádražní budově na pokyn starosty města Studénka, který rovněž zajistil převoz jedné skupiny (jeden autobus) nezraněných cestujících do následující železniční stanice Suchdol nad Odrou, odkud pokračovali na cestě vlakem do Prahy. PČR rovněž na základě požadavku VZ bezchybně zajistila zprůjezdnění přístupových dopravních cest pro vozidla složek IZS a zejména pro bezproblémový odsun zraněných pozemní cestou sanitními vozidly do jednotlivých zdravotnických zařízení. Bylo provedeno uzavření místa zásahu a zajištění vnitřní zóny (místa zásahu). Bezprostředně (již v průběhu záchranných prací) PČR započala se shromažďováním osobních věcí a majetku nalezených na místě zásahu. Na těchto a dále uvedených činnostech se podílelo 85 policistů pořádkové, dopravní a cizinecké policie s 23 vozidly včetně autobusu.

Na místo zásahu bylo povoláno mobilní operační středisko HZS MSK. V místě události bylo dále určeno místo pro zřízení týlového prostoru pro jednotky, místo pro přistávání vrtulníků, prostor pro poskytování informací rodinným příslušníkům postižených a médiím a prostor pro jednání bezpečnostní rady kraje, o jejímž mimořádném svolání na místě události rozhodl hejtman kraje ve 12.05 hodin (na místo události se dostavil v 11.28 hodin). Bezpečnostní rada kraje zasedala celkem třikrát (ve 13.00 h, 16.15 h a 18.35 h).

V místě nasazení jednotek PO bylo prioritně prováděno vyprošťování živých cestujících z jednotlivých vagonů vlaku (včetně použití hydraulického vyprošťovacího zařízení) a jejich transport na shromaždiště zraněných. Nejnáročnější bylo v této fázi záchranných prací jednoznačně vyprošťování dítěte s vážným poraněním dolní končetiny a dalšími vážnými poraněními. Dítě se nacházelo spolu s ženou, označenou lékařem za mrtvou ve vagonu č. 3. Vyproštění probíhalo v úzké spolupráci se ZZS, kdy vedoucí lékař ZZS v rámci úvodního třídění zraněných metodou START stanovil akutní opatření, které provedli záchranáři ZZS spolu s hasiči, určil lékařku LZS ke zraněné a pokračoval v třídění zraněných. Vyprošťování dítěte probíhalo vzhledem k technické náročnosti v omezeném prostoru zdemolovaného vagonu asi 20 minut. Ihned po vyproštění dítěte byl zajištěn jeho transport vrtulníkem LZS Ostrava do FNsP v Ostravě-Porubě.

Souběžně byl v tomto časovém úseku prováděn nepřetržitý průzkum trosek vlaku a zřícené mostní konstrukce za účelem nalezení všech živých osob a lokalizace zemřelých. K této činnosti byla využita i štěrbinová endoskopická kamera. VZ zároveň požádal CTV o zajištění asistence kynologické skupiny se psy s atestem pro vyhledávání osob v sutinách. Zároveň byla průběžně zajišťována bezpečnost zasahujících a postižených identifikací možných zdrojů (elektrický proud -  baterie železničních vozidel, tlakové lahve s propan-butanem).
Celkem prošlo tříděním 41 pacientů, z nichž bylo šest pacientů na místě nehody označeno za zemřelé a 34 pacientů bylo rozesláno do sedmi nemocnic na území Moravskoslezského kraje, dva pacienti do nemocnice Valašské Meziříčí (Zlínský kraj) a jeden pacient do nemocnice Olomouc.

Poslední nalezená živá osoba byla předána na shromaždiště zraněných přibližně v 11.45 hodin a v 12.27 hodin byli poslední pacienti evidováni na třídícím stanovišti, rozvezeni do nemocnic. Celková doba potřebná pro vyproštění všech živých osob, jejich bezprostřední ošetření včetně transportu na třídící stanoviště, kde byli okamžitě v péči lékařů a zdravotníků, byla 1.06 hodin od příjezdu prvních povolaných sil složek IZS (osádka RZS Studénka) na místo mimořádné události, tedy přibližně 1.15 hodin po vzniku nehody (nárazu vlaku do mostní konstrukce). V tomto okamžiku rozhodl VZ o redukci počtu jednotek PO na místě události a jejich odeslání na základny.

V troskách jednotlivých vagonů a v jejich bezprostředním okolí bylo lokalizováno šest těl, u kterých lékař ÚSZS MSK, jenž byl členem průzkumné skupiny, konstatoval smrt. VZ požádal PČR o střežení a zajištění míst nálezu obětí pro pozdější ohledání. S ohledem na nutnost provedení všech potřebných vyšetřovacích a dokumentačních operativních úkonů PČR, na kterých se podílelo celkem 20 kriminalistů a s ohledem na časovou náročnost těchto činností VZ rozhodl po dohodě s PČR o stanovení pořadí vyproštění jednotlivých těl, a to podle technické náročnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že při vyproštění minimálně čtyř těl bude nutné nasadit speciální technické prostředky z vybavení technického kontejneru, nařídil VZ svolání dalších příslušníků jednotky ze stanice Ostrava-Zábřeh, která je opěrným bodem pro tento typ činností a jejich dopravu na místo.

Po příjezdu kynologů se psy na místo události (první 12.53 hodin) byl v souladu se standardními postupy pro tuto činnost velitelem zásahu vydán příkaz všem osobám k opuštění místa zásahu. Bylo provedeno opakované prohledání vlaku a trosek s důrazem na nepřístupná místa. Psy nebyl signalizován výskyt dalších živých osob. Žádná další živá ani mrtvá osoba skutečně později (v průběhu likvidačních a obnovovacích prací) nebyla nalezena.
Ve 13.40 hodin bylo započato s vyprošťováním těla první oběti. Poslední tělo bylo vyproštěno v 18.34 hodin. Všechna těla byla bezprostředně po vyproštění předávána příslušníkům PČR k transportu do prostoru pro umístění a identifikaci obětí. Příslušníci PČR po celou dobu zásahu přebírali od jednotek PO zavazadla a osobní věci cestujících nalezené ve vlaku a jeho okolí.
V 18.45 hodin rozhodl VZ v souladu se závěry zasedání bezpečnostní rady kraje o ukončení záchranných prací a místo zásahu předal veliteli HZS SŽDC Stanislavu Výtiskovi.

Další činnosti zajišťované v průběhu zásahu

Sedm členů posttraumatického intervenčního týmu poskytovalo pomoc nejdříve v místě události a následně byli vysláni do zdravotnických zařízení k poskytnutí pomoci příbuzným postižených. Na CTV byly zřízeny dvě speciální telefonní linky pro poskytování informací, které obsluhovali vyškolení interventi Krizového centra Ostrava PČR (za 24 hodin činnosti obsloužili přibližně 700 hovorů a výrazně tak ulehčili obsluze CTV).
Pro média byl zřízen samostatný prostor, ve kterém byly průběžně poskytovány informace cestou tiskových mluvčích jednotlivých složek IZS, vedoucích představitelů složek IZS a představitelů, kteří se dostavili na místo události (předseda vlády České republiky, hejtman MSK, ministr dopravy, ministr pro místní rozvoj, náměstek ministra zdravotnictví, náměstkyně ministra vnitra, náměstek policejního prezidenta, zástupce MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“), předseda vlády Polské republiky, ministryně zdravotnictví Polské republiky, konzul Polské republiky v Ostravě). HZS MSK zajistil prostor pro konání tiskových konferencí.
VZ po dohodě s PČR umožnil v průběhu záchranných prací pracovníkům ČD provádět činnosti k šetření nehody a odstraňování některých jejích následků.

Poskytnutí osobní a věcné pomoci

V úvodní fázi zásahu byl velitelem zásahu vyzván k poskytnutí věcné pomoci řidič buldozeru stavební firmy za účelem  zřízení provizorního sjezdu v místě náspu na ulici Butovická tak, aby se část vozidel jednotek PO dostala do bezprostřední blízkosti havarovaného vlaku. Touto provizorně vytvořenou komunikací byl pak prováděn rovněž koordinovaný regulovaný příjezd a odjezd sanitních vozidel k třídícímu stanovišti zraněných.

Pro zajištění prostor k efektivnímu nasazení sil a prostředků, vhodné plochy pro přistání vrtulníků, činnost týlu, mobilního operačního střediska, zázemí pro mimořádné zasedání Bezpečnostní rady MSK a další související činnosti (např. informování sdělovacích prostředků) byl využit areál Zemědělského zásobování a nákupu Nový Jičín, a.s. K zajištění uvedeného zázemí byly využity prioritně prostředky HZS MSK (štábní kontejner, mobilní operační středisko, nafukovací velkokapacitní stan).

Ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací

Operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR (dále jen OPIS GŘ) se o události dozvědělo bezprostředně po jejím vzniku (v 10.40 hodin) od HZS Pardubického kraje, protože na jejich Telefonní centrum tísňového volání 112 byly směrovány „přelité“ tísňové hovory z území Moravskoslezského kraje. OPIS GŘ ihned vstoupilo do kontaktu s OPIS HZS MSK, navzájem si vyměňovaly informace a OPIS GŘ realizoval požadavky OPIS HZS MSK.

OPIS GŘ a řídící důstojník MV-GŘ HZS ČR ve prospěch události organizovali:

 

• zpohotovění sil a prostředků (těžké vyprošťovací techniky) u HZS Olomouckého kraje na poskytnutí případné pomoci,
• zpohotovění psychologů HZS ČR a MV pro potřeby výpomoci v souvislosti s nehodou (nasazen psycholog HZS Olomouckého kraje),
• zajištění vyčlenění vrtulníku Letecké služby Policie ČR na operativní let v souvislosti s událostí (pohotovostní vrtulník byl v té době na pátrací akci v okrese Domažlice – byl vyžádán jeho návrat do Prahy nebo zpohotovění další posádky),
• informování ostatních HZS krajů o situaci v místě události s tím, že pomoc (vyslání záchranné techniky) z jiných krajů není potřebná,
• pomoc prostřednictvím speciálně vycvičených psů pro pátrání po obětech v sutinách a nasazení jednoho kynologa se psem z území Jihomoravského kraje na posílení činnosti kynologů z Moravskoslezského kraje,
• vyžádání vyprošťovacího tanku 157. záchranného praporu Armády ČR Hlučín pro potřeby likvidačních prací. Ten se společně s dalšími třemi vozidly a 10 příslušníky Armády ČR dostavil na místo mimořádné události v 15.00 hodin Jelikož nebyla v průběhu záchranných prací jednotka nasazena, vrátila se ve 21.00 hodin zpět na základnu. Následně byla technika záchranného praporu využita při likvidačních pracích.
• informování vedení Ministerstva vnitra o situaci v místě události a organizování letu náměstkyně ministra vnitra a zástupce MV-GŘ HZS ČR vrtulníkem na místo události,
• informování operačního střediska hlavního velitelství Státní požární ochrany Polska o situaci (oběti mezi polskými občany) a ověřování informací o letu polského premiéra k místu nehody.
  

Poznatky, doporučení a návrhy

Jednalo se o zásah extrémně náročný na nasazení sil a prostředků složek IZS ve vztahu k samotnému charakteru události, počtu postižených (cestujících, zraněných, mrtvých a jejich příbuzných), organizaci místa zásahu, koordinaci řízení záchranných prací a ostatních opatření mimo místo zásahu.

Činnost jednotlivých složek IZS, dodržení taktických zásad pro postup při události tohoto charakteru, plnění úkolů stanovených VZ a jeho štábem je hodnocena jako vysoce profesionální. Rovněž úroveň spolupráce a koordinace lze hodnotit jako velmi vysokou. Poprvé při takovémto rozsah mimořádné události byl použit nově zpracovaný manuál typové činnosti složek IZS – Třídění raněných.

Na základě poznatků získaných při řešení této mimořádné události a po konzultaci s vedoucími představiteli ZZS a PČR jsou navrhována tato opatření:

• Vybavit území zahrnující dva až tři kraje velkokapacitním operačním střediskem pro potřeby IZS (těžká hmotnostní kategorie, např. kamion, návěs). Využité mobilní operační středisko HZS MSK (dvoučlenná osádka, typ dodávkový automobil) se plně osvědčilo, ale kapacitně rozsahu mimořádné události nevyhovovalo (podmínky pro činnost představitelů složek IZS, bezpečnostní rady kraje, dokumentace jejich činnosti apod.).
• Vybavit území kraje (případně území zahrnující více krajů) kontejnerem s potřebným zdravotnickým materiálem a zázemím pro činnost zdravotnického personálu (nafukovací stany).
  U takto rozsáhlé mimořádné události nelze potřebný zdravotnický materiál (nosítka, kyslík, obvazový materiál a další) plně zabezpečit z výbavy jednotlivých sanitních vozidel a vozidel jednotek PO.
• Vybavit krajské správy PČR velkokapacitními mobilními stany.
  Tyto stany budou při rozsáhlých mimořádných událostech využity jako prostor pro shromáždění majetku cestujících, identifikační pracoviště pro oběti hromadných neštěstí apod.
• Vybavit krajské správy PČR technickými vozidly (popř. technickými kontejnery), která budou pro případ mimořádných událostí vybavena technickými prostředky (elektrocentrály, náhradní radiostanice, náhradní zdroje, nejnutnější nářadí) a ochrannými prostředky pro zasahující policisty včetně suchého oděvu.
  Zajištění komplexního technického zabezpečení nutného pro efektivní zá­sah policistů v mimořádných podmínkách na místě události.
• Vybavit krajské správy PČR štábními vozidly (popř. štábními kontejnery).
  Využití při mimořádných událostech jako pracoviště širšího štábu velení, a dále jako možný prostor pro odpočinek zasahujících policistů (temperované prostory v nepříznivém počasí, teplé nápoje apod.).
• Vybavit vybrané JSDH obcí vhodně zvolenými technickými prostředky (hydraulické vyprošťovací zařízení a terminály digitálního radiospojení Pegas).
  Rozšíření taktických možností těchto vytipovaných a vycvičených jednotek (převážně z kategorie JPO II) a umožnění jejich komunikace s dalšími složkami IZS.
• Vybavit opěrné body HZS jednotlivých krajů speciálním vybavením pro destrukci obvodového pláště kolejových vozidel.
  HZS MSK a obecně žádný HZS kraje nedisponuje těžkým vyprošťovacím zařízením k destrukci obvodového pláště kolejových vozidel (poznatek učiněn rovněž při srážce tramvají ve Vřesině). Tento problém řešit s ohledem na frekvenci a objem zejména osobní přepravy v konkrétních regionech s nasazením špičkových přepravních kapacit (např. rychlovlaky Pendolino, soupravy typu EC a IC).
• Pokračovat v organizování velkých cvičení za účasti všech složek IZS.
• Zpracovat zásady pro možnost vyhlášení bezletové zóny nad místem mimořádné události.
  Ve vzdušném prostoru (místo události se nachází v řízeném okrsku Letiště Leoše Janáčka Mošnov) se v blízkosti místa zásahu pohybovaly komerční vrtulníky, letadla a dokonce i dálkově ovládané letecké modely. Tato skutečnost představovala výrazné bezpečnostní riziko (pohyb vrtulníků LZS, MV a dalších) a v určitých momentech komplikovala či dokonce znemožňovala komunikaci složek IZS v místě zásahu.

plk. Ing. Jiří ŠINDLER,
plk. Ing. Zdeněk NYTRA,
HZS Moravskoslezského kraje,
foto por. Mgr. Petr KŮDELA

Print  E-mail  X Corp.   Facebook