Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 7/2009

V TOMTO ČÍSLE: Analýza zásahu složek IZS při likvidaci následků POVODNÍ, které postihly Českou republiku v červnu letošního roku. Seznamujeme s rozhodnutím Ústavního soudu o ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU Veřejného ochránce práv na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Přinášíme ROZBOR ZÁSAHU jednotek PO na požár skladiště balíků slámy a sena v obci Stará Ves nad Ondřejnicí, který komplikovalo množství skrytých ohnisek požáru. Seznamujeme s inovacemi NOREM požární bezpečnosti staveb v oblasti vnějších tepelných izolací obvodových stěn staveb. Prezentujeme závěry KONFERENCE Medicína katastrof. Seznamujeme s programem BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU v oblasti civilní bezpečnosti v Německu. Otiskujeme rozsáhlý materiál o přijatých opatřeních proti VIRU tzv. prasečí chřipky. Přinášíme VÝSLEDKY XXXVIII. Mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a v neposlední řadě POZVÁNKU na XIV. ročník Mezinárodní hasičské soutěže CTIF.  

Obrázek 1Obrázek 2aObrázek 2b

První polovina roku 2009 se nesla ve znamení inovací norem požární bezpečnosti staveb. V dubnu vyšla nová ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a v květnu nová ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Souběžně jsou připravovány změny některých dalších norem požárního kodexu, které jsou podmíněny neustálým vědeckotechnickým vývojem. V oblasti vnějších tepelných izolací obvodových stěn došlo k několika zásadním změnám.

Konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací

Základní norma ČSN 73 0802 se v problematice navrhování dodatečných vnějších tepelných izolací obvodových stěn stávajících objektů s požární výškou h > 12 m odkazuje na specifickou normu ČSN 73 0810. Tato norma nově stanovuje, co lze považovat za změnu stávající stavby. Jedná se především o dříve realizované panelové bytové objekty a ostatní budovy zkolaudované do konce roku 2000. To znamená, že níže uvedené požadavky není možné uplatnit např. u právě dokončených staveb. Na dodatečné zateplení objektů s požární výškou do 12 m nejsou kladeny žádné požadavky.
Konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací, tedy tepelná izolace, nosné rošty, povrchová vrstva, upevňovací prvky, příp. další specifikované součásti (dále jen „konstrukce“), jsou posuzovány jako ucelený výrobek. Konstrukce musí splňovat následující požadavky:

→ Povrchová vrstva musí vždy vykazovat index šíření plamene i_s = 0 mm.min^-1. Konstrukce s výškovou polohou hp ≤ 22,5 m (Pozn. 1),

a) které jsou kontaktně spojeny se zateplovanou stěnou, musí dosáhnout třídy reakce na oheň B, přičemž tepelně izolační materiál musí být minimálně třídy reakce na oheň E;
b) které obsahují dutiny umožňující svislé proudění plynů, musí splnit třídu reakce na oheň A1 nebo A2;

→ Konstrukce s výškovou polohou h_p > 22,5 m musí být třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
→ Pokud obvodové konstrukce stávajících objektů splňují požadavky na požární pásy nebo stěny v požárně nebezpečném prostoru a jsou dodatečně zatepleny, považují se za vyhovující i s touto dodatečnou úpravou.

Pozn. 1:  Dodatečné vnější tepelné izolace mohou být provedeny nejvýše do úrovně stropní konstrukce podlaží, které odpovídá této výšce. Např. hranice 22,5 m je dosaženo v prostoru oken 7. NP, ale konstrukce třídy reakce na oheň B je možné aplikovat až do úrovně stropu tohoto podlaží. Na výšku stropní konstrukce, atiku, římsu apod. se výškově nebere zřetel.

V úrovni založení zateplovacího systému, okenních a jiných otvorů musí být konstrukce zajištěny tak, aby při zkoušce podle ISO 13785-1 nedošlo do 15 minut k šíření plamene po vnějším povrchu nebo po tepelné izolaci přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku (dále jen „šíření plamene“).

Založení zateplovacího systému vyhovuje, pokud je:

→ umístěno pod okolním terénem (viz obrázek 1),
→ použito pásu tepelné izolace třídy reakce na oheň A1 nebo A2 výšky 0,5 m (viz obrázek 2a),
→ zespod užito výrobků třídy A1 nebo A2 (např. kovové lišty tloušťky alespoň 0,8 mm) a při zkoušce podle ISO 13785-1, ale s výkonem 50 kW, nedojde k šíření plamene (viz obrázek 2b).

Je důležité dbát na kvalitu provedení zateplovacího systému v místě založení, protože v případě vzniku požáru např. v suterénu objektu (kde jsou v bytových objektech nejčastěji sklepní kóje) může být značně tepelně namáháno.

Za vyhovující je považováno řešení okenních otvorů, které má:

→ nejvýše ve vzdálenosti 15 cm nad stávající plochou nadpraží pás tepelné izolace třídy reakce na oheň A1 nebo A2 výšky 0,5 m (Pozn. 2)

- tento horizontální pás probíhá nad všemi okny; nebo
- nad jednotlivými okny přesahuje hranu ostění o 1,5 m;

→ kolem ostění a nadpraží takové úpravy, že při zkoušce ISO 13785-1 nedojde k šíření plamene, přičemž musí být tato úprava provedena u všech oken.

Tyto požadavky musí být splněny minimálně u oken nad úrovní h_p ≥ 12 m. Výjimku tvoří jednotlivá okna chráněných únikových cest, která nemusí splnit výše uvedené požadavky, protože zde nevzniká riziko výtoku horkých plynů z požáru.

Pozn. 2: Výška tepelně izolačního pásu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 může být nižší než 0,5 m jen v případě, že se zkouškou podle ISO 13785-1 prokáže, že nedojde k šíření plamene.

Shrnutí

Jednou ze zásadních změn ve filozofii posuzování vnějších tepelných izolací staveb je posunutí mezní výšky objektu z 9 m na 12 m. Starší objekty vyhovující výšky (12 m) nemusí problematiku vnějších tepelných izolací příliš řešit. Normy však doporučují postupovat obdobným způsobem, jako u objektů vyšších a zachovat tak určitou úroveň požární bezpečnosti. Normy přesně definují stavby, které je možné zateplit dodatečně a využít tak mírnějších požadavků. Otázka, jak vymezit limitní výšku 22,5 m, v minulosti přinášela mnoho nedorozumění. Tento problém je nyní jasně vyřešen. V jednom z dalších čísel bude podrobněji uveden způsob zateplování novostaveb a staveb zkolaudovaných po roce 2000.

kpt. Ing. Pavla LUKÁŠOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook