Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 9/2010
V TOMTO ČÍSLE: V úvodu zveřejňujeme rozhovor s brig. gen. Milošem Svobodou, ve kterém se podrobně věnujeme plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva v průběhu desetiletí existence HZS ČR v novém uspořádání. V části zaměřené na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah při likvidaci následků exploze a požáru v průmyslovém podniku v Otrokovicích a popisujeme také zásady zpracování kvalitativní analýzy při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti. V bloku IZS informujeme o průběhu mezinárodního cvičení DESTRUCTION 2010. Přinášíme zpravodajství z ničivých povodní, které postihly na počátku srpna severní Čechy. Nácvik přípravy personálu zařízení CO, modernizace prvků varování a analýza rizik obvodu ORP jsou hlavními tématy části OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Dále INFORMUJEME například o průběhu sněmu evropských hasičských škol, druhém ročníku Velké hasičské soutěže a v neposlední řadě také o jubilejním 10. celostátním hasičském festivalu dechových hudeb.
- K plnění úkolů ochrany obyvatelstva máme vytvořeny potřebné a také dobře fungující nástroje
- Výbuch výrobních linek antrachinonu
- Mezinárodní cvičení DESTRUCTION 2010
- Vodní živel ničil severní Čechy
- Nácvik praktické přípravy personálu zařízení civilní ochrany
- Hasičské dechovky zaduly k oslavám
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Po květnových a červnových povodních, které postihly zejména severovýchodní část republiky, vodní živel udeřil s nebývalou silou znovu. Intenzivní srážky 6. a 7. srpna 2010 v severních Čechách, zejména v okresech Liberec, Česká Lípa, Děčín a Ústí nad Labem způsobily velmi rychlé vzestupy hladin vodních toků. V Libereckém kraji se nejvíce rozvodnily řeky Smědá, Lužická Nisa a její přítoky na Frýdlantsku a v Ústeckém kraji Mandava, Ploučnice a Kamenice na Děčínsku. V některých případech došlo k překročení stoletých průtoků.
PovodeňPovodeň zasáhla 78 obcí v Libereckém kraji a 67 obcí v Ústeckém kraji. Dne 9. srpna přibylo vlivem silných dešťů 21 zasažených obcí v Pardubickém kraji. Vydatnější srážky postihly i další části ČR, například Chrudimsko, Olomoucko, Vysočinu a Táborsko, ale následky nebyly již tak velké jako v severních Čechách. Výstrahy a informační zprávy Českého hydrometeorologického ústavu se dostávaly na úroveň starostů obcí prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS ČR. Evakuaci osob z ohrožených míst organizovaly jednotky PO.
Činnost integrovaného záchranného systému
Na území celého Libereckého kraje byl dne 7. srpna byl vyhlášen stav nebezpečí, 12. srpna byl prodloužen do 5. září. Stav nebezpečí vyhlásil hejtman také 7. srpna na území okresu Děčín. Byl aktivován štáb MV-generálního ředitelství HZS ČR, který začal koordinovat záchranné a likvidačních práce a plnit požadavky postižených krajů. Nasadil vrtulníky, rozděloval humanitární pomoc z centrálních zásob, využil síly a prostředky Armády ČR. V postižených oblastech zahájily činnost krizové štáby krajů.
Záchranné práceIhned po vzniku prvních mimořádných událostí byly nasazeny jednotky PO a další složky IZS. Na celém území ČR bylo v neděli 8. srpna v souvislosti se srážkami a povodňovou situací řešeno na 750 mimořádných událostí. V postižených obcích pomáhalo od začátku povodní na 230 jednotek PO a více jak 1200 hasičů. Na likvidačních pracích v Libereckém kraji se do 18. srpna podílelo 106 jednotek PO s přibližně 400 hasiči (z toho bylo 84 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí) a 124 kusů mobilní techniky. Stejně tak v Ústeckém kraji likvidovalo následky povodně 12 jednotek PO. Hasiči především odstraňovali překážky na komunikacích a v korytech vodních toků, likvidovali nánosy bahna, distribuovali humanitární pomoc a poskytovali pomoc občanům. Záchranný útvar HZS ČR se 42 příslušníky významně pomáhal především těžkou ženijní technikou (25 ks). Jednotky PO spolupracovaly zejména s Policií ČR, obecní policií, Armádou ČR, obcemi a nevládními organizacemi. Armáda ČR poskytla 660 vojáků a nákladní automobily pro evakuaci, těžkou ženijní techniku, ženisty na výstavbu mostů a dekontaminační sprchy pro nouzové umývání (215 ks techniky). Při mimořádných srpnových událostech zasahovaly také jednotky PO z jiných krajů a jednotky HZS podniků. Nejvýznamnější pomoc poskytoval HZS podniku Správa železniční dopravní cesty, s.o. Z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv získaly postižené oblasti 50 čerpacích souprav na odčerpání vody ze zatopených prostor a dvě dekontaminační sprchy jako nouzové umývárny pro zasahující.
MV-generální ředitelství HZS ČR přímo spolupracovalo se všemi postiženými kraji, s Českým hydrometeorologickým ústavem, Společným operačním centrem Ministerstva obrany, Policejním prezidiem, Správou státních hmotných rezerv a se všemi mobilními telefonními operátory, aby zůstala zachována možnost tísňových volání ze všech oblastí. Na území Ústeckého a Libereckého kraje byl v mobilní telefonní síti O2 nastaven režim „krize“, který umožnil „krizovým telefonům“ prioritu volání.
Do postižených oblastí vyslalo MV-generální ředitelství HZS ČR psychology k poskytování psychosociální pomoci. Centrální koordinaci převzalo MV-generální ředitelství HZS ČR a místní koordinaci psycholog HZS Středočeského kraje. Na psychosociální a psychologické pomoci se od počátku podílelo šest psychologů HZS ČR, tři členové týmů posttraumatické péče HZS krajů, 13 psychologů Policie ČR, 10 psychologů Armády ČR a 53 dobrovolníků poskytujících psychosociální pomoc. V souvislosti s odezníváním akutní fáze, kdy byly všechny emergentní situace a konkrétní žádosti o psychosociální podporu zajištěny, přešla dne 18. srpna koordinace z psychologa HZS Středočeského kraje na koordinátora psychosociální pomoci ADRA.
Dne 15. srpna byly v sektorech Českolipsko a Hrádek nad Nisou ukončeny likvidační práce a začalo se s obnovou. Jednotky PO se vracely na své základny a 19. srpna byla v Ústeckém kraji ukončena také činnost Záchranného útvaru HZS ČR.
Evakuace a záchrana ohrožených obyvatel
EvakuaceVzestupy hladin v sobotu 7. srpna si vyžádaly, zejména na Frýdlantsku, rozsáhlé evakuace. Starostové obcí vyhlásili preventivní evakuace a řada občanů se evakuovala samovolně. Některé osoby svá obydlí neopustily nebo voda stoupala tak rychle, že hasiči museli při evakuaci použít těžká vozidla, čluny a vrtulníky. Na Frýdlantsku vrtulníky zachránily 130 osob a na Děčínsku 10 osob. V Libereckém kraji bylo evakuováno nebo zachráněno celkem asi 2000 osob, v Ústeckém kraji 193 osob. Dne 13. srpna zůstávalo v evakuačních střediscích 43 osob v Libereckém kraji a 16 osob v Ústeckém kraji. Vydatné srážky si vynutily dne 14. srpna vyhlášení preventivní evakuace 36 domů v Hrádku nad Nisou, odkud se evakuovalo pouze sedm osob a v obci Nová Víska u Višňové ze 34 domů odešlo asi 60 osob. Bouřka se silným deštěm 15. srpna způsobila komplikace zejména v obci Bílý potok, kde se vylila voda z potoka a dvě osoby musely být evakuovány.
V současné době je v Libereckém kraji potvrzeno pět obětí povodně a jedna osoba je pohřešována. V Ústeckém kraji nebyl při povodni nikdo usmrcen.
Škody a komplikace způsobené povodní
Situaci výrazně komplikovaly škody vzniklé na silnicích a sesuvy půdy, které si vyžádaly řadu uzavírek. Povodně způsobily přerušení dodávky elektrické energie na mnoha místech Ústeckého a Libereckého kraje. Byl vyhlášen kalamitní stav v okresech Děčín, Liberec a Česká Lípa. Problémy nastaly na Liberecku i s dodávkou plynu, proto byl v této oblasti vyhlášen stav nouze v plynárenství. V postižených oblastech probíhá rekognoskace poškozených objektů a mostů. U některých objektů muselo být přistoupeno k demolici. Celkem bylo vodou zaplaveno nebo poškozeno přibližně 3380 objektů – v Libereckém kraji 2225 (jen na Frýdlantsku bylo zaplaveno na 1160 domácností) a v Ústeckém kraji 1395. V Libereckém kraji bylo zničeno nebo poškozeno 16 mostů a předpokládá se, že Armáda ČR vybuduje 10 nouzových přemostění. Na komunikacích II. a III. třídy byly škody odhadnuty na 2,36 mld. Kč. Dále bylo zničeno 49 domů (39 domů na Frýdlantsku). V Ústeckém kraji bylo zničeno nebo poškozeno 150 mostů a lávek (bude třeba šest náhradních přemostění) a poškozeno bylo 52 úseků silničních komunikací.
Při záchranných pracích byly v Libereckém kraji poškozeny tři požární automobily HZS ČR.
MV-generální ředitelství HZS ČR vydalo 1738 vysoušečů do Libereckého kraje, 672 vysoušečů do Ústeckého kraje a 50 vysoušečů do Pardubického kraje a je připraveno poskytnout další vysoušeče.
Zpracováno redakcí podle podkladů odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Libereckého kraje, kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ a por. Ing. Lukáš MARVAN