Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 1/2011

V TOMTO ČÍSLE: Ohlédnutím za rokem 2010 završujeme seriál věnovaný vzniku HZS ČR v nové organizační struktuře. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly v průmyslové zóně v Otrokovicích, představujeme skupinu střelmistrů HZS ČR, věnujeme se nestandardním technologiím hašení požárů. Využití technologií GIS je náplní části zaměřené na IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o využití plynového analyzátoru GDA 2, seznamujeme s projektem zaměřeným na vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany člověka, jeho zdraví a majetku. V části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ se zaměřujeme na problematiku zpracování dokumentace u obcí ohrožených zvláštní povodní v Plzeňském kraji. V časopisu dále najdete například poznatky o možnostech antidotní léčby při zasažení nervově paralytickými látkami, závěry z mimořádných tematických kontrol bezpečnosti odkališť v ČR. PŘÍLOHA obsahuje přehled oborových veletrhů a výstav pořádaných v roce 2011.  

V souvislosti se zabezpečením chemické bezpečnosti ministerských jednání při předsednictví ČR Radě EU byl v roce 2008 nakoupen do všech HZS krajů přenosný detektor nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2. Po dvou letech používání přístroje vyvstaly u jednotek HZS ČR některé otázky týkající se jeho využitelnosti v podmínkách zásahu, spolehlivosti a aplikačních možností. Zodpovědět tyto otázky bylo hlavním cílem jednodenního kurzu „Chemický průzkum s použitím analyzátoru GDA 2“, který pro všechny uživatele přístroje zorganizovalo oddělení služeb MV-generálního ředitelství HZS ČR spolu s Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Funkce detektoru

Identifikace rozpouštědla v bareluPřenosný detektor nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2 je určen k identifikaci a stanovení bojových otravných a jiných nebezpečných látek v ovzduší. Umožňuje detekci neznámé nebezpečné látky v ovzduší, světelnou a zvukovou výstražnou signalizaci dosažení určené koncentrace nebezpečných látek, analýzu ovzduší kontaminovaného bojovými otravnými a jinými nebezpečnými látkami, monitorování ovzduší za účelem detekce nebezpečných chemikálií, detekci, identifikaci, stanovení a monitorování bojových otravných a jiných nebezpečných látek na kontaminovaných površích. K analýze látek přístroj kombinuje dva selektivní principy (spektrometrie pohyblivosti iontů a elektrochemický princip) s univerzálními detekcemi polovodičovými čidly a fotoionizační. Významným prvkem analyzátoru je automatický ředicí systém, který reguluje ředění měřeného vzorku plynu podle skutečně naměřeného signálu okolním vzduchem čištěným filtrem. Ředicí systém jednak slouží k zamezení přesycení detekční komory vysokými koncentracemi nebezpečných látek a dále umožňuje měření jednotlivých látek v mimořádně širokých koncentračních rozsazích. Čtenáři časopisu 112 se měli možnost seznámit s přístrojem v čísle 4/2009.

Zaměření kurzu

Kurz „Chemický průzkum s použitím analyzátoru GDA 2“ se konal v říjnu a listopadu 2010 na polygonu odloučeného pracoviště v Mimoni a zúčastnili se ho všichni současní uživatelé plynového analyzátoru GDA 2 z jednotek HZS krajů a chemických laboratoří HZS krajů. V průběhu kurzu tak byl zkontrolován technický stav a ověřena funkčnost celkem 19 přístrojů. Obsahem kurzu bylo:

→ výměna zkušeností z dosavadního používání přístroje a zavedených postupů kontroly,
→ praktické ověření technického stavu analyzátorů,
→ vysvětlení některých zásad k používání přístroje v různých situacích,
→ praktické použití přístroje při konkrétních mimořádných událostech spojených s únikem nebezpečných látek.

Výměna zkušeností

Kurz byl zahájen seminářem zaměřeným na zkušenosti uživatelů ze zásahů, kde byl přístroj nasazen, s jeho přechováváním a vlastními kontrolami. Z diskuze vyplynulo, že uživatele lze rozdělit na dvě stejné skupiny, z nichž jedna je s přístrojem spokojena, zatímco druhá k němu zaujímá negativní stanovisko. První skupina vzpomenula některé úspěšné aplikace přístroje při zásazích a ocenila jednoduchost a komfort ovládání, integraci několika různých detektorů v jeden celek, citlivost potřebnou pro vytýčení nebezpečné zóny a především skutečnost, že se v jejich vybavení jedná o jediný prostředek k identifikaci zcela neznámých látek v ovzduší.

Skupina s určitým stupněm nespokojenosti s přístrojem, která ho nemá v soupravě materiálu určené pro výjezd, zdůrazňuje jeho nespolehlivost, rychlý přechod do promývacího režimu bez provedené identifikace látky, některé rušivé vlivy, poruchovost, nečitelnost displeje v dýchacích přístrojích a přetlakových oděvech, celkovou nedůvěru v naměřené výsledky. Bohužel se ukázalo, že část negativních zkušeností získaly některé jednotky PO při „pseudozkoušení“ analyzátoru nad otevřenými láhvemi s rozpouštědly, přestože byly při úvodním školení upozorněny na nevhodnost takového ověřování.

Praktický nácvik měření

Vyhledání místa porušení potrubíPři praktické kontrole technického stavu analyzátorů byla provedena kontrolní a diagnostická měření na úrovni rozšířené servisní prohlídky. Měření ukázala, že úroveň technického stavu přístroje se v jednotlivých krajích značně liší. Některé přístroje byly ve velmi dobrém až vynikajícím stavu, některé vykazovaly určité nedostatky. Pokud bylo v silách lektorů, drobné závady byly na místě odstraněny. Naprosto jednoznačně se prokázala souvislost mezi četností spuštění a kontrol přístroje a jeho technickým stavem. Nejvyšší stupeň funkčnosti vykazovaly analyzátory spouštěné minimálně jednou za 14 dní (u některých krajů jednou za tři dny). Výrazné odchylky v kontrolovaných parametrech pak vykazovaly přístroje, které nebyly u jednotek PO zkontrolovány ani spuštěny dva měsíce a déle. Závažnější závadu, vyžadující servisní opravu, vykazoval pouze jeden analyzátor, nicméně i s ním bylo při praktickém cvičení dosaženo některých pozitivních výsledků.

Pro účely procvičení měření analyzátorem GDA 2 byly pro účastníky kurzu připraveny čtyři reálné situace spojené s únikem nebezpečných látek.

1. Kontaminované povrchy: povrchy neupravovaného dřeva byly kontaminovány vysoce toxickou látkou 2,4-toluylendiisokyanátem. Další dřevěné povrchy byly pokapány vodou. Úkolem bylo určit povrchy kontaminované nebezpečnou látkou, určit povrchy bez nebezpečné látky a identifikovat neznámý kontaminant.
2. Barely s rozpouštědlem: situace vychází ze skutečnosti, že uzavřené barely s nebezpečnými látkami se nedoporučuje otevírat. Hrozí nebezpečí uvolnění velmi vysokých koncentrací par z barelu (ať již toxických nebo výbušných) i nebezpečí vysokého přetlaku par v barelu, v důsledku kterého může uvolněné víko způsobit poranění. Dno barelů bylo pokryto acetonem nebo vodou. Úkolem cvičících bylo – bez otevření barelů, tj. měřením na styku barelu a víka – určit barely s nebezpečnou látkou, barely bez nebezpečné látky a identifikovat neznámé rozpouštědlo.
3. Louže nebezpečné látky: při nekontrolovaném úniku nebezpečných látek vytvářejí louže především málo těkavé látky. Na fotografických miskách byly imitovány louže toxické látky akrylonitrilu a dále louže vody. Úkolem bylo určit louže nebezpečné látky, určit louže bez nebezpečné látky a identifikovat neznámou kapalinu.
4. Porušené potrubí: do šestimetrového plastového potrubí průměru 10 cm byl v jednom místě vyvrtán otvor průměru 1 mm. Do potrubí byl z tlakové láhve přiveden oxid siřičitý. Úkolem bylo nalézt místo úniku s přesností ± 5 cm a identifikovat neznámý unikající plyn.

Pro první dvě situace byly ještě z použitých látek připraveny pomocí dynamického plynového kalibrátoru do odběrových vaků vzorky plynů přesné koncentrace a pomocí analyzátoru byly stanoveny koncentrace těchto vzorků.

Před zahájením cvičení byly cvičícím vydány ještě některé taktické pokyny ke konkrétním situacím. V první řadě bylo zdůrazněno, že kritizovaný rychlý přechod přístroje do promývacího režimu bez provedené identifikace látky je velmi často způsoben nevhodným postupem měření. Postup s automatickým ředěním je vhodný pro případy relativně stabilní koncentrace látky ve vzduchu, tedy např. při měření koncentrace v ovzduší v daném místě, měření na rozhraní víka a barelu apod. Je to však nevhodné při skokových změnách koncentrace, k jakým dochází např. při určení louží nebezpečných látek či kontaminace povrchů. Zde je potřeba měřit se stálým ručně nastaveným ředěním. U těchto situací byl připomenut i vliv rychlosti a směru větru, a proto je třeba průzkum provádět po směru větru.

Výsledky dosažené účastníky kurzu a všemi přístroji shrnuje tabulka. Ve sloupci „chybné výsledky“ jsou započtena měření, která poskytla určitý výsledek, ale ten nebyl správný. Sloupec „výsledek nezjištěn“ uvádí měření, při kterých přístroj neposkytl žádný název identifikované látky nebo žádnou hodnotu její koncentrace.

Tabulka ukazuje, že při měření čtyř náhodně vybraných nebezpečných látek bylo dosaženo výborných výsledků. Za zmínku stojí i fakt, že všechna neúspěšná měření byla dosažena analyzátory, které nebyly v bezvadném stavu a při kontrolních a diagnostických měřeních vykazovaly určitou odchylku od předepsaných hodnot. Měření přístroji v odpovídajícím technickém stavu byla nejen ve všech případech správná, ale proti ostatním i mimořádně rychlá. Například u porušeného potrubí byla neznámá látka identifikována do dvou minut a přesné místo úniku bylo na šestimetrové trubce nalezeno do pěti minut.

Vyhodnocení měření plynovým analyzátorem GDA 2

Vyhodnocení výsledků

Vyhodnocení výsledků dosažených reprezentativním souborem 19 přístrojů jednoznačně dokázalo jednoduchou přímou úměru mezi úspěšností měření při konkrétních událostech, správností výsledků kontrolních měření a úrovní technického stavu analyzátoru. Tato úroveň je v první řadě podmíněna čistotou driftovací trubice spektrometru pohyblivosti iontů a kapacitou vstupního a nulového filtru, tedy faktory, které závisí výhradně na uživateli.
Na otázku v názvu tohoto článku nechť si čtenář po shlédnutí výsledkové tabulky odpoví sám.

Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc., plk. Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc., kpt. Ing. Jiří ULBRICH, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč

Print  E-mail  X Corp.   Facebook