Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 10/2011

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár velkoskladu v Hrušovanech u Brna, informujeme o konferenci Požární ochrana 2011 a seznamujeme s průběhem zkoušky požární odolnosti v areálu požární zkušebny PAVUS, a.s. Představení HZS podniku Lovochemie, a.s. a přiblížení průběhu experimentálního zátěžového testu příslušníků HZS kraje Vysočina tvoří hlavní náplň bloku IZS. V části OCHRANA OBYVATELSTVA čtenáři naleznou zejména analytické materiály zaměřené na ochranu obyvatelstva před povodněmi. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s úkoly MZV a MPO v oblasti krizového řízení a se závěry semináře k problematice ochrany kritické infrastruktury, který se uskutečnil v září v prostorách PS Parlamentu ČR. V závěrečné části přinášíme zpravodajství z FSDays 2011, informujeme o přípravách veletrhu Pragoalarm/Pragosec 2012 a nabízíme nahlédnutí do oblasti zabezpečení CO v Korejské republice. Pro příznivce sportu je připraveno zpravodajství ze VII. mistrovství světa v požárním sportu. 

Pojmem „ochrana před povodněmi“ rozumíme opatření k předcházení a zamezení ohrožení zdraví a životů občanů, materiálních hodnot, fungování společnosti a životního prostředí při povodních. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zcela zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření.

Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejen rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci krajiny včetně ekologických škod. Povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit na přirozené a zvláštní.

Přirozené povodně

Přirozené povodně vznikají v důsledku dlouhodobých velkoprostorových srážek trvajících desítky hodin až několik dnů a postihují rozsáhlá území. Vyskytují se zpravidla v letních měsících na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních i větších tocích. V zimních a jarních měsících vznikají povodně rychlým táním sněhu a často jsou umocněny výskytem dešťových srážek, případně zámrzy koryt. Povodně vytvářejí obvykle lokální ohrožení, která lze řešit operativním nasazením těžké mechanizace.

Zvláštní povodně

Zvláštní povodně jsou způsobeny jinými vlivy, zejména poruchami hrází vodních děl, které mohou vést až k jejich havárii. Zvláštní povodeň je tedy v podstatě průtoková (průlomová) vlna způsobená umělými vlivy. Vyvolává prudké zvýšení průtoku a vodních stavů. Je charakteristická svou vysokou rychlostí a značnými destrukčními účinky s vysokou pravděpodobností ohrožení lidských životů a majetku v zasaženém území.

Ochrana před povodněmi

Ochranu před povodněmi je možné rozdělit na prevenci a ochranu před samotným živlem. Prevence zahrnuje technicko-bezpečnostní dohled nad vodními díly, územní plánování, zpracování povodňových plánů, krizových plánů a přípravu záchranářů k řešení vzniklé mimořádné události nebo krizové situace. Efektivní ochranou před povodněmi jsou hráze a zejména v poslední době budované poldry – suché nádrže, které zachycují povodňovou vodu. Celý objem nádrže slouží k transformaci povodňové vlny, k jejímu časovému zpoždění, snížení hodnoty maximálního průtoku (kulminačního průtoku) a zachycení naplavenin. Tím zajišťuje ochranu území pod nádrží. Za běžných průtoků je poldr prázdný. Ochrana před samotným živlem je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi, což neznamená, že ji samy provádějí. Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí mírou povodňového nebezpečí, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity: bdělost (1. stupeň), pohotovost (2. stupeň) a ohrožení (3. stupeň). Hlavním cílem ochrany před povodněmi je co nejvíce ochránit životy a zdraví ohrožených obyvatel a snížit škody na majetku. K tomu je zejména nezbytné zajistit:
→ včasné vyrozumění odpovědných orgánů (provádějí vlastníci vodních děl, v případě nebezpečí z prodlení HZS kraje) a
→ varování obyvatelstva a včasnou evakuaci obyvatelstva, hospodářských zvířat, a v případě dostatku času vyvezení materiálu a zařízení (zajišťují orgány obce, v případě nebezpečí z prodlení HZS kraje).

Dále je nutné zabezpečit rychlé zahájení záchranných prací na území ohroženém povodní a rychlé zahájení zabezpečovacích prací na hrázích ohrožených děl a ochranných hrází vodních toků. Nezbytné je také zavedení režimového pohybu osob a dopravních prostředků v případě vyhlášení stavu ohrožení a vyčlenění sil a prostředků včetně materiálního zabezpečení. Při zvláštní povodni je hlavní činností okamžitá, rychlá a úplná evakuace obyvatelstva a zvířat z ohroženého území. Platí obecné pravidlo, že čím blíže je hráz nebo přehrada, která může ohrozit, tím rychleji je nutné jednat a nepodceňovat vzniklou situaci. Je nutné mít na paměti, že nejde o obyčejnou povodeň a že největší hodnotu má lidský život a zdraví. Po povodních v letech 1997 a 1998 byla v České republice velká pozornost věnována koncepční přípravě, prevenci a legislativě. Strategie vycházela ze znalostí odtokových poměrů a stanovení záplavových území, vyrozumění osob při ohrožení a modernizaci hlásné a předpovědní povodňové služby. Výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu jsou rozesílány tak, aby se vždy dostaly v plném znění na úroveň krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Na ostatní obce lze předat pouze zkrácenou podobu. Přednostně se využívá spojových prostředků HZS krajů a krizových mobilních telefonů. Pro předávání zpráv na krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností musí být připraveny dva nezávislé způsoby. Operační a informační střediska HZS krajů zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem zpráv a vyrozumění příslušných orgánů a složek integrovaného záchranného systému.

Krizové situace vyvolané rozsáhlými povodněmi na území České republiky v tomto století byly zvládnuty s minimem možných ztrát za účinné spolupráce složek IZS, orgánů státní správy a samosprávy, právnických osob a fyzických osob a v neposlední řadě hromadných sdělovacích prostředků.

nprap. Miroslav BRTNICKÝ, HZS Pardubického kraje, foto archiv autora
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook