Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 12/2013
Kouzlu Vánoc je již tradičně přizpůsoben rozbor zásahové činnosti jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA dále analyzujeme zásah na požár výrobny nábytku v Přezleticích v okrese Praha-východ a přinášíme statistické údaje o činnosti jednotek PO za období leden až září 2013. V části zaměřené na oblast IZS hodnotíme desetiletí záchranářské kynologie a přinášíme závěry mezinárodní konference věnované problematice potřeb lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením v situacích katastrof. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o stavu výuky problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí v základních a středních školách, seznamujeme s činností HZS Jihomoravského kraje v oblasti územního plánování a přibližujeme Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Analýza projektu Evropské referenční sítě pro ochranu kritické infrastruktury (ERNCIP) a závěry konference ESREL 2013 jsou náplní části časopisu věnované KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.
Dne 4. března 2003 byl vydán Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů č.j. 12 050/03-22 a současně s ním Dodatek k učebním dokumentům pro základní, střední, speciální a vyšší odborné školy č.j. 13 586/03-22 (Pokyn MŠMT).
V době vzniku Pokynu MŠMT byla situace pro zavádění předmětné tematiky do vzdělávání velice nepříznivá. Zrušením branné výchovy ve školách došlo k absolutní absenci vzdělávání v oblastech důležitých pro jednotlivce, ale v konečném důsledku i pro celou společnost, konkrétně témat zabývajících se bezpečností a ochranou obyvatel. Společnost v té době odmítala jakékoliv zmínky týkající se těchto oblastí, protože převládal názor, že už nemáme žádné nepřátele, a tudíž jsou témata z oblasti bezpečnosti zbytečná.
Řada odborníků však už v té době volala po obnovení výuky, protože si uvědomovala důsledky nevědomosti populace v tak zásadních otázkách, jako je ochrana vlastního života a zdraví. A kde jinde je možné získat trvalé znalosti a dovednosti než ve škole. Nicméně sama příroda napomohla k určitému posunu, když v roce 1997 a zejména v roce 2002 dala jasně najevo svou sílu v podobě ničivých povodní. Na základě úkolu z usnesení vlády ze dne 8. ledna 2003 č. 11 k přehledu vybraných problémů k prioritnímu řešení, které byly identifikovány v průběhu řešení krizové situace vzniklé v důsledku rozsáhlých povodní v srpnu 2002, byl v roce 2003 schválen Pokyn MŠMT.
Tento pokyn nově stanovoval obsah a rozsah vyučované problematiky a kompetence pro její realizaci ve školách. Vzhledem k tomu, že to byl metodický dokument, měl pro školy pouze doporučující charakter. Pokyn MŠMT stanovoval rozsah výuky této tematiky na šest vyučovacích hodin ročně v každém ročníku. Z hlediska obsahové náplně se výuka zaměřovala na rozpoznávání varovného signálu, činnosti po jeho zaznění, linky tísňového volání a jejich správné používání, jak sbalit evakuační zavazadlo, zásady opuštění ohroženého prostoru, činnost integrovaného záchranného systému a poskytování první pomoci při zraněních v případě mimořádných událostí. Obsah byl dále zaměřen na ochranu osob před následky živelních pohrom, únikem nebezpečných látek nebo hrozby použití výbušniny. Kompetence rozhodnout o nejvhodnějším zařazení této tematiky do výuky byla dána řediteli školy, a to buď jako samostatný předmět, nebo v rámci příslušných předmětů. K tomu byla ze strany MV-generální ředitelství HZS ČR vydána metodická příručka, jejíž distribuci na školy zajistily HZS krajů.
Vydání Pokynu MŠMT mělo za cíl alespoň v nějaké formě, v té době nejpřijatelnější, dostat zpět do výuky problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí.
Co ukázala praxe
Vydání Pokynu MŠMT nemělo větší vliv ani na začleňování předmětné problematiky do výuky. Velkou roli sehrával fakt, že Pokyn MŠMT měl pouze doporučující charakter, a také skutečnost, že o způsobu začlenění rozhodoval ředitel školy. K začlenění do výuky rovněž přispívalo i to, zda školu navštívili příslušníci HZS ČR. Tam, kde školy navázaly spolupráci s hasiči, byla výuka problematiky dobrá, tam kde tato spolupráce téměř nebyla nebo nebyla navázána vůbec, neprobíhala. Jak ukazovaly výsledky praxe, druhá skupina převládala.
Na podporu výuky a jako pomoc učitelům byly postupně vydávány příručky, učebnice a další pomůcky. Jako základ sloužily příručky pro učitele základních a středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí“, „Výchova dětí v oblasti požární ochrany“ a „Výchova a prevence v oblasti požární ochrany“, dále příručka pro obyvatele „Pro případ ohrožení“ a soubor filmů na videokazetách, později na DVD. Všechny tyto materiály byly cestou HZS krajů distribuovány do jednotlivých škol. K tomu postupně začaly vznikat učebnice pro žáky, na kterých se autorsky podíleli příslušníci MV-GŘ HZS ČR, ale vydány byly nakladatelstvím ALBRA a FORTUNA. První sada učebnic byla postavena na linii podle ročníků, druhá sada byla zpracována podle jednotlivých předmětů.
HZS ČR po celou dobu výuku na školách maximálně podporoval a navíc nabízel i doplňkové akce jako návštěvy škol na hasičských stanicích, různé soutěže, ať už literární, výtvarné nebo pohybově vědomostní. Přes všechny tyto snahy se úroveň vzdělávání tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí kvalitativně ani kvantitativně nerozvíjela.
Byla navázána spolupráce s Českou školní inspekcí, která v roce 2004 provedla inspekci na školách k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí a první pomoci do vzdělávacích programů škol včetně šetření znalostí samotných žáků. Inspekce probíhala v 59 školách. Přinesla vůbec první ucelené informace o stavu vzdělávání v této problematice, i když vzhledem k celkovému počtu škol v republice neměly výsledky dostatečnou vypovídací hodnotu. Už v této době se začínaly objevovat požadavky učitelů na zavedení samostatného předmětu a na zpracování podrobné metodiky.
Ve stejném roce MŠMT schválilo nové principy v politice vzdělávání žáků od tří do 19 let zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona základní a střední školy začaly postupně přecházet na tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), které umožňovaly školám tvořit vlastní vzdělávací program. Přinesly určitou volnost do vzdělávání, protože učitelé na rozdíl od původních osnov v plánech nemuseli popisovat „co se má probrat“, ale jaké dovednosti mají jeho žáci mít.
Do těchto nových vzdělávacích dokumentů byla ze strany MŠMT zapracována i tematika ochrany člověka za mimořádných událostí, ale ne zcela vyhovujícím způsobem (v nedostatečném rozsahu a roztříštěně do jednotlivých předmětů), což také nepřineslo žádnou změnu ve stavu výuky předmětné problematiky ve školách.
Nutnost systémové změny
Jediná cesta, jak situaci změnit, bylo přistoupit k řešení systémově. V první řadě bylo třeba podívat se na vzdělávací dokumenty a vyhodnotit, zda ve stávající podobě vyhovují vzdělávání v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, nadále se věnovat vzdělávání učitelů, ale snažit se jej kvalitativně posouvat dále, zapracovat na kvalitě pomůcek, nadále podporovat školní aktivity dalšími projekty a akcemi a v neposlední řadě znovu navázat spolupráci s orgánem provádějícím kontroly na školách, tj. Českou školní inspekcí.
Kroky vedoucí ke zlepšení
Aby navržený systém začal dostávat konkrétní podobu, bylo potřeba uskutečnit řadu jednání zejména s tím nejpovolanějším, tj. s MŠMT. Vzhledem k tomu, že ani v tomto období nebyla společnost připravena na samostatný předmět a učitelé si čím dál více stěžovali na zavádění dalších a dalších problematik do výuky bez navýšení hodinové dotace, bylo rozhodnuto spojit síly s resorty, které usilovaly o stejnou věc z hlediska jejich kompetencí. Proto MV-GŘ HZS ČR zahájilo spolupráci nejprve s Ministerstvem zdravotnictví (MZ) - problematika první pomoci a ochrany zdraví a následně s Ministerstvem dopravy (MD) - dopravní výchova. Snahou všech bylo vyváženě zapracovat tyto problematiky do vzdělávání tak, aby se nedublovaly nebo vzájemně nepřekrývaly. Zároveň byla nastartována i spolupráce s vysokými školami vzdělávajícími budoucí učitele. Časem se k těmto aktivitám přidalo i Ministerstvo obrany (MO) - příprava občana k obraně státu.
Co se podařilo
Nejzásadnějším a nejdůležitějším krokem vpřed je aktualizovaná verze platných vzdělávacích dokumentů pro základní školy. Do rámcových vzdělávacích programů se podařilo zahrnout problematiku ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v daleko širší míře. Došlo ke specifikaci učiva a dílčích cílů. Rozsáhlost tématu nejlépe dokládá fakt, že z celkových devíti oblastí je tato problematika obsažena v sedmi z nich. Takto upravené programy byly schváleny začátkem roku 2013 a učitelé podle nich začali učit od letošního září.
Vzhledem ke složitosti problematiky bylo potřeba nově nastartovat také vzdělávání učitelů. HZS ČR si uvědomoval důležitost jejich přípravy, protože oni budou působit na školách a budou muset zvládnout předávání dosti složité problematiky žákům. Také jsme si byli vědomi toho, že věnovat se pouze přípravě stávajících učitelů nebude stačit. Při jejich velké fluktuaci by to byl nikdy nekončící proces. Pozornost se proto zaměřila i na budoucí pedagogy, studenty vysokých škol.
Ve spolupráci s vysokými školami připravujícími budoucí učitele tak vznikl materiál (schválen usnesením vlády č. 734/2011), který stanovil tři tzv. studijní základy pro jednotlivé obory vzdělávání těchto škol. Jednalo se o Studijní základ I. určený všem studentům napříč obory k získání základních znalostí a dovedností, jak předcházet mimořádným událostem a jak ochránit sebe a svěřené žáky v případě jejího vzniku. Studijní základ II. je určen studentům oboru Výchova ke zdraví, kteří by se měli navíc naučit tuto problematiku vyučovat a Studijní základ III. pro studenty jedno a dvouoborových studijních programů zaměřených na ochranu obyvatelstva. Tyto studijní základy se v současné době postupně zavádějí do vzdělávání jednotlivých vysokých škol.
HZS ČR ale neustával ani ve vzdělávání stávajících učitelů. Kurzy, které se pro ně připravovaly, byly donedávna zaměřeny více na teorii. Ze strany učitelů však zaznívala poptávka po kurzech zaměřených více prakticky. Toto se potvrdilo i při posledním vzdělávání učitelů, které probíhalo právě k revidovaným RVP ZV na základě rezortního úkolu MŠMT ve spolupráci s NIDV a MD a bylo zaměřeno zejména prakticky.
Pro učitele byla navíc ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým, MZ a Asociací Záchranný kruh zpracována metodická pomůcka nazvaná Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách, která pedagogům nabízí soubor základních pojmů, návrh na rozložení učiva do jednotlivých ročníků, doporučené metody a formy práce, literaturu, pomůcky, užitečné odkazy, nástin začlenění problematiky ve stávajícím RVP a návrh testových otázek pro jednotlivé ročníky základní školy. Je volně dostupná na stránkách MŠMT, ale i HZS ČR v sekci „preventivně výchovná činnost“.
Pro výuku byly postupem času zpracovávány jednotlivými HZS krajů vhodné pomůcky, které by usnadnily učiteli práci v hodině. Velká poptávka po kvalitních a multimediálních pomůckách vedla HZS ČR ke spolupráci s Asociací záchranný kruh, jež se věnuje podpoře vzdělávání ve školách velice intenzivně. Vznikl tak portál pro učitele, ale i pro záchranáře a širokou veřejnost a soubor multimediálních DVD s jednotlivými problematikami od osobního bezpečí až k mimořádným událostem. Jak portál, tak tyto pomůcky jsou učiteli velice kvitovány, navíc jejich používání je bezplatné, a řada škol je maximálně využívá při své práci.
HZS ČR podporuje výuku i jinak, zejména konkrétními akcemi ve školách nebo mimo ně. Jako velice podpůrný se osvědčil projekt „Hasík CZ“, který velice vhodným způsobem doplňuje výuku. Pro školy jsou pořádány i různé vědomostně pohybové, výtvarné nebo literární soutěže jako například „Mladý záchranář“ a již léta probíhají návštěvy škol na hasičských stanicích. Současně i příslušníci chodí do škol na besedy, pomáhají při organizaci praktických cvičení apod. Svými činnostmi však nemohou suplovat roli učitele, která je v systému pravidelného vzdělávání nezastupitelná.
Co nás ještě čeká
Koncem letošního roku a v příštím roce, obdobně jako u základního vzdělávání, bude MV-GŘ HZS ČR s MŠMT spolupracovat i na revizi rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání. Pokud se na základní škole žáci seznamují s běžnými riziky a mimořádnými událostmi z pohledu prevence a své vlastní ochrany, na středních školách bude pozornost zaměřena více na teoretickou část, na právní normy, práva a povinnosti občanů a právnických subjektů apod.
Vzdělávací aktivity pro učitele chce HZS ČR rozšířit o vlastní kurzy zařazené do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Dosud tyto kurzy realizoval HZS ČR bez akreditace a mimo systém DVPP. Proto usiluje o akreditaci vzdělávacích seminářů pro učitele základních a středních škol, na nichž budou účastníci seznamováni s aktualizací a rozšířením předmětných témat v příslušných RVP. Součástí seminářů budou i informace o možných metodách implementace tematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí do výuky, proběhne představení materiálů a pomůcek i příkladů dobré praxe, které lze využít při vyučování. Důraz bude kladen zejména na praktické způsoby a formy práce, jak daná témata předat žákům.
A v neposlední řadě bude MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s ostatními rezorty (MZ, MD a MO) neustále usilovat o zavedení samostatného předmětu s problematikou bezpečnosti do výuky jak v základních, tak ve středních školách. Poptávka po tomto řešení už není jen ze strany odborníků, ale stále více zaznívá i z úst samotných učitelů. Proto je tento úkol obsažen i v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.
Závěr
Deset let je pro někoho dlouhá doba. Lidem, kteří se věnují přípravě obyvatelstva v oblasti prevence a ochrany před mimořádnými událostmi, ale utekla velice rychle. Za tu dobu se udělal obrovský kus práce nejen v oblasti vzdělávání žáků a studentů, ale i dalších cílových skupin. Cesta vpřed je v této oblasti mnohdy trnitá a nelehká a bez osobního nasazení tuto práci ani dělat nelze, a proto bych touto cestou chtěla všem, kteří se podíleli a podílejí na zkvalitňování výchovy a vzdělávání obyvatelstva, poděkovat.
Veškerá práce vykonávaná v této oblasti je během na dlouhou trať a to, zda jsme postupovali a postupujeme správným směrem, ukáže až dlouhodobá praxe.
plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv SDH Brandýs nad Labem