Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 4/2014

V úvodu přinášíme reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů za rok 2013. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár, ke kterému došlo v lednu v areálu pekáren v Kladně, seznamujeme s výsledky pracovních skupin, které pracují na plnění cílů nové koncepce požární prevence, a představujeme novou laboratoř VŠB-TU Ostrava k výuce problematiky požárně bezpečnostních zařízení. V bloku IZS informujeme o průběhu IX. kongresu Medicína katastrof, představujeme ZZS Karlovarského kraje, připomínáme 10. výročí zahájení provozu prvního telefonního centra evropské linky tísňového volání 112 v České republice a přinášíme zpravodajství ze cvičení Biohazardtýmu ZZS Plzeňského kraje. Patnáctiletá spolupráce České republiky a NATO v oblasti civilního nouzového plánování a závěry mezinárodního workshopu ke zkvalitnění systému vzdělávání a výzkumu v oblasti ochrany obyvatelstva tvoří náplň tematických částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ.  

V nejzápadnější části České repub­liky zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje (ZZS KVK). Nejmenší kraj o rozloze 3314 km² s přibližně 300 tisíci obyvateli tvoří okresy Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.

Od srpna 2012 sídlí karlovarští záchranáři ve vlastní budově na okraji města v Závodní ulici, kde se nachází rovněž budovy HZS Karlovarského kraje a Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, základních složek integrovaného záchranného systému. Společný areál přispívá ke snazší vzájemné součinnosti.

Výjezdové skupiny zdravotníků mají zázemí ve dvanácti výjezdových základnách, nejnovější byla uvedena do provozu v Teplé. Jsou schopny do 20 minut dojet na určené místo kdekoliv v kraji. K pacientům vyjíždějí posádky rychlé zdravotnické pomoci (RZP) s 31 sanitními vozidly a podle zdravotního stavu pacienta posádky s lékařem Rendez-vous (RV).

„Vzhledem k tomu, že máme pouze pět výjezdových skupin s lékaři, ačkoli bychom jich potřebovali nejméně devět, nemůžeme si dovolit posílat lékaře ke všem ohlášeným případům. Lékařů je všeobecně u záchranky v České republice nedostatek, protože to není právě atraktivní povolání, které by doktory přitahovalo. Nemají po ruce všechny potřebné diagnostické přístroje a práce v terénu vyžaduje zkušeného odborníka, který se ocitá u neznámého pacienta bez možnosti nahlédnout do jeho zdravotní dokumentace,“ říká ředitel ZZS KVK MUDr. Roman Sýkora, Ph.D.

Posádku rychlé zdravotnické pomoci tvoří řidič-záchranář s akreditovaným kvalifikačním kurzem a zdravotnický záchranář („nelékařský zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu“ nebo „sestra pro intenzivní péči“). Po nástupu k ZZS KVK musí být každý záchranář doškolen pod vedením služebně starších kolegů, až po tříměsíčním adaptačním procesu je schopen samostatné odpovědné činnosti.

„Další problém vzniká při náboru kvalifikovaných řidičů, protože předepsaný kurz stojí 30 tisíc Kč, které zájemce musí investovat, přestože jeho přijetí není předem potvrzeno. Situaci je tak možné do budoucna řešit poněkud neekonomicky, a to využitím lépe placeného zdravotnického záchranáře jako řidiče, což na druhou stranu může přinést jisté výhody zvýšením odbornosti výjezdové skupiny,“ přiznává MUDr. Sýkora.

Od začátku letošního roku je u ZZS KVK zavedena nová služba lékaře koronera na základě zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č.385/2012 Sb., která pomáhá výjezdovým skupinám. Lékař záchranky už nemusí provádět administrativní úkony, posuzovat úmrtí z forenzního hlediska a čekat na příjezd policie. Od 15.30 do 07.00 hodin (zájem je o rozšíření služby na 24 hodin denně), jezdí nasmlouvaní lékaři (např. dentista, gynekolog) k prohlídkám těl zemřelých. Zatím se služba osvědčila, lékaři, kteří se jí věnují, si tímto způsobem rozšiřují spektrum svých odborných vědomostí.

Všem členům výjezdových skupin byly v prosinci loňského roku pořízeny nové uniformy, které jim poskytují větší komfort a splňují všechny požadavky bezpečnostních a právních předpisů. Jsou z materiálu odolného proti vznícení, zašpinění a vyztužené na místech největší námahy. Významným prvkem je červený reflexní „high visible“ materiál, včetně reflexních pruhů, který umožňuje dobrou viditelnost osoby i za nepříznivých podmínek. Novinkou je také termoprádlo, které se uplatní zejména na základnách v oblastech, kde je bílá zima a teploty hluboko pod bodem mrazu. Uniformy jsou nyní také správně označeny názvy a logy tak, jak je stanoveno právními předpisy.

S čím se záchranáři setkávají

Tři lázeňská města v kraji navštěvuje velké množství zahraničních hostů. Pokud se stávají pacienty, úhradu za poskytnutí zdravotní péče ZZS KVK je nutné řešit prostřednictvím pojišťovny příslušného státu pacienta, a to není vždy jednoduchá záležitost. S jazykovým vybavením zaměstnanců potíže nejsou. Převážná část cizinců mluví rusky a méně též německy.

Nejčastějšími případy, u kterých záchranáři ZZS KVK zasahují, je mírné zhoršení chronického stavu interní choroby (např. respirační, diabetes, hypertenze). Dříve k takovému pacientovi přijel jeho ošetřující lékař. Dnes je praxe taková, že lidé volají záchranku téměř ke všem, i méně vážným obtížím a 60 procent těchto postižených do čtyř hodin odejde po vyšetření z nemocnice v pořádku domů.

K těm vážnějším však patří především infarkt myokardu nebo mozková příhoda. Velmi časté jsou také resuscitace, jejich počet narůstá, nicméně se setrvale zvyšuje i procento úspěšných resuscitací v terénu.

Zdravotnická záchranná služba je určena pro ty, kteří jsou bezprostředně ohroženi na životě, u nichž by bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci mohlo dojít k trvalému poškození zdraví, pro ty, jež trpí náhlou intenzivní bolestí, svým chováním ohrožují sami sebe nebo své okolí. Stále více případů, k nimž je služba přivolána, však tomuto určení neodpovídá a zbytečně ji zatěžuje.

Řadu případů také řeší lékař záchranné služby se záchranářem při zásahu konzultací po telefonu a jen k některým případům se rozhodne přijet osobně. Někdy totiž bývá problém přesvědčit vážně nemocného pacienta k převozu do nemocnice.

Nepříjemná a často nesmyslná je práce s opilými osobami. Občané volají policii k potácejícímu se nebo ležícímu člověku a policisté požádají zdravotnické záchranáře, aby se dostavili a zkontrolovali zdravotní stav dotyčného. Ten bývá odvezen buď do nemocnice, nebo na Protialkoholní záchytnou stanici v Sokolově (cena za noc 3230 Kč), kde mnohdy dluží již za několik nocí poskytnuté péče. Pokud ho ještě v noci propustí, stává se, že pod vlivem alkoholu se chová agresivně nebo opět někde upadne a situace se opakuje. Původním cílem záchytných stanic bylo převedení klientů na protialkoholní léčbu, což je dnes téměř vyloučeno, protože většina z nich (stále tytéž osoby) na placenou léčbu prostředky nemá.

Sanitní vozidla jsou neustále v permanenci, v loňském roce najezdila za každého počasí po různorodém terénu celkem 1 600 000 km, proto jsou už některá vzhledem k častému nasazení ve špatném stavu a ZZS KVK se obrací na sponzory, kteří by přispěli na pořízení nových automobilů (v roce 2013 z příspěvků soukromých společností bylo možné doplnit vozový park v Sokolově).

Spolupráce se složkami IZS

„S hasiči i policisty několikrát do roka cvičíme a prověřujeme naši připravenost na mimořádné události různého typu, např. únik nebezpečných látek, dopravní nehoda autobusu, železniční dopravní nehoda v tunelu nebo útok šíleného střelce. Při reálných zásazích máme se spoluprací jen dobré zkušenosti. Vloni jsme řešili společně únik plynu na základní škole a dopravní nehody, i když těch v našem kraji není mnoho, nejvíc bývají na dálnici R6. V současné době nám pomáhají psychologové HZS ČR s aplikováním psychosociální intervence u výjezdových skupin. Vyrovnat se se vším, s čím přicházejí při své práci do styku, není vždy jednoduché, a u hasičů již mají s psychologickou službou zkušenosti “, charakterizuje součinnost MUDr. Sýkora.

Hasiči pomohou přemístit pacienta s velkou nadváhou, a pokud jsou například u dopravní nehody jako první, resuscitují postiženého až do příjezdu zdravotníků. Ve vyšších polohách kraje výborně spolupracují členové Horské služby ČR, kteří jsou vybaveni technicky i po fyzické stránce, aby dopravili cyklisty nebo lyžaře po úrazu z těžko přístupných míst k sanitnímu vozidlu, a po cestě poskytovali postiženému první pomoc.

ZZS KVK pořádá pravidelně odborné konference pro zástupce složek IZS kraje, aby se vzájemné informovali o aktuálních otázkách a problematice, kterou je nutné řešit. Přednášky jsou zaměřeny především na oblast bezpečnosti v regionu.

Zdravotnické operační středisko

Zdravotnická operační střediska v Sokolově, Chebu a Karlových Varech byla sloučena v květnu 2012 a byl zahájen provoz jednotného operačního střediska pro celý Karlovarský kraj. Úkolem zdravotnického operačního střediska je volajícím na tísňovou linku po 24 hodin poskytovat kvalifikovanou první pomoc a vysílat na místo zásahu posádku záchranné služby. Operátorky jsou zkušené kvalifikované zdravotní sestry se specializačním studiem v oboru anestezie, resuscitace, intenzivní péče nebo záchranáři s psychologickým tréningem, které prostřednictvím informačních technologií spolupracují se všemi složkami IZS - policií, hasiči, horskou službou, vodní záchrannou službou atd. Důležité je, aby volající se dokázal natolik uklidnit, aby se soustředil na uvedení všech požadovaných informací o případu.

Bohaté zkušenosti v této práci má vedoucí operátorka zdravotnického operačního střediska Renata Čermáková, která se ve své čtrnáctileté praxi naučila rozeznávat, kdo ve svém projevu situaci přehání, kdo má tendenci ji zlehčovat, jak zacházet s neslušným člověkem nebo s tím, kdo se pouze nepěkně baví. Uvádí: „Chápeme, že je to stresová situace, ve které se volající ocitl často poprvé, ale křikem a vulgárními slovy příjezd záchranné služby neurychlí a postižený tím přichází o cenné minuty, důležité pro záchranu jeho života. Velkým problémem jsou zlomyslná volání, která zbytečně blokují posádku záchranné služby, kterou může právě potřebovat vážně nemocný člověk.“

Renata Čermáková často vyjíždí s posádkou do terénu, aby poznala činnost zdravotníků při péči o pacienty a viděla tak celý proces záchranné služby z obou stran. Tak se nejlépe vyvarují na operačním středisku chyb při vytěžování informací od volajících, jak se již několikrát přesvědčila.

„Ve dne jsou na telefonu čtyři a v noci tři operátoři. Ve velmi krátké době se všichni naučili zvládat nový operační program, který je dokonalejší než jsme užívali dosud, je vybaven podrobnějšími mapovými podklady, je přehlednější a umožňuje rychleji reagovat. Po sloučení operačních středisek je nás tady 16 žen a jeden muž. Brzy jsme se sžili a společně se radíme při řešení komplikovanějších případů. Všichni jsme empatičtí, musíme se umět vcítit do situace, v jaké se nacházejí pacienti a jejich blízcí. Někteří lidé však volají také při banálních problémech, například nás žena žádala o pomoc, protože její dítě nechce spolknout lék. Zneužívání záchranky je poslední dobou bohužel stále častější, mnohdy také proto, že ne všude je dostupná lékařská pohotovost,“ popsala vedoucí operátorka svou práci.

Při přijetí tísňové výzvy vyhodnotí operátoři, zda vyslat k případu pouze samostatně skupinu RZP nebo zároveň vozidlo s lékařem (RV). Při kritickém stavu pacienta doprovází lékař skupinu RZP až k předání do zdravotnického zařízení. Ve městech se dostane osobní automobil RV k případu často rychleji než velké sanitní vozidlo, proto je k těžším případům vysílán jako první a lékař se může ihned věnovat ošetření pacienta. Za ním přijede skupina RZP, aby pacienta případně transportovala do nemocnice. V Karlovarském kraji jsou dvě krajské nemocnice a tři soukromé. Chybí traumacentrum, vážných případů se ujímá Fakultní nemocnice v Plzni. ZZS KVK využívá leteckou záchrannou službu z letiště Plzeň-Líně, přibližně 130krát do roka. Případy popálenin je nutné transportovat do Prahy.

„Jsou zážitky, na které chci raději zapomenout. Denně máme problémy s agresivními opilci, s bezdomovci, se zdrogovanými lidmi, zejména na diskotékách. Otázka, zda postižený neužívá drogy, se pro nás stala naprosto běžnou. K příjemným stránkám naší práce patří pochvala, když ten, komu jsme pomáhali nebo jeho blízcí přijdou poděkovat, někdy také se omluvit za to, že na nás byli ve stresu hrubí,“ říká Renata Čermáková.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto archiv ZZS Karlovarského kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook