Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 5/2014

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly na výrobu plastů v obci Alojzov na Prostějovsku, seznamujeme se závěry konference Červený kohout a také se systémem požární a protipovodňové ochrany pražské zoologické zahrady. V bloku IZS uveřejňujeme třetí díl seriálu o organizaci chemického průzkumu v některých zemích EU, představujeme jednotku podnikových hasičů Jaderné elektrárny Dukovany a hodnotíme desetiletí existence Katalogu typových činností složek IZS při společném zásahu. V části OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme desetileté působení HZS ČR v oblasti civilní ochrany v rámci EU a seznamujeme s poznatky z revize vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín. V závěrečném bloku uveřejňujeme výsledky ankety Hasič roku 2013, připomínáme 150. výročí vzniku prvního českého dobrovolného hasičského sboru ve Velvarech a přinášíme ohlédnutí za činností Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni v roce 2013.  

V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské u­nie spolu s dalšími devíti státy, a to Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem.

Co vstupu předcházelo

Zajděme do historie vyjednávání České republiky s Evropskou unií (dále jen „EU“) o trochu hlouběji, než je zmiňovaných deset let. V roce 1996 požádala ČR o členství v EU. Oficiálně předal žádost ČR o vstup do EU premiér Václav Klaus v Římě dne 23. ledna 1996. Ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec převzal 26. dubna téhož roku dotazník Evropské komise (dále jen „Komise“), jehož vyplnění bylo nezbytným podkladem pro vypracování posudku Komise k žádosti ČR o členství v EU. Vyplněný dotazník byl odevzdán v prosinci roku 1996. Ukončení předvstupních jednání umožnilo vypracování konečné verze Smlouvy o přistoupení, která byla na začátku roku 2003 předložena Komisi k připomínkám a postoupena ke schválení Evropskému parlamentu. Ten ji musel podle smluvního rámce EU schválit absolutní většinou svých členů. Hlasování proběhlo dne 9. dubna 2003 a otevřelo cestu pro schválení přístupové smlouvy Radou pro všeobecné záležitosti, která tak učinila jednomyslně 14. dubna. Smlouva o přistoupení byla 16. dubna 2003 v Aténách slavnostně podepsána. Slavnostního aktu se za ČR zúčastnili prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla. K dovršení rozšíření EU z 15 na 25 členských států byla nutná ratifikace přístupové smlouvy rovněž všemi 25 členskými státy. V EU-15 se tak stalo schválením národními parlamenty. Ve všech nových členských státech s výjimkou Kypru se konala referenda. Občané České republiky rozhodli o přistoupení ČR do EU v referendu ve dnech 13. a 14. června 2003 poměrem 77,33 % kladných hlasů vůči 22,67 % odpůrců členství. Volební účast dosáhla 55,21 %. Smlouva o přistoupení vstoupila v platnost 1. května 2004 a ČR se stala plnoprávným členem EU.

Povinnosti HZS ČR v oblasti civilní ochrany

Ze vstupu do EU vyplynulo pro HZS ČR hned několik povinností, ale také se nám otevřela cesta k čerpání finančních prostředků a využívání výhod, které členství v EU přináší. Hlavními povinnostmi, které vyplynuly ze vstupu, jsou účast na negociacích dokumentů EU, úkoly vyplývající z mechanismu civilní ochrany EU a z dalších nařízení, směrnic a rozhodnutí, u kterých bylo MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „GŘ HZS ČR“) určeno jako gestor nebo spolugestor. Jednání, která se GŘ HZS ČR týkají, probíhají nejčastěji na půdě Rady EU a Komise. V Radě EU jsou otázky civilní ochrany řešeny v pracovní skupině Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“). Cílem této pracovní skupiny je zlepšení civilní nouzové připravenosti na národní, evropské a mezinárodní úrovni. PROCIV se schází 10krát až 15krát ročně. Po projednání dokumentů ve skupině postupují návrhy evropské legislativy Výboru stálých zástupců a dále Radě pro justici a vnitro (dále jen „Rada JHA“), která návrhy schvaluje. Pro všechny tyto skupiny je nutné vypracovat instrukce, respektive mandáty a vybavit jimi osobu obhajující zájmy ČR v Radě EU. Na jednání PROCIV zasedá za ČR zástupce GŘ HZS ČR, na jiných skupinách zástupce Ministerstva vnitra nebo Ministerstva zdravotnictví. V rámci Rady EU má GŘ HZS ČR funkci spolugestora i ve Výboru pro civilní aspekty krizového řízení (CIVCOM). Blízká spolupráce je nastavena i s pracovní skupinou pro humanitární a potravinovou pomoc (COHAFA), pracovní skupinou pro boj s terorismem (TWG) a pracovní skupinou pro konzulární záležitosti (COCON).

Civilní nouzové plánování

V rámci Komise je oblast civilní ochrany začleněna pod Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO). GŘ HZS ČR vysílá zástupce do komitologického výboru pro civilní ochranu (CPC), který se schází čtyři až šestkrát ročně. Další akcí pořádanou Komisí je setkání Generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Tato akce se pořádá dvakrát ročně, vždy v zemi mající předsednictví v Radě EU. Setkání slouží jako platforma pro hledání nových směrů v oblasti civilní ochrany na nejvyšší úrovni. Dále v rámci Komise funguje mnoho dalších odborných pracovních skupin (prevence, hodnocení rizik, moduly, výcvikový program, CECIS, doprava, včasné varování, lesní požáry, CBRN, získané zkušenosti, implementační platforma e-call, skupina pro nouzový přístup atd.), které se scházejí většinou ad hoc a GŘ HZS ČR na ně buď vysílá zástupce, nebo je vykrývá zaměstnanec stálé delegace při NATO vyčleněný pro civilní nouzové plánování.

Ochrana kritické infrastruktury

Samostatnou kapitolou patřící do gesce GŘ HZS ČR, je problematika Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), který v rámci Komise spadá pod Generální ředitelství vnitřních věcí (DG Home Affairs). EPCIP zkvalitnil evropskou prevenci, připravenost a odezvu na rizika výpadků a útoky na kritickou infrastrukturu evropského významu. Na základě EPCIP vznikla Směrnice Rady č. 2008/114/ES, kterou se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur s cílem přispět k ochraně obyvatel EU. Česká republika Směrnici Rady č. 2008/114/ES do vnitrostátního práva transponovala zákonem č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jež vstoupil v platnost 1. ledna 2011. Také bylo dosaženo podpisu obecných a technických protokolů s Rakouskem, Slovenskem, Německem a Polskem ohledně Evropské kritické infrastruktury, která byla identifikována pouze v oblasti energetiky. V rámci ochrany kritické infrastruktury jsou ještě dva projekty:

→ Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury (dále jen „ERNCIP“), jejímž cílem je podporovat vývoj inovativních, kvalifikovaných, účinných a konkurenceschopných bezpečnostních řešení prostřednictvím propojení evropských experimentálních schopností. Projekt ERNCIP je založený na společném základu, jehož prostřednictvím mohou všichni účastníci profitovat ze zvýšené dostupnosti a lepšího síťového propojení evropských experimentálních zařízení a laboratoří pro testování bezpečnosti systémů, jejich součástí a případných hrozeb pro kritické infrastruktury. Součástí projektu ERNCIP je tzv. ERNCIP Inventory, který je bezplatným databázovým seznamem, volně přístupným vyhledávací nástrojem pro získání informací o evropských experimentálních zařízeních a laboratořích. Účast v projektu ERNCIP Inventory je dobrovolná a v rámci ČR se již nahlásilo několik experimentálních zařízení.
→ Výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN), což je veřejný internetový chráněný informační a komunikační systém, který slouží jako diskusní fórum pro výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a zkušeností v rámci členských států zabývající se ochranou kritické infrastruktury. ČR se zapojila do tohoto projektu v lednu 2013.

Jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání

Jednou z dalších povinností vyplývajících ze vstupu ČR do EU bylo zavést jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání. Tato povinnost byla realizována již v souvislosti se snahou ČR zapojit se do evropského integračního procesu a byla jednou z podmínek členství v EU. Proto bylo uvolněno telefonní číslo 112, na kterém byla do roku 1998 provozována služba informace o přesném čase. K zajištění fungování evropského telefonního čísla tísňového volání slouží 14 telefonních center, jejichž testovací provoz byl ukončen v roce 2004 a od té doby fungují v ostrém provozu.

Předsednictví ČR v Radě EU

Předsednictví v Radě EU (dále jen „CZ PRES“) vykonávala ČR v první polovině roku 2009. GŘ HZS ČR mělo zodpovědnost za předsedání pracovní skupině PROCIV. V průběhu funkčního období CZ PRES se tato skupina sešla celkem šestkrát a zabývala se řadou závažných témat (zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany, prevence mimořádných událostí, konzulární koncept řízení příjmu pomoci postiženým státem, snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, zlepšení civilní ochrany v rámci Unie pro Středomoří, ochrana kritické infrastruktury a spolupráce s mezinárodními organizacemi). V rámci CZ PRES se za účasti 80 delegátů z 24 států, Komise a Sekretariátu Rady EU uskutečnil ve dnech 18. až 20. února 2009 v Brně seminář na téma „Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany“. Následující akcí konanou v rámci CZ PRES bylo setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států, jež se konalo ve dnech 22. až 24. dubna 2009 v Praze, a kterého se účastnilo více než 90 zahraničních delegátů ze třiceti zemí. Největším úspěchem CZ PRES v oblasti civilní ochrany bylo dosažení přijetí Závěrů Rady EU o zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany, které obsahují doporučení ve třech oblastech, a to zvyšování povědomí veřejnosti o civilní ochraně, bezpečnosti zasahujících záchranných složek a školení diplomatického personálu o mechanismu civilní ochrany Unie. Na Radě JHA byly závěry schváleny dne 4. června 2009 pod číslem 9976/09. Společná tripartitní deklarace k číslu 112 byla podepsána za Radu EU dne 11. února 2009. Deklarace uvádí, že 11. únor bude každoročně připomínán jako den jednotného evropského čísla tísňového volání 112. CZ PRES se rovněž zapojilo do aktivit v rámci tzv. Unie pro Středomoří a dosáhlo vydání doporučení pro přístup k problematice civilní ochrany v rámci tohoto uskupení.

Přínos členství pro HZS ČR

Nespornou výhodou pro HZS ČR vyplývající z členství ČR v EU je možnost čerpání prostředků z fondů EU. Projekty zpracované v rámci Integrovaného operačního programu na období 2007 až 2013 (dále jen „IOP“):

→ „Národní základna humanitární pomoci ve Zbirohu“ – hlavním cílem bylo vybudování základny pro příjem a distribuci humanitární pomoci v rámci ČR, států EU a dalších zemí světa. Objem finančních prostředků projektu představuje částku 68,4 milionu Kč.
→ „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek IZS“ – obsahem projektu je systémová modernizace technologií a činností v rámci příjmu tísňového volání a operačního řízení na operačních střediscích základních složek IZS (Policie ČR, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby krajů a HZS ČR). Objem finančních prostředků určených pro celý program jsou 2 miliardy Kč, z toho asi 1 miliardu Kč tvoří projekty HZS ČR.
→ „Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí” – projekt je zaměřen na zkvalitnění řešení mimořádných událostí působením HZS krajů a Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Nová technika byla volena tak, aby nové technické, technologické a provozní podmínky rozšířily spektrum jejího použití pro různé typy mimořádných událostí a přinesly novou inovativní dimenzi, která ovlivní i odbornou úroveň a efektivitu zásahů. Objem finančních prostředků je asi 612 milionů Kč.
→ Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách“ – projektovým záměrem bylo zajistit vyšší akceschopnost a mobilitu HZS ČR v případě živelních pohrom, vytvořit hmotné podmínky pro zvýšení kvality veřejné služby, která je poskytována občanům ČR na úseku prevence a řešení rizik a zlepšit připravenost HZS ČR v rámci IZS na různé mimořádné události, zejména živelní pohromy. Objem finančních prostředků projektu činí 300 milionů Kč.
→ „Technika, technologie a prostředky HZS ČR pro efektivní zásah (Efektivní zásah)“ - pořízením inovativní požární techniky a technologií zvýšit mobilitu a efektivnost jednotek HZS krajů při řešení mimořádných událostí, zvýšit kvalitu záchranných prací prováděných HZS krajů a zlepšit podmínky a bezpečnost práce hasičů na místě zásahu. Objem finančních prostředků projektu je 255 milionů Kč.
→ „Připravenost HZS ČR k řešení povodní“ – hlavním cílem projektu je pořízení techniky pro řešení záchranných a likvidačních prací a pro úkoly ochrany obyvatelstva, které provádí HZS ČR, a vybudování skladu prostředků pro nouzové přežití obyvatelstva, který bude sloužit také jako předsunutý sklad Národní základny humanitární pomoci, a nové základny pro dislokaci roty Záchranného útvaru HZS ČR v Jihlavě. Objem finančních prostředků projektu je přibližně 1,425 miliardy Kč. Projekt je nyní v procesu schvalování na úrovni EU, v případě kladného posouzení bude realizován do konce roku 2015.

V posledních pěti letech realizovaly HZS ČR a složky IZS v rámci podpory z IOP řadu projektů. Rovněž v novém finančním rámci let 2014 až 2020 se bude HZS ČR pokoušet čerpat prostředky EU napomáhající ke snižování dopadů mimořádných událostí.

K menším projektům patří například výše zmíněný předsednický seminář Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany kompletně hrazený ze strany Komise a vybavení a výcvik českých vyhledávacích a záchranných odřadů do obydlených oblastí (Urban search and rescue – USAR) spolufinancovaný v rámci projektu CZERT. Nejnovější akcí v rámci komunitárních programů je přistoupení GŘ HZS ČR do konsorcia projektu PPRD EAST 2, jehož cílem je pomoc Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldávii a Ukrajině při posilování prevence, připravenosti a odezvy. Veškerá práce provedená v rámci tohoto projektu bude proplácena Komisí.

Spolupráce mezi členskými státy

Dalším přínosem pro HZS ČR je účast v mechanismu civilní ochrany EU (Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1313/2013/EU). Cílem mechanismu je posilovat spolupráci mezi členskými státy EU, usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany a zlepšovat účinnost systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy. Stát zasažený mimořádnou událostí velkého rozsahu může vyžádat pomoc od ostatních států prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události zřízeného v rámci Komise (ERCC), které funguje na bázi 24 hodinové služby sedm dní v týdnu (24/7). ČR vyslala do tohoto centra styčného důstojníka. V rámci mechanismu jsou spolufinancovány i projekty preventivní činnosti, připravenosti, výcviku, přepravy humanitární pomoci nebo tvorby klíčových sil a prostředků odezvy na mimořádné události velkého rozsahu.

Závěrem lze snad jen vyjádřit přání, aby dalších deset let působení ČR v EU bylo pro HZS ČR alespoň stejně úspěšných jako těch deset let uplynulých.

plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook