Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 7/2014

V úvodu seznamujeme s projektem za bezpečnější jezy a přinášíme rozsáhlou informaci o průběhu květnové humanitární pomoci HZS ČR povodněmi postiženým balkánským zemím. V části POŽÁRNÍ OCHRANA mimo jiné objasňujeme, co obsahuje pravidelná kontrola parametrů pohotovostních zásob hasiv a pěnidel ve skladech HZS ČR. V bloku IZS analyzujeme zásah záchranářů u osoby demonstrující úmysl sebevraždy a seznamujeme také se specifiky odborné přípravy jednotky HZS Letiště Praha, a.s. Závěry setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU a poznatky z mezinárodní konference Řešení krizových situací ve specifickém prostředí, která se uskutečnila v Žilině, jsou náplní části časopisu věnované ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. V časopisu dále naleznete zpravodajství z Hasičských slavností Litoměřice 2014 nebo ohlédnutí za mimořádně zdařilým Mistrovstvím republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu.  

V první polovině roku 2014 probíhalo řecké předsednictví v Radě EU (EL PRES). Předsednickému státu vyplývá povinnost uspořádat ve spolupráci s Evropskou komisí setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Toto setkání bylo již 32. v pořadí a Řecko se rozhodlo jej propojit s cvičením EU PROMETHEUS 2014 zaměřeným na multinárodní moduly. Obě akce se uskutečnily ve dnech 2. a 3. června 2014.

Deset nosných bodů jednání

Setkání generálních ředitelů civilní ochrany zahájil jako již tradičně Claus Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise. Prvním bodem jednání bylo shrnutí celkového stavu Evropské spolupráce v oblasti civilní ochrany. Evropská komise se zaměřila hlavně na návrh prováděcího předpisu týkajícího se nového Mechanismu civilní ochrany Unie, který je řešen převážně ve Výboru pro civilní ochranu EU (Civil Protection Committee) a doložku solidarity. K vykonávání činností spojených s civilní ochranou by měly být používány podpůrné dokumenty, například Strategie vnitřní bezpečnosti EU nebo Mechanismus civilní ochrany Unie. Na závěr jednání k tomuto bodu byl zmíněn přístup ke krizovému řízení uskutečňovanému prostřednictvím jiných finančních nástrojů, jako Fond Solidarity EU a Fond soudržnosti.

V druhém bodě prezentovalo Řecko závěry Rady o mezinárodních modulech, které byly hlavní prioritou EL PRES. Zmíněny byly závěry z předsednického semináře, který se konal v Athénách ve dnech 21. a 22. ledna 2014, a byl zaměřen na posílení Evropské kapacity pro odezvu na katastrofy a mezinárodní moduly a který sloužil jako vodítko k tvorbě závěrů Rady EU na téma mezinárodních modulů. Ty byly schváleny v pracovní skupině pro civilní ochranu (Prociv), ve Výboru stálých zástupců (Coreper II) i v Radě JHA (Rada justice a vnitra), čímž vstoupily v platnost. Norsko k tématu doplnilo, že severské státy vytvoří multinárodní modul na zvládání extrémně chladného počasí a Estonsko poděkovalo Polsku, České republice a Rakousku za umožnění bezplatného transportu multinárodního povodňového modulu Baltic Flood do Bosny a Hercegoviny.

Ve třetím bodě zástupci Velké Británie, Švédska a Itálie informovali o svém novém projektu, který se týká připravenosti na dvě nově identifikovaná nebezpečí se značným dopadem - vulkanické erupce a následky vesmírného počasí. U vulkanických erupcí byl popsán nejhorší možný scénář, který ukazuje, jaký dopad bude mít erupce na zemědělství, zásobování a bezpečnost potravin, zdraví nebo leteckou dopravu. Poté byl uveden systém možného plánování, do kterého patří například ověření připravenosti záchranných služeb a připravenosti státu na zvládání následků katastrof. Za klíčové bylo označeno včasné informování a varování obyvatelstva. U vesmírného počasí byl uveden scénář nejhorší možné situace, který poukazuje na mezery ve znalostech této problematiky. Závěrem prezentace zástupce Itálie uvedl, že na Etně dochází k vulkanickým erupcím poměrně často, ale většinou jsou poměrně malého rozsahu. Za posledních 35 let se jedná o více než 400 případů, ale jen v devíti případech měly erupce zásadní následky ovlivňující leteckou přepravu.

Ve čtvrtém bodě Francie informovala o projektu EU zaměřeném na rozvoj krizového řízení v Číně. Jedná se o čtyřletý projekt, ve kterém bude Francie hodnotit rizika a úroveň krizového řízení na vládní úrovni v Číně. Projekt začal v roce 2012 a bude ukončen v roce 2016. Pomoc je poskytována multinárodním týmem expertů, a to jak přímo v Pekingu, tak v Aix-en-Provence. Hlavním záměrem projektu je vyškolit a vytrénovat krizové pracovníky. Prozatím jich bylo vyškoleno 75.

V pátém bodě Norsko informovalo delegáty o jejich měnícím se pohledu na analýzu národních rizik. V současnosti se Norsko přiblížilo s analýzou rizik k modelu Nizozemska a Velké Británie a soustřeďuje se na přístup ke všem rizikům (all-hazard approach) a na nejhorší možný scénář.

V šestém bodě jednání Komise informovala delegáty o aktuálním vývoji v oblasti Rámce pro činnost z Hyogo a jeho vývoje po roce 2015 a o termínech přípravných výborů na tuto problematiku. Bylo zmíněno přijetí závěrů Rady EU na toto téma v průběhu EL PRES a byl předložen výčet dat, kdy bude k tomuto tématu jednáno. První přípravný výbor se bude konat 14. a 15. července 2014 v Ženevě, neformální zasedání ministerské Rady JHA se uskuteční 8. července 2014 v Miláně, Evropské fórum v Madridu bude svoláno ve dnech 6. až 8. října 2014, druhý přípravný výbor bude zasedat 17. a 18. listopadu 2014 v Ženevě a třetí světová konference k redukci rizik se uskuteční v japonském Sendai ve dnech 14. až 18. března 2015. MV-generální ředitelství HZS ČR na této problematice spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí.

V sedmém bodě jednání informovala generální ředitele zástupkyně Evropské komise z generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování o revizi Směrnice o pracovní době, se zvláštním důrazem na možný dopad na denní režim pracovníků záchranných služeb během pracovní doby. Směrnice 2003/88/EC novelizuje směrnici 93/104/EC. Revidovaná směrnice stanovuje požadavky na pracovní dobu, jako minimální dobu odpočinku za den a týden, jak dlouhá může být dovolená a řeší i některé aspekty nočních služeb a práce na směny. Z této směrnice jsou vyloučeny určité činnosti služeb zabývajících se civilní ochranou.

V osmém bodě vedoucí evropského Střediska pro koordinaci odezvy na katastrofy (ERCC) shrnul všechny mimořádné události, na jejichž řešení se v poslední době ERCC podílelo. Hlavními zmíněnými katastrofami byly Tajfun Hayian, povodně v Bosně a Hercegovině a Srbsku, výpadek proudu ve Slovinsku, posílení prevence a připravenosti na Ukrajině, zemětřesení a povodně na Šalamounových ostrovech, sesuvy půdy v Gruzii a vnitřní konflikt v Jižním Súdánu. Následně byla zmíněna podpora cvičení Coordex 2014 ve Finsku, které ERCC spolupořádalo, v závěru byla uvedena další činnost ERCC, konkrétně tvorba mapových podkladů k mimořádným událostem, kterých vzniklo od začátku roku 2014 přibližně 400.

V devátém bodě podala Evropská komise informace o mezinárodní spolupráci v oblasti civilní ochrany. Spolupráci lze rozdělit do tří rovin. První z nich je spolupráce s kandidátskými zeměmi a potenciálně kandidátskými zeměmi EU. Nejvíce aktivit je zaměřeno na Turecko, FYROM (bývalá jugoslávská republika Makedonie), Srbsko a Černou Horu, které by se měly stát členy Mechanismu civilní ochrany Unie v poměrně blízké době. Další rovinou je sousedská politika, hlavně se jedná o projekty PPRD East a PPRD South, které se dotýkají států bývalého Sovětského svazu a států Středomoří. MV-GŘ HZS ČR je zapojeno do projektu PPRD East II. Třetí rovinnou je spolupráce se strategickými partnery. Jedná se hlavně o asijské státy a ruský Emercom, se kterým bude na podzim roku 2014 realizována výměna expertů Ruska a EU.

V posledním desátém bodě jednání vystoupil italský generální ředitel a uvedl, že v rámci jejich předsednictví (probíhá od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014) bude hlavní důraz kladen na hodnocení rizik na národní úrovni. Cílem předsednictví je vytvořit společnou metodiku na hodnocení rizik. Druhou prioritou je zlepšení spolupráce mezi operacemi civilní ochrany a operacemi humanitární pomoci. Hlavními akcemi italského předsednictví by měly být již výše zmíněná neformální Rada JHA na téma Post-Hyogského programu, workshop na téma „Prostředky řízení rizik“ a 33. setkání generálních ředitelů civilní ochrany.

Praktická prověrka záchranných modulů

Ve dnech 2. a 3. června se v Athénách a přilehlém okolí uskutečnilo cvičení EU PROMETHEUS se zaměřením na tvorbu a zásah multinárodních modulů. Účelem cvičení bylo ověření funkčnosti nasazení a tvorby multinárodních modulů. Multinárodní záchranné moduly byly hlavním tématem řeckého předsednictví v Radě EU. Cvičení bylo na téma rozsáhlých lesních požárů, které ohrožovaly továrnu na munici v blízké vesnici. Následkem ničivých požárů došlo k explozi továrny a následně k demolici části vesnice. Důsledkem toho byl v oblasti velký počet zraněných a zavalených lidí včetně několika obětí. Cestou EU Řecko požádalo o záchranářskou pomoc. Z jednotek, které přijely Řecku na pomoc, byly utvořeny společné jednotky ve složení:
→ vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (řecko-kyperský a řecko-italský modul),
→ pozemní hašení lesních požárů (2x řecko-italský a řecko-chorvatský modul),
→ letecké hašení lesních požárů s použitím letadel (řecko-italský a řecko-chorvatský modul).

Poznatky ze cvičení

Pozorovatelé cvičení označili za velkou nevýhodu malou sehranost a nejednoznačně určenou pozici velitele multinárodních modulů. Výjimkou byl modul pro letecké hašení lesních požárů s použitím letadel, který má bohaté zkušenosti ze spolupráce vzhledem k častému leteckému hašení lesních požárů v jižní Evropě. Vytvoření multinárodních modulů předcházela špatně fungující videokonference navázaná mezi setkáním generálních ředitelů civilní ochrany EU a velitelským stanovištěm cvičení, během které proběhlo podepsání Deklarace o spolupráci a vytvoření multinárodních modulů.

Cvičení mělo rovněž znatelné trhliny v samotné organizaci, což vedlo k nedodržování určeného programu a velkým časovým prostojům cvičících a pozorovatelů. Navíc nebyly v průběhu cvičení relevantně zodpovězeny otázky cílené na samotné ustanovení multinárodních záchranných modulů – jejich strukturu, velení atd. Cvičení poukázalo na několik pozitiv i negativ. Jako pozitivum je možné hodnotit velmi profesionální úroveň řeckých záchranných týmů. Hlavním negativem byla velmi slabá vybavenost řeckých týmů civilní ochrany v porovnání s týmy z jiných členských států EU.

plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook