Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 12/2014
Atmosféře vánočních svátků je přizpůsoben rozbor zásahové činnosti jednotek PO sestavený tentokrát z tzv. kuriózních zásahů. Dále v bloku POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o změnách, které přináší novela vyhlášky o požární prevenci a analyzujeme některé metody hašení požárů hotelových pokojů. V části zaměřené na oblast IZS připomínáme osmdesáté výročí založení policejního letectva na našem území, přinášíme třetí díl seriálu o záchranářské kynologii a seznamujeme s přilbovým potápěním. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ hodnotíme výsledky některých preventivně výchovných a vzdělávacích projektů pro seniory a studenty středních škol, prezentujeme nový informační terminál v jednotném systému varování a vyrozumění a seznamujeme se závěry semináře zaměřeného na problematiku klimatických změn. V závěrečné části přibližujeme poslání Toxikologického informačního střediska v Praze a přinášíme ohlédnutí za činností Asociace velitelů HZS podniků v roce 2014.
- Hasiči musejí být připraveni na vše
- Novela vyhlášky o požární prevenci
- Policejní letectvo oslaví kulaté jubileum
- Záchranářská kynologie 3
- Přilbové potápění umožní hasičům zasahovat v silně kontaminovaných vodách
- Nový informační terminál v jednotném systému varování a vyrozumění
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Záchranářská kynologie u dobrovolných hasičů
Myšlenka založení jednotky psovodů u Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) vznikla na konci devadesátých let minulého století. To, co přivedlo člena jednotky SDH Hejnice Františka Schejbala k tomuto kroku, byla potřeba jasně rozlišit požadavky na psovoda i psa v praktické využitelnosti záchranného týmu oproti někde doposud převažujícím sportovním tendencím záchranářského výcviku. Tuto nutnost si jasně uvědomil při svém nasazení na zahraničních misích po zemětřesení v Turecku a na Taiwanu, a na mnoha pátracích akcích na našem území. Proto požádal SH ČMS o možnost založení první jednotky psovodů v rámci SH ČMS, konkrétně u SDH Hejnice.
První skupina psovodů byla založena v roce 2000 s cílem výcviku a přípravy záchranných týmů psovoda a psa pro ryze praktické využití vedoucí k záchraně lidského života. Od doby založení záchranných psovodů u SH ČMS existují záchranní psovodi u šesti jednotek SDH obcí, konkrétně u SDH Horní Bříza, Blovice, Sloupnice, Hejnice, Želiv a kynologická jednotka SDH Pardubice.
Organizační struktura a zkušební řád
Současně se založením prvního týmu psovodů SH ČMS byla vytvořena i organizační struktura a podmínky pro přezkušování záchranných psů. Organizační strukturu tvoří velitel psovodů, jeho zástupci a dále pak psovodi I., II. a III. stupně. Zástupce velitele psovodů jmenuje velitel psovodů, odbornost psovod I., II. a III. stupně se uděluje na základě počtu a druhu splněných zkoušek.
Velmi důležitým a nelehkým úkolem bylo stanovit kritéria přezkušování záchranných psů, neboli „zkušební řád“. Ten vznikl na základě více než deseti let praktických zkušeností a podrobných zápisů z neobvyklých situací z různých nasazení. Zkušební řád byl poprvé schválen jako Metodický pokyn starosty SH ČMS k provádění přípravy odbornosti SH ČMS v oblasti psovodů záchranných psů a podmínek k získání odbornosti SH ČMS psovod záchranného psa I., II. a III. stupně v roce 2002. V tuto chvíli je platné třetí vydání z roku 2007.
Celý zkušební řád je primárně zaměřen na praxi. Složení jednotlivých druhů zkoušek je podmíněno splněním speciálního cviku, tj. nalezením všech požadovaných subjektů v časovém limitu a splněním poslušnosti a dovednosti. Vyšší stupně zkoušek pak obsahují pouze speciální cvik. Jednotlivé druhy a stupně zkoušek umožňují veliteli psovodů v případě aktivace jednotky SH ČMS povolat psovoda a psa k nasazení v příslušném druhu a stupni hledání pohřešovaných osob. Psovod se psem je povinen opakovat zkoušku, jakožto oprávnění k nasazení, každé dva roky. Tato povinnost může být splněna i pravidelnou účastí psovoda a psa při oficiálních trénincích psovodů SDH, které se konají pravidelně každý měsíc.
Jednotlivé specializace
Jednotlivými specializacemi jsou plošné a sutinové vyhledávání, stopařské práce a cadaver. Právě na plošné vyhledávání je primárně zaměřena praxe všech psovodů SDH obcí, kteří jsou podle tohoto řádu přezkušováni, protože jsou v této specializaci nejvíce upotřebitelní. Důvodem je především systém práce záchranného psa, speciálně vycvičeného pro vyhledání pohřešovaných osob. Záchranní psi nehledají člověka podle jeho pachové stopy zanechané na zemi, ale sbírají lidský pach ze vzduchu a větru, a není tedy nutný předmět pohřešované osoby k nasumování. Psi jsou cvičeni pro označení každého lidského pachu, přičemž nerozhoduje, zda se jedná o osobu, která se pohybuje nebo osobu ležící, osobu nacházející se v úrovni terénu, ve výšce (na skále nebo na stromě) nebo pod úrovní terénu (díry, skalní rozsedliny, jeskyně). U druhého stupně zkoušky se pak může jednat o skupinu osob nebo osobu, která se psa bojí.
Druhým a neméně důležitým argumentem je fakt, že se ve většině případů může pohřešovaná osoba nacházet na území o velké rozloze, popř. v různých oblastech, které na sebe nenavazují, a je tedy třeba většího počtu záchranných týmů na potřebné úrovni vycvičenosti a materiálního vybavení. Při pátrání po pohřešované osobě je tedy vždy žádoucí použití nejen profesionálních složek, ale i složek dobrovolných.
V rámci specializace sutinového vyhledání je zkušební řád SH ČMS založen právě na již zmíněných zkušenostech ze zemětřesením v postižených oblastech, a to především skladbou a možností jednotlivých úkrytů.
Nejméně známou součástí zkušebního řádu SH ČMS je část zaměřená na zkoušku psa stopaře. Toto praktické stopování, které není ničím novým, je v dnešní době známo spíše jako mantrailing. Jedná se o praktickou stopu, kde je psovodovi znám pouze prostor, kde se konkrétní osoba pohybovala a předmět s pachem kladeče určený k nasumování. Poté pes ve vymezeném území, ve kterém jsou stopy dalších dvou osob, musí samostatně vyhledat konkrétní stopu a následně ji vypracovat. Parametry stopy, které se v prvním stupni pohybují okolo jednoho kilometru, jsou stejné jako u osoby bloudící v lese, může být tedy vedena prakticky kdekoliv přes cesty, potoky, skály, jeskyně a obydlená území.
Výcvik a aktivace kynologických týmů
Své zázemí mají psovodi SDH Hejnice na cvičišti přímo v Hejnicích. Postupně také vytvářejí sutinový trenažer v Hrádku nad Nisou, který je vhodný nejen k výcviku vyhledávání osob v sutinách, ale i k plošnému vyhledávání pohřešovaných osob v terénu. K tréninkům se pravidelně setkávají jednou týdně, větší organizované tréninky jsou jednou měsíčně. V tomto ohledu velmi úzce spolupracují se Záchrannou brigádou kynologů Libereckého kraje. Vícedenní tréninky jsou zaměřeny také na odbornou práci psovodů, jako je poskytování první pomoci, práce s mapovými podklady a GPS, orientace v terénu atd. Jenou ročně organizují letní výcvikový tábor, který je otevřený i členům ostatních organizací zabývajících se touto oblastí výcviku psů.
Aktivace záchranných týmů psovodů SDH Hejnice probíhá na stejných principech jako u ostatních složek IZS. Pokud se jedná o místo události, které je v Libereckém kraji, mívají psovodi sraz přímo v místě zásahu a přepravují se vlastními dopravními prostředky. Pokud se jedná o pátrání ve vzdálenějších místech České republiky, odjíždějí psovodi po domluvě společně. V případě záchranných operací, které jsou svým rozsahem větší a vyžadují delší nasazení psovodů, využívají výjezdové vozidlo SDH Hejnice, které je vybaveno veškerým potřebným vybavením pro dlouhodobý pobyt psovodů i psů v terénu včetně horolezeckého vybavení a motorového člunu.
Časová náročnost pro aktivaci jednotlivých psovodů a jejich schopnost výjezdu na místo události se pohybuje od patnácti minut do jedné hodiny.
Materiální vybavenost a spolupráce se složkami IZS
Jelikož na výjezdy jako takové nevyjíždějí z jednotného místa, je nezbytné, aby měl každý psovod veškeré materiální vybavení a vše potřebné u sebe. Několik let spolupracují psovodi SDH Hejnice s libereckou firmou T12, která šije každému psovodovi potřebné oblečení přímo podle jeho požadavků, což je oceňováno hlavně při zásazích v podmínkách hornatého prostředí Libereckého kraje.
Veškeré další vybavení, jako osvětlení, GPS, PC a barevná tiskárna pro tvorbu mapových podkladů, komunikační a veškeré ochranné prostředky, je dnes již samozřejmostí. Díky systému financování atestovaných psovodů a významným firmám Libereckého kraje, které SDH Hejnice dlouhodobě podporují, je tým psovodů vybaven na velmi vysoké úrovni.
V rámci IZS nejvíce spolupracuje s Policií ČR a MV generálním ředitelstvím HZS ČR. Na základě konkrétní spolupráce při pátrání po pohřešovaných osobách je známé jejich specifické zaměření. V tomto ohledu je nutné konstatovat, že v našem kraji se stále zlepšuje informovanost a spolupráce v oblasti využívání práce záchranných psů jak ze strany složek IZS, tak i ze strany zástupců krajů a jednotlivých stupňů krizového řízení. To má za následek, že jsou povoláváni v případech, kdy je tato spolupráce žádoucí a prospěšná, což samozřejmě velmi zefektivňuje zásahovou činnost.
Praktické nasazení
Od roku 2010 mají psovodi SDH Hejnice více než osmdesát praktických nasazení převážně v Libereckém a Ústeckém kraji. Mezi mediálně známé určitě patří pátrání po pohřešovaném muži v okolí hradu Střekov v Ústí nad Labem a nalezení utonulého chlapce ve Spišském Bystrém. V posledním době byla pak nejen časově náročná spolupráce při pátrání po pohřešovaném muži ve Frýdlantském výběžku. Šlo o muže, který pobýval v jedné z budov poměrně rozsáhlého komplexu a bez jakýchkoliv informací zmizel. Po příjezdu byli psovodi požádáni o prohledání části budov a po oznámení negativního výsledku následně o propátrání okolních lesů a zarostlých lokalit, kde se dal předpokládat možný výskyt pohřešovaného muže. V následujících dnech byl tým SDH Hejnice požádán o propátrání zbylé části budov, do kterých nebyl umožněn přístup. Osoba byla následně označena psem u vstupu do jedné z uzamčených budov. Přítomnost pohřešované osoby byla potvrzena Policií ČR po několika dalších hodinách, kdy byl do prostoru umožněn vstup.
Od začátku činnosti záchranných psů u SH ČMS bylo z SDH Hejnice atestováno MV generálním ředitelstvím HZS ČR celkem jedenáct psovodů. Ti se pravidelně zúčastňovali a zúčastňují všech akcí, jako jsou instrukčně metodická zaměstnání, kynologické atestační zkoušky a Mistrovství ČR záchranných psů a psovodů složek IZS. Právě na této sportovní soutěži družstvo psovodů SDH Hejnice v loňském roce zaznamenalo největší sportovní úspěch, když se stalo mistrem České republiky.
Mgr. Pavel MORÁVEK, zástupce velitele psovodů SDH Hejnice, foto pplk. Ing. Roman HEJZLAR, MV generální ředitelství HZS ČR a Milan TŘÍSKA