Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 3/2015

V části zaměřené na POŽÁRNÍ OCHRANU se zamýšlíme nad motivy, které vedou pachatele k úmyslnému zakládání požárů. Informujeme o změnách, které obsahuje aktualizovaný Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany zpracovaný ČAHD, z.s., ve spolupráci s MV-GŘ HZS ČR. Analýza řešení hovorů na linky tísňového volání HZS ČR, závěry X. ročníku konference Medicína katastrof, další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a hodnocení cvičení Metro 2014, jsou hlavními tématy části zaměřené na IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s poznatky z přípravy techniků ochrany obyvatelstva jednotek SDH obcí a ze vzdělávacích seminářů k problematice ochrany člověka za mimořádných událostí organizovaných pro pedagogy ZŠ a SŠ. Dále přinášíme závěry XIV. ročníku konference Ochrana obyvatelstva a informujeme o průběhu cvičení ZÓNA KOMUNIKACE 2014, jehož cílem bylo prověřit komunikaci s obyvatelstvem v případě vzniku radiační havárie v jaderné elektrárně.  

Ve stanicích pražského metra Anděl, Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží se 22. října 2014 v nočních hodinách uskutečnilo společné taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů krizového řízení pod názvem „Metro 2014“. Ve vybraných nemocnicích v Praze navazovala následná opatření pro příjem zraněných. Cvičení bylo realizováno na taktické, operační a strategické úrovni v souladu s typovou činností složek IZS při společném zásahu č. 13 - Reakce na chemický útok v metru (dále jen „STČ 13/IZS“).

Námět cvičení

V odpoledních hodinách ve stanici metra Anděl došlo k teroristickému útoku. Na nástupišti se nachází rozbitá skleněná lahev s neznámou látkou a v její bezprostřední blízkosti cestující začínají omdlévat a padat. Vzniká panika.

Protichemický varovný systém metra PROVAS detekuje bojovou chemickou látku sarin. Operátoři technologického dispečinku a vlakového dispečinku metra postupují v souladu s „STČ 13/IZS“.

V okamžiku příjezdu prvních jednotek PO na místo zásahu se ve stanici Anděl nachází 58 cestujících. Z toho je podle metody START označeno 30 jako zelených, 8 žlutých, 10 červených zraněných a 10 cestujících na nástupišti metra zraněním podlehne. Během zásahu dojde ke zranění šesti zasahujících, jeden z nich později v sanitním vozidle ZZS zraněním podlehne. Ve stanici Karlovo náměstí budou nalezeni dva zranění cestující s prioritou zelené. Před vybrané nemocnice se dostaví dalších 24 osob. Z časových důvodů není námětem cvičení dekontaminace prostorů metra a další nakládání s odloženými kontaminovanými oděvy.

Cíle cvičení

Cílem taktického cvičení „Metro 2014“ bylo procvičit nasazení a součinnost složek IZS a dalších subjektů podílejících se na provádění záchranných a likvidačních pracích bezprostředně po uskutečněném chemickém útoku v metru. Dílčími cíli cvičení bylo prověřit zejména:

→ postup podle STČ 13/IZS,
→ reakci a následný postup zaměstnanců Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., a vyhodnocení situace po aktivaci systému „PROVAS“,
→ vyrozumění složek IZS o vzniklé mimořádné události a aktivaci orgánů krizového řízení,
→ spolupráci složek IZS a dalších subjektů, koordinaci společného zásahu po chemickém útoku a procvičení činností a postupů ve štábu velitele zásahu,
→ komunikaci mezi zasahujícími složkami IZS,
→ provádění záchranných a likvidačních prací, poskytování přednemocniční neodkladné péče ve ztížených podmínkách kontaminovaného prostředí,
→ realizaci činností a úkolů podle Traumatologického plánu ZZS hl. m. Prahy,
→ spolupráci s vybranými nemocnicemi, návaznost přednemocniční neodkladné péče na nemocniční péči,
→ spolupráci stanovišť dekontaminace s vybranými nemocnicemi,
→ spolupráci Armády ČR v rámci složek IZS,
→ součinnost s operačním střediskem Krizového štábu hl. m. Prahy (KŠ HMP) a Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO),
→ součinnost při identifikaci obětí a činnost soudního lékařství,
→ realizaci informačních toků mezi orgány krizového řízení, součinnost Štábu HZS hl. m. Prahy a Krizového štábu hl. m. Prahy.

Průběh cvičení

Technologický dispečink Dopravního podniku hl. m. Prahy zaznamenal signalizaci systému PROVAS a detekoval nervově­ paralytickou bojovou látku sarin. Na základě dalších informací, zejména z kamerového systému ve stanicích byla situace vyhodnocena jako teroristický útok. Technologický dispečink vyhlásil stav „chemického ohrožení“ a nastavil havarijní větrání metra. Na celé trase byla zastavena doprava. Vlakovým soupravám bylo nařízeno dojet do stanic. Hlášení pro cestující upozorňovalo na vzniklé nebezpečí a okamžitý odchod z prostor metra. Personál stanice plnil další nařízené úkoly. V deváté minutě po signalizaci systému PROVAS informaci obdrželo KOPIS HZS hl. m. Prahy a vyslalo síly a prostředky na místa mimořádné události. Informaci obdržely ZZS hl. m. Prahy, Policie ČR a další zainteresované subjekty. Byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu IZS.

Stanice metra Anděl

V okamžiku příjezdu první jednotky PO byl personál stanice již evakuován. Velitel jednotky PO zjišťoval prvotní informace o situaci od dozorčího stanice. Navázal kontakt s Policií ČR a ZZS hl. m. Prahy. Stanovil hranice nebezpečné zóny a vnější zóny. První průzkumná skupina se připravovala pro zásah v ochranném oděvu. Na místo zásahu přijel velící důstojník směny a převzal velení. Zásah byl rozdělen na dva sektory a sedm úseků. První sektor byl zřízen u výstupu z metra v ulici Na Knížecí, odkud byl veden hlavní zásah. Druhý sektor byl vytvořen u výstupu v ulici Plzeňská, vzdáleném přibližně 500 m. Byl zřízen štáb velitele zásahu (ŠVZ).

Prvotní průzkum na nástupišti (úsek 1) byl zaměřený na záchranu osob a vyhledání zdroje nebezpečí. V součinnosti spolupracovaly jednotky HZS hl. m. Prahy a HZS Dopravního podniku hl. m. Prahy (HZS DP). Úkolem příslušníků HZS hl. m. Prahy bylo soustředit se na záchranu osob. Čtyřčlenné skupiny zasahujících vstupovaly na nástupiště v ochranném obleku typu 1a. Dezorientované, ale pohybu schopné osoby byly odváděny s doprovodem. Část cestujících opustila prostor samostatně. Dvojice zasahujících odnášely na nosítkách raněné do podchodu metra, kde je předávaly další skupině. Třídění raněných se provádělo zjednodušenou formou „jeví známky života - nejeví známky života“. Úkolem HZS DP hl. m. Prahy byla detekce, odběr vzorků a likvidace nebezpečné chemické látky. Příslušníci HZS hl. m. Prahy a HZS DP hl. m. Prahy provedli prohlídku technických prostorů. Úkolem odborníků z SÚJCHBO bylo provádět další kontrolní měření. Příslušníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Policie ČR prováděli úkony orgánů činných v trestním řízení. V součinnosti s Policií ČR byla jedna oběť naložena do přepravního vaku a po dekontaminaci předána příslušníkům DVI týmu (Disaster Victim Identification). Celkem bylo vyvedeno 30 osob, vyneseno 18 osob a jedna oběť.

Na úseku 2 (suchá dekontaminace) bylo úkolem převzít osoby od záchranné skupiny a organizovat jejich svlékání, ukládání oděvů a cenností a asistenci při oblékání do náhradního ošacení a předání do péče ZZS. Skupina pracovala v ochranném obleku Tyvek a v dýchacích přístrojích. O snížené ochraně bylo rozhodnuto vzhledem k tomu, že prostor podchodu metra se nacházel již za vzduchovou bariérou, kterou vytvořilo havarijní větrání. V prostoru se provádělo kontinuální měření po celou dobu zásahu. Skupina byla rozdělena na tzv. špinavou a čistou část. První část („špinavá“) organizovala svlékání a ukládání oděvů (zraněným na nosítkách byly oděvy rozstříhány). Osobám byly přiděleny identifikační pásky, kterými se rovněž označily pytle s oblečením, případně cennosti v dalším pytli. Druhá část („čistá“) řídila oblékání osob (zraněným na nosítkách byla poskytnuta přikrývka) a předání do péče ZZS. Na úseku 2 pracovali záchranáři po celou dobu zásahu bez vystřídání. Výměna dýchacích přístrojů probíhala v zóně z předem vytvořené zásoby dýchacích přístrojů.

Před vstupem první skupiny zasahujících do nebezpečné zóny bylo vytvořeno pracoviště zjednodušené dekontaminace. Pro dekontaminaci zasahujících (úsek 3) byly postaveny dvě dekontaminační sprchy. Skupina zasahovala v ochranných oblecích Tychem F a Tyvek s dýchacím přístrojem.

Nástupní prostor (úsek 4) byl vytvořen před vstupem do metra na úrovni ulice. Na hranici nebezpečné a vnější zóny byl vytvořen podávací prostor a kontrolní bod, kde probíhala bezpečnostní kontrola zasahujících před vstupem do nebezpečné zóny (kontrola ochranných prostředků a tlaku v dýchacích přístrojích). Zvýšená pozornost byla věnována evidenci vstupujících do nebezpečné zóny. Do nebezpečné zóny bylo nutné zahrnout i prostor kolem větrací šachty, kde rovněž probíhala detekce. Tento prostor byl pod dohledem Policie ČR.

ZZS hl. m. Prahy (úsek 5) třídila přebírané osoby a poskytovala neodkladnou přednemocniční péči zraněným osobám, evidovala osoby a organizovala odsun zraněných. Pacienti označení podle metody START jako žlutí a červení byli odváženi sanitními vozidly ZZS. Ostatní pacienti byli hromadně rozváženi autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy do vybraných nemocnic. Zdravotničtí záchranáři pracovali v ochranném obleku Tyvek a jednorázové roušce.
Prvořadým úkolem Policie ČR bylo uzavření prostoru zásahu a vytýčení vnější zóny. V součinnosti s Městskou policií hl. m. Prahy prováděli policisté a strážníci asistenční dozor u všech vstupů do metra. Mezi další neodkladné úkoly patřila regulace dopravy, udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrana opuštěného majetku obětí a postižených. Po odběru vzorku nebezpečné chemické látky Policie ČR zajišťovala převoz vzorků do laboratoře SÚJCHBO. Městská policie zajišťovala asistenci při rozvozu postižených do nemocnic.

Do 2. sektoru u vstupu ulice Plzeňská bylo vysláno jedno družstvo v síle 1+5 (úsek 6). Jeho úkolem bylo provést suchou dekontaminaci osob, které byly schopné opustit prostor metra samostatně a pro odchod si vybraly tento výstup. Pro dekontaminaci zasahujících byla připravena zjednodušená dekontaminace. V sektoru dále operovala ZZS hl. m. Prahy (úsek 7). Celý prostor zásahu hlídala Policie ČR v součinnosti s městskou policií.

Stanice metra Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží

Na navazující stanice Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží bylo vysláno průzkumné družstvo HZS hl. m. Prahy, jehož prioritním úkolem bylo provést prvotní průzkum, zmapovat celkovou situaci na místě zásahu a poskytnout případnou záchranu v rámci svých možností. Úkolem HZS DP hl. m. Prahy byla detekce, odběr vzorků a likvidace nebezpečné chemické látky. V rámci mezikrajské výpomoci byly na další stanice vyslány jednotky chemické laboratoře Kamenná a chemické laboratoře Třemošná. Průzkum a měření na nástupišti byl prováděn v ochranném obleku typu 1a. Zasahující na povrchu měli sníženou ochranu (obleky Tyvek). Pro zasahující hasiče byla připravena zjednodušená dekontaminace. Rovněž bylo provedeno měření koncentrací v blízkosti větracích šachet. Na nástupišti stanice Karlovo náměstí byly nalezeny dvě osoby, které po suché dekontaminaci byly předány do péče ZZS. Prostory v okolí zásahů hlídala Policie ČR a městská policie.

Zásahy u vybraných nemocnic

Do cvičení byly zapojeny Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenská nemocnice Praha.

Podle „STČ 13/IZS“ lze předpokládat, že v okamžiku příjezdu záchranných složek na místo zásahu podstatná část cestujících již místo opustí. Pozdější nevolnost nebo jiné zdravotní potíže je donutí navštívit zdravotnická zařízení. Na základě mediálních informací budou směřováni do vybraných nemoc, které budou připraveny poskytnout neodkladnou péči. Pro dekontaminaci osob, které budou do nemocnic přicházet samostatně, se zřídí pracoviště vybavené stanovištěm dekontaminace osob (SDO-2, SDO-3). Civilní osoby budou směřovány do Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Motol a Thomayerovy nemocnice. Ústřední vojenská nemocnice Praha ve spolupráci s Armádou ČR pak bude ošetřovat zraněné zasahující.

Před vybranými nemocnicemi byly rozvinuty dekontaminační soupravy SDO-2 z HZS hl. m. Prahy, SDO-3 z HZS Středočeského kraje a SDO-2 ze Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR). V první části zařízení se každá osoba svlékla a odložila svůj oděv a cennosti do připravených neprodyšných pytlů. Osoby i pytle byly opatřeny identifikačním štítkem. V druhé části prošla mokrým dekontaminačním procesem. Nejdříve sprchování s nánosem dekontaminační směsi, poté samotné sprchování. V třetí části se osoby osušily a převlékly do náhradního oblečení. Poté byly předány do péče zdravotnických zařízení. V soupravách bylo celkově dekontaminováno 24 osob.

Během cvičení došlo ke „zranění“ šesti zasahujících, kteří byli postupně odvezeni do Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dekontaminaci zraněných provedli příslušníci Armády ČR ve speciálních dekontaminačních zařízeních. Vzhledem k tomu, že během převozu do nemocnice došlo k „úmrtí“ jednoho zasahujícího, po příjezdu do nemocnice byl procvičen postup úkonů soudního lékařství.

Vyhodnocení cvičení

Cvičení negativně poznamenaly dvě důležité okolnosti. Velmi špatné spojení mezi nástupním prostorem a nástupištěm. Hlavní příčinou nedostatečného spojení byla přetížená rádiová síť. Druhým faktorem byl nízký počet zasahujících na všech úsecích zásahu. Tato okolnost byla ovlivněna nutností zachovat akceschopnost HZS hl. m. Prahy. Další nedostatky:
→ zdlouhavý proces při suché dekontaminaci; je nutné přehodnotit v rámci „STČ 13/IZS“, skupina pro suchou dekontaminaci pracovala nepřetržitě na plný výkon a větší nápor by v tomto složení nezvládala, nelze se v takovém případě věnovat ukládání oblečení určeného k likvidaci do jednotlivých sáčků a jejich označování,
→ zdlouhavý proces při oblékání do obleku Tyvek (přelepování kritických míst páskou),
→ nasazení skupiny suché dekontaminace po celou dobu zásahu bez vystřídání bylo pro zasahující vyčerpávající (vydýchali 3 až 4 dýchací přístroje),
→ dílčí nedostatky při dekontaminaci zasahujících (nanášení dekontaminačního činidla),
→ došlo k ojedinělému narušení vstupu do nebezpečné zóny,
→ standardní vybavení na výjezdové technice neumožňuje plně provést zásah bez další materiálně technické podpory, největší nedostatek vybavení se projevil u jednotek PO, které zasahovaly na sousedních stanicích metra,
→ nevhodné věcné prostředky (nedostatečné postřikovače, přikrývky pro zraněné, identifikační pásky, pytle na oblečení).
→ komplikované naplánování a organizace tak rozsáhlého cvičení, které se konalo na mnoha místech najednou za účasti mnoha složek, obtížná koordinace 808 účastníků.

Pozitiva

Nasazení všech zasahujících bylo velmi vysoké a příkladné. Během doby zásahu se podařilo zachránit a dekontaminovat 50 postižených osob. Dekontaminačním stanovištěm pro zasahující prošlo 41 osob. Nemocniční zařízení přijala celkem 78 osob. Další pozitiva:
→ spolupráce zúčastněných složek byla na výborné úrovni,
→ odborná připravenost zasahujících, dodržování bezpečnostních pravidel, znalost a jednotnost postupů je na vysoké úrovni,
→ podařilo se zorganizovat rozsáhlé cvičení za účasti mnoha složek, a to přesto, že na provedení cvičení byl pouze krátký časový prostor při noční přestávce v provozu metra,
→ ochotná spolupráce zaměstnanců Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.,
→ ověření připravenosti a spolupráce složek IZS i složek ostatních při účinné pomoci postiženým,
→ ověření, že „STČ 13/IZS“ je vhodným podkladem pro organizaci záchranných prací při takovém neštěstí, a to ve všech svých souvislostech.

Zásah tohoto typu je velice náročný a bude nutné se dále věnovat jeho přípravě a intenzivně jej procvičovat.

plk. Ing. Oldřich KLEGR, npor. Mgr. Josef KŘEN, HZS hl. m. Prahy, foto archiv HZS hl. m. Prahy
 

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook