Nejčastější otázky
Vyberte si v jednotlivých kategoriích, které otázky Vás nejvíce zajímají.
- Ochrana obyvatelstva
- Mimořádné události
- Požární prevence
- Integrovaný záchranný systém
- Krizové řízení
- Různé
Základní a ostatní složky
1. Co znamená zkratka IZS?
Integrovaný záchranný systém (IZS) je dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události.
Vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotních záchranářů, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). V případě řešení mimořádných události většího rozsahu je zapotřebí, aby záchranné složky mezi sebou spolupracovaly a také aby mohly využívat další subjekty (např. havarijní a pohotovostní služby, armádu ČR) schopné poskytnout pomoc v rozmezí vlastních sil a odborností pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace dané mimořádné události.
Spolupráce uvedených složek na místě zásahu v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládají nutnost určité koordinace postupů. IZS se aktivuje jak při přípravě na mimořádné události, tak při potřebě provádět záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami IZS. Nemá žádnou právní subjektivitu ani statutární orgány na žádné úrovni. Není institucí, úřadem, sborem, sdružením. Nemá žádné budovy, razítka, rozpočty apod.
2. Kdo všechno IZS tvoří?
IZS je rozdělen do dvou kategorií, na složky základní a ostatní. Jeho hlavním koordinátorem a páteří je Hasičský záchranný sbor ČR.
Základní složky IZS tvoří:
- Hasičský záchranný sbor České republiky
- Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (jednotky sboru dobrovolných hasičů)
- poskytovatelé zdravotnické záchranné služby
- Policie České republiky.
Tyto základní složky jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území České republiky a obsluhují telefonní linky tísňového volání pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události.
Ostatní složky IZS tvoří:
- vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (Armáda České republiky)
- ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. Městská policie)
- ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba)
- orgány ochrany veřejného zdraví (např. hygienická stanice)
- havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. komunální služby, plynaři, elektrikáři)
- zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity
- neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným
pracím (např. Vodní záchranná služba, Horská služba, Speleologická záchranná služba, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů).
Ostatní složky IZS poskytují pomoc při záchranných a likvidačních pracích na základě předem uzavřené dohody, jde o tzv. plánovanou pomoc na vyžádání.
Linky tísňového volání
1. Jaké linky tísňového volání v ČR máme?
Tísňovým voláním se rozumí volba čísel pro záchranu života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. K těmto číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup, bez použití mincí či karet.
V České republice jsou pro tísňová volání vyhrazena tato telefonní čísla:
- 150 Hasičský záchranný sbor ČR
- 155 Zdravotnická záchranná služba
- 158 Policie ČR
- 156 Obecní (městská) policie
- 112 Jednotné evropské číslo tísňového volání
Přístup k těmto telefonním číslům je tedy zcela bezplatný z pevných telefonních linek, mobilních telefonů i z veřejných telefonních automatů.
2. Kdy a proč bylo zavedeno Jednotné evropské číslo tísňového volání 112?
V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. července 1991 o zavedení Jednotného evropského čísla tísňového volání. Stalo se tak především z důvodu usnadnění komunikace s tísňovými službami v rámci Evropské unie, protože došlo k výraznému nárůstu soukromých i služebních cest v rámci Evropy. Každý stát používá svá vlastní tísňová čísla, která cizinec mnohdy nezná a při zavolání má většinou jazykové problémy. Na uvedeném čísle musí být zabezpečeno, že zpráva o mimořádné události bude přijata a bude zabezpečena příslušná reakce. Způsob zabezpečení a odbavení má být upraven tak, aby nejlépe odpovídal národní organizaci nouzových systémů.
Povinnost zavést Jednotné evropské číslo tísňového volání byla uložena všem členským státům s tím, že do konce roku 1996 musí být ve všech státech plně funkční. Pro přístup k tomuto tísňovému volání bylo stanoveno telefonní číslo 112.
V souvislosti se snahou České republiky zapojit se do evropského integračního procesu byly také v ČR zahájeny kroky k zavedení Jednotného evropského čísla tísňového volání jako jedné z podmínek členství v Evropské unii. Na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu proto bylo uvolněno telefonní číslo 112, na kterém byla do roku 1998 provozována služba informace o přesném čase.
Realizace zavedení Jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice proběhla na základě usnesení vlády č. 391/2000 ze dne 19. dubna 2000, ve znění usnesení vlády č. 350/2002 ze dne 3. dubna 2002. Vybudováno bylo 14 telefonních center tísňového volání, jejichž testovací provoz byl ukončen v červnu 2004.
3. Mohu se dovolat na tísňovou linku 112 i v případě, že nemám signál svého operátora, nemám kredit nebo v mobilním telefonu nemám vloženou SIM kartu?
Na linku 112 se na jako jedinou tísňovou linku lze dovolat i bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.
4. Jak správně volat na tísňovou linku, co mám do telefonu říkat?
- zachovat klid, najít si bezpečné místo k volání (u dopravní nehody mimo vozovku, při požáru dál od ohně apod.) a vyčkat na přihlášení operátora
- stručně informovat o tom CO se stalo (co je ohroženo nebo zasaženo, jaký je počet postižených/zraněných osob - tato informace je nutná k posouzení, jakou pomoc vyslat), KDE se událost stala (např. adresa, číslo silnice, kilometr, směr jízdy, popřípadě bližší určení ve volném terénu - tato informace je nutná ke snadnému a rychlému nalezení místa události), sdělit KDO volá (své jméno a číslo telefonu, ze kterého volám)
- věcně odpovídat na doplňující otázky operátora
- vždy vyčkat na ukončení telefonátu operátorem, nezavěšovat jako první
- postupovat podle pokynů a rad operátora
- ponechat si telefonní linku volnou pro další komunikaci s operátorem (zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad)
- pokud se situace na místě změní (zhorší nebo zlepší), zavolat znovu na tísňovou linku a podat o aktuální situaci zprávu.
5. Jak mám správně popsat místo, kde se mimořádná událost stala, když jsem v pro mě neznámém prostředí?
Na tuto otázku Vám pomůže najít odpověď publikace „Víš odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“. Je to příručka pro správné určení mimořádné události, návod jak konkretizovat místo v obci, na silnici, železnici či v přírodě ve volném terénu nebo na vodních tocích. Naleznete ji na odkaze http://www.hzscr.cz/clanek/prirucky-letaky-a-materialy.aspx.
6. Jak se mám zachovat, když si nejsem zcela jistý, zda je situace natolik vážná, aby byl nutný zásah záchranářů? Nechci dostat pokutu za zneužití tísňové linky.
Linky tísňového volání jsou zřízeny výlučně pro přijetí informace o hrozbě nebo již vzniklé mimořádné události. Nebude-li si svědek nebo přímý účastník této události jistý, zda je situace již natolik závažná, aby bylo třeba povolat záchranáře, není v žádném případě chybou na tísňové linky zavolat a poradit se s operátory. Toto volání se za zneužití tísňové linky nepovažuje a není jinak sankcionováno.
Za zneužití tísňové linky, neboli za tzv. zlomyslné volání je považováno volání za jiným účelem, než je stanoveno, například pro zábavu. Zlomyslné volání je přestupkem, který může být potrestán pokutou až do výše 200 000 Kč, v extrémních případech může být takové jednání klasifikováno jako trestný čin poškození o ohrožení prospěšného zařízení.
Průjezd vozidel s právem přednostní jízdy
1. Jaká vozidla mají v ČR právo přednostní jízdy?
Vozidla s právem přednostní jízdy jsou v ČR vybavena schváleným typem výstražného zařízení modré nebo modročervené barvy („majáku“) se zvukovou signalizací.
Právo využít přednostní jízdy mají:
- Policie ČR a vojenská policie,
- obecní, městská policie,
- profesionální a dobrovolní hasiči,
- zdravotnická záchranná služba a dopravní zdravotnické služby,
- vězeňská služba,
- celní správa,
- dále např. dopravní dispečink (výjimka za zákona).
Řidiči těchto vozidel smějí používat výstražné světelné a zvukové znamení pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné z hlediska času (záchrana lidských životů, zdraví, majetku, životního prostředí apod.). Bezdůvodné použití majáku v provozu je zakázáno. Rovněž je zakázáno nainstalovat maják na jiná vozidla nebo napodobovat vzhled vozidel policie, hasičů nebo záchranné služby.
V některých případech řidiči vozidel s právem přednostní jízdy nepoužívají světelné a zvukové znamení současně. Jde zejména o případy, kdy vzhledem k provozu nebo noční době není nutné mít trvale zapnuté zvukové znamení – tzv. sirénu.
Ve všech případech však řidiči vozidel jedoucích „pod majákem“ musí dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozili další účastníky silničního provozu.
V jiných zemích mohou být pravidla pro přednostní jízdu odlišná, stejně jako označení takových vozidel, vždy se před jízdou do zahraničí seznamte s předpisy dané země.
2. Jak mám správně na silnici uhnout vozidlům s právem přednostní jízdy?
Od 1. října 2018 vstoupila v platnost novela zákona o pozemních komunikacích, která mimo jiné upravila pravidla pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy. Zákon řidičům jasně stanovuje povinnost, jak se při tvorbě kolony a při zastavení v koloně chovat. Jestliže se jako řidič ocitnete v koloně, již při dojíždění do této kolony máte za povinnost vytvářet pruh široký minimálně 3 metry a to následovně:
- na silnici o dvou jízdních pruzích vytvoří vozidla mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh
- na silnici o třech a více jízdních pruzích vytvoří vozidla mezi sebou průjezdný jízdní pruh tak, že vozidla jedoucí vlevo se řadí co nejblíže k levé krajnici a vozidla v pravých a ve středním pruhu musí zajet co nejblíže k pravému okraji vozovky. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás
- řidičům ostatních vozidel je vjezd do pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda v tomto pruhu zakázána, kromě vozidel vlastníka pozemní komunikace a vozidel technické pomoci.
V případě, že ve své blízkosti uvidíte blikající majáky nebo uslyšíte sirénu záchranářů, buďte maximálně opatrní a ohleduplní k projíždějícím vozidlům s právem přednostní jízdy. Především se vůči těmto vozidlům chovejte čitelně. Včas signalizujte, že přibrzďujete nebo uhýbáte z cesty. V žádném případě před takovým vozidlem nebrzděte a nezastavujte! Zásahová vozidla se obvykle pohybují vysokou rychlostí, často to jsou vozidla velmi těžká. Náhlé zastavení na místě pro ně není možné. Vždy se snažte co nejdříve opustit koridor průjezdu vozidla i za cenu pokračování v jízdě vpřed po nezbytně nutnou dobu. Počítejte také s reakcemi ostatních řidičů - někteří mohou při zaslechnutí sirény začít zmatkovat. Zvláště ve městě nebo v husté zástavbě nemusí řidiči ihned rozpoznat, ze kterého směru vozidlo záchranářů přijíždí. Ztlumte proto rádio, stáhněte okénka a zjistěte, odkud výstražný signál přichází. Jedině tak budete moci adekvátně reagovat.
Pokud je to z hlediska provozu a typu komunikace možné, zastavte své vozidlo na krajnici tak, aby záchranáři měli dostatek místa k projetí. I když ještě nevidíte, o jakou složku se jedná, počítejte při zastavování vždy s tím, aby mohlo bezpečně projet i velké hasičské auto. Myslete také na to, že vozidel s majáky může jet i několik za sebou, proto se vždy po průjezdu záchranářů důkladně rozhlédněte, než znovu vjedeme do provozu.
3. Co když chodcům na přechodu pro chodce svítí na semaforu zelená, kdo má přednost?
Také chodci nesmí omezit projíždějící vozidla záchranářů, a to ani na přechodu pro chodce, pokud jim na semaforu svítí zelená!
Pamatujte, i Vy se můžete dostat do situace, kdy budete potřebovat pomoc. Buďte proto ohleduplní a snažte se výše uvedené zásady dodržovat.