Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 12/2016

Prezident republiky jmenoval dva nové hasičské generály. Slavnostně se tak otevírá letos poslední číslo časopisu 112. Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA rozebírá požár prodejny v Kopřivnici. Další článek otevírá možnosti spolupráce hasičů s vězeňskou službou. Rubrika INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM sleduje předání nového nakladače CAD 973D v Hlučíně. O vzdělávání prostřednictvím simulačního programu XVR se dočtete na další straně. V rámci vzdělávání se uskutečnilo IMZ pro vojáky Jordánska s HZS Libereckého kraje. Ve třetí rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o cvičení pracovníků chemických laboratoří HZS ČR. Další téma se věnuje postupu nakládání s vysokým počtem obětí v havarijním plánu. V poslední rubrice naleznete rozhovor se starostou dobrovolných hasičů. Slavnostní předávání medailí a plaket z rukou genmjr. Ing. Drahoslava Ryby vybraným příslušníkům a občanům České republiky zaplnilo s fotografiemi i ty poslední stránky. Přílohou je Obsah ročníku XIV časopisu 112. 

V současné době je za branami věznic v celé České republice vězněno více jak 22 tisíc mužů a žen. Dozor nad nimi vykonávají příslušníci Vězeňské služby České republiky (VS), kteří v případě např. požáru musejí umět vzniklou situaci vyřešit. Ovšem, stavba věznice nemá zrovna volné únikové cesty, příjezd cisternové automobilové stříkačky k požáru v objektu věznice nemusí být zcela jednoduchý a samotný kontakt zasahujících hasičů nebo zdravotníků s vězněnými má určitě také svá specifika.

Systém požární ochrany v České republice je velmi dobře propracovaný. Požární prevence se mimo jiné zaměřuje na to, jak se mají lidé chovat, vznikne­­ li u nich doma nebo v jiné stavbě, kde se právě pohybují, požár. Ať už jde například o školu, restauraci, divadlo, obchodní dům, ale i metro. V rámci požárních kontrol jsou v objektech také velmi přísně kontrolovány únikové cesty z objektu pro případ požáru nebo jiné mimořádné události. Plánuje se nastavení systému pravidelné odborné přípravy hasičů s příslušníky vězeňské služby.

Zeptali jsme se brig. gen. Mgr. Petra Dohnala, generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, jak řeší případnou evakuaci vězněných a vůbec na spolupráci s hasiči:

• Pane generální řediteli, stavba věznice je z hlediska požární bezpečnosti specifická. Jaký je postup při případném požáru v objektu věznice nebo vazební věznice, když charakter vašich zařízení je o tom, jak z nich „neuniknout“?

Požární bezpečnost řešíme v rámci dokumentace požární ochrany, kdy specifické podmínky vězeňské služby jsou v jednotlivých dokumentech zohledněny. To znamená, že máme požární evakuační plány s určením konkrétních povinností osob, požární poplachové směrnice, dokumentaci zdolávání požárů a řády ohlašoven požárů. Tyto jednotlivé dokumenty řeší konkrétní problematiku požárního zásahu a evakuace osob ze zasažených objektů. V prostorech, kde se pohybují vězněné osoby, máme trvalý dohled a jakákoliv činnost probíhá pod dohledem příslušníků vězeňské služby. Tedy i požární zásah a případnou evakuaci zajišťují naši zaměstnanci. K tomu jsou také jednotliví zaměstnanci školeni.

• Lze v případě rozsáhlé mimořádné události, např. povodně nebo vichřice vyslat do terénu vězně pro pomoc obyvatelstvu, případně na pomoc při obnově území? A jak taková pomoc probíhá?

Vězeňská služba může poskytnout pomoc v oblastech zasažených živelní pohromou, a to pouze na základě požadavků jednotlivých hejtmanů prostřednictvím ministra spravedlnosti. Tyto situace nastávají v okamžiku, kdy jsou katastrofy tak rozsáhlé, že kraje v rámci svých možností již situaci v tomto směru nezvládají. Vězeňská služba v těchto případech poskytuje odsouzené z věznic s dohledem a dozorem k odklízecím a pomocným pracím, případně může poskytnout i potřebný materiál. Vězněné osoby se mohou podílet pouze na pracích na obecním či státním majetku, nemohou pracovat pro soukromé osoby a subjekty. Jako příklad z mnoha mohu uvést povodně v roce 2013, kdy s úklidem následků povodní v obci Lužec nad Vltavou na Mělnicku pomáhali odsouzení z Věznice Jiřice. Pracovali na víceúčelovém hřišti, které kompletně zaplavila voda. Odsouzení z litoměřické věznice zase pomáhali při vyklízení sklepních prostorů v budově soudu v Ústí nad Labem. V dalších lokalitách zasažených povodní pomáhali odsouzení z Věznice Odolov a Liberec.

• V čem spočívá spolupráce Vězeňské služby České republiky s Hasičským záchranným sborem ČR?

Spolupracujeme především při součinnostních cvičeních. Jednotky požární ochrany jsou povolány jako při ostrém zásahu, to znamená, že zasahující hasiči předem nevědí, že jedou ke cvičnému požárnímu poplachu, to se dovědí až po příjezdu do věznice. Další možností spolupráce jsou návštěvy příslušníků HZS kraje ve věznicích, kdy mají možnost prohlédnout si jednotlivé prostory. Tuto činnost podle mých informací hasiči velice kladně hodnotí. Důležitou částí spolupráce je také zpracování dokumentace zdolávání požárů, kterou zpracovává požární technik věznice a předává příslušnému HZS kraje. Tato dokumentace slouží hasičům k seznámení se s prostory, do kterých budou vstupovat při zásahu. Jsou zde označeny vjezdy a vstupy, důležité uzávěry energií, evakuační výtahy a další zařízení, která slouží hasičům ke snadnější likvidaci požárů. Hasiče také informujeme o rizicích a specifikách prostor, do kterých budou vstupovat.

Na výcvik hasičů zařazených v jednotkách požární ochrany a spolupráci s Vězeňskou službou České republiky jsme se zeptali ředitele HZS hl. m. Prahy brig. gen. Ing. Romana Hlinovského:

• Pane řediteli, jsou pražské jednotky požární ochrany nějak speciálně vycvičeny na zásah ve stavbách věznice? V čem spočívá jejich specifický výcvik?

Příslušníci HZS hl. m. Prahy se zaměřují především na pravidla pro vstup do areálů věznic, taktiku zásahu v takto složitém prostředí a také na podmínky pro odjezd požární techniky a jednotek požární ochrany z věznice. V areálech vězení se hasiči mohou setkat téměř s jakýmkoliv nebezpečím jako v jiných shromaždištích osob, archivech, zdravotnických zařízeních, nebo např. průmyslových objektech, kde se používají tlakové láhve s technickými plyny, hořlavé kapaliny, nebezpečné látky… Jen je zde všechno na relativně malém prostoru a uzavřené. I mimořádná událost malého rozsahu může v objektech s takto přísným omezením vstupu znamenat zásadní komplikace. Jde zejména o časové ztráty ve vedení zásahu a problémy se zabezpečením dálkové dopravy hasební vody do areálů věznic. Z těchto důvodů je pro naše velitele velmi důležitý kontakt s kolegy z vězeňské služby.

• Jsou zasahující hasiči nějak vyškolení např. v komunikaci s vězni a v psychologii?

Zvláštní školení v rámci speciální psychologie a komunikace s vězni jsme pro hasiče dosud nepřipravovali. Na druhou stranu máme na všech našich stanicích členy týmu posttraumatické péče, kteří pravidelně absolvují psychologickou přípravu a jsou schopni velmi účinně a s přehledem zvládat komunikaci při vysoce stresových situacích. V případě zásahu na mimořádnou událost v areálu věznice bychom také úzce spolupracovali s našimi protějšky z vězeňské služby, zejména s odborníky z řad vychovatelů.

• Plánujete rozšíření spolupráce s Vězeňskou službou ČR a v jakém směru?

Do budoucna bychom rádi nastavili systém pravidelné společné odborné přípravy. HZS hl. m. Prahy může nabídnout spolupráci jednak v oblasti požární prevence z pohledu praktického uplatnění závazné legislativy v areálech věznic a také odbornou přípravu a společné praktické výcviky požárních hlídek vězeňské služby na stanicích a společná taktická cvičení. Cílem je nejen získat přehled o specifických podmínkách a pravidlech, ale zejména zajistit přímou a pravidelnou výměnu informací na odborné úrovni.

kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ, HZS hl. m. Prahy

Print  E-mail  X Corp.   Facebook