Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

Celostátní workshop pro manažery hotelů na téma požární prevence v hotelích se konal dne 16. ledna 2019 v kongresovém centru Clarion Congress Hotel v Praze. Akci, které se zúčastnilo na 140 ředitelů hotelů a ubytovacích zařízení, spolupořádalo MV­ generální ředitelství HZS ČR a Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Workshop byl uspořádán v rámci reakce na tragický požár Hotelu Eurostars David v Praze, k němuž došlo vloni v lednu a v jehož důsledku došlo k úmrtí celkem pěti osob.

Účastníky workshopu přivítal ve ztemnělém sále zvuk vyzvánějícího telefonu a poté si účastníci vyslechli reálnou nahrávku z operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy, kam volající vyděšení lidé 20. ledna 2018 hlásili rozsáhlý požár Hotelu Eurostars David, popisovali hosty stojící na parapetech několikapatrové budovy a kouř valící se ze všech oken. Poté již manažery hotelů přivítala ředitelka odboru prevence ­MV- generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Květoslava Skalská a prezident AHR ČR Ing. Václav Stárek.

Na otázky odpovídá Ing. Václav Stárek, prezident AHR ČR

Uvítali jste možnost spolupráce s HZS ČR, proč?
Spolupráce s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR si velice vážíme a vítáme ji. Bezpečnost všeobecně je velmi důležitým faktorem pro rozhodování zákazníků hotelů a ubytovacích zařízení, jakou destinaci a jaké konkrétní místo navštíví. Požární ochrana je nedílnou součástí zajištění bezpečnosti hostů. Jsme rádi, že naše spolupráce se poměrně rychle a úspěšně rozvinula. Dnes máme za sebou první workshop pro provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení a na dalších krocích jsme již začali aktivně společně pracovat.

Co Vás na workshopu nejvíce zaujalo?
Především je třeba říci, že workshop byl velmi pozitivně hodnocen samotnými účastníky setkání, což bylo více než 120 majitelů a provozovatelů hotelů. Ze strany MV-generálního ředitelství HZS ČR byly velmi profesionálně a poutavě připraveny přednášky a díky tomu se podařil hlavní cíl naší akce, kterým bylo obrátit zvýšenou pozornost mezi hoteliéry právě k problematice požární prevence a ochrany. Pro ty z našich členů, kteří se nedostali na tuto akci, pak připravujeme společně publikace v našem zpravodaji AHR FORUM a zároveň jsme tuto problematiku zařadili do Roadshow AHR ČR, která proběhne na šesti místech v celé republice.

Které informace byly podle Vás nejvíce stěžejní pro Vaši práci, potažmo pro práci členů AHR ČR?
Je důležité, aby si naši členové uvědomili odpovědnost, kterou v souvislosti s případnou krizovou situací nesou na svých bedrech. Lidé mají pocit, že v jejich zařízení se nemůže nic stát. S tím souvisí také to, že přes veškerá školení a instrukce zaměstnanců si manažer musí být jistý tím, že každý zaměstnanec ví, co má v dané situaci dělat. Ať už jde o prevenci požárů nebo přímo o případ krizové situace. Lidský faktor hraje naprosto klíčovou roli.
S jakými problémy se v rámci hotelových provozů na úseku požární ochrany setkáváte nejčastěji?
Při přednáškách bylo zmíněno několik problémů, se kterými se v praxi běžně setkáváme, a každý si odnesl inspiraci, na co by se měl soustředit právě ve svém provozu. Ubytovací zařízení jsou technologicky velmi dobře zajištěna, v mnohých případech i nadstandardně. Jako jednu z nejdůležitějších věcí však vidíme práci se zaměstnanci hotelů ve smyslu každodenní kontroly, zda dodržují a správně používají technické vybavení a zda mají stále oči otevřené a netrpí jistou „provozní slepotou“. To vnímáme jako klíčové spolu s pravidelným nácvikem postupů v různých krizových situacích.

Plánujete tuto spolupráci rozvíjet  i do budoucna?
Naše další spolupráce navazuje na to, co bylo popsáno v předchozí otázce. Chceme připravit desatero pro zaměstnance a vysvětlovat jim základní principy prevence a jejich význam. Zároveň bychom chtěli vytvořit jednoduchou, výstižnou a poutavou informaci pro hosty, která by nesla základní pravidla chování v případě krizové situace a zároveň jim sdělovala, že danému zařízení na jejich bezpečnosti opravdu záleží a personál jí věnuje maximální pozornost.

Děkuji vám všem, že jste na tuto akci přišli a že vám není požární ochrana lhostejná. Zájmem našeho úřadu není zpřísňování pravidel, ale chtěli bychom, aby si každý uvědomil, že má odpovědnost sám za sebe a není na státu, aby všem vytvářel ideální podmínky. Věříme, že nám naopak vy dáte zpětnou vazbu,“ uvedla plk. Ing. Květoslava Skalská. „Systém požární prevence je v České republice doslova prověřen ohněm. Tvoříme předpisy, působíme v oblasti stavebně technické prevence, na činnost v objektech dohlížejí hasiči prostřednictvím požárních kontrol, k požárům vyjíždějí jednotky požární ochrany a poté nastupují vyšetřovatelé zjišťování příčin vzniku požárů, kteří své poznatky mimo jiného shromažďují do statistik a vyhodnocení a tyto všechny údaje vracíme zpět do prevence,“ popsala funkci požární prevence Ing. Skalská.
Prezident AHR ČR Ing. Stárek zdůraznil riziko fatálních následků požárů v hotelích, reálné nebezpečí pro ubytované hosty, zaměstnance i management. „Po loňském požáru se u nás netrhly telefony, hosté se ptali na bezpečnost a báli se jezdit do Prahy,“ vysvětlil důsledky podobných událostí.

Blok přednášek byl sestaven tak, aby manažeři hotelů dostali kompletní informace z oblasti požární prevence vztahující se právě k jejich zájmové oblasti. Vedoucí oddělení stavebně technické prevence z odboru prevence MV­-generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Michal Valouch účastníky akce na počátku přednášky upoutal ­reálným videem z koncertu v hudebním klubu v USA, kde při požáru zemřelo více než sto lidí. Zdůraznil, že kvalitní projekt každé stavby je zásadní, protože později už se chyby velmi špatně napravují. „Systém požární prevence požáru nezabrání. Naopak, požární prevence počítá s tím, že v každé budově bude po dobu její životnosti někdy hořet. A právě stavební prevence je tu proto, aby nastavila co nejlepší pravidla, aby případný požár měl co nejmenší následky,“ uvedl. Ve svém vystoupení zmínil veškeré legislativní nástroje, kterými by se měli projektanti řídit. „Zhodnocení podmínek požární ochrany pro konkrétní stavbu je v požárně bezpečnostním řešení, což je takový „rodný list“ stavby. Tento dokument by měl obsahovat vše z hlediska požární bezpečnosti stavby,“ uvedl. MV­-generální ředitelství HZS ČR vydalo k této problematice příručku Metodický návod pro navrhování a posuzování požárně bezpečnostního řešení. „Hotely mají, stejně jako každá stavba, svá specifická rizika, mezi něž spadá i nezodpovědné chování hostů. Všeobecně platí, že čím více hostů a čím více podlaží hotel má, tím je riziko vyšší,“ vysvětlil Ing. Valouch.


Ředitelka odboru prevence MV­-ge­nerálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Květoslava Skalská ve své přednášce zmínila tři základní pilíře požární prevence – předcházení požáru, omezení šíření požáru a podmínky pro evakuaci a zásah. „Hotely představují velké riziko z hlediska evakuace a případného zásahu. Jsou tam většinou spící lidé, malé děti, imobilní a starší lidé a používá se otevřený oheň,“ uvedla. Zákon o požární ochraně stanoví právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnosti, které jsou odstupňovány podle míry požárního nebezpečí jimi provozovaných činností. Tyto činnosti se člení do tří kategorií a hotely se (i podle počtu nadzemních podlaží a počtu lůžek) řadí mezi činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Zdůraznila také důležitost praktického nácviku evakuace při cvičném vyhlášení požárního poplachu. „Nácvik evakuace není povinný, ale požadavek na její provedení může být součástí dokumentace zdolávání požáru. Zaměstnanci si tak při praxi mnohem lépe zapamatují, jak v krizových situacích reagovat,“ dodala.

Podle jejích slov je hlavním rizikem pro ubytované hosty při požáru v hotelích smrtící kouř.

Proti šíření kouře i ohně mohou významně pomoci požárně bezpečnostní zařízení hotelu. Mezi ně patří zařízení pro požární signalizaci, zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu, zařízení pro usměrňování pohybu kouře nebo požáru (požární dveře), zařízení pro únik osob při požáru (například evakuační výtah) a další. Všechna tato zařízení však musejí být plně funkční. Při přednáškách několikrát ze strany odborníků zaznělo varování proti tolik oblíbenému klínku používanému k zajištění dveří tak, aby byly trvale otevřeny. Riziko používání těchto „pomůcek“ zmínil ve svém vystoupení i následující přednášející, vedoucí oddělení zjišťování příčin vzniku požárů plk. Mgr. Radek Kislinger, který ředitele hotelů seznámil také s počty požárů hotelů a ubytovacích zařízení v České republice. „Mezi nejčastější příčiny požárů těchto budov patří nedbalost a neopatrnost dospělých a provozně­ technické závady. Nejčastěji při požárech umírají lidé ve věku od 54 do 72 let,“ uvedl základní statistická data. Při analýzách několika zajímavých požárů upozornil na jejich velmi rychlý rozvoj, kdy i několik málo minut může stačit k tomu, aby byl objekt celý v plamenech. V ukázkách zkoušek hoření materiálů upozornil i na takové detaily, jako je umístění například televizorů nebo prodlužovacích kabelů v pokojích hotelů či například kontejnerů na odpad u zdí hotelů a s nimi spojené riziko vzniku požáru.

Závěrečné slovo zajímavé akce patřilo psycholožce MV­-generálního ředitelství HZS ČR kpt. Mgr. Martině Wolf Čapkové, která hoteliérům vysvětlila zásady krizové komunikace při mimořádných událostech. „Mezi nejdůležitější zásady patří právě komunikace. Mluvit s lidmi, vysvětlovat, informovat je. V dnešní době už obraz události většinou spoluvytvářejí i sociální sítě, proto by lidé měli mít k dispozici aktuální relevantní informace,“ uvedla. Podle jejích slov krize většinou v lidech vzbuzuje nejen zájem a prosociální chování, kdy nabízejí svoji pomoc, ale také zvědavost a některé negativní jevy. „Nikdy nemůžeme dopředu odhadnout, jak se daný člověk bude v krizové situaci chovat. Mohou se objevit různé reakce – jde však o normální reakce na nenormální situaci. Krize navíc většinou nezasahuje pouze lidi, kterých se událost přímo týká, ale také jejich okolí a blízké osoby,“ doplnila Mgr. Wolf Čapková. Komunikaci v krizové situaci mohou ztížit faktory, jako je panika, jazykové ba­riéry, etnické odlišnosti, lidé s handicapy a další. „Panika se objevuje pouze výjimečně, nejčastěji se lidé snaží zapojit do řešení krizové situace,“ vysvětlila. Každý jednotlivec i každá skupina, vystavená nebezpečí, chce a potřebuje být informována o charakteristikách rizika, opatřeních a vhodném způsobu chování. Odpovědní lidé by proto měli být v krizových situacích připraveni nejen na to, co budou dělat, ale také na to, co budou říkat. Například hotely mají podle jejích slov možnost si dopředu připravit letáky vhodné pro očekávatelné krizové situace, např. jak se zachovat v případě evakuace. Dominantní potřebou je informovanost. Odpovědné osoby by měly podávat pouze relevantní informace, které nebudou nijak bagatelizovat ani zveličovat a měly by se vyhnout falešnému uklidňování. Poskytnuté informace proto mají být ověřené, pravdivé a podané vhodnou formou.

Celá akce se setkala s velmi pozitivní odezvou ze strany manažerů hotelů, kteří se jí zúčastnili. Spolupráce MV­-generálního ředitelství HZS ČR proto bude na úseku požární prevence pokračovat i nadále.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv AHR ČR

Print  E-mail