Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 11/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace na téma Alternativní paliva motorových vozidel a potenciál jejich nebezpečí požáru a výbuchu. Navazuje požár osobního vozu na alternativní pohon. Dále se můžete dočíst o tom, že elektřina je jednou z příčin vzniku požárů domácností. Konference Červený kohout 2020 proběhla online. Následuje příspěvek o dobrovolných hasičích a spolkové činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o psychosociální pomoci občanům Lenory po výbuchu bytového domu. Co přinesl první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie. Co jsou zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu? Není respirátor jako respirátor a dokáže nás ochránit před virovou nákazou? V rubrice INFORMACE si přečtete o pomoci nadačním rodinám. Na závěr představíme hasičskou rodinu z Libereckého kraje.
- OBSAH č. 11/2020 ROČNÍKU XIX
- Hasiči likvidovali požár osobního vozu
- Elektřina jako jedna z příčin vzniku požárů domácností
- Červený kohout 2020 proběhl online
- Dobrovolní hasiči a spolková činnost
- Psychosociální pomoc občanům Lenory po výbuchu a následném požáru bytového domu
- Kurz Instruktor vyprošťování u dopravních nehod
- Metodický návod k realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie
- Zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu
- Není respirátor jako respirátor
- Léčebně ozdravný pobyt 2020 nadačních pozůstalých rodin
- Léčebně ozdravné pobyty nadačních rodin
- Hasí celá rodina
Ve středu 30. září 2020 v 9.00 hodin byla zahájena konference požární ochrany Červený kohout, která se z důvodu sílící vlny covidu-19 odehrála formou online přenosu na internetovém serveru pro sdílení videosouborů YouTube. Stěžejními tématy byly mimo jiné nový zákon o požární ochraně, kategorizace staveb nebo závažné požáry, které v nedávné době řešil HZS ČR.
V souvislosti s vývojem situace onemocnění covid-19 v České republice a s ohledem na ochranu zdraví účastníků rozhodl organizační výbor konference, že se 23. ročník uskuteční formou jednodenního online přenosu odborných i komerčních přednášek. Úvodního slova se ujal Ing. Ladislav Karda. „Konference Červený kohout se zabývá současným i budoucím děním v požární ochraně, o čemž svědčí obsah přednášek, z nichž je možné vyzvednout příspěvky týkající se novelizace zákona o požární ochraně nebo nového stavebního zákona. Dále pak využívání nejmodernějších přístrojů, jako jsou například 3D scanner, stacionární rentgen nebo používání plastů u stabilních hasicích zařízení,“ upozornil. Zároveň připomněl, že letos uplynulo 20 let HZS ČR v novém krajském uspořádání. Ten během této doby rozšířil působnost i v oblasti ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, krizového řízení, hospodářských opatření pro krizové stavy a s tím související činnosti. Předpokladem zajišťování těchto činností bylo přijetí příslušných právních předpisů. Další novinkou bylo v České republice zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání „112“, zřízení Záchranného útvaru HZS ČR a jeho vybavování nejmodernější účelnou technikou, výstavba a rekonstrukce stanic HZS ČR nebo posun ve výkonu státní správy. Na závěr inženýr Karda upozornil na novinku z poslední doby, kterou je zavedení systému automatické lokalizace mobilního telefonu (AML), o němž jsme psali ve 112, 3/2020.
Komplikace se stavebním zákonem
Po Ing. Ladislavu Kardovi sympozium oficiálně zahájil náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, který pravidelně tuto konferenci zaštiťuje. „Letošní rok je v problematice požární ochrany poněkud jiný. Potíže se stavebním zákonem, s novelizacemi předpisů v souvislosti s rekodifikací stavebního práva ustoupily s ohledem na covidovou situaci poněkud do ústraní. Nicméně práce se nezastavily a stále do větších detailů řešíme to, na čem jsme se domluvili před rokem,“ uvedl náměstek Miklós. Dále připomněl, že vláda České republiky schválila návrh nového stavebního zákona a ten teď čeká na projednání v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. HZS ČR v souvislosti s velkým požárem, který se odehrál počátkem roku ve Vejprtech, přistoupil k poměrně zásadní novele zákona o požární ochraně a v současnosti se snaží do něj dopracovat skutečnosti vztahující se ke stavebnímu zákonu. „Nebudeme s kategorizací staveb čekat na to, až vyjde nový stavební zákon, ale chceme, aby ji v oblasti staveb měl již zapracovanou,“ dodal. Jaké další změny se v této oblasti chystají? V neposlední řadě se změní systém odvolacích řízení HZS ČR. Nově bude prvoinstančním stupněm územní odbor, druhoinstančním stupněm krajské ředitelství a posledním stupněm bude až MV-generální ředitelství HZS ČR. „Slibujeme si od toho větší provázanost s územím s osobní znalostí problematiky dané budovy a také že ubyde negativních stanovisek k jednotlivým stavbám. Cíl je jasný – zaštítit celou činnost HZS ČR do jednoho stanoviska, do jedné činnosti a přispět tak k obecné bezpečnosti, abychom nezažívali velké požáry a nemuseli řešit zraněné nebo usmrcené a aby se naši občané cítili bezpečně,“ řekl náměstek. Na závěr promluvil o zkoušení 3D modelování budov při velkých požárech nebo virtuálním zjišťování příčin požáru na požářišti i pohybu osob, což je zcela nový způsob pohledu na mimořádnou událost.
S přednáškou „Změna zákona o požární ochraně a kategorizace staveb“ na náměstka Miklóse navázal pplk. Ing. Tomáš Pavlík z oddělení stavebně technické prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR. Věnoval se aktuální změně zákona o požární ochraně, jež by měla být schválena v letošním roce a v účinnost by měla pravděpodobně vejít příští rok. Obsahem této změny jsou tři oblasti. V rámci zařízení sociálních služeb se v návaznosti na tragický požár v domově pro hendikepované ve Vejprtech navrhuje stanovit požadavek, aby v těchto zařízeních byla instalována elektrická požární signalizace, případně autonomní detekce a signalizace. Současně by tato zařízení měla být bezplatně připojena na pult centralizované ochrany HZS krajů (s výjimkou poplatků za plané výjezdy). Obdobná úleva se bude vztahovat i na nemovité národní kulturní památky. Poslední částí navrhované změny je potom kategorizace staveb a s nimi spojené problematiky výkonu státního požárního dozoru.
V příspěvku „Stanovení toxické vydatnosti plynných zplodin hoření fasádních izolantů“ vedoucí oddělení výzkumu a vývoje Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) plk. Ing. Jan Karl stručně popsal chování fasádních materiálů z pohledu uvolňování plynných toxikantů při tepelné degradaci. Tuto prezentaci připravil společně s kpt. Ing. Milanem Růžičkou a kpt. Ing. Eliškou Fišerovou. Během prezentace uvedl, že v dnešní době se pro zateplení budov využívají nejvíce dva materiály – minerální vata a pěnový polystyren. Základním rozdílem mezi nimi je jejich hořlavost. Pěnový polystyren je hořlavý, minerální vata ne. Zároveň se ale tyto materiály hodnotí na základě uvolňovaných toxikantů a jejich toxické vydatnosti při tepelné degradaci. Tyto vlastnosti jsou velice málo zmapovány a není normový základ pro testování a hodnocení. Experti z TÚPO provedli řadu zkoušek, při kterých hodnotili toxickou vydatnost plynných zplodin hoření, a to anorganických i organických složek. Na základě těchto testů je patrné, že z tohoto hlediska toxicity není příliš velký rozdíl mezi těmito materiály. O něco hůře vycházejí hodnoty minerální vaty. Tudíž pokud bychom měli materiály hodnotit podle jejich toxicity uvolňovaných plynů při tepelné degradaci, tak zde neplatí, že je minerální vata lepší než polystyren. Důležité je nezapomenout na základní rozdíl těchto materiálů, a to jejich hořlavost.
Stacionární rentgenová kabina
Cílem prezentace pplk. Ing. Miroslavy Nejtkové z MV-generálního ředitelství HZS ČR z Institutu ochrany obyvatelstva „Využití stacionární rentgenové kabiny – nedestruktivní zkoumání pro účely zpracování požárně technické expertizy“ bylo seznámení posluchačů s možností využití stacionární rentgenové kabiny pro účely zpracování požárně technické expertizy. Stacionární RTG kabina se v Institutu ochrany obyvatelstva používá od ledna 2019. Její použití umožňuje na odebraných vzorcích z požářišť provádět nedestruktivní zkoumání bez poškození dodaného vzorku. Kabina je vybavena dvěma zdroji záření (120 a 160 kV). Během zkoumání je možné volit mezi třemi ohnisky, čímž je umožněno zkoumat vzorky jak malých, tak velkých rozměrů. RTG snímky se zobrazují v reálném čase. Na snímcích je možné měřit s přesností na desetiny milimetru. Během zkoumání lze se vzorky manipulovat (posun, naklápění, rotace, přiblížení). Ze zkoumání se exportují fotografie a videa. Druhá část prezentace byla zaměřena na seznámení s vybranými případy zkoumání v rámci požárně technické expertizy.
Ředitel HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Lubomír Bureš informoval posluchače o zásahu v obci Lenora v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Při tomto neštěstí se zranilo devět lidí, jeden člověk zemřel a exploze prakticky zničila jeden obytný dům se šesti bytovými jednotkami a poškodila i dvě vedle stojící obytné budovy. Kvůli výbuchu s následným požárem, který byl nahlášen 3. října 2019 ve 04.08 hodin, bylo evakuováno 19 lidí. Dům, v němž muž explozi způsobil tím, že nechal unikat plyn z propan butanových (PB) lahví, musela stavební firma následně zdemolovat. Jaká byla hlavní negativa zásahu? Například, že během záchrany osob, hasebního zásahu a průzkumu hrozilo zřícení celé budovy. Dále umístění PB lahví uvnitř objektu (hrozilo nebezpečí dalšího sekundárního výbuchu), nemožnost provádět hasební práce z vnitřní části domu, velký počet zraněných a evakuovaných osob, málo prostoru kolem objektu pro vhodné ustavení výškové techniky nebo ztížený pohyb kolem objektu v důsledku rozmetaných kusů zdí, betonu a vybavení bytových jednotek.
Odpoledne v 16.00 hodin uzavřel sympozium Ing. Ladislav Karda. „Byl to netradiční způsob konference a o to víc děkujeme za pochopení a vstřícnost všem zúčastněným. Zejména našim přednášejícím, kteří byli při přípravě příspěvků značně časově omezeni. Už teď se těšíme na klasické setkání v příštím roce. Předpokládáme, že se 24. ročník uskuteční ve dnech 13. až 14. dubna 2021. Při této příležitosti budou soškou Červený kohout s certifikátem oceněny osobnosti, které se zasloužily o rozvoj požární ochrany. Ještě jednou všem děkujeme a těšíme se na osobní setkání v lepších časech,“ uvedl na závěr. Doufejme, že příští rok bude pandemie koronaviru definitivně minulostí a všichni se v polovině dubna opět potkáme, abychom společně zhodnotili hektický rok 2020. Přímý kontakt a předávání vlastních zkušeností totiž nic nenahradí.
David HARTMANN, DiS., foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR a HZS Jihočeského kraje