Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 12/2022
V prosincovém čísle časopisu přinášíme rozbor požárů, které jsou spojeny s vánocemi. Jedním z nich je požár adventního věnce v obývacím pokoji třípokojového bytu v okrese Vsetín. Škoda byla vyčíslena na více než 1 milion korun. V Českých Budějovicích se v září uskutečnil součinnostní výcvik hasičů-leteckých záchranářů HZS Jihočeského a Plzeňského kraje se zaměřením na záchranu osob z komínového tělesa. Spolupráce mezi HZS hl. m. Prahy, jednotkami sborů dobrovolných hasičů a Městským sdružením hasičů hlavního města Prahy v oblasti plnění úkolů ochrany obyvatelstva se plně projevila v roce 2015 přípravou kurzu Technik ochrany obyvatelstva, o který je velký zájem. Studentský projekt „Moje bezpečná rodina“ je nyní také realizován na Fakultě bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky v Praze a současně na Zdravotně sociální fakultě na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studenti si během několika týdnů zjistí potřebné informace a poté připraví svoje prezentace.
V Českých Budějovicích se 20. září 2022 uskutečnil součinnostní výcvik hasičů-leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru Jihočeského (HZS JčK) a HZS Plzeňského kraje (HZS PLK) se zaměřením na záchranu osob z komínového tělesa. Výcvik probíhal ve spolupráci s Armádou České republiky (AČR) – konkrétně 24. letkou základny dopravního letectva Praha-Kbely. Ta zajišťuje službu SAR, což je pátrání po osobách, záchrana osob z nepřístupného terénu a zásahy u zřícených letadel včetně záchrany z vodní hladiny, a to jak na celém území ČR, tak i na vyžádání v zahraničí. Letka zároveň zajišťuje leteckou záchrannou službu v Plzeňském a Karlovarském kraji, v minulém roce i v Jihočeském kraji.
Samotný výcvik byl zaměřen na záchranu osob z komínového tělesa Teplárny České Budějovice, a. s., v místní části Vráto. Komín má výšku přibližně 160 metrů a je rozdělen na tři segmenty, přičemž v každých 50 metrech je kolem obvodu komínu pochozí ochoz. Pro výcvik se instruktoři rozhodli zvolit variantu, kdy se pod horní ochoz komínu ve výšce přibližně 155 metrů slanil figurant z řad hasičů HZS JčK, jehož úkolem bylo simulovat zranění, kvůli němuž není schopen sám z komína slézt.
K záchranné speciální činnosti tohoto typu byl využit vrtulník střední kategorie polské výroby s označením PZL W-3A SOKOL, který AČR získala v druhé polovině 90. let. Jeho osádku tvoří dva piloti, palubní technik a jeden až dva letečtí záchranáři, kteří jsou pro potřeby letecké záchranné služby doplněni o lékaře a zdravotní sestru.
Záchrana osob z vrtulníku se provádí zejména tam, kde nelze zvolit jiný způsob záchrany nebo kde je tento způsob rychlejší a efektivnější než zásah pozemní cestou. Při výcviku na teplárenském komíně byl využit především palubní jeřáb Lucas 76378/100, na jehož konec opatřený pracovním hákem se připojil letecký záchranář. Ten se palubním technikem nechal z výšky spustit k figurantovi. Karabinami a speciálními záchrannými prostředky „zraněného“ k sobě zajistil a teprve poté mohl záchranářskými nůžkami přeříznout nízkoprůtažné lano o průměru 11 mm, na kterém figurant visel. Oba takto bezpečně zajištěné je palubní technik vytáhl do záchranářského vrtulníku a následně pilot dopravil na blízkou plochu vhodnou pro přistání.
Hasič-letecký záchranář HZS Jihočeského kraje
Hasiči-letečtí záchranáři jsou pro tuto vysoce náročnou a specializovanou činnost vybíráni z řadových hasičů. V HZS JčK jsou to strojníci, chemici nebo velitelé sloužící ve směnné službě.
Základní podmínkou pro to, aby se hasič mohl stát leteckým záchranářem je, že má specializaci pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (VVH) – je tedy hasičem-lezcem. Lezcem se může stát hasič nejdříve po dvou letech služby s tím, že musí absolvovat odborný a přes 100 hodin trvající výcvik zakončený závěrečným přezkoušením pod dohledem krajského instruktora VVH HZS JčK.
Pokud se hasič-lezec chce dále specializovat na hasiče-leteckého záchranáře, je nezbytná další odborná příprava, která je již úzce specializovaná a trvá několik měsíců. V této přípravě je zahrnut výcvik s vrtulníkem, jenž je zaměřen na záchranu osob:
- v zimních podmínkách a lavinovém terénu,
- z vodní hladiny,
- z tekoucí vody,
- z lanových drah,
- z budov (okna, balkóny, střechy),
- z korun stromů,
- ze stožáru vysokého napětí a řady dalších míst.
I tento výcvik je ukončen závěrečnými zkouškami. V případě, že příslušník uspěje, dostává průkaz leteckého záchranáře, který musí každoročně obhajovat při praktickém a písemném přezkoušení.
V současné době má HZS JčK ve svých řadách šest hasičů-leteckých záchranářů. Momentálně tito příslušníci (čtyři z Územního odboru České Budějovice a dva z Územního odboru Tábor) slouží na stanici Letecké záchranné služby (LZS) v Plané nad Lužnicí u Českých Budějovic, kde jsou součástí záchranného týmu LZS JčK. Do změny provozovatele LZS v JčK zajišťovali naši hasiči-letečtí záchranáři jednoho příslušníka v případě technického zásahu pro Centrum letecké záchranné služby AČR Plzeň-Líně – středisko Bechyně. V současné době létají na stroji žlutomodré barvy s výrobním označením EC – 135 T2+ soukromé společnosti DSA.
Všechny hasiče-letecké záchranáře vyškolil člověk ze všech leteckých záchranářů nejzkušenější s licencí leteckého examinátora (nejvyšší možný stupeň kvalifikace v leteckém záchranářství) ppor. Karel Hůla z HZS PLK, který je rovněž hlavním organizátorem většiny výcviků hasičů.
Mimo výcviky v rámci přidělených letových hodin MV-generálním ředitelstvím HZS ČR se hasiči-letečtí záchranáři HZS JčK pravidelně účastní součinnostních výcviků s kolegy z HZS PLK. Výcviky jsou zaměřeny na vzájemnou spolupráci a ujednocení systému záchrany, jelikož HZS PLK a HZS JčK jsou podle příslušných normativů MV-generálního ředitelství HZS ČR jediné dva kraje, jež jsou pro tento typ vrtulníku předurčeny.
pprap. Miroslav ŠVEC, HZS Jihočeského kraje, foto archiv, MV-generální ředitelství HZS ČR