Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 8/2023
V Pardubickém kraji došlo 16. března 2023 k dopravní nehodě, při které sjel řidič s osobním automobilem do rybníka. Svědkem nehody byl řidič sypače, který právě projížděl okolo a bez váhání skočil do vody, doplaval k vozidlu, které mělo přední část již pod vodou. Podařilo se mu otevřít přední dveře a vytáhnout ven řidiče, který byl neplavec, pomohl mu na břeh rybníka, který byl asi 15 m od potopeného vozidla. V Českém Vrbném se 15. května 2023 pod záštitou MV-generálního ředitelství HZS ČR uskutečnil praktický výcvik při práci na vodě. MV-generální ředitelství HZS ČR spolu s vybranými partnery v České republice a v Polsku realizuje projekt „Společné řešení krizového řízení a spolupráce bezpečnostních složek v rámci uprchlické vlny osob z Ukrajiny na česko-polské hranici“. Projekt si klade za cíl vytvořit systémový a institucionálně udržitelný nástroj pro efektivní přeshraniční spolupráci institucí veřejné správy při zajištění bezpečnosti a krizového řízení na společné hranici v rám
Utonutí žáka na školním výletě, nezvěstná žačka, vážné onemocnění učitele, ale i dlouhodobé děje, jako je šikana – to je jen malý výčet nepříznivých situací, se kterými se školy setkávají. Události mají dopad na pracovníky a vedení školy, na zřizovatele, na děti, žáky, studenty a také na jejich rodiny a blízké či na obyvatele obce. Škola by na dopady událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? Lze se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!“
Metodické doporučení popisuje celý katastrofický koloběh (obr. 1) – od nepříznivé události spojené se záchranou, přes obnovu, zmírňování dopadů a prevenci, až po vyhodnocení události a přípravu na další neštěstí.
Katastrofický koloběh v barvách a značkách metodiky
Prevence, tedy předcházení nepříznivým událostem, je velmi důležitá. Přesto jsou zkušenosti takové, že neštěstí se stále dějí a budou se dít. Samotná prevence nestačí. Metodické doporučení se proto zaměřuje především na připravenost, aby každý věděl, co má v té které situaci dělat. Připravenosti na nepříznivé události se lidé v životě běžně učí prostřednictvím zkušeností a jejich vyhodnocováním. Podobně se učí školy. Někdy se říká, že neštěstí zasáhlo školu nepřipravenou. To není úplně možné, škola má ohromné zdroje zkušeností a zvládat nepříznivé události se lidé učí odmala. Spíše událost může školu zaskočit. Zvýrazní se role vedení školy, které může dát pro reakci na událost a její dopady jasný směr, komunikovat ho a spolupracovat. Neujasní-li si vedení školy svoji roli a zodpovědnost, mohou ostatní znejistět. Neznamená to ale, že nemohou nic dělat. Připravenost na zvládání neštěstí a jejich dopadů je postavena na komunikaci a spolupráci lidí, které událost zasáhla.
Učitelé sdělují, že krajní zátěž pro ně představuje především náhlé úmrtí žáka anebo kolegy, zvláště v případech, kdy vedení školy zaujme postoj „jako by se nic nestalo“. Mediální zájem o událost může být školou vnímán jako více zatěžující než samotná událost. Metodické doporučení vychází těmto zkušenostem vstříc v první části (Jsme zasažení!), která se zabývá náhlými nepříznivými událostmi s dramatickým průběhem a mediálním zájmem. Průběh prvních tří dnů po takových událostech lze přibližně odhadnout. „Akutní“ metodická část proto začíná přehledem, co lze čekat první dny. Náhlá nepříznivá událost a tlak médií vzbudí dojem neodkladnosti a tísně. Zvláště lidé ve škole pociťují zodpovědnost. Mohou hledat návod, jak v tlaku postupovat. Pro tyto situace metodika nabízí kontrolní seznamy označované jako taháky. Jsou to návodné části krizových plánů, které lze vyjmout a v časové tísni odškrtávat, aby nebylo nic opomenuto. Taháky se zaměřují na jednotlivé činnosti a konkretizují se pro osoby, kterých se týkají. Každý má na svém místě osobní zodpovědnost – ředitel, učitel, žák, rodič i pracovník vnější podpory.
Druhá část metodiky (Obnovujeme) zaměřuje pozornost na zvládání střednědobých a dlouhodobých důsledků událostí včetně nepříznivých dějů, jako je šikana nebo situace, kdy událost školu přímo nezasáhne, ale škola pociťuje její vliv
(například válka na Ukrajině). V průběhu času vyvstávají důsledky neštěstí, je potřeba se zotavit, obnovit vztahy a prostředí. Solidarizující nastavení, kdy lidé pomáhají spontánně, poměrně brzy pomíjí. Poté už je potřeba se pro pomáhání vědomě rozhodnout. Při rozhodování je vhodné se opřít o hodnoty, které určují, čeho a jak lze dosáhnout. Hodnoty pomáhají posuzovat, zda jsou při zvládání dopadů neštěstí zvoleny správné cesty. Metodické doporučení vychází z hodnot solidarity, úcty, pravdivosti, které se podle zkušeností autorů při zvládání neštěstí osvědčily (obr. 2).
Ilustrační příklad s uvedenými postupy a doporučeními
Zvládnutí dopadů události a návrat školy k běžnému fungování přináší stabilitu. Zároveň se z důsledků neštěstí a jejich zvládání učí všichni novému. Taháky zaměřené na jednotlivé obory připomínají, jak postupovat při vytváření komunikační a mediální strategie školy, jak zmírňovat psychické, materiální a sociální dopady události, orientují školu v základní právní problematice od záznamů do knihy úrazů po případ, kdy je škola trestně stíhána, vysvětlují důležitost obřadů a duchovní prožívání v souvislostech neštěstí.
Třetí část metodického doporučení (Připravujeme se) se věnuje postupům, jak neštěstím předcházet, jak se na ně a jejich důsledky připravit a jak využít příležitosti, které obsahují. „Nastoupila jsem a začal covid. Pak přišlo tornádo a teď válka. Opravdu nevím, kdy to skončí. A jak je možné to všechno zvládnout,“ povzdechla si učitelka v jihomoravské obci. „A víte, co je zajímavé? Že jsou to pořád tytéž principy. Pořád tytéž!“ dodal pracovník Českého červeného kříže vedle ní. Připravenost začíná uvědoměním vlastní zkušenosti a odstupem od ní, nadhledem. To je možné velmi brzy po sebehorší události. Lidský mozek je do tří dnů schopen dostat se z prvotního šoku. Přizpůsobí se do jisté míry změněným okolnostem, i kdyby to znamenalo žít vzhůru nohama. Je připraven se vědomě připravit na příště. Dělení katastrofického kruhu na fáze záchrany, obnovy a přípravy je pomůckou, která vzbuzuje dojem, že je na všechno řádný čas. Záchrana první dny, obnova týdny a měsíce a po roce příprava na další katastrofickou událost. Mimořádné události se však dějí pravděpodobnostně, to znamená, že stoletá voda může přijít dva měsíce po sobě. Přesto je potřeba všemu dát svůj čas. Pokusit se příští události předejít a zároveň se na ni připravit. Na základě zkušeností se vytvářejí preventivní opatření a plány připravenosti. Využívají několika opakujících se zásad, které se osvojují a ověřují cvičeními. Naše zkušenost je vždy omezená. Máme tendenci se chránit před tím, co známe, plánovat zvládnutí toho, co jsme zažili. Jenže co když příště to nebude dopravní nehoda, ale výbuch plynu? Co když přímým zasaženým nebude žákyně školy, ale její ředitel? K připravenosti proto patří kromě zkušenosti a paměti také nadhled, tvořivost a pružnost. A vědomí, že škola na zvládání neštěstí a jejich dopadů není sama. Má zřizovatele, je zasazena do obce, zdroje pomoci představují rodiče a blízcí dětí, žáků a studentů. Vyplatí se pěstovat připravenost celé školy a jejího okolí tak, aby se nastavení na vzájemnou pomoc stalo běžnou součástí školního klimatu (obr. 3).
Koloběh katastrofy
Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů integrovaného záchranného systému se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce či České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími vznikl materiál, který poskytuje ucelený pohled na řešení mimořádných situací ve školách a školských zařízeních.
plk. Mgr. Martina WOLF ČAPKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, PhDr. Bohumila BAŠTECKÁ, Ph.D., Psychosociální intervenční tým ČR