Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 5/2024

Zásah během požáru lesa v Jetěticích na Písecku v červenci 2023 byl zcela výjimečný svým rozsahem, klimatickými podmínkami, členitostí terénu a množstvím zasahujících i zásahové techniky. Podařilo se jej dostat pod kontrolu až po necelých 20 hodinách. V březnu 2024 proběhlo v příhraničním městě Waldsassen ve Spolkové republice Německo několik společných výcviků německých a českých hasičů. Výcviky se konaly na mobilním ohňovém trenažéru, který simuloval požár hořícího produktovodu a na trenažéru určeném pro likvidaci požárů přenosnými hasicími přístroji. Příslušníci Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje přišli s nápadem na výrobu nového technického prostředku pro hasiče se specializací na obsluhu řetězových motorových pil. Vedly je k tomu zkušenosti získané především při likvidaci požáru na území národního parku České Švýcarsko v roce 2022 a při technických haváriích. V sobotu 1. května 2004 se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. Z tohoto členství Česku již 

Havarijní karty objektů s podlimitním množstvím nebezpečné látky (HK) jsou zpracovávány podle Pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) č. 35/2017, kterým se stanoví minimální požadavky na posuzování rizika vzniku závažné havárie a zpracování dokumentace pro stanovenou zónu ohrožení u objektu s podlimitním množstvím nebezpečné látky, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR     č. 1/2019 (Pokyn).

HK obsahují přehledně zpracovanou textovou a grafickou část. V textové části jsou uvedeny informace o objektu, nebezpečné látce a jejích nebezpečných vlastnostech, dále zóna ohrožení a množství osob, které se v ní nacházejí. V této části jsou současně řešena opatření a činnosti pro řešení závažné havárie v zóně ohrožení – např. organizace zásahu a činnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS), případně dalších subjektů, nebo přehled významných objektů v zóně ohrožení, kde se vyskytuje větší množství osob (obchodní centra, zdravotnická zařízení atd.). V grafické části jsou na mapovém podkladu vizualizovány veškeré relevantní údaje – zdroj rizika, zóna ohrožení, významné objekty nacházející se v zóně, dopravní uzávěry, kontaktní stanoviště složek IZS, shromaždiště a umístění koncových prvků varování. Havarijní karta se zpracovává v listinné a elektronické podobě – listinná podoba má maximální rozsah jeden list A4 (oboustranně), elektronická může mít v případě potřeby větší rozsah.

HZS Ústeckého kraje (ULK) využívá v současné době pro zpracování HK informační systém SYPOS (IS SYPOS). Systém poskytuje ucelenou sadu funkcí a služeb v oblasti krizového řízení a je postaven na moderních technologiích, jako jsou databáze s integrovanými prostorovými daty, objektově relační mapování či mapové podklady podle volby uživatele. Do IS SYPOS je možné integrovat externí zdroje dat (databáze chemických látek a databáze registru územní identifikace, adres a nemovitostí), a tvoří tak komplexní platformu pro krizové řízení. Celý systém a jeho vývoj je kompletně financován Krajským úřadem Ústeckého kraje.
Vývoj informačního systému pro zpracování HK trval přibližně půl roku, během něhož HZS ULK intenzívně spolupracoval s vývojářem IS SYPOS. Hotové HK jsou následně vkládány do systému IKIS a slouží jako podpora pro operační řízení. Současně jsou k dispozici všem dotčeným složkám IZS a dalším subjektům určeným HZS ULK na online platformě, jak je vyžadováno v Pokynu.

Tvorba HK

Systém jejich tvorby staví na jednotné databázi, ve které se sdružují veškerá data pro zpracování havarijních plánů a HK na území ULK. IS SYPOS obsahuje mnohovrstevnou zdrojovou databázi chemických látek – identifikaci látek, klasifikaci podle CLP (nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí), fyzikálně-chemické vlastnosti, pokyny pro zásah, první pomoc a zdravotní ošetření, databáze CEDA POI (zájmové body) a ZAGABED (základní báze geografických dat), mapovou vrstvu koncových prvků varování, databázi subjektů evidovaných v plánu spojení.
Při tvorbě HK se vychází ze základní správy dat objektů, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami. V této úvodní části se zapracovávají informace o konkrétním ohrožujícím objektu – ohraničení areálu, lokace zásobníků, chemické látky a kontaktní osoby (obr. 1).

Správa dat ohrožujícího objektu

Pomocí modulu OPTIZON se provede analýza za účelem stanovení havarijní zóny pro každou nebezpečnou látku v objektu. Při tvorbě havarijní zóny lze provést následnou úpravu parametru podle Pokynu (obr. 2).

Stanovení havarijní zóny

Po absolvování přípravy dat následuje tvorba havarijní karty pro konkrétní objekt a nebezpečnou látku (obr. 3).

Tvorba havarijní karty

Textová část (nebezpečné vlastnosti látky, činnosti provozovatele, krajského operačního a informačního střediska, Policie České republiky a zdravotnické záchranné služby, organizace zásahu a varovné texty) se automaticky vyplňuje vzorovým textem, který lze jakkoli upravit podle potřeby. Strukturovaně jsou řešena data v operativní části „vyrozumívané subjekty“ výběrem z databáze nebo ručním výpisem a bodovou lokací na mapě.
Vstupní data do grafické části HK jsou taktéž řešena strukturovaně a tvoří se pomocí bodové lokalizace (vjezd do areálu, ohrožené objekty, shromaždiště, kontaktní stanoviště IZS, trasa mobilní sirény). Mapový výřez je nastaven pro automatický tisk z kontextu zadaných dat, případně lze požadovaný výřez nastavit ručně (obr. 4).

Generování mapového výřezu

Posledním krokem, po úspěšné aktualizaci, je vygenerování HK a zobrazení v textovém procesoru MS Word. Při jakékoli úpravě vstupních dat se po provedení aktualizace všechny změny projeví v nově vygenerované kartě.
IS SYPOS, který integruje prostorová data a externí zdroje informací, umožňuje celou škálu činností, od vytváření havarijních plánů, strukturovaných databází až po tvorbu HK. Díky tomuto systému je možné HK dynamicky aktualizovat a poskytovat je online. Krajský úřad Ústeckého kraje vydává ročně částku ve výši kolem 1 mil. Kč na neustálý vývoj a zdokonalování tohoto systému, což zajišťuje jeho trvalou efektivitu a spolehlivost v rámci krizového řízení.

plk. Ing. Josef OBOŘIL, por. Bc. Martina GRIESELOVÁ, HZS Ústeckého kraje, foto archiv autorů

Print  E-mail  X Corp.   Facebook