Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 1/2009

V TOMTO ČÍSLE: PRIORITY předsednictví České republiky v Radě EU, SEZNAMUJEME s posláním a činností pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV). ANALYZUJEME komplikovaný zásah na požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, přinášíme POZNATKY o možnostech efektivního provozování rozvodů požární vody. INFORMUJEME o stavu zavedení jednotného čísla tísňového volání 112 v Evropě a organizaci jeho příjmu. Přinášíme HODNOCENÍ cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS ZÓNA 2008 v Jihomoravském kraji, věnujeme se problematice ochrany EVROPSKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY, informujeme o PROJEKTU Národního centra pro krizovou připravenost. PŘÍLOHA časopisu obsahuje kalendářní přehled nejvýznamnějších domácích i zahraničních oborových VELETRHŮ pořádaných v roce 2009.  

Znalosti a dovednosti zaměstnanců právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou nezbytné k činnosti během mimořádných událostí a krizových situací, včetně připravenosti k sebeochraně a vzájemné pomoci nejsou vždy na požadované úrovni. A to především proto, že u většiny právnických a podnikajících fyzických osob neexistuje ucelený systém přípravy na zvládání mimořádných událostí a krizových situací a úroveň obecného povědomí vrcholového managementu o nutnosti této přípravy je nedostatečná a velmi často podceňovaná. Rovněž mnozí zaměstnanci nejsou schopni docenit, že znalosti základních opatření ochrany obyvatelstva slouží nejen ku prospěchu jejich, ale také ku prospěchu celé organizace. V rámci objektivity je nutno konstatovat, že v České republice existuje určitá množina právnických a podnikajících fyzických osob, které se této problematice věnují na velmi dobré úrovni.

V současné době, kdy nás ohrožují především živelní pohromy, technologické havárie nebo terorizmus, si uvědomujeme skutečnost, že základním nástrojem k úspěšnému zvládání mimořádných událostí či krizových situací (dále jen „MU“ a „KS“) jsou kvalitně připravení odborníci zainteresovaní do oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva jak ve státní správě a samosprávě, tak i u právnických a podnikajících fyzických osob (dále jen „PaPFO“).

Základem úspěchu zabezpečení co nejlepší ochrany zaměstnanců je předpoklad kvalifikačně připravit v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva nejen vedoucí pracovníky organizací, příp. jejich specialisty, ale také samotné zaměstnance na MU a KS, které je mohou ohrozit (návaznost na širší informovanost), a zároveň je naučit, jak pružně reagovat a tyto situace zvládat a jaké prvky ochrany uplatňovat. To znamená zajistit odpovídající úroveň znalostí a dovedností zaměstnanců v ochraně a sebeochraně.

Vzdělávání zaměstnanců dle platné legislativy

Vzdělávání, které je realizováno formou školení u většiny PaPFO, je především zaměřeno na oblast požární ochrany a ochrany zdraví při práci v návaznosti na příslušnou legislativu (např. zákon o požární ochraně1), zákoník práce2)).
Především tam, kde je organizace zdrojem ohrožení, stanovuje specifická legislativa právnickým a podnikajícím fyzickým osobám určité povinnosti na ochranu jejich zaměstnanců (např. atomový zákon3), zákon o prevenci závažných havárií4)).
Velmi často je opomíjena skutečnost, že také podle zákona o integrovaném záchranném systému5) PaPFO, u které v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady může dojít k MU, je povinna vůči svým zaměstnancům zajistit informování o hrozících MU a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, případně ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci [8].

Koncepce a vzdělávání obyvatelstva

Již v rámci „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ bylo „Harmonogramem realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ stanoveno vytvoření podmínek a zahájení profesního, kvalifikačního a doplňujícího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva, která je součástí celkového vzdělávání v oblasti krizového řízení [2]. Toto opatření bylo důležitým krokem ke zvýšení úrovně připravenosti nejen pracovníků veřejné správy, ale také vybraných pracovníků (specialistů) právnických a podnikajících fyzických osob.
Stejně tak v „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ je uvedeno, že potřeba profesního, kvalifikačního a doplňujícího vzdělávání je stále potřebná. V „Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ je jedním z opatření vytvoření Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při MU a KS. [3]
Při vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva se vychází z „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“, která byla schválena usnesením Bezpečností rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14. V této koncepci je upravena příprava a vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob (jednou z cílových skupin jsou zaměstnanci u PaPFO, jejichž pracovní náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování, např. subjekty hospodářské mobilizace, zdravotnictví, významné subjekty v oblasti energetiky, chemického průmyslu, dopravy, spojů atd.) [4].

Vzdělávání u právnických a podnikajících fyzických osob

Cílem vzdělávání zaměstnanců u PaPFO by měla být snaha připravit zaměstnance na všechny eventuality, které mohou nastat během MU a KS, tak aby byli schopni na nastalou situaci vhodně reagovat. Důležité je, aby byli seznámeni s připravenými ochrannými opatřeními a zároveň byli poučeni o žádoucím chování během MU a KS včetně sebeochrany a vzájemné pomoci.
Vzdělávání musí být orientováno jak na vrcholový management, tak na všechny zaměstnance, je však nutno respektovat jejich pracovní zařazení a vzdělávání profilovat a realizovat v souvislosti s pracovními pozicemi, které tito zaměstnanci zastávají. Mělo by být také spojeno s mírou odpovědnosti za realizaci a plnění úkolů spojených s ochranou zaměstnanců a činnostech při MU a KS.
Příprava a realizace vzdělávání by mohla být rozčleněna např. takto:

vedoucí pracovníci organizace (vrcholový management) – odpovídají za celkovou připravenost organizace na činnost za MU a KS a za ochranu svých zaměstnanců a majetku před dopady MU a KS;
odborný orgán krizového řízení, vč. ochrany zaměstnanců (krizový manager) – zabezpečuje koordinaci příprav na MU a KS, tzn. koordinuje krizové plánování, navrhuje, příp. vytváří podmínky pro uskutečňování krizových opatření, činnosti havarijního či krizového štábu, vzdělávání v oblasti krizového řízení a ochrany zaměstnanců, nácviků atd.;
vedoucí jednotlivých organizačních celků (pracovišť) – zabezpečují přípravu a realizaci krizových opatření ve svěřené působnosti a ochranu svých pracovišť a pracovníků, vč. vzdělávání (např. formou školení, odborných seminářů);
zaměstnanci – aktivně se účastní procesu vzdělávání, získávají znalosti o chování za MU a KS.

Při tvorbě systému vzdělávání zaměstnanců je nutno konkretizovat (vyspecifikovat) základní rozsah znalostí a dovedností, zaměření a formy přípravy. Vhodné je se zaměřit jak na získání teoretických znalostí, tak dle potřeby i praktických dovedností. K tomu je vhodné stanovit:

cíl vzdělávání;
cílové skupiny;
obsah a rozsah učební látky;
vyučovací metody, formy studia;
organizační podmínky, příp. materiální podmínky;
termíny provedení;
odpovědnost za zajištění vzdělávání.

Možnosti a způsoby (formy) vzdělávání

Vedení PaPFO se rozhodne, jaký způsob vzdělávání je pro ni nejefektivnější. Může zkombinovat i několik způsobů, a to dle svých požadavků na úroveň vzdělání svých zaměstnanců, možností (např. finančních) a podmínek (výukové prostory, jejich vybavení technikou apod.). Formy vzdělávání jsou různé:

školení, odborné semináře na pracovišti (jako lektoři mohou působit vlastní zaměstnanci – odborně připravení, nebo lektoři externí);
účast na školeních, seminářích nebo kurzech v různých vzdělávacích zařízeních a centrech;
odborné konference včetně zahraničních;
odborné stáže včetně zahraničních;
praktické ověřování znalostí (nácviky, cvičení, tréninky, simulace, modelování),
prezenční nebo kombinované vysokoškolské studium;
distanční forma vzdělávaní (podpora e-learningu);
celoživotní vzdělávání.

Spolupráce s orgány kraje, obcí s rozšířenou působností, obcí a se složkami IZS

V rámci České republiky je průběžně vytvářena koncepce krizového řízení a metodika krizového plánování. Je zajišťováno odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy a PaPFO při jejich přípravě na zvládání MU a KS. Pro zabezpečení potřebného profesionálního standardu při řešení koncepčních a strategických úkolů podporuje vláda vědu, výzkum a vzdělávání v problematice vnitřní bezpečnosti [1].
Některými právními předpisy jsou orgánům kraje, obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), obcím a hasičskému záchrannému sboru kraje stanoveny působnosti v oblasti informování a provádění školení, např. :

hasičský záchranný sbor kraje plní úkoly obecního úřadu ORP (§ 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.) a mimo jiné seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi [8];
obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva; za tímto účelem organizuje jejich školení [8];
hasičský záchranný sbor kraje seznamuje obce, PaPFO s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení [9];
obecní úřad obce seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení [9];
krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie [7];
prováděcí předpis konkretizuje, které osoby se informují (jedná se o osoby, které mají v zóně havarijního plánování místo bydliště, místo výkonu práce nebo místo podnikání) [5].

Také provozovatel „rizikové činnosti“ má povinnost nejen zaměstnance, ale také fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie [7]. Držitel povolení podle zvláštního právního předpisu3 má za povinnost poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany [6]. Takto získané informace by PaPFO měly využít a zakomponovat do obsahu svých vzdělávacích programů a během vzdělávacího procesu (školení) předat svým zaměstnancům.
Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem obrany a Správou státních hmotných rezerv bylo po odborné stránce pověřeno realizací výše zmíněné „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“ a koordinací vzdělávacího procesu bylo pověřeno Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“). Za účelem informování a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva jsou MV-GŘ HZS ČR a hasičskými záchrannými sbory krajů vydávány a poskytovány různé pomůcky, příručky, metodiky, brožury, informační letáčky apod., z nichž jsou některé dostupné také na webových stránkách Ministerstva vnitra nebo hasičských záchranných sborů krajů, a které lze také využít ke vzdělávání zaměstnanců.
Zde se také nabízí určitá možnost formy spolupráce PaPFO se složkami integrovaného záchranného systému, především s hasičskými záchrannými sbory krajů, které by na základě požadavků ze strany PaPFO vstoupily do procesu vzdělávání jejich zaměstnanců.
Hasičské záchranné sbory krajů zejména proto, že někteří vybraní příslušníci HZS ČR absolvovali kurz školitelů v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, které je opravňuje k výkonu odborných činností na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a havarijního plánování, včetně vzdělávání.

Závěr

Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů ČR základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Ochrana obyvatelstva se organizuje na základních principech a jedním z nich je, že starost o ochranu obyvatel náleží státu. Právnické a podnikající fyzické osoby zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům [2].
Pokud má být dosažena odpovídající úroveň přípravy zaměstnanců PaPFO na vznik a dopady MU a KS, je nutno vytvořit v rámci organizace kvalitní systém vzdělávání na všech úrovních včetně finančního a materiálního zabezpečení. Tento proces vzdělávání by měl pokračovat získáním nezbytných dovedností a návyků směřujících k žádoucímu chování během MU a KS, sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci. Získání dovedností a návyků je otázkou času a periodických nácviků. To vyžaduje aktivní přístup jak vrcholového managementu tak všech zaměstnanců k celému procesu vzdělávání a přípravy.

Použitá literatura

[1] Bezpečnostní strategie ČR [cit. 23. 1. 2008]. URL: http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=6344.
[2] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, schválená usnesením vlády ČR ze dne 22. dubna 2002 č. 417, ve znění usnesení vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 21, vydalo MV-GŘ HZS ČR, Praha 2003, ISBN 80-86640-13-2.
[3] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády ČR ze dne 25. února 2008 č. 165, vydalo MV-GŘ HZS ČR, Praha 2003, ISBN 978-80-86640-91-4.
[4] Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválená usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 [cit.23.1.2008]. URL: http://www.mvcr.cz/dokument/2004/vzdelani/koncepce_hasici.html.
[5] Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
[6] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti a s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
[8] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[9] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, HZS Moravskoslezského kraje, kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR


1) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti a s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
5) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Print  E-mail