Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 10/2009
V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu jednotek PO na požár chladírenské haly ovoce a zeleniny v obci Ostrá na Nymbursku a POZNATKY z požárních kontrol v bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálech. ZÁVĚRY konference Požární ochrana 2009, HODNOCENÍ srpnového cvičení složek IZS Trauma 2009 na dálnici D1. POZNATKY z využívání geografického informačního systému při práci s evidencí koncových prvků Jednotného systému varování a vyrozumění ČR, SEZNÁMENÍ se stacionárními hlásiči radiace. INFORMACE o opatřeních ke zvyšování bezpečnosti obyvatel Ústí nad Labem při případném úniku nebezpečných látek. INFORMACE o jednání Federace asociací hasičských důstojníků Evropské unie v Ostravě, POZNATKY z netradiční odborné přípravy jednotek SDH obcí, ZPRAVODAJSTVÍ z V. Mistrovství světa v požárním sportu, na kterém naše reprezentace poprvé v historii získala stříbrné medaile. SPECIÁLNÍ VLOŽENÁ PŘÍLOHA se věnuje problematice požární bezpečnosti současných garáží pro automobily.
- Požár chladírenské haly ovoce a zeleniny
- Kontroly bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálů
- Cvičení TRAUMA 2009 prověřilo připravenost složek integrovaného záchranného systému kraje
- Stacionární hlásiče radiace
- Zvyšování standardu bezpečnosti obyvatel v Ústí nad Labem s ohledem na případná rizika spojená s únikem nebezpečných látek
- Ostrava hostila setkání FEU
- Češi jsou poprvé vicemistry světa
Ve středu více než stotisícového krajského města již přes 150 let sídlí chemický podnik Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen „Spolchemie“) s řadou výrobních provozů, v nichž se zpracovává, skladuje a expeduje velké množství nebezpečných chemických látek (např. chlor, propylen, epichlorhydrin, rtuť, organická rozpouštědla).
Spolchemie a. s. v Ústí nad LabemNegativní reakceExistence chemického závodu v centru města vyvolává řadu negativních reakcí jak obyvatel města (např. Občanská liga Ústí nad Labem), tak ekologických organizací (např. sdružení Arnika). Aplikace aktuálně platného zákona o prevenci závažných havárií (v té době to byl zákon č. 353/1999 Sb., který byl k 1.6.2006 nahrazen zákonem č. 59/2006 Sb.) a prováděcích předpisů k němu, tj. schvalování bezpečnostní zprávy, stanovení zóny vnějšího havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu pro tuto zónu, se v případě Spolchemie stala předmětem sporů Občanské ligy Ústí nad Labem a dotčených správních úřadů, např. Ministerstva životního prostředí nebo Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Opatření ke snížení rizik
Tyto dnes již historické události iniciovaly procesy, které směřovaly nejen Spolchemii do řady opatření, která snížila rizika spojená se samotným areálem na „únosnější mez“. Jedním z prvních aktů bylo stanovení zóny havarijního plánování nad rámec zákona o prevenci závažných havárií (č. 59/2006 Sb.). Řešením nebylo „standardní“ zakreslení kružnice podle množství skladované látky, ale při stanovení samotné zóny byly zohledněny fyzikálně-chemické vlastnosti chloru a členitost terénu v území, na kterém se nebezpečný provoz nachází. Dalším krokem bylo vydání brožur s informacemi určenými veřejnosti (v koordinační skupině byli zástupci krajského úřadu, HZS Ústeckého kraje, Spolchemie, atd.) Tato příručka byla distribuována do všech domácností a podnikatelům v zóně havarijního plánování. Počátkem roku 2008 byla informační brožura aktualizována a je rovněž k dispozici na webových stránkách krajského úřadu (http://www.kr-ustecky.cz – životní prostředí – prevence závažných havárií). V rámci integrovaných kontrol prevence závažných havárií, s cílem minimalizovat rizika, se podařilo prosadit řadu opatření, která vedla ke zvýšení bezpečnosti v okolí areálu Spolchemie.
Zóna havarijního plánování Spolchemie a.s.Poznatky z kontrolní činnosti
Zóna havarijního plánování Spolchemie a.s.Poznatky z kontrolní činnostiV další části příspěvku jsou stručně popsány poznatky z kontrol prevence závažných havárií, prováděných v souladu se zákonem a příslušným prováděcím předpisem od roku 2002.
2002
- cisterny s chlorem jsou v podstatě používány jako mobilní zásobníky chloru, vzrůstá počet čerpání a stáčení, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku mimořádné události;
- strategie ochrany zaměstnanců cizích firem v areálu Spolchemie není vyřešena;
- zkouška skrápěcího zařízení v provozu chlorová chemie (polovina trysek je nefunkčních) – doporučení (organizačně zajistit zvýšení četnosti zkoušek se zápisem).
2003
- v provozu chlorová chemie, na místě stáčení chloru do železničních cisteren jsou dvakrát ročně prováděny zkoušky skrápěcího zařízení (záznam o těchto zkouškách je prováděn do požární knihy provozu);
- množství skladovaného chloru je sníženo a přesunuto do zásobníků s automaticky uzavíratelnými armaturami, které jsou umístěny v monitorované budově skladu, vybavené detektory úniku chloru;
- cisterny ke skladování chloru jsou využívány pouze v období odstávky technologie.
2004
- školení zaměstnanců z oblasti prevence závažných havárií je prováděno v ročních intervalech s důrazem na rizika v rámci celého areálu a rizika v rámci pracoviště;
- předložení zprávy o omezení skladovací kapacity u zásobníků s propylénem na Ovčím vrchu - technologicky zabezpečeno snížení skladovaného množství propylenu v nadzemních kulových zásobnících ze 180 t na 90 t propylenu;
- prověření míst monitoringu úniku nebezpečných látek a návrh umístění dalších detektorů.
2005
- stáčení propylenu – funkčnost vodní a parní clony – z důvodu možné neprůchodnosti trysek byla doporučena četnost zkoušek nejméně dvakrát ročně (o zkouškách provádět záznam).
2006
- vnitřní havarijní plán neodpovídá současnému stavu (nové provozy, nové zdroje rizik);
- povodňový plán objektu – v případě stoleté vody přesunutí provozu do výše položených míst v areálu Spolchemie (návrh na opatření).
2007
- zahájení systému monitoringu „událostí“ malého rozsahu tzv. „skoronehody“1) a technologické anomálie2) s následným přijetím opatření;
- četnost za rok 2006 (provoz kapalný chlór – osm skoronehod, pět anomálií – fluorová chemie – tři anomálie).
2008
- v celém areálu Spolchemie celkem čtyři skoronehody;
- výstavba skrápěcího zařízení v celkové délce 300 m a výšce 15 m ve vzdálenosti 150 m od stáčecího místa chloru směrem k městu.
2009
- v celém areálu Spolchemie celkem tři skoronehody;
- kontroly provádění protihavarijního výcviku na jednotlivých provozech (alkydy, epoxidy, ionexový dian, polyestery, skladové hospodářství – celkem pět kontrol).
Další prvky zvyšování bezpečnosti
Z hlediska platné legislativy na úseku ochrany životního prostředí probíhá v areálu Spolchemie od roku 2003 do současnosti postupná sanace areálu s cílem snížit riziko vzniku mimořádné události na vodním toku Bílina a Labe, do kterých byly z areálu vyplavovány zejména těžké kovy (rtuť) a chlorované uhlovodíky. Ze zasažených zemin v areálu je postupně těžena rtuť, na hranici areálu byla vybudována podzemní stěna s tzv. sorpčními branami, která snižuje vyplavování chlorovaných uhlovodíků z areálu do nedaleké řeky Bíliny. V celém areálu probíhá čerpání a čištění podzemních vod, v roce 2004 byla předčištěná technologická odpadní voda odvedena k dočištění na čistírnu odpadních vod v Neštěmicích.
Otázka varování a vyrozumění je řešena nadstandardně. Smluvně je řešeno neprodlené předávání informací mezi dispečinkem Spolchemie, HZS Ústeckého kraje a Magistrátem města Ústí nad Labem (městskou policií). V praxi to znamená, že v současnosti dispečer okamžitě informuje městskou policii a HZS ČR o případné havárii (v minulosti poskytovalo informace vedení Spolchemie podle uvážení). Městská policie poté připraví zprávu do sms systému a popřípadě využije VISO – výstražný informační systém pro obyvatelstvo (byl vybudován v roce 2004 a umožňuje předat verbální informace a instrukce obyvatelstvu podle charakteru mimořádné události). Toto zařízení bylo zakoupeno za sdružené prostředky z rozpočtu Magistrátu města Ústí nad Labem a Spolchemie. Systém je rozmístěn v zóně havarijního plánování tak, aby zabezpečoval její dostatečné pokrytí. Na rok 2010 se plánuje další rozšíření systému. Mimo to je varování obyvatelstva zabezpečeno cestou elektronických a rotačních sirén. Dalším prvkem zvyšování bezpečnosti je pravidelné provádění prověrky spojení na složky integrovaného záchranného systému, vybrané subjekty tzv. kritické infrastruktury, správní úřady apod. Provedení a vyhodnocení prověrek spojení je projednáváno v bezpečnostní radě kraje. Prověrku provádí na pokyn hejtmana krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje, výstupy jsou poté zapracovány do plánovací dokumentace.
Závěr
Tento článek má za úkol informovat o situaci v Ústí nad Labem a hlavně o způsobech, jakými lze působit na provozovatele objektu nebo zařízení, aby postupnými kroky minimalizoval možnost vzniku mimořádné události (závažné havárie). Rovněž popisuje situaci a vývoj v oblasti ochrany obyvatelstva za hranicí závodu. Nikdy však nelze zcela vyloučit selhání lidského faktoru. Za příklad lze uvést požár v provozu UPII (výroba umělých pryskyřic) na podzim roku 2002, se škodou přibližně 800 milionů Kč. Na druhé straně minimalizace rizika u skladování množství propylénu, tj. jeho postupné nahrazení při výrobě glycerinem, který je dodáván do Spolchemie ze sesterského podniku Setuza, a umístění zásobníků pod zem (rok 2009) téměř anuluje možnost úniku a následné exploze.
mjr. Ing. Josef OBOŘIL,
HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora
HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora
1) Skoronehoda – nežádoucí událost, při které nedošlo k poškození (statisticky připadá na 300 skoronehod jedna skutečná nehoda).
2) Anomálie – výkyv od stanovených norem při výrobním procesu (např. teplota, nedodržení pracovního postupu apod.).